Econnect - zpravodajství
Tiskové zprávy
Návrh zákona o DNA míří do sněmovny jako poslanecká iniciativa
29.9.2015 - PRAHA (Iuridicum Remedium, o. s. ) - Sněmovní komise pro kontrolu odposlechů dnes rozhodla o tom, že předloží poslanecké sněmovně návrh zákona o DNA, který dává právní základ existence kriminalistické databáze DNA a zároveň upravuje možnost provádění kontrolních analýz v rámci trestních řízení. Zákon vypracovaný nevládní organizací Iuridicum Remedium (IuRe) má tak zacelit legislativní „díru“, která je kritizována již řadu let.
Návrh zákona spolu s důvodovou zprávou zpracovala nevládní organizace Iuridicum Remedium, která se dlouhodobě věnuje problematice nakládání s DNA. „Cílem bylo udělat jednoduchý zákon, který odstraní největší problémy při provádění analýz DNA pro forenzní účely. I proto se návrh nevěnuje dalším neméně palčivým problémům, jako je třeba nakládání s DNA v soukromoprávní oblasti například při provádění testů otcovství,“ uvedl výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil. IuRe se o prosazení zákona snaží již řadu let. Již v roce 2010 připravilo návrh tezí, které schválila Nečasova vláda a zadala ministerstvu vnitra vypracování zákona. V souvislosti s pádem vlády a předčasnými volbami nicméně tento úkol spadl pod stůl a po volbách ho nikdo z politiků znovu nezvedl. Důvodem byla i snaha udělat zákon komplexní, který by zahrnoval více různých oblastí zpracování DNA.
Zákon, který má pouhých 12 § má řešit dva hlavní problémy. Prvním je chybějící zákonná úprava existence kriminalistické databáze DNA. „V zákonech najdete upraveny případy, kdy můžete odebrat biologický vzorek, ale nic se nedozvíte o procesu následné analýzy, fungování kriminalistické databáze, o podmínkách uchovávání vzorku a profilu DNA nebo jejich likvidace. To vše je v utajovaném pokynu policejního prezidenta, který policie odmítá v kompletní podobě poskytnout. Zákon chce tento problém vyřešit a dát databázi jasný právní rámec. Upravuje okruh subjektů, jejichž profil DNA může být uchováván a za jakých podmínek. Důležitá jsou zejména pravidla likvidace vzorků i profilů DNA, “ vysvětluje Vobořil.
Druhý problém je vyjasnění pravidel pro uchovávání původních vzorků a různých meziproduktů DNA analýzy. „Cílem této úpravy je zejména umožnit nápravu justičních omylů, k nimž došlo v souvislosti s chybami při provádění analýzy DNA. I při nejvyšší kvalitě laboratoře riziko takových chyb vždy existuje. Pokud budou likvidovány biologické vzorky po provedení analýzy, tak se zbavíme možnosti tyto nespravedlnosti napravit, protože analýzu nebude možno opakovat,“ uvedl Vobořil. Proto návrh počítá s tím, že části biologických vzorků spolu s meziprodukty původní analýzy mají být uchovávány po dobu 80 let ode dne provedení analýzy.
Naopak v případech, kdy je odebírán vzorek osobě, jejíž totožnost známe, tak má být podle návrhu zákona zlikvidován bezprostředně poté, co je z něho sestaven profil. „Další uchovávání vzorku, k němuž - jak jsme zjistili - v současnosti dochází, nedává smysl, protože k případnému ztotožnění stopy a dané osoby slouží profil DNA,“ doplnil Vobořil a upozornil na případ muže odsouzeného za vraždu, který se za pomoci IuRe v současné době snaží o obnovu trestního řízení, protože podle znaleckého posudku, kterým disponuje, zřejmě došlo k záměně vzorků DNA jeho a oběti během vyšetřování. Přitom šlo o klíčový důkaz v procesu, který vedl k tomu, že byl v roce 2003 na deset let zbaven svobody a v současnosti musí stále vykonávat ochranné léčení.
Grafická verze tohoto článku