Setkání IPEN v Ženevě se z České republiky zúčastnili zástupci Plzeňské ekologické nadace, Dětí Země, Agentury Gaia a Prof. Vladimír Bencko z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF Univerzity Karlovy v Praze.

Připravovaná mezinárodní dohoda má omezit a zakázat skupinu dvanácti POPs. Jsou to: DDT, aldrin, dieldrin, endrin, chlordan, heptachlor, hexachlorbenzen, mirex, toxafen, PCB, dioxiny a furany.

Na mezivládní konferenci, která potrvá do soboty 11.září, Českou republiku zastupuje ing. Karel Bláha, CSc. (ředitel odboru monitoringu a hodnocení rizik Ministerstva životního prostředí ČR).

Perzistentní organické látky se staly problémem celého světa, protože setrvávají dlouho v životním prostředí a jsou schopny překonávat i velké vzdálenosti. Např. zdánlivě čistá Arktida je těmito látkami znečištěna natolik, že podle zjištění vědců se ledním medvědům rodí hermafroditi. Lidé jsou ohrožení díky tomu, že POPs jsou toxické i v nepatrných koncentracích, jsou mnohdy karcinogenní a vesměs narušují i hormonální funkce lidského těla.

Děti Země a Plzeňská ekologická nadace nabídnou Ministerstvu životního prostředí pomoc při přípravě a realizaci akčního plánu pro eliminaci a redukci emisí POPs v České republice. Obě organizace budou přípravu akčního plánu bedlivě sledovat a rády by se na ní aktivně podílely.

V České republice zůstávají stále problémem hlavně PCB (= polychlorované bifenyly) a dioxiny (polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany). PCB přetrvávají například ještě ve starých transformátorových olejích anebo ve starých barvách. Často je vypouští do ovzduší hutě zpracovávající kovový šrot (tzv. kuplovny) znečištěný barvami a oleji. Jako jeden z případů bijících do očí byla před dvěma roky zjištěna kuplovna v Ostašově v Liberci.

Dioxiny vznikají hlavně v průmyslových procesech užívajících chlor (výroba PVC, bělení papíru aj.) a spalováním odpadů (s obsahem chlorovaných látek).

Česká republika podepsala v dánském Aarhusu Mezinárodní protokol o perzistentních organických látkách a zúčastňuje se příprav mezinárodní úmluvy. Přesto se u nás budují a spouštějí do provozu nové významné zdroje znečištění dioxiny. Mezi takové patří například spalovny odpadů v Liberci a v Praze - Malešicích, které nesplňují západoevropské limity pro emise dioxinů. Liberecká spalovna vyrůstá za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí a přestože stojí blízko polských a německých hranic, neproběhlo mezinárodní posouzení jejího vlivu na životní prostředí podle Espoo konvence.

Svůj význam však mají i menší spalovny odpadů, které se v poslední době snaží prodat hlavně firma W-EKO z Ostrova nad Ohří. Jedna z nich roste těsně za hranicemi Třebíče v areálu masokombinátu a druhý podobný projekt se podařilo zastavit místním občanům v Josefově Dole v Jizerských horách. Podle výsledků dosavadních měření emisí dioxinů patří spalovny z provenience W-EKO mezi ty horší.

Příloha: