V lednu 1995 pod záštitou švýcarské vlády se uskutečnil třetí workshop OECD věnovaný ohlašování a řízení dat v systémech RUPZL. Dokument, který je výsledkem jednání, Kapitola 3, Směrnice OECD, uvádí základní sadu prvků dat, které musí být součástí každého systému RUPZL. Aby RUPZL mohl plnit své funkce musí obsahovat tyto informace:
Uvedený rozsah dat představuje minimum, které ohlašovací formulář musí obsahovat. Pro účely testování popřípadě v počátečním období zavádění systému RUPZL lze vycházet z tohoto minimálního rozsahu dat.
Kapitola 3 Směrnice OECD dále uvádí společný návrh World Wildlife Fund a Hampshire Research Institute s názvem "A Benchmark for Reporting on Chemicals at Industrial Facilities" (Požadavky na ohlašování chemikálií v průmyslových zařízeních). Studie analyzuje jak rozsah informací sbíraných v existujících systémech, tak i potřebné informace, na základě kterých by byla možná nejen kontrola znečištění, ale také i prevence znečištění. V následující části je uvedena analýza významu rozsahu a charakteru dat .
Informace jsou klíčovým faktorem umožňujícím sledovat efektivitu opatření, stanovovat priority, zavádět nové iniciativy, zřizovat instituce zaměřené na ochranu přírody, na kontrolu znečištění, prevenci znečištění anebo ekologizaci produktů. Zkušenosti s TRI v USA a podobnými systémy navíc ukazují, že zveřejňování informací o chemických látkách může často stimulovat ekologickou iniciativu průmyslových výrobních podniků, která je mnohem účinnější než jakákoliv právní a represivní opatření.
Od 70tých let byl kladen důraz na zřízení systémů kontroly znečištění, které by zajistily ochranu zdraví lidí a kvality životního prostředí. Od konce 80tých let se však plně ukázalo, že prevence znečištění vede rychleji ke zlepšení, je efektivnějším a lacinějším způsobem k dosažení daného cíle.
Bulletin REC, 3,4, Winter 1993/4
Existuje více charakteristik, které jsou klíčové pro možnosti sumarizace, třídění a analýz údajů hlášených do RUPZL. Mezi ně patří specifické chemické informace a údaje identifikující původce. Dají se propojit tak, aby bylo možné provádět analýzy na různých úrovních, od místních po mezinárodní, od úrovně podniku po úroveň celého průmyslového sektoru, od jednotlivé chemikálie až po všechny sledované chemikálie.
Sběr specifických chemických údajů podle médií ŽP (tzn. bodové zdroje emisí do ovzduší, plošné zdroje emisí do ovzduší, zdroje odpadních vod vypouštěných do povrchových vod, skládkování do půdy, atd.) umožňují provádět analýzy pro specifické médium i pro celkové životní prostředí. Specifické chemické údaje podle médií ŽP jsou jediným způsobem, jak zachytit emise do všech médií i celkový únik do životního prostředí. Mnohé z tradičních sledování znečištění spojených s určitým specifickým médiem životn ího prostředí neměly ekvivalentní a kompatibilní porovnání s jiným médiem.
Například biologická spotřeba kyslíku, koncentrace suspendovaných látek, zákal nebo chemická spotřeba kyslíku často používané jako parametry v charakterizování znečištění vod neměly žádné podobné ekvivalenty v znečištění ovzduší anebo v pevných odpadech. Podobně ukazatele používané na charakterizování kvality pevných odpadů sbíraných pro zpracování anebo skládkování a také např. prchavé organické uhlovodíky vypouštěné do vzduchu neměly podobné ukazatele ve sledování kvality a znečištění vod. Klíčové charakteristiky průmyslových emisních inventářů a použitých chemikálií se opírají o:
Zabudování klíčových identifikátorů je potřebné pro spojení jednotlivých údajů s jinými v rámci RUPZL a nebo spojování dat v RUPZL s jinými databázemi mimo RUPZL. Např. chemický identifikátor (CAS - identifikační číslo Chemical Abstract Servis) je klíčový pro identifikaci hlášení dané chemikálie. Podobně identifikační kód výrobního zařízení zahrnující adresu, zeměpisnou délku a šířku, mateřskou organizaci, umožní analýzy podle územních, podnikových anebo průmyslových ukazatelů.
Pravidelné ohlašování úniků je rozhodující pro hodnocení trendů a sestavení kontinuálních časových řad.
Plné zpřístupnění informací veřejnosti je absolutně rozhodující pro dosažení skutečného efektu RUPZL. Vzhledem k tomu, ochrana obchodních tajemství by měla být zachovávána jen v naprosto opodstatněných případech a utajení konkrétních informací musí být dobře zdůvodněné nejvyššími představiteli daného podniku. V případě, že je právo na uchování obchodního tajemství potvrzené, původce musí uvést v hlášení náhradní informace (např. všeobecnější chemické názvy místo naprosto identického specifického ozn ačení apod.). V případě, že výrobci je přiznáno právo chránit výrobní tajemství, je nutné poskytovat náhradní informace s upozorněním o zachovávání obchodních tajemství. V opačném případě by výpovědní hodnota neúplného RUPZLu byla nižší vzhledem k absenci neznámého množství informací.
Údaje v elektronické formě musí poskytovat uživateli možnost vytvářet nejrůznější analýzy včetně sumarizace, třídění, zařazování, mapování, porovnávání a studií trendů v 'uživatelsky přátelském' prostředí vhodného softwarového vybavení.
Aktivní zveřejňování je rozhodující pro to, aby veřejnost pochopila praktiky ochrany životního prostředí v průmyslu, rozsah a trendy problémů ochrany životního prostředí, a dále účinnost programů ochrany životního prostředí. Vyšší důvěryhodnost spojená se širokou publicitou takových údajů stimuluje průmyslové podniky, aby dobrovolně snižovaly vypouštěné znečištění, všude tam, kde jsou údaje aktivně zveřejňovány.
Obrázek 7: Různé úrovně klíčových údajů (údaje specifické z hlediska chemického složení, času, místa a zdroje)
Úniky a přesuny do ŽP vzbuzují obvykle největší zájem ze strany vládních organizací i veřejnosti, protože toto je ten podíl, který vede k riziku na zdraví obyvatelstva a na ŽP. Jsou to následující typy úniků:
Množství údajů hlášených jako úniky anebo jako přesuny jsou ve skutečnosti odhady vypočítané hodnoty na základě bilance hmoty. Je důležité vědět, zda hlášená množství, jako například emise do vzduchu z plošných zdrojů, jsou v souladu s materiálovou bilancí a nic nelze vyjádřit v žádném jiném proudu.
PROUD B: Výstup mimo produkt
Jsou to všechny ztráty z procesu, které nejsou součástí produktu. Patří sem množství ztrát před recyklací, čištěním, znovu získáváním energie, úniky, přesuny anebo ztráty skladováním. Protože redukce zdrojů představuje ideální metodu snižování výstupů mimo produkt, je důležité, aby v největší možné míře byly kvantifikované a kvalifikované metody snižování úniků látek ze zdrojů znečištění. Také způsoby zacházení s odpady by měly být pečlivě kvantifikovány, aby se vytvořil jasný obraz o množstvích výs
tupů mimo produkt, které jsou dále zpracovávané čištěním, recyklací anebo znovu získáváním energie.
Jestliže producent nemá dostatek specifických informací o možnostech snižování množství unikajících látek, je třeba zvolit dostupné technologie pro daná množství odpadů a sestavit plán na nakládání s odpady v podniku.
Dále je třeba zvažovat i jednorázové případy úniků, které nejsou spojené s produkcí a jejichž výsledkem je havarijní únik chemických látek. Uniklá množství znečištění způsobené haváriemi je potřeba oddělit od množství odpadů uniklých při běžném provozu.
PROUD C: Množství přivezené do podniku.
Pokud jde o vstupy do závodu, je zajímavé jaké množství materiálů a v jaké fázi (pevná, kapalná, plynná) bylo dodáno. Lidé žijící poblíž daných výrobních zařízení mohou chtít vědět, zda by látka přivezená do podniku v určité formě může, v případě nějakého nesprávného použití, představovat nebezpečí pro obyvatelstvo v okolí. Také je velmi důležité určit, jak se každá látka používá a jaké množství látky je určené pro kterou aplikaci.
PROUDY D a E: Počáteční a konečné skladované množství.
Rozdíly mezi počátečními a konečnými údaji o množství určitých látek za určité časové období poskytují informace o množství této látky, které bylo použité v podniku v průběhu daného období, jako látka v procesu a nebo na vedlejší použití. Maximální a průměrné denní množství charakterizují produkci v případě nedostatku detailních údajů o vlastní produkci. Maximální množství v podniku v průběhu kalendářního roku udává určitý obraz o potenciálním nebezpečí pro pracovníky a pro obyvatelstvo v okolí z da
né látky v daném výrobním zařízení.
PROUDY F a G: Množství vyprodukované a spotřebované v podniku.
Tyto údaje poskytují informace o produktech a procesech v podniku. Kategorie produkce a procesů a množství v každé z uvedených kategorií pomáhají kvantifikovat použité chemikálie na různých úrovních procesu. Tyto údaje mohou poskytovat důležité informace o postupech, pomoci kterých je dosahováno snižování používání chemikálií.
PROUD H: Množství vyexpedované mimo podnik jako primární produkt.
Množství různých látek obsažených v produktu, který byl vyprodukován v podniku, může být použito k určení spotřeby chemikálie na jednotkové množství produktu. Vedle toho je důležité znát množství látky, které bylo vyexpedováno jako produkt, aby šlo určit, zda uváděná redukce látky v proudu odpadů je skutečná. Pro tento účel je též důležité vědět, zda látka je přítomná v kterémkoliv vedlejším produktu.
Klíčové prvky údajů systému RUPZL umožní uživatelům zpracovat analýzy kontroly znečištění, prevence znečištění a ekologizaci produktů a trendy jakýchkoliv seskupení od jednoduchých sloučenin ke všem hlášeným chemikáliím, od jednoho výrobního zařízení až po všechny průmyslové sektory, které podávají hlášení, od lokálních úrovní až po mezinárodní.
Klíčovými prvky údajů pro hlášení použití, úniků a přesunů chemikálií jsou:
Získané a očištěné údaje umožňují různé analýzy stavu i trendů úrovně kontroly znečištění, prevence znečištění a ekologizaci produktů. Data umožňují např. analýzy:
Standardně strukturalizovaný ohlašovací formulář předkládaný úřadům je zásadní charakteristikou RUPZL. To znamená, že chemikálie jsou popsané standardizovaným způsobem, (např. s pomocí CAS) a ne volnou formou popisu, a že jsou použity standardizované zkratky (např. pro geografické celky a nebo standardní jména řek a jezer).
Tento standardní strukturalizovaný přístup umožňuje, aby byly údaje tříděné, mapované, zařazované do intervalů a jiným způsobem analyzované. Dovoluje to kombinovat údaje s jinými informacemi a sledovat trendy. Nestrukturalizovaný formát a databáze by povolovala uživatelům jedině kontrolu jednotlivých úniků. Nebylo by možné vykonávat analýzy údajů a prezentovat je v různých způsobech jako např. podle chemikálie, dle typu podniku, dle geografického území a pod.
Zřizování systémů RUPZL poskytuje dobrou příležitost na vytvoření jednotné struktury dat a postupu sběru dat. V mnoha zemích je sběr údajů vyžadován různými zákony např. pro vzduch, vodu, pevné odpady a v jiných programech. Systémy RUPZL začínají poskytovat základnu pro sledování toků chemických látek analyzující problém komplexním způsobem. Umožňují provázat údaje s jinými zdroji ekologických anebo zdravotních údajů. Výsledky komplexních analýz jsou základem pro hledání mnohem účinnějších řešení.
Z dlouholetých zkušeností je známo, že tradičně zpracované výsledky v tabulkové formě v převážné většině případů se už dál nezpracovávají. Zkušenosti z USA ukazují, že v strukturalizované databázi je možné data velmi efektivně řadit a rychle analyzovat. Mimořádné efektivnosti je možné dosáhnout předkládáním údajů v elektronické formě. Kanada pro potřeby NPRI doporučuje předkládat údaje na magnetických médiích. Toto samozřejmě neznamená, že předkládání v papírové formě nadále nebude pokračovat v mnoh ých jiných zemích. Budou-li údaje předkládány ve standardizované formě, je vkládání dat do databáze efektivní a výstupy mohou být distribuované opět v papírové formě.