Hnutí DUHA vzniklo v létě 1989 jako místní ekologická iniciativa v Brně. Od té doby se rozrostla tak, že má 20 aktivních poboček v celé České republice. Centrum poskytující zázemí celému organizaci sídlí v Brně. Kromě toho působí regionální centra v Českých Budějovicích a v Olomouci. Od roku 1993 je Hnutí DUHA členem mezinárodní organizace Přátelé Země FOE.

Ačkoliv hlavním tématem naší činnosti je životní prostředí, chápeme je velmi široce, takže se naše aktivity dotýkají i otázek sociálních, kulturních i ekonomických. Snažíme se navazovat vztahy s nejrůznějšími okruhy lidí (university a školy, církve, politické strany, jiné zájmové organizace apod.), protože ekologické problémy podle nás nelze - vzhledem k jejich hlubokým kořenům - vyřešit izolovaně. Pokoušíme se hledat ucelenou alternativu k současné struktuře společnosti a jejím hodnotám.

Kromě rozmanité činnosti poboček na místní úrovni lze popsat celonárodní aktivity Hnutí DUHA ve třech programech:

1. Program Energie:
   V energetice se odráží stav naší společnosti, její bezohledná honba za krátkodobým ziskem. Náhrada uhelných elektráren jadernými reaktory situaci zlepšit nemůže, protože je jen výměnou jednoho nebezpečí jiným, složitějším a dlouhodobějším. Řešením by měla být změna našeho přístupu ke spotřebě - tak, že budeme o nejrozumněji využívat tolik energie, kolik dokážeme vyrobit způsobem přijatelným pro životní prostředí. V rámci programu "Energie" působí protijaderné kampaně (Temelín, Dukovany, mezisklady vyhořelého paliva), kampaň za záchranu a obnovu severních Čech a kampaň za využívání úspor a obnovitelných zdrojů energie.
2. Program Ozon:
   Ztenčování ozonové vrstvy je jedním z nezávažnějších projevů ekologické krize. Kromě závažných zdravotních důsledků u lidí (rakovina kůže, oční onemocnění) má zvýšený průnik UV záření zhoubný vliv na řadu mikroorganismů významných pro ekologickou rovnováhu. Náš program prosazuje rychlé zastavení výroby a používání ozon ničících látek, působí na prodejce a snaží se informovat veřejnost, neboť stát tuto funkci plní nedostatečně.
3. Program "Poslední generace":
   Jádrem je časopis stejného jména, který vydáváme jednou za měsíc. V rámci tohoto programu vydáváme též knihy. Kromě toho pod něj spadá mnoho dalších aktivit:
   • Kampaň SPLAV (na podporu lokálních aktivit) poskytuje místním občanským iniciativám z různě ohrožených lokalit (spalovny, skládky, lomy...) základní servis v oblasti odborných informací, kontaktů, právních služeb, styku s médii, předávání zkušeností.
   • Kampaň PES (politicko-ekonomické souvislosti) věnující se především vlivu nadnárodních firem a rozvojových bank na přírodu u nás.
   • Kampaň za ochranu a obnovu zdravých lesů v České republice.

Vedle celonárodních programů se jednotlivé skupiny Hnutí DUHA věnují také místním regionálním projektům, kam spadají práce s dětmi, problematika odpadů, dopravy aj. Nejvýznamnější regionální aktivitou Hnutí DUHA je dnes program Malá Šumava, o kterém jsme psali v čísle 3/95 našich Novin.

Rozpočet Hnutí DUHA činil v loňském roce 1 400 000 Kč. Tyto prostředky získáváme z různých nadací na základě předložených grantů (projektů) na konkrétní aktivity.

Bližší informace:
Hnutí DUHA, Jakubské nám. 7, 602 00 Brno
tel. 05/42210438, 422212847, fax: 05/42210347

Těžba uhlí, energetika a chemický průmysl proměnily severní Čechy v poušť. Zničily 112 vesnic i staré královské město Most a rozoraly stovky čtverečních kilometrů někdejší "zahrady Čech" stovky metrů hlubokými krátery. Dvěstě tisíc lidí ztratilo své domovy a bylo vysídleno mezi panely. Jedovatý vzduch zkracuje životy tamějších obyvatel o sedm let a zabíjí nejen třetinu českých lesů, ale i tisíc kilometrů vzdálená skandinávská jezera. Severočeské elektrárny dodávají polovinu elektřiny vyrobené v České republice. Děje se tak za cenu spalování nekvalitního hnědého uhlí s vysokým obsahem síry a popelovin na zařízeních starých 20-40 let. Zisk činí 10 miliard korun ročně. Tyto peníze však v regionu nezůstávají - polovinu z nich si vezme stát na daních (45%) a ze zbytku financují České energetické závody své investice (především výstavbu JE Temelín).

V severních Čechách má být odstaveno 1200 MW nejstarších elektráren a 4040 MW odsířeno. Odsiřování má podle zdrojů ČEZu stát 68 miliard korun, z nichž polovinu chce získat zahraničními úvěry splácenými vývozem elektřiny.

Severočeští starostové a odboráři z elektráren usilují o demonopolizaci ČEZu, aby velké peníze vyprodukované v regionu v něm také zůstaly. Bude jich totiž třeba nejen na odsíření, ale především na rekultivaci a oživení zdevastované krajiny.

Temelín jako řešení?
Reaktory v Temelíně budou mít využitelný výkon 1800 MW elektřiny. Odstavení odpovídajícího výkonu severočeských elektráren by tedy snížilo emise o pouhou jednu třetinu!
Každé zlepšení situace je jistě dobré a vítané. Protože ale není dostatek peněz, je třeba vybrat ten způsob, který za vynaložené náklady přinese největší efekt. A tím jaderná elektrárna Temelín není:

• Do její dostavby se od roku 1992 investovalo 15 miliard korun, a bude potřeba dalších alespoň 30 miliard (vzhledem ke zvyšování rozpočtu ani to nemusí být konečná částka). Je jisté, že snížení emisí v severních Čechách jinými způsoby by bylo mnohem levnější a rychlejší.
  V ceně dostavby JE Temelín nejsou navíc započítány další vyvolané náklady (likvidace elektrárny a uložení vyhořelého radioaktivního paliva), které podle oficiálních odhadů přesáhnou sto miliard korun.
• Termín spuštění JETE (nyní rok 1997, nelze vyloučit další skluz) spadá do období, kdy podle zákona budou muset být tepelné elektrárny již vyčištěny (snížení emisí o více než 90%). Tvrzení o tom, že bez Temelína se obyvatelé severních Čech budou dusit, je tedy účelovou nepravdou, která má odůvodnit jeho dostavbu.
• Temelín nejen že severní Čechy nespasí, ale jejich ozdravění naopak výrazně komplikuje. Pohltí totiž většinu investic ČEZu, takže na modernizaci severočeských elektráren není dostatek prostředků. Jen pro ilustraci - na jednotku instalovaného výkonu vloni ČEZ investoval 1,20 Kč v severních Čechách, ale 22 Kč (tedy dvacetinásobek!) v JE Temelín.
  Zároveň česká vláda odmítla dvě výhodné půjčky od Světové banky, určené pro severní Čechy (5,5 miliardy Kč na odsíření a 4 miliardy Kč na rekultivaci). Vzhledem k tomu, že poskytla ručení za půjčku pro JE Temelín, neměla již prostředky k tomu, aby garantovala půjčky pro severní Čechy.
• Dostavba JE Temelín znamená konzervaci naší zastaralé energetiky (obrovské, centralizované a nepružné zdroje). Prakticky tak pro příští desetiletí vylučuje rychlejší, levnější a účinnější alternativy pro severní Čechy. Ty se totiž zakládají na zdrojích menší a střední velikosti, které jsou pružnější, modernější a z ekologického hlediska přijatelnější. Navíc představují současné trendy energetiky ve světě.

Dopady ztenčování ozonové vrstvy, globálního oteplování, zmenšování úrodných oblastí a další projevy ekologické krize nejsou otázkou vzdálené budoucnosti, ale příštích desetiletí. Pokud v té stejné době bude odstavena JE Temelín (projektováno 2015-2020), bude její likvidace znamenat výrazné ekonomické zatížení obyvatel, protože dnešní oficiální odhady nákladů na likvidaci elektrárny a uložení vyhořelého paliva činí 130 miliard korun. V této těžké době tedy budou naše děti nuceny věnovat desítky miliard na likvidaci a uložení monstra, které nejenže nám v té době bude už zbytečné, ale nikdy ani nebylo potřeba.

V pořadí již třetí ročník Tábora u Temelína skončil. Tři červencové týdny tábora proběhly v poměrně klidné a příznivé atmosféře. Vystřídalo se zde zhruba 400 účastníků, přičemž průměrný počet byl zhruba 60 lidí denně. Kromě aktivistů z České republiky se tábora zúčastnili také zahraniční účastníci, kterých byla asi jedna třetina.

Cílem tábora byla propagace a realizace opatření k úsporám energie, navázání kontaktů s místními lidmi a šíření informačních materiálů. Jak se nám v těchto věcech dařilo?

1. Úspory energie: Obyvatelům v okolí elektrárny jsme nabízeli zařízení ke snížení spotřeby energie v domácnostech (těsnění do oken a dveří, izolace vytápění a radiátorů apod.). Za cenu materiálu instalovali účastníci tábora tato zařízení ve zhruba 50 domácnostech. Stejnou izolaci jsme nabízeli obecním úřadům pro veřejné budovy (školy, školky aj.) zcela zdarma. Předjenáno bylo několik takových zakázek, které hodláme uskutečnit do konce roku.
2. Navazování kontaktů a distibuce materiálů: Účastníci tábora také vyjížděli do vzdálenějšího okolí elektrárny a pátrali po lidech, kteří jsou nám nakloněni a jsou ochotni navázat dlouhodobější spolupráci. Na ní jsme se předběžně dohodli s asi 10 obecními či městskými úřady a zhruba 20 obyvateli regionu. Konkrétně se jedná především o distribuci tiskovin (Noviny pro bezjaderný region, letáčky), spolupořádání seminářů pro zastupitele a besed pro občany, přednášky na školách, vzájemnou výměnu informací a spoluorganizování veřejných akcí proti dostavbě elektrárny.

Součástí tábora byl i bohatý kulturní program, v jehož rámci vystoupili na besedách Ivan Klíma a Jan Keller, na koncertech Jiří Dědeček, Vladimír Merta či kapela Znouzectnost a mnozí další.

A konečně, kromě mnoha výtvarných dílen, povídání a návštěvy informačního střediska JE Temelín jsme si pobyt u elektrárny zpestřili i několika akcemi - jejich průběh Vám spolu s fotografiemi přiblížíme příště.

Ukončením tábora však aktivity Hnutí DUHA v regionu nekončí. Během celého roku chystáme s aktivními občany řadu společných aktivit. Jejich cílem je především šířit zásadní informace formou tiskovin i besed a organizovat akce odmítající dostavbu elektrárny.
Jan Beránek, Hnutí DUHA