[PRTR Homepage] [Domovská stránka PEN] [Tiskové zprávy PEN] [Windows] [ASCII] [Mac] [Latin2] [Unix]
Plzeňská ekologická nadace

Tisková zpráva Plzeňské ekologické nadace z 20. dubna 1999

Plzeňská ekologická nadace
 Úslavská 29, 301 44 Plzeň
telefon/fax: 019-7455905
e-mail: pen@iol.cz
http://www.ecn.cz/pen

Kdy ČR splní požadavky Aarhuské úmluvy o právu na informace?

„Zpráva1), kterou prezentují zástupci ČR, je v některých ohledech optimističtější než realita", shrnul Miroslav Šuta (Plzeňská ekologická nadace) názor na materiál české delegace pro právě probíhající setkání signatářů tzv. Aarhuské konvence2) v Kišiněvě (19.-21.4.) „Oceňujeme pozitivní posun, ke kterému během roku na MŽP ČR došlo. Jako v jiných demokratických zemích začínají být nevládní organizace (NGOs) považovány za seriózního partnera dialogu a zájem veřejnosti o informace o ŽP přestává být bagatelizován", uvedl dále Šuta. „Zatímco ještě při přípravě konvence hlasovali zástupci ČR spíše s Ruskem či Běloruskem, dnes je MŽP ochotno hrát aktivní roli a přijalo dokonce výzvu koordinovat diskusi o zavádění PRTR v signatářských zemích.
Analýzy3,4), které jsme zpracovali a které jsou účastníkům setkání v Kišiněvě k dispozici, však ukazují, že bude třeba mnoho intenzivní práce k dosažní standardu, jež se ČR zavázala garantovat podepsáním konvence. Samo MŽP ČR nemůže zajistit naplnění požadavků konvence. Naprosto nezbytné je překonání mezirezortních bariér, což patrně např. v případě rezortů ministrů Grégra či Peltráma nebude lehké."

S uplatnění práva na informace jsou stále problémy

Konvence se přístupem k informacím zabývá v článcích 4 a 5. Požadavky čl. 4 „Přístup k environmentálním informacím" v zásadě naplňuje zákon č. 123/98 Sb. o právu na informace v ŽP. Zákon se jeví se jako moderní informační nástroj demokratizace ekologické politiky. Praxe poskytování informací je nestandardní, založena na subjektivním výkladu zákona jednotlivými úředníky. K zákonu zatím není vytvořena metodika, neustálil se výklad některých sporných ustanovení.
Naplnění požadavků čl. 5 „Sbírání a rozšiřování informací o ŽP" bude patrně těžším oříškem k rozlousknutí. Např. odst. 2 požaduje zajistit „poskytování veřejnosti dostatečných údajů o typu a rozsahu environmentálních informací, které mají příslušné orgány veřejné správy k dispozici" nebo "povinnost úředníků podporovat veřejnost v její snaze o přístup k informacím podle této úmluvy". Tento přehled neexistuje, čehož některé orgány zneužívají a někteří úředníci nejen, že nepodporují veřejnost v její snaze o přístup i k informacím, ale aktivně poskytnutí brání, např. s odvoláváním na autorský zákon. Odst. 6 ukládá, „stimulovat provozovatele, jejichž činnosti významně ovlivňují ŽP, aby pravidelně informovaly veřejnost o působení své činnosti na ŽP". Taková stimulace bohužel v ČR neexistuje. Odst. 8 ukládá vypracování mechanismu, „jak poskytovat veřejnosti dostatečné informace o výrobcích způsobem, který umožní spotřebitelům vybrat si výrobky šetrné k ŽP". Stávající udělovaní známky ekologicky šetrný výrobek velmi omezenému okruhu zboží, však nelze považovat za dostatečný mechanismus poskytování dostatečných informací veřejnosti o výrobcích.

Je příprava integrovaného registru znečištění (PRTR) opravdu intenzivní ?

Zpráva pro Kišiněv tvrdí, že „ČR již zahájila intenzivní práce na vytvoření národního integrovaného registru znečištění". Příprava PRTR začala již v roce 1994, avšak zprávy o výsledcích projektů péče o životní prostředí /PPŽP/ financované MŽP v letech 1997-8, jejichž řešitelem byl Výzkumný ústav organických syntéz a.s., byly bohužel převážně kompilací již dostupných informací a neposkytují ,koncepční ani technické podklady pro zavedení PRTR.
Je možno ocenit, že pro rok 1999 bylo na základě kritiky výše uvedeného neefektivního vynaložení prostředků přislíbeno vyčlenit přípravu PRTR a oddělit práci na legislativních a technických podkladů. Zpráva však tvrdí, „v současné době je v přípravě zákon ... a předpokládá se, že bude v dohledné době přijat". Bohužel do 16.4. práce na návrhu zákona nezačaly, ba dokonce nebyly ani zadány, ačkoli se tak mělo stát do konce března5). Také práce na technických podkladech nebyly dle našich informací ani zadány natož zahájeny. NGO již několik let žádají MŽP, aby byl zpracován a zveřejněn harmonogram přípravy a zavedení PRTR. Bohužel se tak zatím nestalo a není nám ani známo, že by se zákon o PRTR stal součástí legislativní plánu MŽP ČR a vlády.

Poznámky:
1) MŽP ČR: Zpráva České republiky pro první setkání signatářů Aarhuské úmluvy, Kišiněv, Moldavská republika, duben 1999
2) „Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech ŽP", Aarhus 1998
3) Malý F., Šuta M. (PEN): Analýza stavu příprava PRTR v ČR z pohledu NGOs, Plzeň 1998, aktualizováno k 15.4.1999
4) Šuta M. (PEN): Aarhusská konvence: Legislativa a praxe ČR, Analýza článků 4 a 5 Aarhuské konvence, Přístup k environmentálním informacím, sbírání a rozšiřování informací o ŽP, Plzeň, duben 1999
5) ing. Blaha (ředitele odboru ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR) na 7. zasedání Subkomise pro PRTR při MKCHB, 9.3.1999

Příloha:

Co je to Aarhuská konvence?

Termín Aarhusská konvence se užívá pro „Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí", která byla spolu s řadou dalších dokumentů podepsána na 4. konferenci ministrů Evropské hospodářské komise Životní prostředí pro Evropu dubnu 1998 v dánském Aarhusu. Tuto úmluvu iniciovala Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů a jejím cílem je posílení demokracie v oblasti ŽP. Konvence je součástí dlouhodobého procesu „Životní prostředí pro Evropu", jehož počátek je spojen s historickou stejnojmennou konferencí, která z iniciativy prvního československého ministra ŽP proběhla v roce 1991 na zámku v Dobříši.

Právo na informace v ČR versus požadavky „Aarhusu"

Komu a k čemu slouží PRTR ?

PRTR je veřejně přístupná databáze množství znečišťujících látek unikajících z konkrétních podniků do ŽP. Firmy u vybraných látek každoročně hlásí množství, které uniklo do ovzduší a vody nebo se stalo součástí pevného odpadu. Hlášení obsahuje i základní informace podniku (jméno, adresa, typ ekonomické činnosti), aby bylo možné přesně stanovit zdroj znečištění. Např. majitel pozemku se díky PRTR dozví kdo a kolik látek vypustil do říčky, z níž zavlažuje své pole. Nebo občané v registru zjistí jakými látkami a v jakém množství znečišťují podniky ovzduší města, ve kterém žijí. Informace obsažené v registru jsou všem bezplatně dostupné a jejich častými uživateli jsou např. novináři, zdravotníci, občanské iniciativy, odbory atd. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že možnosti užití registru jsou velmi široké. Mezi zajímavé patří např.: porovnání podobných výrobních zařízení, vyjednávání občanů s průmyslem, předinvestiční analýzy, zavádění čistějších technologií, prevence znečištění, snížení produkce odpadů, hodnocení a a skrínig zdravotních rizik.

PRTR na internetu

Na internetu je k dispozici od července 1998 speciální stránka o PRTR, kterou naleznete na adrese: http://www.ecn.cz/prtr. Zde naleznete kromě základních informací o PRTR např. také přehled fungujících nebo připravovaných registrů v zahraničí, analýzu stavu příprav PRTR v ČR, návrh seznamu látek pro zařazení do českého PRTR, informaci o činnosti mezirezortní skupiny pro PRTR včetně adresáře jejích členů. Součástí stránky jsou samozřejmě i tiskové zprávy a další dokumenty NGO týkající se PRTR. Část textů je k dispozici i v anglické mutaci. Do poloviny března zaznamenala tato WWW stránka více než 2 500 návštěv.

Adresa:
 Plzeňská ekologická nadace
Úslavská 29, 301 44 Plzeň
Tel.:++0420-19-74 55 905
Fax.:++0420-19-74 55 905
e-mail: pen@iol.cz

© Plzeňská ekologická nadace Miroslav Šuta
20. dubna 1999