National Geographic přichází do České republiky

10. 4. 2002 - PRAHA/BRNO [EkoList]

Vernisáží výstavy "Stále je co objevovat", vydáním knihy "Divoká příroda ve fotografii" a spuštěním internetových stránek na adrese www.national-geographic.cz se dnes tuzemským čtenářům i ostatním zájemcům představuje česká redakce časopisu National Geographic (NG). Její hlavní činností se stane vydávání české verze známého zeměpisného a přírodovědného magazínu. Jen u toho však nezůstane. "Chtěli bychom dělat totéž, co dělá NG Society po celém světě, chtěli bychom být jejich pobočkou, takovou jejich ambasádou v České republice," říká šéfredaktor NG Česká republika Tomáš Tureček.

NG Society vznikla v roce 1888 a od té doby podpořila více než sedm tisíc výzkumů nebo výzkumných cest. Prestiž získala nejen důrazem na věrohodnost uváděných dat a vědecky fundovaným zázemím prezentovaných článků, ale i jedinečným obrazovým doprovodem. Právě fotografie reportérů NG můžete zhlédnout na výstavě "Stále je co objevovat", která je od 10. dubna do 12. května otevřena v Jižním křídle Křížové chodby Nové radnice v Brně. Snímky zvířat v jejich přirozeném prostředí pak přináší kniha "Divoká příroda ve fotografii".

Mezi nejznámějšími projekty, které NG Society podpořila, nalezneme například paleoantropologické výzkumy v Olduvajské rokli v Tanzanii, které pod vedením členů rodiny Leakeyových přinesly mnoho mimořádně významných objevů týkajících se lidské prehistorie. Díky financím NG Society našel jiný paleoantropolog, Donald Johansson, dosud nejúplnější kostru lidského předchůdce - slavnou Lucy. Nejdelší výzkum zvířat v divoké přírodě byl realizován také s podporou NG Society - studie o šimpanzích, které primátoložka Jane Goodallová pozorovala v africkém národním parku Gombe, rovněž vešly ve známost po celém světě.

V loňském roce NG Society založila fond NG Conservation Trust, jenž je zaměřen na podporu projektů, které významně přispějí k ochraně a k udržitelnému využívání biologických a kulturních zdrojů Země. Podle Johna Faheye, prezidenta NG Society, byl fond založen proto, že ochrana přírody a přírodních zdrojů je klíčovou součástí poslání NG Society v 21. století. Podobné cíle si klade i projekt EarthPulse, kterým chce NG Society rozvíjet povědomí veřejnosti o problémech ochrany přírody, přírodních zdrojů a životního prostředí.

Rozhovor s Tomášem Turečkem, šéfredaktorem National Geographic Česká republika

EkoList: Česká verze magazínu National Geographic (NG) prý měla začít vycházet někdy v průběhu dubna. Je to pravda?

Tomáš Tureček: Ta informace byla správná, mělo to původně být od dubna 2002. Vloni se vytvořila redakce a začala vydávání časopisu připravovat. Ovšem kvůli posunutí v jednání s licenční smlouvou a taky kvůli sladění s maďarskou edicí, která by měla začít vycházet souběžně s námi, bylo rozhodnuto, že se náš časopis posune až na září. Oficiální termín vyjití prvního českého čísla je 25. září tohoto roku. Ve stejné době by se měla objevit i maďarská edice a ve střední Evropě by tak tím pádem měly být už tři mutace. První byla před třemi lety polská, a protože byla velice úspěšná, přikročilo se k vytvoření verze české a po nás maďarské.

Tomáš Tureček, šéfredaktor National Geographic Česká republika. Foto: Jan Stejskal/EkoList

EkoList: NG tedy vychází v Polsku, bude vycházet v Česku a v Maďarsku - co Slovensko? Budete se mu také věnovat?

Budeme, ta licence platí pro oba státy, protože kvůli velikosti slovenského trhu se nedá očekávat, že by tam v dohledné době přišla slovenská edice. Jistá část, neříkám, že to bude zásadní část, ale docela významná část naší produkce by měla tedy směřovat i na Slovensko.

EkoList: Mluvil jste o licenčních podmínkách. Chcete zde prezentovat širší aktivity a zájmy NG Society, nebo půjde pouze o ten časopis?

My samozřejmě vyvíjíme celou řadu dalších aktivit. Tou první oficiální je zahájení fotografické výstavy v Brně, která nese název Stále je co objevovat, kde budou vystaveny jedny z nejlepších snímků NG, které se týkají života v divoké přírodě. Součástí výstavy bude představení naší první knížky, což je překlad z cyklu knih NG, která se stejně jako výstava týká hlavně divoké přírody a zvířat v ní. Souběžně s tím budou spuštěny i naše internetové stránky.

Naším cílem je obsáhnout co nejširší pole působnosti, takže bychom se chtěli podílet i na vysílání NG Channel, který je tu v nabídce některých kabelových a satelitních televizí. Budeme také nabízet členství v NG Society, takže předplatí-li si někdo časopis na rok, stane se automaticky členem NG Society a poplynou mu z toho veškeré výhody, které by měl, když by si objednal mutaci americkou. Velice zásadní je také mapový projekt, protože ČR patří k největším odběratelům map v rámci celého světa - v poměru k obyvatelstvu samozřejmě. Ve Washingtonu o nás velice dobře vědí a vždycky říkají: "Češi, to jsou ti, co si neustále objednávají naše mapy." Takže mapy bychom chtěli také dělat.

Co se týká grantových projektů, o tom se uvažuje. Už jsme o tom s našimi partnery v Americe mluvili, dokonce už jsme se bavili o některých konkrétních případech, například o výzkumu Hranické propasti. Není to samozřejmě jediná aktivita, grantových záležitostí je tady celá řada. Skoro vůbec se neví, že v republice už je dnes asi 20 grantových projektů, které byly placeny z peněz NG Society. Šlo o vědecké projekty, které nevešly v nějakou širší známost mezi veřejností, tím nejznámějším je výzkum Stránské skály v Brně, který byl z velké části financován z peněz NG Society. Rádi bychom tyto výzkumy - pokud budou významné - prezentovali i veřejnosti, ale to ještě záleží na jednání s našimi akademiky. Do budoucna ale budeme samozřejmě dělat i vlastní věci.

EkoList: Vypadá to, že v magazínu se budete převážně orientovat na převzaté články…

Je to více méně tak. Je to dané licenční smlouvou, kde jsme vázáni k tomu, že v počátcích naší práce bude 85 procent obsahu převzato z americké verze. Půjde převážně o aktuální články, které by měly vyjít ve stejném časovém horizontu jako v americké verzi. Články by měly mít stejný obsah, překlad bude poměrně přesný s tím, že články můžeme různě přehazovat, můžeme akcentovat to, co nás v regionu zajímá více nebo to, k čemu má náš čtenář blíže. Samozřejmě můžeme zabrousit i do archivních ročníků, máme k dispozici databázi veškerých materiálů, co kdy NG otiskl od roku 1888 až do dneška, takže zpočátku bychom chtěli zařazovat i archivní věci, které se týkají českých, moravských a slezských témat.

Hned od začátku budeme přinášet i jedno až dvě lokální témata, která mají co říci současnému čtenáři. Budou to témata převážně z našeho regionu, není to ovšem nutnou podmínkou, mohou to být i témata, která se budou zabývat příhraniční spoluprácí. Teď mne shodou okolností napadlo téma, o kterém jsem mluvil s našimi spolupracovníky. Jde o popsání donedávna nejšpinavějšího trojúhelníku na světě, což je hraniční oblast polsko-německo-česká, a my bychom rádi popsali, jak to v této oblasti vypadá dnes.

A potom je tady ještě jedna speciální oblast, kterou bych nazval České stopy ve světě. Ta bude o lidech ve světě, kteří mají nějaký vztah k naší zemi a kteří zároveň dosáhli ve světě významných úspěchů. Chtěl bych třeba jmenovat jméno Eduard Ingriš, což byl jakýsi "český Thor Heyerdahl". Žil dlouhá léta v Latinské Americe, zopakoval Heyerdahlovu plavbu na balsovém voru napříč Pacifikem a natočil o tom skvělý film. Za zmínku stojí i to, že je autorem slavné trampské písně Teskně hučí Niagara. Tak to je taková typická česká stopa ve světě, kterou bychom rádi prezentovali našim čtenářům.

EkoList: Hodláte, třeba i granty, nějak podporovat činnost různých ochranářských skupin, které se snaží třeba o návrat ohrožených druhů do naší přírody?

Abych řekl pravdu, v prvé řadě nás zajímá zachycování takových jevů. NG Society sice granty podporuje celou řadu potřebných věcí, ale přesto bych ji nesrovnával s žádnými ochranářskými hnutími. Lidé kolem časopisu National Geographic se vždy snažili o to přijít nejrůznějším přírodním jevům na kloub a to bych považoval za jejich hlavní příspěvek k ochraně životního prostředí. Takže tou hlavní zbraní je psát, nabízet více informací, dělat různé vědecké studie a projekty k danému tématu. Tím ovšem neříkám, že financování určitých aktivit je úplně vyloučené. Pokud se objeví nějaké unikátní věci, jako jsou například návraty ohrožených druhů, pak se dá mluvit i o určité grantové podpoře, která ale vždycky půjde přes ústředí ve Washingtonu. Zvláště zpočátku to proto nebudou naše vlastní aktivity, protože to jsou věci, které si oni hlídají, které chtějí zastřešovat a o kterých chtějí rozhodovat. Myslím ale, že z americké strany to nebude problém peněz nebo neochoty, je tu spíš otázka priorit, čemu dají oni sami přednost, protože takový projekt skutečně musí být mezinárodně významný.

EkoList: Budete přinášet i část EarthPulse, jež je věnována problémům ochrany přírody, přírodních zdrojů a životního prostředí?

Určitě budeme. Asi pod nějakým českým názvem, třeba Tep Země. Je to totiž věc, o kterou sami Američané mají zájem. Dostali jsme nabídku, že by nám jednou měsíčně posílali takový balíček článků vybraný právě z NG News, které bychom jako servis mohli předkládat čtenářům, takže zcela jistě o tom uvažujeme.

Jan Stejskal

DISKUSE - KOMENTÁŘE: