Econnect - zpravodajství

Tiskové zprávy

Vládní zpráva o zhodnocení zdravotních rizik radaru je opět paskvil

7.3.2008 - PRAHA (Greenpeace ) -

Zpráva o zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR (European Based Radar) (1), kterou včera projednala vláda, má velmi nízkou vypovídací hodnotu a řadu zásadních nedostatků. Stejně jako v případě první vládní studie o zdravotních dopadech radaru (vydané v srpnu 2007) se na tom shodli odborníci oslovení Greenpeace.

Zprávu, kterou vládě předložil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, včera obhajoval premiér Mirek Topolánek, podle něhož zpráva dokazuje, že „zdravotní rizika jsou vyloučena.“ „Předseda vlády tak opět vynesl kategorický soud o něčem, čemu evidentně nerozumí a dal jasně najevo, že výsledek korespondující s jeho přáním je pro něj cennější než skutečně nezávislé posouzení zdravotních rizik. Vláda totiž neustále odmítá zabývat se hlasy oponentů a nechat zdravotní rizika posoudit nezávislou institucí,“ prohlásil Martin Kloubek, politický poradce Greenpeace. Ke zprávě se kriticky vyslovil pouze ministr školství Ondřej Liška, který zároveň navrhl vypracování oponentní studie. Marně.

Greenpeace má výhrady k celé řadě aspektů vládní zprávy. Vybíráme alespoň některé z nich:
1)Autoři zprávy nejen otevřeně přiznávají, ze neměli k dispozici přesné výkonové parametry zařízení, ale uvádějí několikrát i skutečnost, že nedisponovali ani přesnými vyzařovacími charakteristikami. Tento samotný fakt by měl postačovat k tomu, aby vědec takové zadáni odmítl a ne se prohřešoval proti vědecké etice kategorickými závěry ohledne bezpečnosti zařízení učiněnými na základě neúplných vstupních dat.

2)Pro uvažovaný radar v Brdech je ve zprávě používáno několik typových označení. Nejčastěji se o něm hovoří jako o radaru EBR, ale také se vyskytuje zkratka GBR (např. část A.2., odstavec 7) nebo GBX (B.1., odst. 1). Dosud nám však bylo z oficiálních zdrojů tvrzeno, ze radar pro Brdy je radarem EBR s odlišnými parametry než radar GBR-X na Kwajaleinu.

3)Zarážející je absence jakýchkoliv údajů týkajících se bočních vyzařovacích laloků. Je přitom zřejmé, že bez informace o tvaru laloku není možno navrhnout měření v terénu tak, aby zjištěné hodnoty umožňovaly zobecňování. Tím spíše to platí v případě, kdy se doslova uvádí (D.2.1), že bylo měřeno „před anténou radiolokátoru“! Intenzita záření v bočních lalocích přitom v jakémkoliv bodě před anténou vůbec nemusí dosahovat nejvyšších hodnot, ba ani průměrných.

4)Autoři porovnávají na jednom místě hustotu zářivého roku radaru s hustotou zářivého toku Slunce. Při tomto srovnání slunečního záření s mikrovlnným však vzniká vážná pochybnost o tom, zda autoři vůbec vědí, o čem mluví. (2)

5)Autoři hovoří o maximální „deklarované“ hodnotě výkonu 170 kW (část C) a k tomuto jim „deklarovanému“ údaji přistupují zcela nekriticky. Zpráva budí dojem, jakoby experti uvnitř zařízení vůbec nebyli a neměli možnost ověřit, jaký je vlastně jeho maximální výkon. Spoléhají se prostě na „deklarované“ hodnoty.(3)

Samotnou kapitolou je pak opomenutí problematiky odrazu hlavního svazku a neoprávněné bagatelizování podmínek a situací, za kterých může být překročena mezní hodnota impulsní výkonové hustoty (4).

„Greenpeace velmi znepokojuje, že materiály dosahující ‚kvality‘ srpnové studie a nejnovější zprávy ministerstva zdravotnictví stačí české vládě k vyloučení zdravotních rizik pro obyvatelstvo. Pokud je vláda v zájmu postavení radaru schopna akceptovat takto nedokonalé materiály, vyvstávají vážné pochybnosti o údajné tvrdosti samotného jednání s Američany,“ dodal Kloubek.

Poznámky pro editory:

(1)Text Zprávy v příloze

(2) „Při průměrném vyzařovaném výkonu vysílače rovném 50 kW má hustota zářivého toku ve svazku průměrovaná prostorově přes profil svazku před anténou s plochou 100 m2 hodnotu 500 W/m2, což je hodnota menší než hustota zářivého toku Slunce dopadající za jasného dne na zemský povrch (přibližně 800 wattů na čtvereční metr)." Podle této logiky by se případnému zabloudivšímu rogalistovi nic nestalo, pouze by se opálil.

(3) Autoři dále uvádějí, že pulsní výkon je jen přibližně 2-4x vyšší než průměrný (o výkonových parametrech GBR-X radaru byly oficiálně publikovány rozdílné údaje - střední výkon 170kW/pulsní 4,5 MW; "maximální výkon" 170 kW). To jen zesiluje podezření, že zařízení po dobu měření českých expertů nepracovalo v reálném režimu, ale v jakémsi speciálním režimu pro česká měření.

(4)Více v oponentuře ing. Milana Hlobila z katedry radiolokace na Vojenské akademii v Brně – viz. příloha.



Kontakty:

Martin Kloubek, politický poradce Greenpeace
tel.: 774 292 474, e-mail: martin.kloubek@greenpeace.org
Jan Freidinger, vedoucí radarového projektu Greenpeace
tel.: 608 729 071, e-mail: jan.freidinger@greenpeace.org
Lenka Boráková, tisková mluvčí Greenpeace
tel.: 603 443 140, e-mail: lenka.borakova@cz.greenpeace.org



Grafická verze tohoto článku