Zkratka PRTR vznikla ze slov Pollutant Release and Transfer Register. Termín Pollutant označuje látku znečišťující životní prostředí, v systému PRTR jsou míněny toxické či jinak škodlivé chemické sloučeniny. Termín Release je možné volně interpretovat jako uvolnění, únik či výstup znečišťující látky z podniku do životního prostředí. Termín Transfer označuje předávání odpadů nebo odpadních proudů k zpracování či zneškodnění jinému subjektu např. do čistírny odpadních vod, na skládku či do spalovny. Termín Register označuje systém celostátní inventarizace.

Základním cílem systému PRTR je shromáždit a široké skupině potenciálních uživatelů bezplatně zpřístupnit integrované informace o podílů vybraných zdrojů na znečištění v dané lokalitě. Pod integrovanými informacemi rozumíme dostatečně porovnatelné údaje o úhrnných ročních množstvích úniků a přenosů vybraných konkrétních škodlivých chemických sloučeninách (resp. vybraných skupin příbuzných sloučenin) za jednotlivé zdroje do jednotlivých médií. Do Registru PRTR se uvádějí úhrnná roční množství: uvolňovaných (Release) do životního prostředí, a to nezávisle na tom, zda jsou uvolňovány do ovzduší, vody nebo půdy předávaných (Transfer - přenos) k zneškodnění do čistíren, spaloven na skládky či jinam. Schéma látkových toků (výstupů -"úniků" a přenosů -"transferů") chemických látek v podniku a jeho okolí je uvedeno na obrázku.

Informace o transferech mimo lokalitu je důležitá pro získání komplexního přehledu o souborném zatížení oblastí a lokalit úniky škodlivých látek. Systém má sloužit i jako zdroj informací veřejnosti o tom, jaké sloučeniny vstupují do životního prostředí v okolí jejich bydliště a je tedy podpůrným systémem práva občanů na informace o životním prostředí.

Porovnání zdrojů

Časové řady ročních hlášení umožňují sledování trendů, a to ať již národních (celostátních), regionálních, odvětvových atd. PRTR může sloužit jako významný indikátor efektivnosti státní, regionální, místní či podnikové ekologické politiky či managementu.

Získané údaje jsou základem pro mezinárodní jednání o ochraně životního prostředí. Vývoj v této oblasti naznačuje, že znalost údajů, které poskytuje zavedení systému bude nutností. Když nebude systém zaveden, bude nutné získat podobné údaje jiným způsobem.

Nutnost zpracování inventury materiálových toků vede podniky k omezování ztrát surovin, ke hledání vnitřních rezerv, ke změnám v technologiích i organizaci výroby. Tato opatření ze skupiny tzv. čistší produkce (CP) jsou mnohem efektivnější než často drahá investice do koncových (end-of-pipe) technologii. Systém PRTR podniku direktivně nestanovuje zda a o kolik by měl snížit zátěž prostředí ale naopak umožňuje nalézt nejefektivnější investici do omezení či prevence znečištění. Např. u amerických podniků byl při hodnocení dopadů zavedení PRTR (v USA známého jako TRI - Toxic Release Inventory) konstatován růst jejich konkurenceschopnosti. Řada podniku se přihlásila do dobrovolných programů snížení úniků vybraných látek o 33 resp. 50% (Program 33/50 - viz WWW.EPA.GOV).

Existence PRTR ve středně a dlouhodobé perspektivě podporuje zavádění moderních technologií citlivějších k ŽP. Sledování materiálových toků (vstupy - výstupy) je také základním předpokladem pro rozvoj programů čistší produkce (CP).

Systém je zaměřen na tzv. lokalizované, především technologické (permanentní, pravidelné a trvalé) zdroje znečišťujících výstupů škodlivin. Pojem lokalizovaný (nepohyblivý, bodový) zdroj uvolňování škodlivých látek do životního prostředí označuje výrobnu, provozovnu či jiný objekt, v němž se vyrábějí nebo používají chemické látky, jehož poloha je neměnná, a může tedy být uvedena současně s údaji o ročním úhrnu výstupů škodlivé látky. Jiným typem zdrojů jsou zdroje plošné, tvořené např. exhalacemi z automobilů, používáním prostředků proti hmyzu a plevelu v zemědělství, používáním čisticích prostředků v domácnostech. Na tyto zdroje se systém PRTR nevztahuje.

Odlišným zdrojem úniků látek jsou úniky havarijní, při nichž látky zatěžují životní prostředí nárazově a nahodile, neplánovaně Havarijní úniky jsou také ohlašovány, jejich sledování není však hlavním cílem systému, ale jen cílem podružným. Pro sledování havarijních úniků látek jsou provozovány i jiné systémy.

Systém se vztahuje na vybrané chemické sloučeniny, o nichž je známo, že mohou mít po vstupu do životního prostředí škodlivé účinky. Systém je zaměřen na jednotlivé chemické sloučeniny proto, aby byly výsledky o uvolňování dané sloučeniny do jednotlivých složek životního prostředí pokud možno vzájemně srovnatelné. Sloučenina podléhá ohlašovací povinnosti nezávisle na formě, v jaké je v objektu přítomna a nezávisle na formě, např. je-li koncentrovaná nebo zředěná a nezávisle na tom, do jaké složky životního prostředí vstupuje, např. na tom zda přechází do ovzduší, do vody či do půdy.

Právo navrhnout zařazení do seznamu či vyřazení látky ze seznamu má prakticky kdokoli Sloučeniny podléhající ohlašovací povinnosti jsou hodnoceny a vybrány odborníky na základě objektivních kritérií do základního výchozího seznamu systému PRTR. Vedle sloučenin mohou být položkou seznamu i skupiny příbuzných sloučenin, např. skupinu mohou tvořit soli jednoho toxického kovu (např. sloučeniny rtuti), nebo směs isomerů či derivátů jedné základní sloučeniny (např. nitrofenoly).

Registr PRTR omezuje ohlašovací povinnost jen na objekty s větším oběhem dané sloučeniny. Kvantitativním kritériem je např. roční obrat látky. Ohlašovací povinnost mají právnické osoby, které ve svém objektu (výrobně, provozovně) vyrábějí více než 10 tun nebo používají více než 5 tun ročně. Znečišťovatel ohlašuje výstupy a přenosy za každou látku ze seznamu splňující tato kvantitativní kritéria.

Systém PRTR nediferencuje mezi jednotlivými obory ekonomické činnosti a měl by pokrýt všechny objekty, v nichž je látka vyráběna či užívána v nadlimitním množství. Úvahy o postupném zavádění v jednotlivých sektorech hospodářství argumentují výhodou např. v plynulém pozvolném náběhu ohlašování kupř. v sektorech u nichž se někdy deklaruje jejich lepší metodická připravenost. Z hlediska možných zdravotních a ekologických rizik je však těžko možné objektivně stanovit “žebříček”, na základě něhož by jednotlivá odvětví do PRTR byla či nebyla zařazena. Tato diskuse na druhou stranu otvírá prostor lobování nejrůznějších nátlakových zájmových skupiny. které budou pro své “klienty” vyžadovat neoprávněné výhody. Z toto skutečností mají průkopnické státy PRTR (např. USA) dostatek negativních zkušeností.

Ohlašující jednotkou je každá individuální výrobna a nikoliv výrobní společnost jako celek. Velcí výrobci musí ohlašovat pro každou výrobnu používající některou z látek v nadkritickém množství zvlášť s uvedením její polohy.

• Identifikace výrobny a ohlašovatele (název firmy, adresa, lokalita, atd.)
• Identifikace ohlašovaných látek (podle seznamu platného pro daný ohlašovací rok)
• Vstupy ohlašovaných látek do podniku
• Výstupy ohlašované látky do životního prostředí tj. roční úhrnné výstupy do všech jednotlivých médii (do ovzduší, do odpadní vody, do půdy, na skládky, atd.)
• Roční úhrnná množství jednotlivých látek předaná k zpracování (recyklaci) či zneškodnění
• Způsob získání údajů: měření, bilancování, odhad.
• Charakterizace přesnosti uvedených údajů
• Další doplňkové údaje o výrobně, např. zádrž sledované látky ve výrobně (skladovaná množství, roční obrat látky, přestup látek do výrobkového proudu vztažená k roční produkci, stupeň recyklování a programy omezování výstupů a přenosů.

Ohlašovatel má právo požádat o utajení identifikace konkrétní látky, pokud prokáže že informace je citlivá z hlediska ochrany výrobního postupu. Nemůže však požádat o výjimku z povinnosti ohlašovat. Utajení se nemůže vztahovat na údaj o výstupech látky do životního prostředí, ale týká se jen dalších údajů, např. zpracovávaného množství či zádrže látky ve výrobně. Zkušenosti z jiných zemí dokazují, že výrobci žádají o utajení údajů jen zcela výjimečně. Ve výstupech z registru PRTR pro veřejnost je uvedeno náhradní jméno látky.

Na postup zjišťování množství, která vystupují z výrobny do životního prostředí neexistuje jednotný návod. Existuje však již odborná literatura věnovaná zjišťování a snižování úniků látek z výroben. Při zavádění systému se počítá s vytvořením konzultačních center (např. podniků), na která by se mohli ohlašovatelé obracet s žádostí o metodickou pomoc.

Některé výstupní proudy je možné hodnotit zpracováním bilance dané látky ve výrobně. Např. používá-li se ve výrobně nátěrová hmota obsahující těkavou sledovanou sloučeninu, aniž je použito zachycovací zařízení, uniká prakticky veškerá sloučenina z hmoty do ovzduší. Výstup je možné odvodit od spotřebovaného množství. Některé výstupy je možné hodnotit na základě monitorování. Např. měřením průtoku proudu odpadního plynu nebo vody a koncentrace sledované látky v něm. Pro některé výstupy je nutné použít jen kvalifikovaných technických odhadů, např. pro manipulační ztráty. Systém použití kvalifikovaných odhadů připouští. Pro řadu technologii jsou v reglementech výrobci technologii uvedeny specifické emisní faktory, podle kterých je možné odhadnout technologické výstupy (úniky) ze zařízení.

Součástí systému PRTR je několik mechanismu kontroly kvality ohlášených údajů. Instituce pověřená centrálním zpracováním výsledků pro celý stát ("Centrum systému PRTR") má za úkol při zpracování a sumarizaci výsledků kontrolovat, zda je vyplnění ohlašovacích formulářů úplné, zda v ohlašovacím formuláři nejsou omyly, hrubé chyby, chybně uvedené rozměry a jednotky. V případě pochyb projedná údaje s ohlašovatelem.

Další pověřená instituce (např. ČIŽP) jednak na základě svých vlastních znalostí a šetření racionálně kontroluje, zda ohlašované údaje jsou pravdivé, přitom vychází z dostupných údajů a nemusí měřit ve výrobnách údaje o výstupech sledovaných sloučenin. Vedle této "státní" kontroly má každý právo podat pověřené instituci podnět ke kontrole pravdivosti ohlášených dat do registru PRTR.

Sankcionováno je pouze nesplnění ohlašovací povinnosti či uvedení zkreslených, nesprávných údajů. Např. opožděné ohlášení údajů, nebo neodstranění chybných hlášení je sankcionováno, přičemž finanční sankci za zkreslení či podání nepravdivých informací nese konkrétní fyzická osoba. Naproti tomu není systém PRTR spojen s žádnými represivními ekonomickými opatřeními jako jsou např. pokuty za překročení limitů či poplatky za vypouštění škodlivých látek.

Údaje z registru PRTR jsou přístupné bezplatně veřejnosti. Pravidelně bývají zveřejňovány v knižní ročence rozesílané do veřejných knihoven a stále častěji jsou dostupné v elektronické formě (na disketách, CD-ROM) a stále více na Internetu. Ročenka má formu úvodní zprávy a tabelárních údajů o místech vstupů a ročních úhrnech výstupů pro všechny ohlašované látky. Přehledy údajů v tištěné a elektronické formě jsou k dispozici v knihovnách a ve státních úřadech a institucích.

Po zavedení systému budou musit plnit vedoucí a techničtí zaměstnanci výroben, provozoven, plníren a jiných technických objektů tyto povinnosti:

• Zjistit, zda je pro provozovnu nakupována, či zda je ve výrobně vyráběna chemická látka, směs látek nebo chemický přípravek obsahující některou z chemických sloučenin a skupin sloučenin uvedených v definičním seznamu systému. Povinnost se vztahuje i na produkty přebírané z jiných výroben vlastní společnosti, dále na meziprodukty předávané jiným výrobnám téže společnosti i na meziprodukty dále zpracovávané či jinak používané přímo v dané výrobně. Nevztahuje se na meziprodukty, které vznikají přechodně v uzavřeném systému, např. v chemickém reaktoru, a reagují dále, aniž jsou izolovány.
• Vyhodnotit roční obrat dané sloučeniny, tj. množství sloučeniny nakupované nebo vyráběné za rok a porovnat toto množství s kvantitativním kritériem uvedeným v systému pro vymezení ohlašovací povinnosti. Povinnost vyhodnocení ročního obratu není ovlivněna formou, v jaké je daná sloučenina používána, např. na stupni zředění.
• Vyhledat pokud možno všechny výstupní cesty, jimiž daná sloučenina odchází z výrobny v jiné formě, než ve formě produktů.
• Vyhodnotit, nebo alespoň odhadnout roční množství sloučeniny odcházející těmito “neproduktovými” výstupy.
• Zpracovat údaje do formy předepsané ohlašovacím formulářem.
• Doplnit další údaje o výrobně předepsané ohlašovacím formulářem.

Zkušenosti s provozováním PRTR hovoří o to, že časová náročnost pro ohlašovatele představuje řádově několik desítek člověko-hodin práce při průměrném ohlašovaní úniků a přenosů 5 látek. Při úvaze o spotřebě pracovní doby a nákladech na získání potřebných údajů je účelné si uvědomit, že “neproduktové” výstupy představují v mnoha případech ztráty hodnotných látek. Vyhledávání cest těchto ztrát by tedy mělo být důležitou součástí běžné technické práce zaměstnanců výroben. Zkušenosti získané při projektech zaměřených na vyhledávání a hodnocení úniků těkavých organických látek v některých rafinériích prokázaly, že výsledkem bylo nejen snížení ztrát, ale i úspory surovin a produktů a významná finanční úspora.

Zpracováním výsledků, jejich převedením do celostátní databáze a do formy vhodné pro využití je pověřeno pracoviště Centrum systému PRTR, které je financované ze státních prostředků. Centrum PRTR vykonává řadu činností při zavádění systému, sběru a zpracování údajů zveřejňování údajů, např. při:

• Vytvořit databázi sloučenin a skupin sloučenin uvedených v definičním seznamu.
• Sestavit databázi o vlastnostech látek uvedených v seznamu, která by byla k dispozici i ohlašovatelům jako metodická pomoc pro vyhodnocování výstupů.
• Vytvářet databázi potenciálních ohlašovatelů umožňující kontrolu plnění ohlašovací povinnosti podle kritérií uvedených v systému.
• Vytvořit databázi pro ukládání dat uváděných v ohlašovacích formulářích.
• Vytvořit software pro zpracování výsledků do formy vhodné pro využití a zveřejnění tiskem nebo v elektronické formě.

vedení systému a zpracování ročních údajů:

• Vytvářet databázi ohlašovatelů s uvedením údajů o jejich adrese a geografické poloze, která by umožnila kontrolu plnění ohlašovací povinnosti a zpracování celostátního přehledu o zatížení regionů a lokalit výstupy chemických látek.
• Kontrolovat, zda všichni potenciální ohlašovatelé splnili ohlašovací povinnost.
• Kontrolovat úplnost údajů v ohlašovacích formulářích.
• Kontrolovat, zda ve formulářích nejsou hrubé chyby, omyly, chyby v rozměru a jednotce. V případě pochyb upřesnit údaje jednáním s ohlašovatelem.
• Převést údaje z formulářů do centrální databáze o uvolňovaných množstvích.

• Zpracovat úplné přehledy výsledků v elektronické formě podle pokynů Ministerstva životního prostředí pro potřeby zejména státní správy.
• Zpracovat přehledy vybraných údajů důležitých a zajímavých z hlediska sdělovacích prostředků a veřejnosti v elektronické formě využitelné i pro zveřejnění na síti INTERNET a pro přípravu publikace v tiskové formě, podle pokynů Ministerstva životního prostředí.

Zkušenosti ze států, kde již systém zaveden, vedou k těmto závěrům:

• vytvoření základních databází,
• příprava metodiky,
• zaškolení zaměstnanců zpracovávajících výsledky,
• příprava informačních a instrukčních příruček,
• informování potenciálních ohlašovatelů,
• pořádání seminářů a školení ohlašovatelů, atd.

Náklady pravidelného provozu po zavedení systému jsou relativně malé:

Náklady na zveřejnění výsledků jsou závislé na formě zveřejnění: