Důležité kontakty:

• Centrum pro komunitní práci Západní Čechy, Americká 29, 301 00 Plzeň, e-mail: cpkp.plzen@telecom.cz
  
• Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe, Ady Endre ut. 9-11, H - 2000 Szentedre, e-mail: magdi@fs2.bp.rec.hu , jiri.dusik@telecom.cz
  
• Plzeňská ekologická nadace, Úslavská 29, 301 44 Plzeň, e-mail: pen@iol.cz
  
• Ekologický právní servis, Jakubské nám. 7, 602 00 Brno, e-mail: eps@ecn.cz

Příloha:

• Neexistuje „metainformační systém", který by uživatelům poskytl přehled o tom, jaké informace jsou vlastně dostupně, kde a v jakého podobě má možnost je získat.
• Jen výjimečně je možné získat požadované informace v elektronické podobě, což uživatelům komplikuje a prodražuje další práci s informacemi.
• Existuje několik složkových registrů (např. REZZO, HEIS, ISO), které se značně liší v základních parametrech (sledované látky, skupiny ohlašovatelů, správci systémů atd.). Není zpracováno důkladné srovnání těchto systémů ani analýza možnosti jejich případné konvergence. Část dat z registrů není veřejnosti vůbec přístupná. Existuje značná pochybnost o hodnověrnosti dat obsažených registrech. Není dostatečný systém verifikace ohlášených dat. Historicky byla data veřejně nepřístupná, a proto není dostatečná ani veřejná kontrola kvality ohlášených dat.
• MŽP vyjednává s průmyslem dobrovolné dohody a iniciativy bez účasti veřejnosti. Tím se nejen a priori oslabuje důvěra veřejnosti v tyto nástroje ekologické politiky, ale neúčast veřejnosti se projevila i na „kvalitě" např. dobrovolné dohody o pracích prášcích. Tu navrhují nevládní organizace pro její nefunkčnost zrušit.
• Program ekologicky čistých výrobků se omezil na pouhé udělování „eko-labelu". Významné sektory průmyslu jej programově ignorují (např. výrobci pracích a čistících prostředků).
• Spotřebitelé nemají u mnohých výrobků k dispozici informace o jejich složení a možných vlivech na životní prostředí. To omezuje možnost preferovat šetrné výrobky spotřebiteli.
• Stát sám se nechová jako uvědomělý spotřebitel a žádným způsobem nepreferuje při vlastním nákupu a spotřebě šetrné výrobky nebo technologie.
• Neexistuje systém stimulování provozovatelů činností významně ovlivňujících ŽP, aby informovaly veřejnost o působení své činnosti na ŽP.
• Pro podání správní žaloby i ústavní stížnosti určují zákony poměrně krátkou lhůtu 60 dnů.
• Soudem nelze přezkoumat a napravit případy nečinnosti orgánů veřejné správy, přestože to konvence výslovně uvádí.
• Správní soudnictví

  Soud přezkoumá jen rozhodnutí vydaná ve správním řízení

  Žalobu mohou podat jen účastníci řízení

  Soud přezkoumává jen zákonnost rozhodnutí - lze úspěšně namítat pouze rozpor rozhodnutí příp. procesu s právními předpisy. Soud nebude brát ohled na neúčelnost, nehospodárnost, existenci variant záměru apod.

  Podle současně uplatňovaného výkladu může žalobce úspěšně namítat pouze porušení jeho subjektivních práv - nejčastěji půjde o práva procesní. Např. porušením subjektivního práva je nepozvání účastníka řízení na ústní jednání, neumožnění účastníku seznámit se spisem, nedoručení písemností. Z neprocesních subjektivních práv půjde nejčastěji o právo vlastnické. Soud nezruší rozhodnutí, pokud je v rozporu se zákonem, nejde však o zásah do práva, které by někomu „patřilo". Např. pokud stavební úřad vydá územní rozhodnutí pro umístění stavby dálnice do národního parku (bez výjimky MŽP), jde o porušení zákona, ale podle současného výkladu nikoliv o porušení subjektivního práva.

  Správní soud nepřezkoumává rozhodnutí procesní povahy - nejčastěji může jít o případy, kdy správní orgán nesprávně rozhodne o přiznání postavení účastníka řízení

  Správní soudnictví je výlučně jednoinstanční - proti rozhodnutí správního soudu není možné podat řádný opravný prostředek.