Kontakty
Suzan Hazen
US EPA
Office of Pollution and Toxics
401 M st. SW, Mailcode 7408
Washington DC, 20460
telefon: +1-202-2601024
fax: +1-202-2600575

A. Vznik a vývoj systému

TRI vzniklo ve Spojených státech souhrou několika okolností. Od konce druhé světové války do poloviny osmdesátých let se téměř dvanáctkrát zvýšil počet na trhu obchodovaných chemikálií, z nichž mají mnohé negativní účinky na člověka nebo jeho životní prostředí.

Druhou, smutnou okolností byl únik metylisokyanátu z provozu americké firmy Union Carbide v indickém Bhópalu v roce 1984, který poukázal společně s řadou podobných menších nehod na nepřipravenost obyvatel v okolí průmyslových provozů na podobné havárie.

Třetím faktorem, který přispěl k vytvoření systému TRI bylo poměrně výrazné občanské hnutí za svobodný přístup k informacím o životním prostředí. Vedle federálního zákona o TRI existují další zpřísňující úpravy v některých státech (např. New Jersey, California).

Utajení požadovaných informací před státem není možné. Závod může požádat, aby určitá data byla označena za tajná, takže se stanou veřejnosti nepřístupná. Oprávněnost žádosti je přezkoumána. Nezákonné utajování informací je vysoce penalizováno.

Na základě výsledků z prvních ohlašovacích let připravila na začátku devadesátých let americká EPA tzv. Program 33/50, jehož cílem bylo oproti roku 1988 redukovat emise nejproblémovějších látek postupně o 33% do roku 1992 a o 50% do konce roku 1995 (základem je rok 1988). Pro průběžný monitoring úspěšnosti programu slouží právě data z TRI.

Program pracoval na dobrovolné bázi a přistoupilo k němu cca 1200 závodů. Program se týkal následujících 17 látek: benzen, kadmium a jeho sloučeniny, chlorid uhličitý, chloroform, chrom a jeho sloučeniny, kyanidy, dichlormetan, olovo a jeho sloučeniny, rtuť a její sloučeniny, metyletylketon, nikl a jeho sloučeniny, tetrachloretylén, toulén, 1,1,1-trichloretan, trichloretylén, xylény.

První cíl - 33% redukci emisí - se podařilo splnit již v roce 1991. Celkové údaje za celé období běhu programu budou k dispozici na začátku roku 1997.

V roce 1978 proběhl ve státě New Jersey jednorázový sběr informací o přenosech a únicích chemických 155 látek u 7000 závodů. V polovině osmdesátých let proběhl výzkum společnosti Inform Inc. o dostupnosti informací o chemických látkách, který ukázal značnou roztříštěnost a nekompatibilitu údajů i v rámci jednotlivých podniků. V roce 1986 byl přijat zákon Emergency Planning and Community Right-to-Know Act (EPCRA, Zákon o havarijním plánování a právu občanů na informace), jehož součástí se stal i systém TRI. V roce 1990 byl zákonem Pollution Prevention Act (PPA, Zákon o prevenci znečištění) rozšířen okruh požadovaných informací.

B. Struktura systému

Hlášení se zároveň zasílá federální EPA (Environmental Protection Agency, Agentura ochrany životního prostředí) a vládě státu, na jejichž území se závod nalézá.

Data se shromažďují za jeden kalendářní rok. Hlášení se podává do 30.6. následujícího roku. Zpracování dat pro jejich šíření. trvá devět měsíců. Ohlašovací povinnost mají závody ve vybraných průmyslových odvětvích. Zařízení s více než deseti zaměstnanci, zda nakládají s látkami uvedenými v seznamu EPCRA. Práh pro hlášení látky užívané v procesu či vyráběné je 11325 kg (25000 lbs.). V ostatních případech 4530 kg (10000 lbs.). Celkově TRI směřuje ke zvětšování okruhu ohlašovatelů.

V roce 1993 bylo sledováno 316 látek. Pro rok 1994 bylo přidáno dalších 20. Od roku 1995 je seznam doplněn ještě o 286 látek. Některé z těchto látek jsou sledovány zároveň i v rámci jiných programů.

Hlášení zahrnují emise do vzduchu, vody, půdy, podzemní injektáže, využití při výrobě energie, recyklaci, zpracování a ukládání v závodě i mimo závod. Hlásí se i aktivity učiněné pro redukci emisí během roku.

Data jsou dostupná v počítačových sítích, v elektronických sestavách na disketách nebo v podobě tištěných přehledů (ročenky i komplexní srovnání za více let).