Econnect - zpravodajství

Zprávy

Nezvládnuté stavy spárkaté zvěře decimují přírodu. Exotických druhů býložravců, jako jelen sika u nás žije nejméně 8x víc, než umožňuje zákon o myslivosti

15. 4. 2021 - PRAHA (Hnutí DUHA, Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR, ČSOP, Pro Silva Bohemica, Česká společnost ornitologická, Spolek vlastníků honebních pozemků a Svaz vlastníků půdy ) - V České republice evidujeme druhou největší evropskou populaci tohoto východoasijského druhu jelena. Na prvním místě je Skotsko, kde jelena siku již musejí lovit profesionálové. Rychlé rozšiřování jeho výskytu v ČR přináší křížení a s ním spojené zničení populace našeho původního jelena evropského. Přemnožení sikové navíc způsobují lesníkům i zemědělcům rozsáhlé škody a devastují ekosystémy. Současná podoba mysliveckého hospodaření na řešení tohoto problému prokazatelně nestačí, hlavní nadějí pro vyvážené ekosystémy českých lesů je tak prosazení změn v aktuálně projednávané novele zákona o myslivosti v Poslanecké sněmovně.

Informace o vykazovaných početních stavech populace jelenů sika v ČR přináší každoročně myslivecká statistika. Prezentované stavy jsou ale založené na podhodnocených údajích myslivců. Přesto přiznané počty jelenů sika dlouhodobě rostou. Dle aktuálních mysliveckých dat jejich stav téměř osmkrát převyšuje maximální možný počet daný zákonem o myslivosti. Tedy takový počet, kdy zvěř nezasahuje škodlivě do ekosystému a nezpůsobuje výrazné škody v lesích a na polích. Obrovská stáda jelenů sika na Plzeňsku připomínající spíše migraci pakoňů po afrických pláních jsou často natáčena řidiči a turisty.

Lesníci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě upozorňují, že dochází k porušování zákona o myslivosti, který v praxi nefunguje. Početní stavy jelenů sika za posledních dvacet let vzrostly v rozporu se zákonem o myslivosti nejméně na dvojnásobek za nečinného přihlížení Ministerstva zemědělství a jím řízené státní správy.

Jelen sika unikl z původně oborních mysliveckých chovů do naší přírody v první polovině 20. století a již v padesátých letech způsoboval lokální problémy. Další prudké rozšiřování areálu jeho výskytu a eskalace problémů s nežádoucí hybridizací a škodami v lesích i na polích byla způsobena tím, že jelena siku myslivci vítají s otevřenou náručí jako zpestření loveckých příležitostí, trofejí i zvěřiny. Umožnila jim to naprosto benevolentní a dosud přetrvávající legislativa i přístup státní správy.

Tristní stav mohou nyní napravit poslanci a poslankyně. Vládní návrh novely zákona o myslivosti, který na konci března prošel 1. čtením v poslanecké sněmovně, však neodpovídá potřebám dnešní krajiny. Proto osm významných profesních a nevládních organizací již v polovině července loňského roku deklarovalo jednotný postup a navrhuje nejpotřebnější změny a doplnění vládního návrhu, které je třeba urychleně v zákonu o myslivosti zakotvit. Koalice organizací požaduje ve veřejném zájmu především nastavení rovnováhy mezi početností spárkaté zvěře a krajinou transparentním plánováním lovu spárkaté zvěře v závislosti na způsobených škodách a jeho vykonavatelnost: vysoké škody = vysoký odlov, přiměřené škody = udržování stabilní populace, nízké škody = možné zvýšení početnosti spárkaté zvěře. K tomu má pomoci i umožnění lovu majitelům a pachtýřům pozemků a snížení minimální výměry pro vytvoření vlastní honitby.

Stanoviska zástupců vybraných organizací k důsledkům nedostatečné výše lovu spárkaté zvěře v ČR:

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR: „Vlastníci honebních pozemků, zemědělci a lesníci vytvářejí na svých hospodářstvích a pozemcích životní prostředí pro všechny druhy zvířat včetně spárkaté zvěře a zároveň nesou zásadní náklady spojené s chovem zvěře. Mají proto největší zájem na udržení rovnováhy v přírodě, a proto by zákon o myslivosti měl výrazně zvýšit jejich práva na ovlivnění chovu i lovu zvěře. Současná legislativní úprava nefunguje a v praxi dochází k neustálému zvyšování škod jak v lesích, tak na polích, výrazným nadstavům spárkaté zvěře a to vše v době klimatické změny a historicky největší kalamity našich lesů. Nejkřiklavějšími příklady nefungování současného zákona o myslivosti je mnohonásobně přemnožení černé zvěře a nepůvodního jelena siky. Ten proniká do dalších oblastí České republiky a jeho hybridizací s jelenem evropským dochází k postupnému zániku genofondu našeho původního významného druhu zvěře, který byl v historii vždy nazýván zvěří královskou. Takový je současný stav české myslivosti, která v dobách socialismu opustila své staré tradice, kdy hospodář zastával úlohu myslivce, lesníka i zemědělce.“ Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR

SDRUŽENÍ VLASTNÍKŮ SOUKROMÝCH A OBECNÍCH LESŮ V ČR: „Každoroční nárůst výše odlovu jelena siky potvrzuje názor o narůstající populaci tohoto druhu. Stávající systém myslivosti nedokáže tento populační boom zastavit a redukovat každoroční přírůstek. Z toho plynou pro majitele lesních pozemků škody na lesních porostech. A z hlediska kvalitního chovu jelenovitých se obávám, že genetické křížení siky s jelenem evropským navždy zničí naši královskou zvěř. Zde platí staré české přísloví Všeho moc škodí....“ Richard Podstatzký-Thonsern, místopředseda Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR

HNUTÍ DUHA: „Bez dočasného snížení stavů spárkaté zvěře se nám nepodaří obnovit pestré smíšené lesy, protože většinu mladých listnáčů a jedliček tato zvěř spase. Miliardové dotace na obnovu lesů skončí v jejich žaludcích. Vrcholem pomyslného ledovce jsou enormní počty nepůvodního asijského jelena siky, který kromě malých stromků likviduje i domácího jelena evropského, se kterým se kříží a kříženci nahrazují naše původní jeleny.“ Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA

PRO SILVA BOHEMICA: „Zvěře může být v krajině tolik, aby se lesy dokázaly zmlazovat a vyvíjet převážně přirozeně a jejich ochrana nemusela být celoplošná, ale soustředěná na druhy dřevin zvěří nejvíce poškozované. Fungovalo to tak dříve, musí to tak být i dnes.” Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY: „Vysoké stavy spárkaté zvěře jsou limitním faktorem nejen pro obnovu stabilních smíšených lesů, ale také pro biodiverzitu lesů. Především přemnožení divočáci fungují jako dokonalý vysavač. Doslova vyluxují a sežerou vše, na co narazí, včetně mláďat druhů hnízdících na zemi, jako jsou například koroptve či zajíci.” Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody


-red-

Grafická verze tohoto článku