Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Ochránci vracejí do přírody ohrožené jalovce. Otcem zakladatelem je poslední exemplář ztracený v lesích

7. 8. 2019 - Praha [Econnect / Česká krajina]

Kdysi hojná, jehličnatá dřevina českých pastvin v posledních desetiletích z velké části vymizela z tuzemské přírody a dostala se na stránky Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Jalovec obecný tak následoval řadu druhů otevřené krajiny, které jsou kvůli příliš intenzivnímu hospodaření člověka na ústupu.

Díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů ale jalovce znovu získaly vhodné prostředí v milovické rezervaci. Ochranáři je proto začínají znovu vracet do krajiny. Hned na začátku přitom museli vyřešit klíčový problém, kde získat vhodný materiál pro výsadbu. „Přímo v místě současných pastvin nepřežil jediný jalovec. Naposledy zde byly jalovce uváděny roku 2005. Protože je potřeba vysazovat dřeviny lokálního původu, nikoli dovezené z druhého konce republiky a už vůbec ne zakoupené někde v zahradnictví, hledali jsme nejbližší populaci jalovců,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Vědcům se nakonec díky štěstí a pečlivé terénní práci podařilo při mapování bývalého vojenského prostoru Milovice objevit zřejmě poslední exemplář starého jalovce ztracený uprostřed hustých hospodářských lesů. Vědci tak získali symbolického „otce zakladatele“, z jehož některých větviček dělají řízky, které pak vysázejí na pastvině velkých kopytníků.

Potomstvo jednoho jalovce ale na založení zdravé populace nestačí, protože jde o identické klony, které mohou snadno podlehnout nemocem. Proto vědci jako zdroj dalších řízků pro založení geneticky různorodé populace vytipovali jen několik kilometrů vzdálenou jalovcovou stráň u nedaleké obce Kochánky. Tam se zachovala malá, ale zdravá, populace jalovce na nevelké ploše vhodného biotopu beznadějně ztracené uprostřed polí. Jalovce tam však žijí v izolaci, v okolí nemají vhodné prostředí, kam by se mohly šířit.

Na projektu návratu jalovců spolupracuje Botanická zahrada hlavního města Prahy. Její odborníci se podílejí jak na řízkování rostlin, tak na pěstování semenáčků. „Na projektu návratu jalovců do prostoru milovických pastvin se podílíme velmi rádi. Kromě opravdových vzácností, ať světové či české květeny, považujeme za důležité i udržování a posilování místních populací i častějších druhů, které však z naší krajiny ustupují, aniž by se jim dostávalo zákonné ochrany,“ komentuje společný projekt Vlastík Rybka, náměstek pro odbornou činnost Botanické zahrady hlavního města Prahy.

„Na milovickém projektu je sympatické zejména to, že naše činnost množení druhů má výbornou koncovku v podobě biotopu znamenitě připraveného velkými kopytníky. Snižuje se tak nejistota, zda se napěstované druhy zvládnou uchytit. To je totiž jinak největší slabina botanických zahrad, které dovedou namnožit i ty nejvzácnější druhy, ale dostat je zpět do přírody mnohdy není reálné. Spolupráce s Českou krajinou je v tomto směru velmi povzbudivá,“ dodává Vlastík Rybka.

Další projekt rozbíhá botanická zahrada také přímo v metropoli, kde se zaměřuje na ochranu druhů pražské květeny, kde se věnuje i druhům v republice dosud častějším, ale na území Prahy dožívajícím v posledních jedincích.

„Vracet do přírody druhy, které na území rezervace původně žily, ale kvůli člověku v těchto místech vyhynuly, patří k hlavním cílům našeho projektu. Jsem rád, že se nám to daří, a že jsme zároveň získali odborné zázemí v pražské botanické zahradě,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Repatriaci jalovce v Milovicích probíhá pod vedením odborníků z Akademie věd České republiky, v rámci programu Strategie AV21 - Rozmanitost a zdraví ekosystémů.

Jalovec obecný patří mezi velmi světlomilné, odolné a dlouhověké dřeviny. Jeho semena nejlépe šíří ptáci, kteří se živí jeho plody jalovčinkami. Ke klíčení přitom semínka potřebují plošky holé půdy, například travní drn rozrušený kopyty zvířat. Mladé jalovce pak dokážou vyrůst pouze na otevřených slunných místech, kde je nestíní jiná vegetace. V útlém mládí zahubí semenáčky jalovců i obyčejná vysoká tráva, ale také kosení nebo příliš intenzivní pastva domácích zvířat.

V minulosti jalovec běžně rostl všude tam, kde se nekosilo a byly splněny jeho nároky na slunce, nízký trávník a citlivou pastvu, především na pastvinách, skalách a písčinách. Jalovec se dožívá i několika set let a umírá často spíše vlivem zastínění jinými dřevinami než věkem. Staré exempláře jsou ukazatelem dřívější otevřené pastevní krajiny a v dnešní české přírodě jsou často posledními mohykány, kteří bez potomstva a možnosti rozmnožování čekají na svou smrt.

Jalovec lze vzácně nalézt v podrostu a na okrajích světlých lesů, zejména dubových a borových. Zde však většinou jde o pamětníky dob před masivním zalesňováním pastvin. Zánik pastvy v dobách socialismu, následné zalesňování pastvin a jejich přeměna na pole jsou hlavními příčinami vymizení jalovce v českých zemích v druhé polovině 20. století. Výjimkou jsou některé odlehlé lokality, například na Valašsku, kde k tomu nedošlo a pastva byla následně obnovena dříve, než jalovce vymizely.

Plody jalovců, modře zbarvené jalovčinky, dozrávají jednou za dva až tři roky. V tradiční lidové medicíně se využívaly ke zlepšení trávení a proti bolestem žaludku. Používaly se také při revmatických potížích nebo k čištění organismu. Dodnes jsou také oblíbeným kořením při přípravě jídel. Jalovcové větve si v minulosti lidé dávali do obydlí jako přírodní deodorant s desinfekčními účinky. Jalovec byl rovněž považován za dřevinu s magickými účinky. Lidé věřili, že zasazený před vchod domu brání ve vstupu čarodějnicím, pokud neuhodnou, kolik jehlic na keři roste.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.


-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Související odkazy

O Autorech

-red-

(Článek je redakčně upravenou tiskovou zprávou některé z nevládních organizací. Jméno organizace uvádíme v záhlaví zprávy.)

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz