3 Desítky, stovky nebo tisíce chemických látek?

Seznam sledovaných látek

Lidská společnost žije v prostředí vytvořeném obrovským množstvím chemických látek tj. v jakési přirozené i umělé 'chemosféře'. V asi nejrozsáhlejším registru chemických látek, Chemical Abstract Service (CAS), je zapsáno zatím více než 15 miliónů známých přírodních a člověkem syntetizovaných chemických látek. Odhaduje se, že člověk 100 000 látek používá ve větších množstvích komerčně a z nich připravuje cca 2 miliony chemických směsí (výrobků). Jen část těchto látek a výrobků je dostatečně prozkoumá na z hlediska účinků na zdraví člověka a ještě méně z hlediska vlivu na prostředí.

S některými nově vyrobenými látkami, které byly krátkodobě pro své užitné vlastnosti masově vyráběny (DDT, PCB, freóny) a pronikly do prostředí, udělalo lidstvo velmi neblahé zkušenosti metodou 'pokusu a omylu'. Princip primární obezřetnosti nabádá, aby člověk zacházel s novými chemickými látkami daleko uvážlivěji a již používané látky prověřil, a některé z nich omezil, nebo vyloučil z užívání.

Pro sestavení základního seznamu látek pro systém RUPZL lze využít řadu faktografických databází budovaných mezinárodními organizacemi (např. IPCS-IRPTC, OECD-EXICHEM, EU-EINECS) a kompilované vetšinou komerčními subjekty (Hommel, Micromedex, Silver Platter).

Analýza stávajících i vyvíjených registrů chemických látek v ČR byla vedena snahou zohlednit do registru úniků informace o všech sledovaných či regulovaných látkách, které by mohly být specifické pro tuzemské podmínky. Pro vytvoření návrhu seznamu látek systému RUPZL byly analyzovány seznamy látek, uvedené zejména v následujících předpisech:

• požadavky na pracovní prostředí (Směrnice MZ ČSR HH č.46/78)
• jedová vyhláška (nařízení vlády ČSR č.192/88)
• chemické karcinogeny (Směrnice MZ ČSR HH č.64/84)
• zákon o ochraně ovzduší (č.309/91, příloha 1)
• zákon o vodách (č.138/73)
• zákon o odpadech (č.238/91), katalog odpadů
• státní normy (ČSN 757111, normy technologií apod.)

V obecnosti lze říci, že seznamy látek uváděných ve stávajících předpisech byly profilovány z jiných důvodů hledisek (skupiny látek, analytické důvody) a látky nepředstavují dobrý a vnitřně kompatibilní soubor, který by mohl být využit bez kritické revize jako základ pro systém RUPZL. Proto je účelné vycházet při sestavování seznamu látek prioritně z mezinárodních registrů látek (OECD, EU, IRPTC apod.) a zkoumat průnik a doplňky s našimi seznamy.

3.2. Mezinárodní seznamy látek

Existuje řada národních i mezinárodních programů, ve kterých jsou škodliviny monitorovány resp. regulovány. Např. v rámci 'Konvence o dálkovém přeshraničním transportu znečištění' v programu na Perzistentní Organické Polutanty (POPs) je vytipováno více než 50 sledovaných látek, které by měl seznam RUPZL reflektovat.

V současnosti byly mezinárodní seznamy látek analyzovány zatím nejlépe v projektu SunSet Project (SSP), jehož nositelem je švédský státní chemický inspektorát KEMI (KEMI, 1994: Chemical Substances Lists; a Guide to the Lists Used in the Swedish Sunset Project, Report No. 10/94, The Swedish National Chemical Inspectorate, Solna, Sweden). Projekt SSP byl prezentován na workshopu OECD v Ottawě v červnu 1994 a přístup použitý v tomto projektu byl v dokumentu OECD doporučen jako jeden z vhodných způsobů vypracování seznamů sledovaných látek pro potřeby státních systémů RUPZL.

V první fázi projektu SSP bylo shromážděno 70 existujících seznamů látek, které byly vypracovány ve Švédsku, Finsku, Holandsku, Dánsku, Německu, Británii, Norsku, USA, Kanadě, Japonsku, dále různými mezinárodními organizacemi (WHO, IPCS, UN ECE, UNEP, EEC, OECD apod. Tak vznikla základní databáze o přibližně 7000 látkách, které byly dále selektovány tak, aby látky v nich uvedené měly alespoň jeden nebezpečný faktor (vlastnost), tj aby byly

1. nebezpečné pro životní prostředí, nebo
2. nebezpečné pro zdraví obyvatelstva, nebo měly
3. vysoký potenciál pro vznik exploze.

3.2.1 Identifikace problémových chemických látek

Chemické látky byly posuzovány ve dvou krocích.

• V prvém kroku byly vytipovány látky s vysokou nebezpečností pro
  1. zdraví obyvatelstva nebo
  2. životního prostředí nebo
  3. látky s vysokým potenciálem expozice (tj. látky zpracovávané ve značných množstvích, nebo v hustě obydlených regionech apod.).
• V druhém kroku byly jednotlivé vytipované látky seřazeny podle toho, zda byly nebezpečné z jednoho, ze dvou nebo dokonce ze všech tří výše zmíněných hledisek. Výsledkem prvního stupně třídění byl seznam cca 500 potenciálních problémových chemických látek.

• Seznam A obsahuje látky, které jsou v členských zemích OECD považovány za velkoobjemové.
• Na seznam B byly zařazeny látky identifikované v životním prostředí, které měly vysoké bodové hodnocením, ale nebyly na seznamu A.
• Seznam C obsahuje látky poškozující ozonovou vrstvu.

3.2.2 Hodnocení nebezpečnosti látek

Pro další užší výběr v SSP bylo použito skórování nebezpečných vlastností jednotlivých látek a hodnocení potenciálu expozice. Podle dosaženého skóre bylo v druhém kroku vybráno prvních 100 látek. Ve třetí fázi budou sesbírany všechny dostupné informace o vlastnostech těchto vybraných sto látek a seznam bude podroben velice pečlivému hodnocení s cílem vybrat chemické látky, na které bude zaostřena pozornost a aktivity na snižování rizika ve Švédsku.

3.2.3 Návrh seznamu látek pro RUPZL

Při sestavování seznamu znečišťujících látek pro potřeby českého systému RUPZL byl převzat seznam 500 látek projektu SSP jako výchozí soubor látek uváděných v cca 70 různých státních a mezinárodních programech a seznamech regulovaných látek. Do návrhu seznamu RUPZL byly přidány látky z rozšířených registrů RUPZL v USA a Kanadě (TRI a NPRI), které představují směr vývoje fungujících systémů RUPZL v nejbližší budoucnosti.

Popsaným způsobem byl navržen základní seznam látek, které jsou pokládány za prioritní v systémech RUPZL. Takto zkompilovaný seznam byl doplněn o látky sledované a/nebo regulované v domácích podmínkách. Seznam látek s NPK-P představuje pravděpodobně nejširší tuzemský seznam chemických toxikologicky významných látek, které však asi nebudou z hlediska velkoobjemovosti významné pro tuzemský systém RUPZL.

Pragmaticky lze říci, že není tak podstatné, zda základní seznam systému RUPZL bude mít 100, 500 nebo 1000 látek, protože povinnost ohlašovatelů pro tyto látky poskytovat údaje bude dána ještě dalšími kritérii (jako počet zaměstnanců a množství zpracovávaných látek). Množstevní kritérium se bude postupně zpřísňovat. Ze zkušeností z USA vyplývá, že v průměru podniky na základě těchto omezujících podmínek hlásí z jednoho podniku v průměru 5 látek.

3.3 Návrh kritérií pro zařazení a vyloučení ze seznamu

Návrh seznamu látek pro RUPZL má pracovní charakter a v budoucnosti bude docházet k jeho obměnám. Změny v seznamu by měly být prováděny na základě transparentně zvolených kritérií, která by měla být jednoznačně určena. Pokud bude prokázáno, že daná látka splní navržená kritéria, bude zařazena na seznam. Naopak, v případě, že se prokáže, že látka na seznamu již nesplňuje stanovená kritéria, bude ze seznamu vyloučena a nebude sloužit pro systém RUPZL.

3.3.1 Kritéria zařazení látky do registru

Při sestavování seznamu na základě vědeckého posouzení skupiny odborníků se zvažuje, zda:

1. Látka způsobuje, nebo je podezřelá, že má schopnost způsobovat nepříznivé účinky na zdraví obyvatelstva, a to:
   • akutní účinky i při koncentracích, které se mohou vyskytovat v důsledku trvalých nebo častých úniků z výrobních zařízení
   • chronické účinky v důsledku dlouhodobé expozice
2. Látka způsobuje, nebo má schopnost způsobovat, nepříznivé účinky na životní prostředí v důsledku toho, že je:
   • toxická
   • toxická a perzistentní v ŽP
   • toxická a má tendenci bioakumulovat se v ŽP
3. Látka uniká nebo může unikat do ŽP ve značných množstvích nebo koncentracích.

Jako příklad uvádíme zvolené limity pro regulaci látek v Kanadě. V červnu roku 1991 začalo Ministerstvo životního prostředí kanadské provincie Ontario práce na sestavení seznamu látek, u kterých potenciálně připadá v úvahu zákaz výroby, postupné odstraňování z oběhu (phasing-out), nebo u nichž je nutná redukce rizik, omezení používání nebo snížení úniků do prostředí. Výsledkem tohoto úsilí byly:

1. metodika způsobu výběru látek
2. primární a sekundární seznam uvažovaných látek
3. přehled údajů o zátěži vodních recipientů látkami z primárního seznamu, vypouštěnými z bodových průmyslových nebo městských zdrojů,
4. hodnocení nebezpečnosti (hazard evaluation) vypouštěných průmyslových nebo komunálních odpadních vod, které jsou sledovány podle programu 'Strategie omezování průmyslového a komunálního znečištění (MISA - Municipal and Industrial Strategic Abatement)
5. přehled dopadů na vodní prostředí, včetně vlivů na živou složku a sediment, které lze přičítat bodovým i p lošným zdrojům sledovaných látek z primárního seznamu látek. Výsledky těchto činností byly shrnuty ve zprávách ministerstva z dubna 1992 a z října 1993 ('Candidate Substances for Bans, Phase-Outs or Reduction') a krátký souhrn k bodu (1) je podán dále.

1. delší perzistence
2. vyššíbioakumulace
3. vyšší toxicity (akutní toxicity, teratogenity a karcinogenity).

Látka je považována za perzistentní, jestliže je její poločas rozkladu ve vzduch, vodě, sedimentu nebo půdě vyšší než 50 dní. Náhradou za sediment může být kal (aktivovaný kal). Kovy jsou považovány za perzistentní ve všech médiích. Limitní hodnota 50-ti dnů je založena na definici perzistence (poločas delší než 8 týdnů) jak je používána v Kanadě.

Látka vykazuje bioakumulaci, jestliže bioakumulační faktor (BCF - bioconcentration factor) je vyšší než 500 nebo jestliže rozdělovací koeficient oktanol-voda tj. log(Kow) je vyšší než 4. Tyto limitní hodnoty jsou zvoleny podle kritérií k sestavení seznamu prioritních znečišťujících látek v programu monitorování vypouštěného znečištění v provincii Ontario (Ontario Effluent Monitoring Priority Pollutants List).

Látka je zařazena na seznam jako toxická, jestliže je karcinogenem pro člověka nebo zvíře nebo jestliže spadá mezi 10-15% látek, které mají dostatečný potenciál negativních efektů tj. vykazují akutní toxicitu, chronickou a subchronickou toxicitu (včetně fytotoxicity) a vykazují teratogenní efekty. Konkrétní limity jsou zvoleny následovně:

Látka je považována pro daný účel za toxickou jestliže:

Pro vodní živočichy (při testech na více druzích) je látka považována za toxickou, jestliže má

Pro terestrické nižší živočichy

(při testech na více druzích) je látka považována za toxickou, jestliže při

subchronické expozici

se objevují efekty při přívodu látky 1 mg/kg/den, nebo jestliže při

chronické expozici

se objevují efekty při přívodu látky 0.5 mg/kg/den.

Pro savce

je látka považována za toxickou, jestliže při

expozici delší než 90 dní

je orální NOAEL 0.1 mg/kg/den nebo inhalační NOAEC 0.3 kg/m3; nebo při

expozici v rozpětí 28-90

dní je orální NOAEL 1 mg/kg/den nebo inhalační NOAEC 3 kg/m3.

Pro rostliny ve vodném prostředí

je látka považována za toxickou, jestliže

NOAEL nebo 5 % efekt vyvolává dávkac < 0.001 mg/l, nebo

EC50 nebo 5-50 % efekt vyvolává dávka < 0.01 mg/l, nebo

50 % efekt vyvolává dávka < 0.1 mg/l.

Pro rostliny pod vlivem látky v ovzduší

je látka považována za toxickou, jestliže

NOAEL nebo 5 % efekt vyvolává dávka < 0.01 mg/m3, nebo

EC50 nebo 5-50 % efekt vyvolává dávka < 0.1 mg/m3, nebo

50 % efekt vyvolává dávka < 1 mg/m3.

Pro rostliny v půdním prostředí

je látka považována za toxickou, jestliže

NOAEL nebo 5 % efekt vyvolává dávka < 0.01 mg/kg, nebo

EC50 nebo 5-50 % efekt vyvolává dávka < 0.1 mg/kg, nebo

> 50 % efekt vyvolává dávka < 1 mg/kg.

Látka je zařazena na seznam jako teratogen, jestliže má teratogenní efekt na plod při expozici matky dávce 0.1 mg/kg/den (nebo odpovídající inhalační nebo dermální dávce) bez zjevných toxických účinků látky na matku.

Látka je zařazena na seznam jako karcinogen, jestliže má podle IARC nebo US.EPA karcinogenní účinky na člověka nebo zvíře tj. jestliže je podle IARC hodnocena jako karcinogen skupiny 1, 2A, 2B nebo podle US.EPA jako karcinogen skupiny A, B1, B2.

Dále byl sestaven tzv.
sekundární seznam látek

podle toho, zda látka je

• perzistentní nebo bioakumulující (skupina A), nebo
• perzistentní a bioakumulující se ale méně toxická než látky na Primárním seznamu (skupina B), nebo
• perzistentní nebo bioakumulující se, ale méně toxická než látky na Primárním seznamu (skupina C). Látky z tohoto sekundárního seznamu představují 'druhý sled' látek uvažovaných k regulaci.

3.3.2 Kritéria pro přidání nebo vyloučení látky z registru

1. Látka by mohla být zařazena do seznamu systému RUPZL v případě, že se na vědeckém podkladě prokáže, že vyhovuje alespoň jednomu z kritérií uvedených v 3.3.1. Proces by podléhal schválení ministerstva ŽP, po předběžném projednání s orgány resortu zdravotnictví.
2. Látka může být vyloučena ze seznamu v případě, že se na vědeckém podkladě prokáže, že nevyhovuje ani jednomu z kritérií v 3.3.1. Proces by také podléhal schválení MŽP ČR, opět po projednání s orgány zdravotního dozoru.