[PRTR HOMEPAGE] [PEN HOMEPAGE] [Windows] [ASCII] [Mac] [Latin2] [Unix]

Co to je PRTR ?


Plzeňská ekologická nadace
Úslavská 29, 301 44 Plzeň
telefon/fax: 019-7455905
e-mail: pen@iol.cz
http://www.ecn.cz/pen

Motto: "Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů."
(článek 35, odst. 2 Listiny základních práv a svobod)



1.1. Řešený problém - úniky toxických látek

Vedle tzv. konvenčních znečišťujících látek, jako jsou např. oxidy síry, oxidy dusíku či polétavý prach, ohrožují lidské zdraví tisíce jiných látek, které se netěší takové pozornosti sdělovacích prostředků, politiků a veřejnosti. Mezi tyto látky patří např. těžké kovy, přípravky na hubení škůdců, chemikálie unikající z průmyslových provozů. Tyto látky mohou mít na zdravotní stav populace poměrně značné účinky. Jsou známy mnohé nemoci způsobené únikem vyráběných látek do našeho životního prostředí (např. nemoc iusho způsobená otravou PCB). Je potřeba znát nebezpečí, které s sebou nese rostoucí zamořování životního prostředí těmito znečišťujícími látkami.

1.2. PRTR - nástroj chemické bezpečnosti

Zkratka PRTR se stala v posledních letech denním chlebem mnoha lidí pohybujících se v oblasti managementu toxických a nebezpečných látek - počínaje zástupci státní správy a samosprávy (v publikaci označováni souhrnně jako vládní úředníci), přes management firem, konče obyvateli obcí v okolí průmyslových provozů. Zjednodušeně lze říci, že základem fungování systému PRTR je pravidelný sběr hlášení o únicích znečišťujících látek do životního prostředí a přenosech odpadů mezi podniky podávaných znečišťovateli, nejčastěji firmami. Tato hlášení jsou zpracovávána do přehledů aktivně rozšiřovaných uživatelům. Budování systémů PRTR je výsledkem dlouhodobé tendence v politice životního prostředí, kterou bychom mohli lapidárně nazvat "od restrikce k participaci". Zatímco ekologická politika let šedesátých se nesla v duchu restriktivních opatření, která většinou prostřednictvím právních norem přímo nařizovala znečišťovatelům jak se chovat, a následující éra přinesla metody nepřímých zásahů státu (např. monetární a fiskální nástroje), patří PRTR do skupiny ekopolitických nástrojů, které můžeme nazvat informační. Informační nástroje jsou založeny na předpokladu, že občané jsou, znají-li míru znečištění životního prostředí, kterému jsou vystaveni od jednotlivých znečišťovatelů, sami schopni vyjednávat s konkrétními znečišťovateli o snižování emisí znečišťujících látek nebo nejrůznějších kompenzacích za poškozování jejich životního prostředí. Efektivita systémů PRTR podporuje zavádění čistých technologií v průmyslu, vytváří nové oblasti pro činnost konzultačních firem, podporuje výkon environmentálního dozoru - státního i dozoru vykonávaného prostřednictvím nevládních organizací.

1.3. Celosvětový proces chemické bezpečnosti

Jedním z hlavních cílů, uznaným celosvětově na půdě OSN v rámci tzv. Agendy 21, dokumentu přijatém na konferenci o životním prostředí v Rio de Janeiru, je veřejná informovanost o stavu, vývoji a konkrétních zdrojích znečištění životního prostředí. Tento cíl pomáhají významným způsobem naplňovat informační systémy o únicích škodlivin do prostředí a přenosech odpadů mezi podniky často označované zkratkou PRTR (z anglického Pollutant Release and Transfer Register). Pozn.: Přenosy odpadů jsou zvláštní kategorií úniků znečišťujících látek z podniků. Takto pojmenované ukazatele nám umožňují komplexně sledovat ekologické chování firmy tak, že dokreslují standardně pojímaný obraz emisí znečišťujících látek (do vody, ovzduší a na skládky).

1.4. Poslání této studie

Studie "PRTR ve světě" podává základní souhrnnou informaci o již fungujících nebo připravovaných systémech PRTR. Přehled "PRTR ve světě" je určen zájemcům o problematiku práva na informace o životním prostředí, informačních nástrojů ekologické politiky atd. První koncept přehledu vznikl před více jak rokem. Systémy PRTR ve světě se neustále mění. Proto se i za tento rok mnohé změnilo. Proto jsme mohli vývoj postihnout jen částečně. Snažili jsme se alespoň o nadčasové řazení a formulaci informací, které si může čtenář doplnit samostudiem dalších uváděných pramenů nebo lépe prostřednictvím dotazů na adresách uváděných u každé země. Text je dostupný na Internetu a to i v anglickém jazyce. Důvodem pro překlad do angličtiny byl fakt, že před úkolem vybudovat systém PRTR nestojí pouze Česká republika, nýbrž že tento úkol se týká všech evropských států (v přehledu dále uvidíme, že jen zlomek evropských států provozuje systém PRTR, ač legislativa Evropské unie počítá s tím, že systémy PRTR budou fungovat ve všech členských státech). Zavádění systémů PRTR se nevyhnou ani státy východoevropské, neboť většina z nich usiluje o vstup do Evropské unie, kde, jak jsme uvedli, bude PRTR základním prvkem environmentální legislativy. Autoři děkují Ing. Ondřeji Velkovi ze Státního zdravotního ústavu za cenné připomínky. Děkují rovněž ostatním kolegům z České republiky i ze zahraničí, kteří nám pomohli radami a informacemi sestavit překládanou studii. Za vaše připomínky předem děkujeme. Studie by nemohla být publikována bez finanční podpory Nadace Partnerství.

2. Co je to registr úniků PRTR

2.1. Charakteristika dobrého systému PRTR

Jelikož je v České republice dostupné jen omezené množství české literatury o systémech PRTR, kde by se čtenář mohl dozvědět o základních předpokladech pro uspokojivé a efektivní fungování systému PRTR, přinášíme na tomto místě krátký popis funkcí systému PRTR. Principy fungování PRTR se více zabývá např. kniha "Právo na informace o chemických látkách" (dostupná např. prostřednictvím Internetu].

Uveďme si v bodech základní a minimální atributy systému PRTR:

  • 2.1.1. Přesná identifikace chemických látek v únicích

    Musí být sledována úniky konkrétních chemických látek či úzkých skupin látek. Agregovaná data za více nesourodých látek mají jen malou informační hodnotu. Příklad: V praxi se můžeme např. setkat s údajem "celkové množství organických látek". Tento údaj nám však málo řekne o účincích takového množství na zdraví, neboť organickou látkou jsou v malých množstvích relativně neškodné alkany nebo prudce jedovaté polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD). 1 g propanu neovlivní nijak naše zdraví, zatímco 1 g PCDD je smrtelná dávka.

  • 2.1.2. Detailní identifikace místa úniku

    Úniky musí být vyhodnocovány a hlášeny za konkrétní závody. Má-li PRTR plnit mimo jiné i funkci prevence emisí, musí mít veřejnost i veřejná správa (hlavní dva adresáti informací, kteří budou usilovat o minimalizaci úniků) údaje o každém jednotlivém závodě. Nestačí ani údaje za celou společnost, neboť ta může mít svá zařízení zároveň v Praze či Ostravě. Jen na základě dat o konkrétním závodě se mohou občané sebrat a jít vyjednávat s ředitelem závodu o kompenzacích za pro ně nepřijatelné úniky hexachlorhexanu. Příklad: Podle českého zákona o odpadech 125/1997 Sb. a prováděcích předpisů k němu, se sleduje množství a druh odpadů produkovaný jednotlivými ekonomickými subjekty, ale údaje o množství konkrétních látek v odpadech nejsou veřejnosti přístupny (znečišťovatel je nepropočítává a ani nehlásí). Nový „evropský“ katalog bude mít ještě horší identifikační sílu.

  • 2.1.3. Integrovaný pohled na úniky do všech médií

    Musí být sledovány úniky do všech médií. Tato podmínka zajišťuje, že firmy nebudou uměle snižovat úniky přesměrováním látkového toku do jiného média. Příklad: Svedením odpadu do čistírny odpadních vod odpad nezmizí, pouze je v čistírně přeměněn zčásti na tuhý odpad a část unikne do ovzduší.

  • 2.1.4. Standardizovaná struktura hlášených údajů

    Shodná struktura dat (datový standard) pro zajištění srovnatelnosti údajů za jednotlivé závody, látky či územní jednotky. Vzájemná srovnatelnost a sečitatelnost dat umožňuje jednak sledovat celkově chování určité společnosti k životnímu prostředí a zároveň dovoluje spolehlivé odhady imisní situace v oblasti nebo třeba sestavování top-ten znečišťovatelů (jak je tomu v USA). Mezi obvykle používané standardizované položky patří např. IČO (identifikační číslo organizace), OKEČ (odvětvové číslo ekonomické činnosti), CAS (přesná identifikace chemické látky pomocí standradizovaného číselníku), geografické souřadnice zdroje atd. Příklad: Dovedete si jistě představit nepoužitelnost různě strukturovaných dat pro srovnání vlivu dvou sousedních firem na životní prostředí, kdyby jedna z firem uváděla emise znečišťujících látek do vody v tunách a druhá charakteristikou CHSK (chemická spotřeba kyslíku pro odbourání znečišťujících látek).

  • 2.1.5. Elektronický sběr, zpracování a zveřejňování údajů

    Hlášení musí být pevně strukturována, aby umožňovala počítačové zpracování a analýzy, včetně výstupu v elektronické formě. Závazné musí být i používané veličiny a jednotky, postupy při zasokrouhlování.

  • 2.1.6. Omezená možnost utajování údajů

    Obchodní tajemství se vztahuje jen na omezenou skupinu položek z PRTR. Ohlašovatel musí zdůvodnit a obhájit důvody pro utajení údajů. Musí být vymezeno, jaká data nemohou být předmětem utajení. Plošná ochrana obchodního tajemství znepřístupňuje shromážděná data veřejnosti a činní ze systému zbytečnou položku státního rozpočtu. Příklad: V ČR jsou obchodním tajemstvím podle §17 obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) "veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje". Tato definice je pro potřeby PRTR velmi široká. Český systém REZZO (registr emisních zdrojů znečištění ovzduší) dává zatím všem znečišťovatelům možnost prohlásit i bezdůvodně data za předmět obchodního tajemství a tím je znepřístupnit veřejnosti. V některých zemích (např. Kanada) má široká definice obchodního tajemství svou protiváhu v zákoně o přístupu k informacím, podle kterého může být tajemství zrušeno. V jiných právních řádech je institut obchodního tajemství vymezen přísněji.

  • 2.1.7. Aktivní šíření dat

    Každý má právo na informace, data musí být určena pro aktivní veřejné šíření. Důležité je slovo "aktivní". Nestačí, že data leží v šuplíku na úřadě X v jedné kopii, ale veřejnost musí být přímo vedena k jejich užívání. Aktivní šíření dat se zakládá na pochopení faktu, že cena vydání miliónu ročních přehledů pro veřejnost je jen zlomkem nákladů na dosažení minimalizace emisí klasickými prostředky ekologické politiky. Jmenujme základní formy publikace údajů ze systému PRTR - tištěné přehledy, kompaktní disky, prostřednictvím počítačové sítě Internet, nejrůznější analytické softwarové produkty - např. program Risk Assistant pro odhad rizik plynoucích ze znečištění prostředí chemickými látkami.

    2.2. Způsoby zavádění PRTR

    V praxi se setkáte se systémy PRTR, které vznikly v podstatě třemi cestami. První cestou je vytvoření nového systému "na zelené louce". Tyto nově vybudované systémy splňují často všechna základní kritéria dobrého systému PRTR. Druhou cestou vybudování systému PRTR je přestavba již existujícího složkových registrů. Zvláště v mezidobí, kdy probíhá postupná transformace systému (v praxi se jedná o proces trvající i desítky let), nesplňuje systém všechny kritéria a zároveň je často zatížen plněním i jiných funkcí, které snižují jeho operativnost (např. neúměrně dlouhými lhůtami na zpracování dat, která je nutno na rozdíl od "čistého systému PRTR" přísněji verifikovat). Další skutečností ztěžující úspěšnou přestavbu stávajících registrů je skutečnost, že častou slouží pro vybírání pokut nebo jako základ k jiným represím, což je v přímém rozporu s filosofií PRTR jako informačního nástroje ekologické politiky. Příklad: Proto je mezi PRTR řazen např. holandský EIS (Emission Inventory System, systém inventarizace emisí), i když vznikl pozvolnou přestavbou jiných registrů a jeho název se tudíž ani vzdáleně neblíží PRTR. Poslední skupinou systémů jsou registry, které byly vytvořeny k jinému účelu, ale plní nebo mohou plnit alespoň částečně, byť i nezamýšleně, funkce systému PRTR. V ČR např. existuje systém REZZO (Registr emisních zdrojů znečištění ovzduší), který sice velmi připomíná systém PRTR, ale chybí mu základní funkce, tj. veřejná dostupnost ohlašovaných dat.


    Adresa:
    Plzeňská ekologická nadace
    Úslavská 29, 301 44 Plzeň
    Tel./Fax:++0420-19-74 55 905
    e-mail: pen@iol.cz
    Bankovní spojení: ČSOB a.s., pobočka Plzeň, č.ú.: 8010 - 0104 247 403 / 0300
    © Plzeňská ekologická nadace, Miroslav Šuta
    7. července 1998