Econnect - zpravodajství
Tiskové zprávy
Středočeské ženy na domácí, evropské půdě ve Štrasburku
29.4.2008 - PRAHA (Žába na prameni, o.s. ) - Když v prosinci 2007 na jeden ze seminářů projektu Ženy pro občanskou společnost, pořádané občanským sdružením Žába na prameni, které jsou určeny středočeským ženám na rodičovské dovolené a ženám před důchodem, zavítala europoslankyně Jana Hybášková, z debaty, která zaujala obě strany, vyšel příslib pozvání do míst, v nichž se odehrává vysoká hra evropské politiky. V poslední dekádě dubna absolvovaly účastnice žabích seminářů studijní cestu do Štrasburku, kde se s českou europoslankyní setkaly podruhé. Přesvědčily se, že evropská politika zase není natolik vysoká, aby jí neporozuměly.
Když v prosinci 2007 na jeden ze seminářů projektu Ženy pro občanskou společnost, pořádané občanským sdružením Žába na prameni, které jsou určeny středočeským ženám na rodičovské dovolené a ženám před důchodem, zavítala europoslankyně Jana Hybášková, z debaty, která zaujala obě strany, vyšel příslib pozvání do míst, v nichž se odehrává vysoká hra evropské politiky. V poslední dekádě dubna absolvovaly účastnice žabích seminářů studijní cestu do Štrasburku, kde se s českou europoslankyní setkaly podruhé. Přesvědčily se, že evropská politika zase není natolik vysoká, aby jí neporozuměly.
Středočeské ženy na domácí, evropské půdě ve Štrasburku
Možná s kapkou rozechvělého očekávání vpochodovaly účastnice žabích seminářů v podvečer 21. dubna do Evropského parlamentu ve Štrasburku. Venku se protivně rozpršelo, ale v mohutné hlavní budově, nesoucí jméno Louise Weiss, panoval na protáhlých chodbách příjemný klid, občas porušený tlumeným hovorem.
Dáma jménem Louise Weiss
Kdo vlastně byla dáma, po níž pojmenovali prosklený palác, který jsme po čtvrthodině rychlé chůze obešli sotva z poloviny. Krátké hledání na internetu později prozradí, že šlo o přední francouzskou spisovatelku, novinářku, feministku a bojovnici za práva žen. Po první světové válce podporovala boj nových států za samostatnost, takže byla v čilém kontaktu i s T. G. Masarykem, E. Benešem a R. Štefánikem. Po bouřlivém životě byla v roce 1979 zvolena do Evropského parlamentu a v 86 letech se stala jeho nejstarší členkou. Což trvalo až do jejího skonu v roce 1983.
Nevíte, zda vám píše he, nebo she
V tu chvíli možná vyznavačky rovných šancí pro ženy i muže ještě nevěděly, že se tedy ocitly vlastně na domácí půdě, ale brzy je o tom přesvědčila jejich hostitelka Jana Hybášková. Už v krátkém úvodu k následující debatě je seznámila s tím, že ve štrasburské instituci mají ženy třetinové zastoupení, přičemž pohlaví a původ vůbec nehrají podstatnou roli. „Už proto, že v korespondenci přes internet z 95 procent nevíce, zda vám píše he (on) nebo she (ona),“ vysvětlila.
K čemu vede přikrašlování minulosti
Čas rychle běží. Zatímco politici a političky se občerstvují v místnosti, kde koberec připomíná rozkvetlou louku, asistentky jsou zvyklé kmitat. Vždyť musí zavést středočeské ženy ještě na zasedání výboru, vyšetřujícím zločiny genocidy, proti lidskosti a válečné zločiny. Vystoupení poslanců a poslankyň se právě točí kolem toho, že právě v zemích, kde se nedávno zbavili totality, je tendence přikrášlovat komunistickou minulost. Dochází k populistickému výkladu minulosti, což je zdroj chaosu a vytváří se tak podhoubí rasismu a xenofobii. Kéž by takové poselství dolehlo i do Česka.
Když přejdeme do budovy Winstona Churchilla, jakoby hned zavládla poněkud uvolněnější atmosféra. V jednacím sále, kde se hodnotí pokrok Turecka v úsilí o připojení k EU dokonce roznášejí kávu. A elektronické hlasování běží málem jako ve zrychleném filmu. „Těm to hlasování ale odsýpalo,“ trochu se rýpneme. „Ale tomu předcházely dva měsíce tvrdé práce,“ směje se Hybášková a pak běží na další jednání.
A co si odvážejí středočeské ženy z Evropského parlamentu?
Žabí ženy v Evropském parlamentu získaly mimo jiné sebevědomí, ještě větší odhodlání pro svoji práci, také pocit, že parlament ve Štrasburku na rozdíl od našeho funguje, pochyby zda informace, které tečou do sdělovacích prostředků, jsou úplně ty nejlepší...
Některé z pocitů a dojmů účastnic:
-Odvážím si spoustu dojmů. Jednak zjištění, že v Evropském parlamentu pracují schopní lidé a pracují hodně a těžce. Na druhé straně zjištění, jaká je škoda, že jsem o tom dosud nevěděla.
-V určité oblasti mého života se mi maximálně dobyly baterky. Na zájezd jsem doslova odbíhala od plotny a ještě v autobuse jsem si říkala: „Sakra, pořád mám na rukou česnek.“ Po sedmi letech starání o děti a domácnost byla studijní cesta do takového prostředí maximálně osvěžující. A taky strašně inspirující.
-Z parlamentu mám pocit, že ten ve Štrasburku na rozdíl od našeho funguje. Jakoby tam byl úplně jiný svět.
- My bychom měli tlačit na stírání bariéry, kterou čeští politici opravdu úmyslně vytvářejí mezi Evropou a Českem, protože si potřebují zdůvodnit vlastní důležitost na domácím písečku.
-Nejsem si vůbec jistá tím, že informace, které tečou do sdělovacích prostředků, jestli jsou úplně ty nejlepší.
-Čím víc mladých lidí se do Evropy dostane, tím lépe. Ale nechtěla bych, aby tam zůstali natrvalo. Měli by se za pár let vrátit a uplatnit své zkušenosti doma, protože jinak se nic nezmění.
-Získala jsem tam úplně jiný obrázek než mám třeba z našeho parlamentu. Paní Hybášková ve mně probudila dojem, že ještě existují slušní politici, tedy v tomto případě politička.
-Pochopila jsem, že jedině cestou cílevědomého vzdělávání se dnešní mladé generace a zvyšování jejich odborných znalostí v oblasti společenských věd se může něco časem změnit.
Karel Polanský, Dana Radová
více na www.zabanaprameni.cz
Grafická verze tohoto článku