1 "Zelené" informace pro vládu, průmysl a veřejnost

Systém RUPZL - Registr úniků a přenosů znečišťujících látek

1.1 Úvod

V červnu 1992 se sešli tisíce lidí v brazilském Rio de Janeiro, na Konferenci Spojených národů o životním prostředí a rozvoji (United Nation Conference on the Environment and Development), aby společně s politiky z téměř dvou stovek zemí, a zástupci mezinárodních organizací, nevládních organizací, průmyslových svazů a dalšími vypracovali dohody k prosazení principů trvale udržitelného života a připravili aktuální dokumenty k činnostem, které je potřeba urychleně provést, aby bylo možné zvrátit alarm ující procesy poškozování životního prostředí na Zemi.

Tyto dohody byly zakotveny v Agendě 21, akčním programu na dosažení trvale udržitelného rozvoje v 21. století. Pro prosazení Agendy 21 do reálného života bude třeba přijmout společnou vizi trvale udržitelného vývoje celého světa, zainteresovat klíčové světové instituce i osobnosti a najít formy postupu, které budou citlivě zohledňovat národní, kulturní, sociální a ekonomické zvláštnosti každé země.

Agenda 21 deklaruje 27 principů, které tvoří základní filozofii trvale udržitelného rozvoje. Jeden z nich (10. princip) mimo jiného uvádí: ...otázky životního prostředí je možné nejlépe řešit za účasti všech zainteresovaných občanů... každý jednotlivec by měl mít náležitý přístup k informacím o stavu životního prostředí... Stát by měl napomáhat a podporovat povědomí a účast veřejnosti tím, že vytvoří podmínky pro rozsáhlé zpřístupňování informací.

Princip "účasti veřejnosti" na řízení prostřednictvím přístupu k informacím se uplatňuje v podstatě ve všech oblastech ekologické politiky, včetně managementu toxických látek. Právě v oblasti managementu chemických látek (chemické bezpečnosti) chce Agenda 21 využít pro snížení rizik účinný informační nástroj tzv. Registr úniků a přenosů znečišťujících látek (RUPZL) - anglicky Pollutant Release and Transfer Register (PRTR). Systém RUPZL představuje informační nástroj pro rozhodovací procesy na různýc h úrovních (podnik, lokalita, stát, region), který posiluje roli veřejnosti při rozhodování. Návrh systému RUPZL obsahuje zároveň společné zásady fungování registru a současně umožňuje zohlednit podmínky jednotlivých zemí a oblastí.

Obrázek 1: Trinom Moci (stát), Iniciativy (veřejnost) a řešení TRINOM MOCI, INICIATIVY, ŘEŠENÍ - STÁT, VEŘEJNOST, PRODUCENTI Vláda jako jeden ze tří partnerů (vedle průmyslu a veřejnosti) ze své pozice nikdy nebude schopná zaručit bezpečné nakládání s toxickými chemikáliemi. Průmysl a místní obyvatelé hrají klíčovou roli. Naším cílem je zvýšit povědomí místních obyvatel o nebezpečí toxických chemikálií tak, aby měli důvod i možnosti hledat zodpovědný přístup k managementu toxických chemikálií. Pracovník státní správy v USA

Přínosy z uplatnění systému RUPZL při snižování rizik vyplývajících z úniků toxických látek jsou rozsáhlé:

• pokles znečištění životního prostředí
• zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva
• účinnější využívání zdrojů chemikálií
• vyšší účast veřejnosti do procesu řízení rizik.

Administrativní nároky na provoz systému RUPZL jsou v porovnání s jinými formami regulace nebo dozoru nízké a fungování systému je pro management chemických látek efektivní.

Systém RUPZL poskytuje přínosy všem uživatelům. Státním orgánům poskytuje racionální a efektivní nástroj pro stanovování priorit v oblasti pro management chemických látek a zároveň umožňuje dokumentovat trendy omezování úniků látek do prostředí. Průmyslovým podnikům přináší systém RUPZL informace o účinném používání zdrojů a je vysoce efektivním prostředkem na zjišťování možnosti prevence znečištění, které jsou často spojené ze značnými úsporami nákladů podniku. Pro nejširší veřejnost systém RUPZL v ytváří základnu účasti na rozhodování tj. partnerského vztahu při sestavování pořadí priorit a hledání cest ke snižování zátěže životního prostředí.

1.2 Základní charakteristiky systému RUPZL

Systém RUPZL je v podstatě databázová evidence ročních množství toxických látek unikajících ze sledovaných zdrojů znečištění. Jednotlivá zařízení - chemické podniky, strojírenské podniky a jiné provozovny používající chemikálie - vyplňují jednou ročně jednoduchý ohlašovací formulář pro každou sledovanou látku a předkládají ho ke zpracování do řídícího centra systému RUPZL, které je zřizováno obvykle jako státní nezisková instituce. Ohlašovací formulář obsahuje základní identifikační informace o zdro ji úniků (jméno podniku, adresa, typ ekonomické činnosti), o znečišťující látce (CAS číslo), a roční množství látky, které uniklo do ovzduší a vod anebo se stalo součástí jiných odpadů.

Na základě údajů sbíraných systémem RUPZL nejsou uplatňovány ze strany ekologického a zdravotního dozoru vůči ohlašovatelům žádné sankce (pokuty) nebo poplatky.

Základní charakteristiky systému RUPZL jsou:

• Kvantifikace úniků do tří médií - systém shromažďuje informace o ročních únicích látek do ovzduší, vody a pevných odpadů a také o chemických odpadech přesunutých mimo podnik na čištění (ČOV) nebo zneškodnění (spalovny, skládky).
• Identifikace látky - ohlašovaná množství úniků jsou uváděná pro specifická chemická individua (benzén, chróm) na rozdíl od jiných typů hlášení nespecifických skupinových ukazatelů (např. nerozpuštěné látky pro zpoplatnění). Data jsou uváděna v strukturalizované a standardizované formě, což zaručuje porovnatelnost a jednoznačnost dat.
• Lokalizace místa zdroje - ohlašovatel udává přesné umístění výrobního zařízení (zeměpisnou šířku a délku), což vytváří základnu pro rozsáhlé analýzy zátěže území, distribuce látek a hodnocení rizik v dané lokalitě. Pro analýzu možných vlivů úniků látek na zdraví a prostředí se používají např. geografické informační systémy (GIS).
• Jednoduché pořízení a zpracování údajů - systém RUPZL využívá počítačové programy, které umožňují jednak zpracovat hlášení na podnikové úrovni ve standardisovaném formátu, a usnadňují státnímu řídícímu centru efektivně přijímat, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje.

Základní myšlenka registru chemických znečišťujících látek se může dnes v polovině 90tých let zdát docela samozřejmou, ale ještě v 80tých letech systém RUPZL nebyl součástí tradičních přístupů řízení ochrany ŽP. Systém RUPZL je relativně nový nástroj řízení ochrany ŽP, který zcela nenahrazuje ale kvalitativně rozšiřuje starší typy informačních systémů o zdrojích znečištění, sloužících pro přímou regulaci resp. zpoplatňování úniků škodlivin do prostředí.

Systémy RUPZL jsou již zavedeny nebo se připravují v řadě zemí. V USA na základě práva na informace (Right-to-Know) byl vytvořen Toxic Release Inventory (TRI). V Kanadě byl zaveden National Pollutant Release Inventory (NPRI). Spojené království buduje registr Chemical Release Inventory (CRI) jako ústřední část programu zvaného Integrated Pollution Control. Evropská unie zvažuje vytvoření Pollution Emission Register. Holandsko už víc než dvě desetiletí má Industrial Emission Inventory. Austrálie, Mex iko a Egypt již zahájili vývoj státních systému RUPZL a řada dalších zemí projevuje značný zájem o získaní potřebných informací pro zavedení obdobného sytému. V roce 1994 byl také zahájen vlastní proces vývoje systému RUPZL v České republice.

• Vynucení změn ve výrobních procesech podniků
• Ovlivňování poslanců
• Havarijní plánování
• Epidemiologické studie
• Porovnávání podobných výrobních zařízení
• Porovnávání s vypouštěcími povoleními
• Podklady pro výroční zprávy podniků
• Podklad k přímému jednání občanů a zástupců průmyslu
• Příprava doporučené legislativní úpravy
• Předinvestiční analýzy
• Průzkumy trhu
• Vzdělávání občanů
• Vyhodnocování účinnosti platných předpisů
• Snižování produkce odpadů
• Získávání finanční podpory
• Identifikace závažných zdrojů
• Příprava soudních procesů

1.3 Přínosy systému RUPZL pro průmysl

Přestože systémy RUPZL ve většině zemí nejsou zakotveny legislativně, některé velké průmyslové společnosti je pokládají za tak užitečné a efektivní, že požadují od svých podřízených podniků, aby předkládaly informace o únicích do podnikových registrů znečištění a následně zajišťují jejich zveřejnění (např. ve výročních zprávách podniků a pod). Řada průmyslových podniků z Francie, Brazílie, Mexika, Belgie, Itálie, Španělska, Irska a řady dalších zemí shromažďuje obdobná souhrnná data jako jsou požado vána pro systémy RUPZL a publikují je ve svých zprávách o stavu životního prostředí (ŽP).

Proč některé průmyslové společnosti sbírají tyto informace, když to není zákonem předepsáno? Zejména proto, že zjistily výrazný ekonomický a společenský prospěch, který jim přináší systém RUPZL. Velký výrobní podnik je obvykle seskupením několika desítek procesů, stovek pracovníků a tisíců jednotlivých zdrojů potencionálních úniků. Vedle informačního systému pro řízení podniku přinášejí registry úniků i informaci o ztrátě materiálů a zvýšených nákladech na čištění, neefektivních provozech, i budoucí ch ekologických problémech a možném postihu. Informace ze systému RUPZL zvyšují pozornost manažerů na dlouhodobější cíle v ekologické politice podniků a ekologické prezentaci firmy (image) na veřejnosti.

Americká společnost 3M se rozhodla zrealizovat program, který nazvali "Úplaty za prevenci znečištění" (Pollution Prevention Pays - 3P). Výsledkem programu bylo snížení produkce odpadů o 50% a celková úspora téměř 600 mil. USD. Firma založila 2 500 projektů v různých podnicích ve 20 zemích, které vedly k dobrým výsledkům. Jako příklady lze uvést snížení:

• používaní rozpouštědel o 92% v Holandsku
• emisí do ovzduší o 95% v Ribas ve Španělsku
• pevných odpadů o 75% v Goreinon ve Walesu

Systém RUPZL představuje vhodný způsob jak stimulovat řídící pracovníky k tomu, aby se na základě reálných dat hlouběji zabývali celkovým rozsahem ztrát chemikálií. Např. když v jednom podniku porovnali úniky všech svých závodů, zjistili, že jeden závod nakupoval od výrobce chemikálii, kterou jiný závod vypouštěl jako odpad. Taková zjištění se ukázala velice prospěšná pro snižování nákladů, zvyšování materiálové výtěžnosti a zavádění prevence znečištění.

Po zavedení systému RUPZL jsou manažeři často překvapeni množstvím uniklých látek představujících obrovské finanční ztráty surovin a produktů a zároveň mají obavy z možných konfliktů s orgány ekologického dozoru i veřejností za znečišťování okolí závodů. Zástupci průmyslu v USA přiznávají, že až 68% akcí zaměřených na prevenci znečištění bylo motivováno údaji z TRI (US EPA 700-F-92-001).

Chemický podnik Union Carbide v roční zprávě 1991 uvedl údaje o snížení úniků znečišťujících látek od roku 1989 v chemických a plastikářských provozovnách. Bylo dosaženo snížení:

• celkových emisí o 17%
• emisí do ovzduší o 20%
• úniků do povrchových vod o 66%
• skládkovaných odpadů o 74%
• odpadů zneškodňovaných mimo podniky o 23%
• přesunů na čistírny odpadních vod mimo podniky o 42%
• emisí karcinogenů do ovzduší o 26%
• karcinogenů vypouštěných v odpadních vodách o 79%

Systém RUPZL je klíčovou komponentou efektivních programů prevence znečištění. Kromě odhalování možností snižovat množství produkovaného znečištění mohou být údaje z RUPZL použity na zjišťování možností odpady recyklovat. Povinnost vypracovávat roční hlášení o únicích stimuluje podniky, aby se důkladněji zabývaly vlastními provozy a usilovněji hledaly ekonomičtější a 'ekologičtější' provozní podmínky výrobních procesů. Pozornost vedení podniků se soustřeďuje na změny výrobních postupů, zlepšení prac ovní a technologické kázně (housekeeping), změny výchozích surovin a na technologické změny výroby produktů.

Systém RUPZL poskytuje podnikům nový a užitečný nástroj řízení. Cestou standardizovaného postupu sledování emisí na úrovni závodů vedení podniků vlastně požaduje od svých závodů, aby zlepšily prevenci znečištění ŽP. Vedení závodů používá data ze systému RUPZL pro celkové zvýšení kvality řízení s cílem snižovat úniky chemikálií a zlepšit ochranu pracovníků. Periodické sbírání dat umožňuje sledovat trendy vývoje v únicích chemikálií a vyhodnotit efektivitu přijatých opatření na úrovni závodů.

Mnohé průmyslové společnosti zjistily, že tlak systému RUPZL urychluje výměnu informací i přebírání progresivních technologií mezi závody podniku i mezi různými podniky. Informace systému RUPZL vytvářejí jasný obraz o místech, kde došlo k významnému snížení úniků, a o chemikáliích, u kterých došlo ke snížení úniků. Kromě toho jednoduchý přístup k informacím usnadňuje porovnávání dat v rámci podniků a dovoluje závodům využívat zkušenosti z oblasti prevence znečištění. Průmyslové společnosti můžou dok once používat data ze systému RUPZL na zjišťování potenciálních zákazníků a spotřebitelů na základě informací o používání chemikálií v různých podnicích. Překvapující je fakt, že průmysl sám je jedním z hlavních uživatelů dat ze systému RUPZL, když dojde k jejích zveřejnění.

Firma GM vytvořila program prevence odpadů známý jako "Vyloučení odpadů a snížení nákladů odměňuje každého" (Waste Elimination and Cost Reduction Rewards Everyone - WE CARE). Firma GM v několika publikacích o programu WE CARE ukazuje na vazby mezi informacemi ze systému RUPZL, prevencí znečištění a ekonomickými přínosy:

1. Omezení nebo vyloučení odpadů v místě jejich produkce slouží dlouhodobým cílům péče o ŽP, ale také může vést k výrazným ekonomickým přínosům. Okamžité úspory za suroviny, provozní náklady a náklady na zneškodňování odpadů se mohou získat vyloučením zdrojů nebo omezením produkce odpadů a emisí.
2. Sledování a vyhodnocování efektivity opatření je klíčovým prvkem v programu snižování a prevence vzniku odpadů. Na to aby bylo možno předcházet produkci odpadů, je nutno znát všechny zdroje proudů odpadů a emisí v podniku. Aktuální vědomosti o výrobním procesu a zkušenosti získané z přípravy hlášení systému RUPZL jsou mimořádně hodnotné v odhalování jednotlivých proudů odpadů. Tato data budou pak použita k vyhodnocení efektivity jednotlivých metod technologií zaměřených na snižování produkce od padů.

Informace ze systému RUPZL také silně motivují k prevenci znečištění tím, že vytvářejí roční přehledy o úspěšnosti či neúspěšnosti snižování dopadů na životní prostředí vlivem jednotlivých podniků či průmyslových společností. Mnohé společnosti si dobrovolně stanovili číselné hodnoty množství, o které sníží úniky určitých nebezpečných chemikálií. Systém RUPZL svým standardizovaným a pravidelným ohlašovacím mechanismem poskytuje možnost, jak sledovat pokroky v takovém úsilí.

Dostupnost informací veřejnosti vytváří základ pro lepší porozumění a vzájemný vztah mezi podnikem a obyvatelstvem žijícím v jeho blízkosti. Jako výsledek pozitivního vývoje řada podniků zahájila otevřený dialog nebo dokonce zřídila "poradní výbory", v kterých jsou zastoupeni představitelé komunity žijící v blízkosti podniků. Zveřejněním informací ze systému RUPZL podniky vytváří základ pro lepší pochopení jejích postupů v ochraně ŽP, což je bezesporu předmětem narůstajícího zájmu občanů žijících v sousedství s podnikem. Podle informaci zástupců průmyslu v USA (US EPA 700-F-92-001) až 67% setkání s veřejností bylo vyvoláno informacemi z TRI.

1.4 Přínosy systému RUPZL vládám

Dobře navržený systém RUPZL je také obrovskou výhodou pro vládní (státní) programy ochrany ŽP. Informace z registru představují velice důležitou základnu a dovolují řídícím pracovníkům ochrany ŽP získat jak široký přehled, tak i velice detailní obraz o zdrojích úniků nebezpečných chemikálií, o množstvích a typech unikajících chemikálií do jedné nebo více složek ŽP, o rozmístění používaných a unikajících chemikálií v konkrétních regionech, ve vybraných průmyslových odvětvích atd.

Státní orgány používají informace ze systému RUPZL na určování priorit řízení ochrany ŽP, především s ohledem na velké množství úniků nebezpečných chemikálií, které nebyly známy před založením registru. Je možné navrhovat mnohem účinnější a racionálnější zákony a předpisy na základě reálných a úplných dat. Pracovníci státní správy v USA konstatují, že 32% změn v legislativních předpisech je stimulováno údaji z TRI (US EPA 700-F-92-001). Systém RUPZL tím, že poskytuje detailní obraz o tom, který prům yslový sektor jaký typ látek vypouští, pomáhá rozvoji výzkumu, vývoji a zavádění čistějších technologií.

Americká agentura ochrany ŽP (US.EPA) vytvořila program, podstatou kterého je inovovaný partnerský vztah průmyslu a veřejnosti využívající data systému RUPZL (TRI) jako podklad pro sledování vývoje. V 'Programu 33/50' EPA vybrala 17 prioritních toxických chemikálií a požádala průmysl, aby se dobrovolně připojil k programu a splnil jeho cíle - 33% snížení úniků sledovaných chemikálií do konce roku 1992 a 50% snížení do konce roku 1995. Za výchozí úroveň byly určeny hodnoty v roce 1988. Záměrem progra mu bylo dosáhnout ještě vyššího snížení nad rámec povinností vyžadovaných zákonnými předpisy, a to rychleji a operativněji než je možné cestou kontrolních mechanismů.

Po vyhlášení programu více než 1 200 průmyslových společností přistoupilo na dobrovolně snížení úniků prioritních chemikálií. Řada podniků přislíbila razantnější snížení úniků než 33% a 50% často i na úroveň 90% i více. Celkové úniky a přesuny prioritních chemikálií výrazně poklesly z počátečních 1,47 bil. liber (665 mil. kg) v roce 1988 na 973 mil. liber (441 mil. kg) v roce 1991, což představuje celkové snížení o 34% v porovnání s výchozím stavem. První cíl programu - 33% snížení - byl překonán o jeden rok dříve než se očekávalo.

'Program 33/50' spoléhá na údaje sbírané v systému RUPZL (TRI). Úlohou TRI je poskytnout výchozí data a umožnit sledování dosahovaných výsledků na úrovni jednotlivých států i federace, v průmyslových sektorech nebo pro jednotlivé podniky.

Už uvedené přínosy by mohly být dostatečným důvodem k vybudování systému RUPZL. Ale je tady ještě jedna další zcela klíčový přínos systému RUPZL, a to schopnost stimulovat preventivní přístup ke znečišťování prostředí. Prevence znečištění je jednoduchá a účinná filosofie řízení ochrany ŽP: lepší je předcházet produkci odpadů v místě jejích vzniku než produkovat odpady, které pak vyžadují nákladné čištění, zneškodňování nebo likvidaci.

Systém RUPZL stimuluje prevenci znečištění tím, že intenzívně přispívá k identifikaci zdrojů znečištění, co dále vytváří znásobený účinek v odhalováním problémů, stanovení priorit a důsledné odstraňování nedostatků. Tím, že je informace o únicích nejen v rukou znečišťovatelů a státního dozoru, ale i v rukou veřejnosti, vzniká důležitý systém vzájemné kontroly a iniciativních tlaků vedoucích k nápravě. Zástupci státní správy v USA uvádějí, že 32% ukládaných nápravných opatření zaměřených na prevenci znečištění vychází z dat TRI (US EPA 700-F-92-001).

V tradičních schématech řízení informací o ŽP je téměř nemožné vytvořit celkový přehled o ztrátách materiálů přetransformovaných do znečištění. Desítky, stovky a ve velkých podnicích tisíce zdrojů znečištění jsou řízeny samostatně. Například když zaměstnanec závodu je zodpovědný za sledování určitého zdroje, zapisuje informace do provozního deníku, a to je téměř vše, co se s informací děje. Jen vážnější případy poruch výrobních procesů vzbudí nějakou pozornost dalších pracovníků závodu. Jinak řečeno , nikdo jiný kromě dotyčného pracovníka nemá povědomí o zdroji znečištění a tak žádný z dalších pracovníků není motivován k snižování množství unikajících škodlivin.

Toto limitované povědomí se přesouvá až na pracovníky státních orgánů, kteří také nemají dostatek informací potřebných na vytvoření celkového obrazu. Chybí podrobnosti o emisích jednotlivých podniků, a je také téměř nemožné srovnávat podniky mezi sebou, zjišťovat ty, které potřebují pomoc nejvíce nebo ty, které dosáhly největší úspěchy v snižování úniků znečištění. Bez znalostí zdrojů, typu a množství znečištění je obtížné plánovat jakákoliv systémová opatření zaměřené na prevenci znečištění.

Dostupnost informací ze systému RUPZL vnáší rozsáhlé změny do oblasti regulace znečištění. Stejně jako podnikoví ekologové tak i pracovníci státní správy a veřejnost mohou jasně vidět rozsah unikajícího znečištění a mají možnost srovnávat náklady vynaložené na ztráty materiálů nebo na odstraňování škod. Pracovníci podniku, externí experti, pracovníci státní správy, veřejnost a zejména ekologické iniciativy svým tlakem mohou přispět k zavádění opatření na dosažení prevence znečištění.

Neopomenutelnou výhodou informací ze systému RUPZL je jejich využitelnost pro státní statistiku a řízení. Orgány mohou snadno zjistit jaké množství znečištění bylo "vyprodukováno" v daném roce, kde vzniklo, kam uniklo, jaké chemikálie se na únicích podílely - a pak po srovnání výsledků z různých let zjistit efektivitu řízení. Vývoj může být sledován na státní úrovni, i z pohledu detailních místních potřeb, na regionální a místní úrovni (město, povodí), nebo z pohledu průmyslového komplexu či jednotl ivého závodu.

V nejjednodušším zpracování umožňují informace ze systému RUPZL sledovat alespoň nárůst nebo pokles úniků znečištění do ŽP. Jednoduchá sumace všech úniků v systému RUPZL ukazuje celková množství vyprodukovaných odpadů v daném roce a to, zda došlo ke stagnaci, snížení nebo nárůstu úniků. Detailnější analýzy hodnotí trendy podle chemikálií v emisích do ovzduší, ve vypouštěných odpadních vodách nebo vyexpedovaných pevných odpadech. Doplňkové informace, například o toxicitě sledovaných látek, umožňují m nohem náročnější analýzy jako je odhad expozice a hrubý odhad rizik (Risk Screening). Počítačové modelování s daty ze systému RUPZL může být použito na predikci osudu látek v prostředí, hodnocení vlivu na zdraví obyvatelstva a životního prostředí.

Všechny tyto analýzy jsou mnohem víc než pouhými akademickými úvahami. Vytvářejí pro státní správu prostor na použití systému RUPZL jako nástroje na sledování a dokumentování dosažených výsledků. Registry znečištění jsou obnovovány každoročně a nové informace dovolují hodnotit změny oproti výchozímu roku. Státní orgány mohou jasně vidět účinnost programů a opatření proti znečišťování prostředí a efektivní metody kontroly nebezpečných chemikálií. Analýzy umožňují porovnávat 'holisticky' úniky do různ ých médií neboli, zda program zaměřen na snížení emisí do ovzduší je účinnější než programy kontrolující znečištění povrchových vod.

Systém RUPZL také vytváří důležitý prostor pro zahajování dobrovolných programů prevence znečištění, které mohou urychlit snížení znečištění mnohem více než opatření vyžadované direktivně ze zákona. S dobře definovanou základnou a konkrétními znalostmi o zdrojích znečištění, mohou orgány stanovit náročné ale současně i reálné cíle v snižování úniků a vyzvat průmysl, aby dosáhl tyto cíle na dobrovolné bázi. Zkušenosti z USA ukazují, že tyto dobrovolné programy prevence znečištění dokázaly snížit celk ové emise znečištění i o 50% za pouhých několik let.

Prostřednictvím dobrovolných programů bylo dosaženo pro některé specifické chemikálie (např. chlorované uhlovodíky) snížení až o 95%. Dobrovolné programy prevence znečištění jsou, vedle vlastního snížení znečištění, výhodné i pro nízkou finanční náročnost těchto programů.

V neposlední řadě je systém RUPZL ideální nástroj pro komunikaci státních orgánů s veřejností. Jen několik 'laických expertů' z řad veřejnosti rozumí metodice monitorování a kontrol stavu ŽP, hodnocení vlivů a komplexnosti výsledků tak dobře jako státní orgány, ať už se jedná o modelování osudu látek v prostředí nebo hodnocení rizik (Risk Assessment). Přesto jsou však obavy široké veřejnosti z výskytu nebezpečných chemikálií v jejich lokalitě legitimní stejně jako právo být o rizicích informován. In formace ze systému RUPZL jsou pro veřejnost snadno srozumitelné a také velice užitečné tím, že mohou být prezentovány v analýze zaměřené na regionální nebo úzce místní problém podle konkrétní potřeby.

1.5 Přínosy systému RUPZL veřejnosti

Práva dělníků pracujících v podnicích s chemickými látkami a obyvatel žijících v blízkosti výrobních zařízení na informace o chemickém riziku, vychází z velice jasného názoru - ti, kteří jsou dobrovolně nebo nedobrovolně vystaveni riziku z nebezpečných látek, jsou oprávněni vědět o tomto riziku vše, aby mohli dělat kvalifikované rozhodnutí a tomu odpovídající opatření. Dostupnost karet chemické bezpečnosti na pracovištích a dostupnost údajů z registrů úniků nebezpečných látek jsou nutným prostředkem zaručujícím prakticky právo na informace o chemických látkách a potenciálním riziku.

Kromě prostého poskytování informací veřejnosti již samotný fakt, že jsou informace systému RUPZL dostupné veřejnosti, nese s sebou spoustu výhod. Obavy veřejnosti ze znečišťování ŽP a jejich požadavky na zlepšení stavu nelze odstranit omezováním 'nepřijemných' informací. Často kombinace vysokého stupně obav a nedostatku spolehlivých informací vede k silnému, nevhodně zaměřenému a odmítavému postoji veřejnosti. Dobře informovaná veřejnost může sloužit jako velice dobrý partner v rozhodovacím procesu o otázkách ochrany ŽP namísto toho, aby hrála roli odpůrce. Dobře informovaní zaměstnanci mohou učinit závažné kroky, aby chránili sebe a svůj závod před chemickou havárií. Dobře informované obyvatelstvo žijící poblíž podniku může sledovat zlepšení kvality ŽP a postupně si ověřit, že zdraví okolních obyvatel je dobře chráněno. Zavedení systému RUPZL umožňuje všechny uvedené kroky.

Systém RUPZL dává všem partnerům v dialogu o otázkách ochrany ŽP stejnou výchozí pozici. Každý má přístup k výchozím hodnotám a také ke trendům o únicích do ŽP. To znamená, že všichni partneři se mohou shodnout na oblastech, kde došlo ke zlepšení stavu, a také se stejnou jednoznačností se shodnout na oblastech, kde informace ze systému RUPZL nezaznamenávají podstatná zlepšení. Přestože zástupci průmyslu nemusí úplně souhlasit na opatřeních, které se mohou zdát nutné, jednoznačnost jazyka a přístup k informacím rychle přesune diskusi z polohy řečnické do sféry odhalování problémů a jejich konstruktivního řešení. Podle zástupců veřejnosti v USA téměř 50% setkání se zástupci průmyslu je vyvoláno na základě údajů z TRI (US EPA 700-F-92-001).

Nevládní organizace se přesvědčily o užitečnosti informací ze systému RUPZL především při určování priorit a ve veřejných diskusích o strategiích pro ochranu ŽP. Jsou známé případy, kdy některé nevládní organizace ve státech, kde informace systému RUPZL nebyly zveřejňovány, požadují tyto informace od výrobních podniků na dobrovolné bázi. Až 46% všech aktivit zaměřených na prevenci znečištění organizovaných veřejností v USA je vyvolaných na základě dat z TRI (US EPA 700-F-92-001). Na druhé straně, mn ohé podniky přijaly princip 'práva na informace' do své vnitropodnikové strategie a zveřejňují informace o únicích v zemi, kde mají vybudovány své podniky, i když to není vyžadováno místním zákonem.

Jako odpověď průmyslové sféry na rostoucí zájem veřejnosti o informace je možné pokládat iniciativní programy, které byly navrženy a jsou provozovány průmyslovými asociacemi. Je to například program chemického průmyslu "Responsible Care" nebo Mezinárodní obchodní komory "Charta pro trvale udržitelný rozvoj". Systém RUPZL může být hodnotným nástrojem na splnění poptávky veřejnosti po informacích.

Také reportéři píšící o problémech ochrany prostředí před nebezpečnými látkami, považují systém RUPZL za mimořádně užitečný. Systém RUPZL je spolehlivý zdroj informací dostupných novinářům bez 'umělých' překážek, které jinak mohou manažéři průmyslových podniků používat, pokud se chtějí vyhnout diskusi o ochraně ŽP poukazováním na ochranu obchodního tajemství. Jednoznačná identifikace podniku a chemikálií, zeměpisná identifikace údajů, schopnost zachytit trendy vývoje a úplnost informací, které umožň ují účelové porovnávání, to vše jsou ideální nástroje pro novináře, připravující zprávy o otázkách vlivu výroby nebezpečných chemikálií na zdraví a prostředí.

Systém RUPZL poskytuje mimořádně hodnotné informace pro hasiče, policii, zdravotníky a další pracovníky jiných havarijních služeb. Elektronická forma dat v systému RUPZL ve spojení s jinými mechanismy řízení dat a havarijních služeb umožňují rychlý přístup k informacím souvisejícím s daným konkrétním místem nebo průmyslovým komplexem kde při požáru, rozlití látky nebo jiné havarijní situaci hraje časový faktor nesmírně důležitou roli.

V neposlední řadě může být systém RUPZL velice důležitý pro rozvoj občanské odpovědnosti tím, že poskytuje praktické "lekce" chování a vyjednávání s lidmi protichůdných zájmů. Dialog o otázkách ochrany životního prostředí učí tolerantnímu ale pevnému jednání při obhajování zájmů odpovědných občanů (responsible citizenship) za kvalitu života v dané lokalitě. V případě, že informace ze systému RUPZL jsou lehce a úplně dostupné, spolehlivé, mohou se stát základnou pro dialog veřejnosti se znečišťova teli o ohrožení jejich životního prostoru.

1.6 Systém RUPZL a mezinárodní společenství

Pravděpodobně nejzřetelnějším ponaučením z několika posledních desetiletí poznávání životního prostředí je skutečnost, že znečištění nezná hranic. Emise do ovzduší nebo vypouštěné odpadní vody v nějakém území mohou mít místní nebo regionální vliv nebo dokonce způsobovat problémy na opačné straně zeměkoule. Systém RUPZL by měl největší cenu, pokud by bylo možné kompatibilní informace "poskytovat" a "získávat" na mezinárodní globální úrovni podle principu "dáš, co máš, a dostaneš, co chceš".

Klíčovou podmínkou, aby takový trh s informacemi byl možný, je jednotnost zaváděných systémů RUPZL v zemích, které se chtějí zapojit do trhu s informacemi. Pokud by sběr dat byl shodný ve všech zemích - tj. byly by hlášeny zhruba stejné chemikálie, byly by shodné informace identifikující výrobní zařízení a byl by shodný i charakter údajů o únicích a přesunech - mohlo by dojít k sjednocení systémů RUPZL do databáze, která by mohla sloužit pro sledování celosvětové zátěže znečištěním.

Na druhé straně, každá země má své vlastní priority, institucionální mechanismy, zdroje a kulturní tradice. Není reálné předpokládat, že všechny země zavedou identické systémy RUPZL. Přesto však země zavádějící systém RUPZL se mohou lehce shodnout na stejných 'klíčových' datech sbíraných v systémech RUPZL. Tato klíčová data mohou být chápána jako minimum informací zařazených do systému RUPZL tvořící základ, okolo kterého se vybuduje širší systém řízení dat. Tímto způsobem by byl zaručen potřebný stu peň mezinárodní jednotnosti a zároveň by zde byl dostatečný prostor pro specifický přístup každé země, aby si zavedla svůj vlastní systém RUPZL "šitý na míru" tak, aby byly naplněny příslušné národní potřeby a podmínky.

Od roku 1994 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development - OECD) připravuje směrnici pro vlády států na zavádění systému RUPZL v jednotlivých státech. Institut pro vzdělávání a výzkum při Organizaci spojených národů (United Nation Institute for Training and Research - UNITAR) zahájil program, který byl nazván "Pilotní studie zavádění systému RUPZL v rozvojových zemích a v zemích budujících průmyslovou základnu" (UNITAR Pilot Studies on the Es tablishment of PRTRs in the Industrializing/Developing Countries). Vedle úsilí OECD vyvinout Směrnici OECD, cílem UNITARu je usnadnit proces zavádění systému RUPZL v pilotních zemích.

Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj (United Nation Industrial Development Organization - UNIDO) nabízí pomoc vládám při zřizování systému RUPZL a má zájem se podílet na vývoji softwaru pro sběr, zpracování a řízení údajů o únicích specifických znečišťujících látek a předpokládá jeho široké uplatnění na mezinárodní úrovni.

Také nevládní organizace vyvíjejí značné úsilí podpořit proces vývoje a zavádění systému RUPZL. Pod záštitou Světového fondu pro přírodu (World Wildlife Fund - WWF) byly publikovany dvě výzkumné práce: "Právo vědět; Možnosti finančně nenáročných veřejných registrů toxických látek (The Right-to-Know; The Promise of Low-cost Public Inventories of Toxic Chemicals, WWF 1992) a "Požadavky pro ohlašování chemikálií v průmyslových zařízeních" (A Benchmark for Reporting on Chemicals at Industrial Facilities " 1993).

V následujících kapitolách najdete podrobnější informace o těchto i jiných aktivitách souvisejících se systémem RUPZL v zahraničí ale i v České republice.