Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - regionální rozvoj
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

 Veřejná prospěšnost  

Teze k veřejné prospěšnosti

14. 3. 2006
Josef Štogr [Changenet] -


Pro českou diskusi o veřejné prospěšnosti je velmi významné sledovat dění ve Slovenské republice, kde probíhají podobné procesy, zejména snahy prosadit zavedení některých postupů a právních mechanismů, které by měly změnit dosavadní právní prostředí. Jedním z nich je snaha zavést institut veřejné prospěšnosti. Tím se nejen významně zasahuje do svobody jednání neziskových organizací i jednotlivců, ale zásadně mění role státu a celospolečenské klima. K tomu tři teze, vyplývající z diskuse o veřejném zájmu a veřejné prospěšnosti na Slovensku.


Teze 1: Zastánci návrhu zaměňují pojmy „veřejného zájmu“ a „veřejné prospěšnosti“ za obecný pojem „realizace veřejné politiky“.

Dosavadní porozumění roli státu je postaveno na tom, že politická reprezentace na všech úrovních skrze exekutivu realizuje svoji veřejnou politiku a tedy že veřejná politika je předmětem potenciální shody, kompromisu a změny. Zastánci návrhu předpokládají, že to, co činí stát, je z povahy věci veřejně prospěšné. Tato teze je neudržitelná, popírá otevřenost politického prostoru, snižuje a dlouhodobě vylučuje činnost organizací, které kontrolují stát a jsou ochránci práv jednotlivců i skupin proti státu.

Realizace veřejné politiky v pojetí otevřené společnosti je z hlediska „veřejné prospěšnosti“ vždy otevřená diskusi a vystavena oponentuře. Nemůže být s veřejně prospěšnou činností identifikována nebo zaměňována.


Teze 2: Definice veřejně prospěšných cílů v rámci konkrétní veřejné politiky dané politické reprezentace je vydávána za rámec pro definici veřejně prospěšných cílů pro nezávislé subjekty, působící ve veřejné sféře.


Teze 3: Definice veřejného zájmu se stává obecnou definicí, ačkoli ze své povahy by mělo jít vždy o individuální rozhodnutí ve věci.

Definice veřejného zájmu byla tradičně chápána jako výsledek individuálního rozhodnutí v dané věci tam, kde došlo ke sporu, např. ve věci omezení vlastnických nebo jiných práv občanů atd. Tak je možné se za předem daných podmínek a ve stanoveném procesu, (který dává oběma stranám stejnou možnost dokazovat opak) rozhodnout, zda ta či ona věc má být vykonána ve veřejném zájmu. Jde např. o liniové nebo infrastrukturní stavby nebo naopak kroky směřující k ochraně původního prostředí. Rámec pro takové rozhodnutí tvoří zadání veřejné politiky, ale proces rozhodování je otevřený a nestranný. Důkazní břemeno ve věci je pak na straně, která dokazuje veřejnou prospěšnost, protože takové konstatování má za následek omezení práv konkrétní osoby ve prospěch veřejnosti.

V současnosti prosazovaná změna zcela mění smysl toho, jak je veřejná prospěšnost jako pojem používána. Na rozdíl od výše zmíněného použití, které konstatuje právní stav v dané věci, je zde veřejná prospěšnost používána jako obecná kategorie, do které se zařazují celé typy nebo okruhy jednání.

Obecný přínos a veřejná prospěšnost

V našem jazykovém prostředí je třeba odlišit dva pojmy, a to podle toho, jak se k danému jednání vztahuje hodnotový soud. Je třeba odlišit jednání, které je prováděno v obecně akceptované dobré víře, že jde o naplňování svého práva svobodně jednat - občanského jednání, a na druhé straně jednání, které má mít společensky závazné (právně zakotvené) hodnotové označení.

Současný stav umožňuje širokou škálu jednání, u kterých mezi jejich nositeli nedojde ke shodě o tom, že jde o jednání hodnotově pozitivní. Takový stav je nutno chápat jako legitimní naplnění svobody v otevřené společnosti. Sdružovat se lze stejně tak za účelem podpory nějaké stavby (protože účastníci takového sdružení považují stavbu za přínos), jako za účelem zabránit jí (protože účastníci sdružení považují danou věc za hrozbu a v případě realizace způsobenou ztrátu). Hodnotit obě aktivity z nějakého „třetího“, nestranného pohledu nelze. Stát může pouze vytvořit takové procesy, které vedou (s přihlédnutím k aktuální veřejné politice) ke zvážení kladů a záporů, argumentů té i oné strany.

Obecně tak je jako hodnotově pozitivní třeba označit zájem o veřejné dění, nikoli však definovat okruhy zájmu, které jsou již předem hodnotově pozitivní, a to proto, že jsou v souladu s momentální veřejnou politikou.


Závěr

Snaha předem hodnotově určit jednání nezávislých subjektů tím, že jsou zařazeny do nějaké kategorie subjektů, je ze své povahy zcela neslučitelná s pojetím otevřené společnosti. Ve společnosti západoevropského typu je, nebo může být, hodnota jednání vždy předmětem otevřené diskuse. V případě, že bude v legislativě proveden záměr předem hodnotově určit, které subjekty jednají hodnotově kladně, se jen vyhrotí výše popsaný rozpor. Pro veřejné aktivity, které nejsou v souladu s aktuální veřejnou politikou nebo jsou ze své povahy vůči veřejné správě v postavení kritickém nebo kontrolním, se jen posune sémantické pole. Tyto organizace si tak jako tak budou muset uhájit, že pro svoje jednání si mohou nárokovat označení zjevně kladně hodnotové. A pokud bude slovo „veřejná prospěšnost“ zneužito pro definovaný a státem kontrolovaný právní stav subjektů, nebude problém nalézt jiné označení - například „obecná prospěšnost“, díky kterému bude možno dále hájit svoji společenskou roli.

V rámci této role pak bude nutné zvýšenou měrou upozorňovat na etatistické snahy, snahy nadřadit stát a státem prováděnou hodnotovou klasifikaci subjektů nad veřejnou diskusi, veřejnou politiku a politický systém.
Josef Štogr

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


-
-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz