Česká republika se může obejít bez JE Temelín. Dokazuje to řada studií (viz poznámka pod čarou, str. 12). Také to, že velké mezinárodní banky (Světová banka, EBRD, Evropská investiční banka) odmítly poskytnout půjčku z důvodů nepotřebnosti JE Temelín nebo příliš vysokého rizika, zpochybňuje ekonomickou výhodnost celého projektu.
Česká republika má řadu jiných a levnějších možností, jak pokrýt spotřebu elektřiny. Patří sem:
Česká republiky spotřebovává v porovnání se zeměmi EU na jednotku HDP (hrubý domácí produkt) dvojnásobek elektřiny. Je to dáno jednak nevhodnou orientací výroby (těžký a energeticky náročný průmysl), jednak zastaralými technologiemi.
Podle studie SEVEn lze u nás modernizací výrobních zařízení uspořit přes 50 % současné spotřeby elektřiny (22 TWh), tj. výkon asi 5000 MW†; ekonomicky výhodné je uspořit 32 % (13,5 TWh), tj. 3200 MW.
Ze studie firmy Tractebel vyplývá, že v České republice je do roku 2010 ekonomicky možné uspořit 3000 MW, reálně pak 1200 MW80. Podobné odhady obsahují také další studie (Světová banka, EBRD aj.)81.
Na druhé straně stojí studie, kterou pro a.s. ČEZ vypracovala kanadská firma Ontario Hydro. Podle ní lze v ČR uspořit jen asi 270 MW82. Zde je třeba upozornit na dvě skutečnosti: firma Ontario Hydro patří mezi největší provozovatele jaderných elektráren na světě (20 reaktorů o výkonu 15 000 MW83). Kanada je zemí s druhou nejvyšší spotřebou elektrické energie na osobu na světě. Spolu s Norskem si to může částečně dovolit, na rozdíl od nás má totiž dostatek relativně čistých zdrojů elektřiny.
Obrázek 6: Kapacita JE Temelín a potenciál úspor do r. 2010 (dle studie Tractebel, viz text), v GWh
Do roku 2000 nabízí několik nezávislých výrobců uvolněné nebo nové kapacity pro výrobu elektřiny. Celkem se jedná o výkon 3300 až 3900 MW (viz poznámka pod čarou, str. 13). Rozvoji nezávislých výrobců však stojí v cestě monopolní chování ČEZu.
Instalací turbín do existujících výtopen v nich lze kromě tepla vyrábět i elektřinu. Pokud bychom takto využili výtopny v České republice, můžeme získat - bez budování nového zdroje - v pásmu nad 5 MW výkon navíc kolem 1300 MW (6,8 TWh)84. Dalších asi 2000 MW lze získat v pásmu 1 až 5 MW, nevyužitý potenciál tedy představuje celkem 3000 až 3500 MW elektřiny.
V současné době se teplo vyráběné v ČR ve všech energetických výrobnách využívá pro výrobu elektřiny jen asi ze 7 %. Ve světě je ovšem běžný podíl 40 až 70 %. Zástupci teplárenství tvrdí, že dosažením těchto ve světě obvyklých hodnot by české teplárenství mohlo do 5 až 10 let nabídnout cca 20 000 MW elektrického výkonu! Tuto úvahu potvrdil i předseda Sdružení pro centralizované zásobování teplem85.
Jedná se o malé turbíny umístěné na řekách a potocích, pro které není třeba budovat žádné přehrady. Před 2. světovou válkou jich na území České republiky existovalo přes 10 000 o celkovém výkonu 400 MW elektřiny, dnes jich jsou jen desítky. Obnovou a rekonstrukcí bývalých vodních elektráren můžeme s využitím moderních technologií získat až dvojnásobek jejich tehdejšího výkonu, tj. 800 MW elektřiny86.
Ekonomicky využitelný výkon v České republice je odhadován na 300 až 600 MW elektřiny, využitelná kapacita činí 0,7 až 2,1 TWh (2000 až 3000 hodin ročně)26.
Získávání energie z biomasy spočívá ve výrobě plynu z hnoje a organických odpadků (zejména rostlinných zbytků). Spalováním bioplynu vyrobeného z hnoje vznikajícího při chovu hovězího skotu lze u nás získat asi 3 TWh (300 MW) elektřiny.
Další možností je pěstování biomasy pro energetické účely (sláma, seno, dřeviny) na plochách v zemědělství nevyužívaných. Také zde se využitelný potenciál pohybuje ve stovkách MW elektřiny.
I samotná orientace energetiky na menší a decentralizované zdroje elektřiny by snížila ztráty způsobené jejím vedením na velké vzdálenosti. Ty dnes dosahují 8 % veškeré výroby87. Snížením ztrát na 4 % bychom ušetřili výkon 400 MW elektřiny.
Zvýšením účinnosti existujících tepelných elektráren z dnešních 34,5 % na 37 % by zvýšilo jejich kapacitu o 2,5 %, tj. o výkon asi 250 MW88.
Tyto zdroje nejenže mnohokrát převyšují kapacitu Temelína, ale v lepším případě dokonce i naši celkovou dnešní spotřebu. Možnosti tedy máme. Zůstává jen na nás, do čeho se rozhodneme investovat a jakou si tak vytvoříme budoucnost.
Obrázek 7: Výkon JE Temelín a možných
alternativ (MW) - viz text.
† Zmíněná publikace (SEVEn - jaderná energie a úspory, Praha, leden 1993) uvádí následující:
Spotřeba elektřiny v ČR v roce 1991 činila 42,5 TWh. Pro vyčíslení možnosti úspor bylo vybráno několik rozhodujících oblastí. Jednalo se o nejvyšší teoreticky dosažitelný potenciál při využití běžně dostupných technologií, který byl pro naše podmínky diskutován a obvykle byla přijata jako konzervativní odhad úspor spodní hranice možného rozpětí. Jednalo se o elektrické pece (5,42 TWh), pohony elektromotory (10,63 TWh), osvětlení (1,70 TWh), elektrospotřebiče v domácnostech (4,25 TWh) a elektrolýza s metalurgií (0,22 TWh). Celkový potenciál úspor tak představuje 22,22 TWh, tj. 52 % spotřeby z roku 1991.