JADERNÁ ENERGETIKA V ZÁPADNÍ EVROPĚ

80. léta znamenala pro západní Evropu růst nedůvěry k jaderné energetice, která nakonec díky černobylské havárii přerostla v rozsáhlý odpor - problémy jsou zde tedy spíše politického než technického nebo ekonomického rázu. V rozsáhlém rozvoji jaderného průmyslu dnes nepokračuje žádná západoevropská země. Dokonce ani francouzská vláda nepotvrdila během posledních pěti let žádnou novou objednávku na výstavbu jaderného reaktoru.

Evropské státy lze podle jejich postoje k jaderné energetice rozdělit do několika skupin.

1. Státy, s rozvojem jaderné energetiky nikdy nezačaly:

Dánsko, Irsko, Lucembursko, Norsko a Řecko.

2. Státy, které se rozhodly zastavit rozvoj jaderných programů a ukončit využívání jaderné energie:

Itálie (žádná JE): V listopadu 1987 proběhlo referendum, které zrušilo platnost pěti zákonů chránících jaderný průmysl. Po referendu byly čtyři pracující elektrárny odstaveny, dvě nedokončené přebudovány na fosilní paliva a vstoupilo
v platnost moratorium na stavbu nových reaktorů. V červnu 1990 italský parlament přijal opatření k likvidaci tří existujících reaktorů, které byly od havárie v Černobylu mimo provoz.

Slovinsko (1 JE = 5 %): Po protestech veřejnosti byly zrušeny plány na osm nových jaderných elektráren. V roce 1987 vláda vyhlásila moratorium na stavbu reaktorů do roku 2000. Kvůli závadám v parogenerátorech se v roce 1996 uvažovalo o odstavení JE Krsko, kteoru stavěla firma Westinghouse. Nezbytné opravy by totiž její provoz velice prodražily.

Polsko (žádná JE): V dubnu 1989 byly zastaveny přípravné práce na výstavbě jaderné elektrárny Warta. V září 1990 zastavila vláda z finančních a bezpečnostních důvodů výstavbu jediné jaderné elektrárny Zarnowiec a vyhlásila moratorium na výstavbu dalších do roku 2000.

Rakousko (žádná JE): Stavbu jediné jaderné elektrárny Zwentendorf sice dokončilo už roku 1978, ale nikdy ji nespustilo. V roce 1986 vláda s konečnou platností rozhodla o tom, že tato elektrárna nikdy nebude zprovozněna.

Švédsko (4 JE = 45 %): V referendu v roce 1980 zvítězil požadavek odstoupit od jaderné energetiky. Parlament rozhodl odstavit všechny reaktory do roku 2010.

3. Země, které jaderné elektrárny provozují, vyhlásily však moratorium na výstavbu dalších:

Belgie (2 JE = 60 %): Po mnohaletém sporu odložila roku 1988 belgická vláda další rozvoj jaderné energetiky na neurčito. Tento krok byl potvrzen moratoriem nové vlády, vydaném v únoru 1992. V roce 1989 zamítla výstavbu již objednaného reaktoru i přes to, že musela Francii zaplatit odškodné
55 mil. USD.

Finsko (2 JE = 15 %): Po havárii v Černobylu přijala vláda rozhodnutí nebudovat další jaderné elektrárny. Parlament v září 1993 opakovaně zamítl návrh vlády na vybudování pátého jaderného reaktoru.

Nizozemí (2 JE = 5 %): Kvůli nejistému vlivu jaderných elektráren na životní prostředí zmrazila vláda v roce 1986 další rozvoj jaderného programu do roku 2000. Vládní koalice z roku 1989 se postavila proti výstavbě nových reaktorů v blízké budoucnosti. V listopadu 1994 zamítl holandský parlament návrh jaderného průmyslu na prodloužení povolení k provozu jediného reaktoru ro roku 2007.

4. Zbývající země bývalého východního bloku:

Bulharsko (1 JE = 35 %): V roce 1990 byla zastavena výstavba druhé jaderné elektrárny Belene. Jediná elektrárna Kozloduj je zastaralá a její další provoz vzbuzuje obavy bulharských obyvatel i vlád ostatních zemí. Komise MAAE v červnu 1991 doporučila odstavit 4 starší bloky elektrárny.

Maďarsko (1 JE = 50 %): Využívá elektřinu z jediné jaderné elektrárny a žádné další neplánuje.

Rumunsko (1 JE): První reaktor JE Černa Voda byl spuštěn na počátku roku 1996. Tato elektrárna by měla mít podle původního plánu pět reaktorů. Projekt má již osmileté zpoždění a Rumunsko nemá finančí prostředky na jeho dokončení. První reaktor mohl být dokončen jedině díky půjčce 315 milionů dolarů od kanadské vlády. Podle zpráv MAAE celá stavba trpí nekvalitní prací a překračováním rozpočtu.

5. Zbývající státy s rozvinutou jadernou energetikou:

Francie (20 JE = 78 %): Je v Evropě skutečnou výjimkou, v jaderných elektrárnách vyrábí 78 % elektřiny. Do roku 2000 plánuje zvýšit počet reaktorů o devět. Již dnes se však projevuje problém nadbytečné kapacity. I podle vládních studií má Francie již dnes o 7 elektráren víc, než potřebuje. Zadlužení jaderného průmyslu dosáhlo na počátku roku 1992 částky 38 mld. USD.

Německo (16 JE =33 %): Na území bývalé SRN nebyla zahájena nová stavba od poloviny 70. let. V prosinci 1990 byla odstavena poslední jaderná elektrárna na území bývalé NDR. Německo má dnes 19 reaktorů a tento počet nebude do roku 2000 zvýšen.