Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - občanský sektor
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Haldy 2005 - Ekumenická expedice do jurského parku technologického pravěku Kladno

15.4.2005
PRAHA [Centrum pro audiovizuální studia FAMU]
Autor: Miloš Vojtěchovský

Termín expedice je 22. a 23. dubna 2005 a je otevřená i dalším zájemcům. Jde o přípravu na studentskou účast v mezinárodním mezioborovém festivalu KLADNO+-ZÁPORNO v září 2005, jehož tématem jsou vzájemné vztahy mezi krajinou, kulturou, uměním, technikou, pamětí, minulostí a vizemi budoucnosti. Přípravná “Ekumenická Expedice Haldy” (dále EEH) zavede účastníky do areálu bývalé průmyslové kladenské zóny, do jejího tajemného okolí, její historie a nabídne pohled do možné budoucnosti.

Je to krajina kolem areálu „Vojtěšské huti“ a huti „Koněv“ - bývalé tovární zóny hned vedle centra starého Kladna - zčásti dochovaný komplex dezintegrované technické památky, segment “smutné krajiny”, připomínající cyklus fotografií Josefa Sudka, filmy Dereka Jarmana, Bély Tarra, Tarkovského nebo z románu Philipa Dicka, kulisy z scifi z postnukleární budoucnosti. “Zóna” Kladna je na začátku třetího milénia fantasmagorickou srostlicí zapomenutého exponátu z dějin technologie, devastace prostředí a modelovou etologickou laboratoří aktivit malých a velkých podnikatelů, semikriminality, příkladů recyklování, breviářem bezmocnosti právních norem a historické lobotomie místa.

Vybavení: stan, spacák, karimatka, kotlík, nádoba na vodu, příbor, toaletní potřeby.. atd.

Účastníci expedice: ateliér environmentální tvorby Miloše Šejna AVU, FAMU, Favu Brno, ČVUT architektura, VŠUP, Fakulta Humanitních studií UK... Stopaři: Dáša Šubrtová, Radka Schmelzová, Miloš Šejn, Miloš Vojtěchovský, Zdenka Vajdová ad.

Výzkum a dokumentace:

Týmová spolupráce na závěrečné prezentaci poskytuje účastníkům expedice zkušenosti s prací v terénu, s mobilním technickým vybavením (kamery, mikrofony, minidisky, editace videa a audia, atd). Důležitá je práce v týmu a komunikativnost. Expedice nabízí šanci seznámit se s morfologií a sociologií kladenského prostředí - komplexní lokality, kde lze odkrývat archeologické vrstvy uložených sedimentů, třídit, zpracovávat je a spoluvytvářet otevřený systém prezentace a komunikace s okolím. (zvukové nahrávky, video, fotografie, texty, rozhovory, živé obrazy, intervence, atd). Výsledek je možné představit na internetové stránce, nebo jinou formou, například jako interaktivní DVD, formou plakátů, jako “smart mob”, jako zvukové kompozice, program pro radio... Dokumentace a výsledná kompozice bude součástí akce „Bienále Industriální stopy“ jako součást hlavního programu.

Festival KLADNOZAPORNO 2005

Pro festival KLADNOZAPORNO 2005 je připravováno několik prezentací pro veřejnost, symposium, studentské výstavy, happeningy, hudební akce a performance (výstava doktorandských a studentských projektů pro Kladno z Fakulty architektury a Fakulty stavební Českého vysokého učení v Praze ve výstavní síni magistrátu města Kladna, “Stopy a objekty”- výstava výtvarných děl a instalací v industriálním prostoru atelieru Kurta Gebauera, VŠUP – na dole Mayrau, a na Vojtěšské huťi. Expedice Haldy je průzkumem a cestou do otevřených archivů města, i za zavřená vrata některých uzavřených objektů.

Bližší informace: http://intermedia.amu.cz/wiki

===================================================================
Další akce a aktivity:

3. mezinárodní bienále INDUSTRIÁLNÍ STOPY 2005
- Mezinárodní odborná konference o možnostech, významu a úskalích nového využití technických a industriálních objektů a areálů. Praha - stará kanalizační čistírna Praha - Bubeneč
- Industriální kulturní krajina Kladno 2005 - Mezinárodní workshop v prostoru bývalé Vojtěšské huti: KLADNO / ZÁPORNO / instalace, světelné obrazy, kulturní akce
Datum:19. - 24. září 2005
Koná se pod záštitou minstra kultury ČR Pavla Dostála

Výstavy (plánované):
- Konverze industriálních objektů v ČR (přehled nejzajímavějších realizací v ČR za uplynulých 5 let od prvního bienále) - Ekotechnické muzeum Praha - Bubeneč nebo Galerie architektury JF, Betlémské náměstí, Praha.
- Obrazy postindustriálního světa. Výstava fotografií Pavla Friče, které vznikají v návaznosti na připravovanou publikaci o proměnách industriální architektury pro nakladatelství Titanik - Ekotechnické muzeum Praha-Bubeneč, možné pokračování v NTM Praha.
- Meziválečná průmyslová architektura v Československu.
- Výstava posterů k projektu VCPD - Ekotechnické muzeum Praha-Bubeneč.
- Mapování ohrožených druhů: zanikající i zachráněné pivovary v Čechách. Prezentace výzkumného projektu VCPD - Ekotechnické muzeum Praha-Bubeneč
- WORKING HERITAGE, putovní výstava k výsledkům mezinárodního projektu garantovaného ministerstvem kultury Francie a English Heritage, do něhož se zapojilo VCPD - Ekotechnické muzeum Praha-Bubeneč.

Témata:
Mapování objektů a atmosféry.
Bilance využitých i ztracených šancí.
Obrazy mizejícího industriálního světa.
Konverze a recyklovatelnost průmyslového kulturního dědictví jako součást trvale udržitelného rozvoje
Ekonomické, technické, ekologické a legislativní bariéry.
Limity autenticity.

dodatky – lokalita, geologie, biologie, sociologie, antropologie

Průběžné informace, přihlášky k účasti, návrhy na prezentaci projektů konverzí na internetové adrese
http://vcpd.cvut.cz
http://intermedia.amu.cz

Odkazy:
http://www.cssi-cr.cz/listina.asp?ID=189&info=view
http://www.klfree.net
http://krajina.kr-stredocesky.cz
http://fanklubpoldi.kladno.cz/poldi.php
atd.


=======================================================================
Jiří Sádlo, esej „Krajina jako interpretovaný text“
(Fragment)

Mladé průmyslové krajiny in statu nascendi mají převahu disturbační strategie: rychlé a neuspořádané přesuny krajinných složek, jejich krátká životnost, vysoká energetická náročnost a malá kybernetická provázanost navzájem s nedostatkem zpětných vazeb. Tuto strategii vykazují složky velmi různé hierarchické úrovně - jednoleté agresivní plevele (Atriplex nitens, Chenopodium album) i rafinérie ropy; výsypky uhelných dolů s rychle se měnícím komplexem ruderálních společenstev i průmyslový technokrat s typickou kombinací velikášství a krátkozraké zpupnosti.

Kladensko má výraznou kulturní tradici a představovalo zejména po roce 1870 explozivně se vyvíjející industrializovaný region, který během krátké doby ztratil zemědělský ráz. V okolí asi 200 různých uhelných šachet a štol vzniklo kolem 150 hald. Většina z nich byla rozvezena, zarovnána s terénem nebo téměř zcela zmizela pod městskou a venkovskou zástavbou. První uhlí nalezeno u Vrapic na buštěhradském panství. Listinnými doklady z roku 1775 je nález přisuzován Václavu Bürgerovi a Jakubu Oppeltovi. Nejstarší známá důlní mapa z roku 1784 vyznačuje několik dolů ležících zhruba v prostoru nádraží v Buštěhradě. Podle jiných pramenů jsou počátky dolování ještě starší – z roku 1760. Od roku 1772 začíná pravidelné dolování popsané ročními výkazy o těžbě. Na katastru obce Cvrčovice byl v roce 1822 vyhlouben první regulérní hlubinný důl na Kladensku a v roce 1836 byl vybaven parním strojem. Během dalších dvou desetiletí vznikla celá řada dolů, z nichž některé byly (v přeražených jamách) funkční do nedávné doby. V roce 1846 narazil horník Jan Váňa na hlouběji uložené kladenské sloje západně od oblasti, kde sloje vycházely na povrch. Tím zajistil nebývalý rozkvět hornické činnosti. V roce 1847 bylo prokázáno, že na Kladensku se vyskytuje koksovatelné uhlí a to vedlo k rozvoji železářství. První vysoká pec – Vojtěšská byla uvedena do provozu v roce 1855.

Pro zajištění odbytu uhlí byla od roku 1854 stavěna Buštěhradská dráha. V období první republiky se jedním ze světově známých ocelářských podniků specializující na ušlechtilé oceli stala huť Poldi, která svým významem zastínila místní uhelné hornictví. Kladenské železářství leží ve „šťastném surovinovém trojúhelníku“ mezi vápencovými lomy Českého krasu, ložisky barrandienských železných rud a místním uhlím, jehož část je koksovatelná. Po roce 1945 byly veškeré důlní splečnosti znárodněny a organizačně sjednoceny pod názvem Kamenouhelné doly Kladno. Protože „Poldovka“ vyráběla ocele používané ve zbrojařském průmyslu a vzhledem k éře 50. let, která se soustřeďovala na těžký průmysl, došlo již na počátku 50. let k dalšímu rozvoji místního železářství (tentokrát zejména na sovětském surovinovém základě – Krivoj Rog) a tím i těžby uhlí. V období ČSSR objemy hald mnohonásobně narostly a začaly se do nich ukládat i další odpady a materiály. Po roce 1989 dochází k postupnému útlumu zpracování železa a následovně i těžby uhlí.

Z celkového množství asi 150 hald je dnes možné dohledat 36 objektů. Menší haldy bývaly u téměř všech šachet, jichž včetně větracích bylo koncem 19. století asi 200. Centralizací kapitálu byly sloučeny do několika větších podniků. Před rokem 1989 dosahovala těžba uhlí kolem 2,5 milionu tun ročně (Spudil 1998, Mrňa a kol. 1989, Halfar 1997, Kolektiv 1990). Zásoby uhlí v kladenské a zejména slánské oblasti dosahují 600-1000 kt, což při průměrné těžbě na úrovni 70.-80. let 20. století představuje zásoby na asi 200-300 let. Je zatím nezodpověditelnou otázkou, zda místní sloje nebudou po útlumu ropné těžby (cca kolem roku 2040) opět těženy. V tom případě je vhodné koncipovat územní plány, tak aby existovaly volné prostory na případné, budoucí ukládání hlušiny.

Typy možného pojetí hald

Haldy jsou „ostrovy v okolní krajině“. To by znamenalo, že jde o plochy (a) z nějakého zásadního hlediska lepší než jejich okolí, např. refugialitou, (b) obklopené nerozlišeným okolím, po němž se dál neptáme (c) s okolím příliš nekomunikující, tj. autonomní a emancipované. Skutečně pro některé skupiny organismů platí, že rozhodující je náhoda určující, které druhové invaze proběhnou, a výsledkem pak je nízká druhová bohatost a vysoká početnost.

Haldy jsou méně hodnotná místa v krajině - metapopulační propady, horší než jejich okolí a na své okolí co do bioty závislé. Pokud se tu tedy vyskytne vzácný druh, je to jen proto, že rostl někde v okolí, kde má ovšem větší šance na dlohodobé přežívání, kdežto výskyt na hladě je náhodný a krátkodobý.

Haldy jsou řadový biotop v okolí, jeden z typů biotopů ve fragmentované krajině. Důraz je tu kladen na komunikaci s okolím – většina populací je součástí metapopulací obývajících větší počet stanovišť.

Haldy jsou specifický biotop, substráty, refugium oligotrofie, náhrada stresu disturbancemi.

První dvě pojetí platí v omezené míře – na některých lokalitách či pro některé jevy (organismy, cenozy, procesy). Další pojetí jsou nejméně výrazné a nejšíře použitelné.

Na haldách probíhá sukcese, vznikají i dočasně blokovaná stadia, v jednom případě sukcese došla až do klimaxu. Je to dynamický systém, přitom ale není deterministický. Sukcese vše nepopíše, vývoj není jednosměrný. Není to tak, že by „jednou všechny haldy zarostly lesem“ – jsme v centru starosídelní ekumény, kde se většina biotopů drží otevřená posledních 7 500 let. Klimax je na haldách spíše teoretická konstrukce, a ani o něj nikdo nestojí, reálně je cílovým stavem to, co tu nacházíme dnes: polootevřená savanovitá krajina s mozaikou různě starých, sukcesně blokovaných a retardovaných biotopů od otevřených ploch přes trávníky a křoví po lesy.

Východiskem je chránit historicitu, nikoli temporaritu, stabilitu vývojových trendů (genia loci), nikoli konzervovat současný stav nebo postulovat trvale udržitelný horizont. Např. většina hald může být i přes „ochranu“ bez újmy znovu otevřena pro těžbu.

=======================================================================
Land use, vztah veřejnosti k haldám
(In: Kladenské haldy z pohledu geologa a krajináře, Václav Cílek)

“Tady je potřeba včlenit sociologický a kulturně-antropologický přístup. Nejprve doložíme hodnocení hald u obyvatel. Chodil jsem celé léto a podzim po haldách, díval se na lidi, co na haldách dělají, sledoval stopy jejich počínání a bavil se nimi; s vrátnými dolů, s nočními hlídači, s rodinami na procházce s dětmi, s důchodci na procházce s pejskem, s lidmi od rekultivací a s lesáky, pil jsem v hospodách ve Švermově a v Dubí s cikány, inteligencí, motorkáři a svobodnými matkami (což se vzájemně nemuselo vylučovat) a jezdil s nimi nočními autobusy. Mluvilo se o haldách. Velmi záleží na položené otázce: „Haldy by měly zmizet, tam by mělo být něco lepšího. – A kolik by to mělo stát? I tahle halda, kde stojíme? – Ale tady, o to nejde. Sem chodíme se psem a s dětma…“.

Stejně nápadný je rozpor mezi hodnocením místní veřejnosti a expertů. Ve studii GET se opakují formulace jako „depresivní dojem“. Je to ostatně analogie k rozporu vkusu romantiků k měšťanské společnostzi, která chápala skály, vody, kopce jako něco ohrožujícího a proti dobrým mravům. „Všechny ty středověké zříceniny na kopcích by měli rozbourat – nejsou užitečné, schází se tam chátra a ostatně, copak je středověk“. Také je to analogie dojmu, že moderní stavba nemůže být krásná, protože je moderní, a tedy neautentická (a autenticitu nezíská ani za sto let, kdežto stavby z doby před sto lety byly staré, klasicky krásné a autentické už od malička).

Určitě se v hodnocení víc nabízejí argumenty pro odlišení hald od přírody, než jejich ztotožnění. Zdroje pohoršení z odvalů? Princip cizoty. Haldy jsou něco jiného než příroda, i něco jiného než kultura. Nezařaditelné, kontrastní a tedy kontroverzní. Lze předpokládat silný protitlak proti smířlivému mínění o haldách, vedený z pozic výlučnosti odborného mínění: „Pokud si na to lidé zvykli, je to jejich chyba, kterou musíme napravit. Až to rekultivujeme, taky si zvyknou“. To je ovšem pravda, takže je třeba smířlivost vyložit ne jako odevzdanost, ale jako aktivní vztah (Gelassenheit sensu mistr Eccart).

Celkem jedno, že to nikdo neformuluje přímo. Běžná věc v semiologii, že nejsilnější mémy se nemusí ani říkat.

Haldy jsou ne-příroda. Umělina.
Haldy jsou divočina: ne-kulturnost přírody samé. Příroda „si dělá co chce“.
Haldy jsou ne-organizovanost. Každý si na haldě „může dělat co chce“.

A naproti tomu:
Haldy jsou důvěrné, obyčejné, nerušící
Haldy jsou svoboda, tabula rasa.
Haldy jsou svéráz.

Tedy:
Cizorodý / depresivní / devastovaný / odpudivý.
Romantický / dramatický / ozvláštňující / fasicnující.

Epigramatická věta o haldách v kladenské hospodě (Dubí): „Haldy, Arizóna!“ tj. vždyt je to jak někde v Arizoně!“. Řečeno od vedlejšího stolu jako přípodotek k diskusi a zároveň její tresť. S ambivalentní intonací, snad záměrně. Toto skuečně lze říci jako krajní odsudek i krajní nadšení, ale i bezpříznakově jako něco, čemu se může podivit jen cizinec – my zdejší už si zvykli. Navíc ta Arizóna znamená volonost v záboru prérie, i drsnou prostotu nás, obyčejných honáků, i jistou exotičnost a výlučnost.

Na haldách je možná a přípustná řada individuálních a kolektivních, oficiálních i spontánních aktivit. Mohou se mísit i jít proti sobě aniž je tu moc, která by to omezovala. Tedy opět výrok, že každý si na haldě „může dělat co chce“., tentokrát s kladným znaménkem v hodnocení. To je docela důležité zrovna na Kladně, kde je dosti silná tradice „obyčejných lidí, kteří si do svých věcí nenechají příliš mluvit“. Tradiční typy rekultivací znamenají nutně uchopení moci a svazování kýmsi nahoře. „jste v lesoparku určeného k volným aktivitám – chovejte se podle návštěvního řádu“. Až se Švermov stane vilovou čtvrtí usedlých úředníků vyšší střední vrstvy, lze uvažovat o takovém přístupu k problematice hald.

Tyto plochy existovaly v kulturní krajině od neolitu, během pravěku zcela převládaly, pak je prvně omezil středověk se soukromým vlastnictvím a měřením pozeků, a podruhé moderna počínaje klasicismem. Z raně středověkého kampusu se tato plocha zmenšila na obecní palouky apod., a ve 20. století zanikla skoro úplně. Haldy jsou jeden z posledních biotopů tohoto typu.

Terra incognita

Rozsáhlé nepřístupné terény, kde nikdo dlouho nebyl. Bezzásahový management jako někde v národním parku.
1 (holé svahy haldy), 6a (Robinia-Acer platanoides), 8 (ruderál), 17 (mlází Betula-Robinia), 23 (Corylus-Acer), 25 (ruderální křoviny), 27 (Robinietum), 28 (Robinietum), 33 (Corylus-Acer), 30(Robinietum), 32 (Robinietum).

In Jiří Sádlo “Kladenské haldy ve světle rostlinné sociologie a kulturní antropologie. Materiály ke krajinářskému hodnocení.”

Info: Miloš Vojtěchovský
Centrum pro audiovizuální studia FAMU
Tel 221197 258
http://intermedia.amu.cz/wiki



DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz