Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Staré oblečení: textilní odpad nebo pro jiného poklad?

4.12.2019
PRAHA [Zajímej.se]
Autor: Štěpán Vaškevič

Ztrácíme hodnotné materiály

Každou sekundu je spáleno nebo uloženo na skládku jedno nákladní auto plné oblečení. Světová produkce textilních vláken pro oblečení v roce 2015 činila 53 milionů tun. 12 % těchto materiálů bylo ztraceno již ve fázi výroby. Při praní oblečení došlo k úniku 0,5 milionu tun mikroplastů, což je množství materiálu potřebné pro výrobu 50 miliard plastových lahví.

Ať už oblečení bylo nošené jednou nebo nikdy, mělo jednoho majitele nebo desítky, konec je téměř stejný: 73 % veškerého oblečení na světě skončilo na skládce nebo ve spalovně. 12 % oblečení bylo kaskádově recyklováno. To je stupňující se downcycling, kdy s každým zpracováním textilií vzniká nový výrobek, ale nižší kvality, například výplň do autosedaček nebo zátěžové koberce. 2 % z celkového množství textilií bylo během těchto procesů ztraceno.

97 % těchto textilních vláken bylo vyrobeno z primárních surovin, hlavně z polymerů a bavlny. Pouze jedno procento z původního množství vyprodukovaných vláken bylo skutečně recyklováno podle principu z kolébky do kolébky – z použitého oblečení vzniklo nové ve stejné nebo lepší kvalitě.

Textilní průmysl ohrožuje životní prostředí i naše zdraví

Textilní výroba má i další negativní dopady. Jsou to třeba ekonomické ztráty – každoročně přicházíme o textil v hodnotě 0,5 bilionů amerických dolarů v důsledku nedostatečné míry využití a recyklace oblečení. Produkce textilu má dopad i na lidské zdraví – nebezpečné látky používané při výrobě i barvení látek negativně ovlivňují zdraví pracovníků i spotřebitelů a unikají do životního prostředí. Textilní průmysl také spotřebovává 20 % veškeré vody, která se využívá v celosvětovém průmyslu.

Lineární produkce textilu a rychlá spotřeba textilu na globální úrovni produkují 1,2 miliardy tun emisí skleníkových plynů ročně, což je více než emise všech mezinárodních letů a námořní dopravy společně. Odhaduje se, že v roce 2050 oděvní průmysl spotřebuje 26 % globálního uhlíkového budgetu, který má limitovat globální oteplování na úroveň dvou stupňů Celsia, což může mít katastrofické následky.

Radikální změna spočívá v přechodu na cirkulární ekonomiku, která představuje systém, ve kterém jsou textilie, oblečení a vlákna během svého životního cyklu udržovány v nejvyšší kvalitě a pak jsou zase navráceny do oběhu.



Globální problémy mají lokální řešení

Tento článek začal poněkud smutným líčením současných problémů textilního průmyslu na globální úrovni. Nyní obrátíme pohled na Českou republiku, kde se současné trendy ve spotřebě oblečení nijak dramaticky neliší od těch světových. Oblečení se stává čím dál významnější položkou, za kterou Češi utrácejí: v roce 2017 utratili za nové oblečení 65 miliard korun. Oproti některým evropským státům se to číslo může zdát jako málo významné (ve Spojeném Království za oblečení utratili zhruba 25krát více), nicméně jiná čísla naznačují, že tento systém není v pořádku: mluvíme především o produkci textilního odpadu. Pojďme se podívat na to, kam putuje oblečení, které už nechceme nosit a co se s ním dá dělat.

Nové oblečení se dřív nebo později dostává na konec svého životního cyklu. V Česku oblečení v naprosté většině případů končí na skládce nebo ve spalovně. Četné analýzy směsného komunálního odpadu, které provádí Institut Cirkulární Ekonomiky, poukazují na poměrně vysoké množství textilu v odpadu, který se sváží od občanů: 7,1 %. V absolutním měřítku to znamená, že v roce 2017 Česko vyprodukovalo zhruba 147 tisíc tun textilního odpadu.

Avšak podobný osud nepotkal oblečení, které se v Česku odevzdalo na charitativní účely prostřednictvím kontejnerů na textil v obcích, obchodech, nebo našlo jiného majitele prostřednictvím clothes-swapů, neboli pravidelných výměn oblečení. Je možné říct, která cesta je lepší? Řekneme si předem: popelnice na komunální odpad to nebude.

Bílý nebo červený kontejner na textil

Určitě je znáte, jsou umístěné na různých místech v obcích po celé České republice. Do těchto kontejnerů můžete přinést vyprané oblečení v dobrém a nositelném stavu. Toho se pak zhostí provozovatel této sběrné sítě: v Česku to jsou společnosti POTEX, Dimatex, Textileko, Diakonie Broumov a další. Oblečení následně putuje na třídicí stanici provozovatele, kde je tříděné dle kvality. Všechno, co ještě může posloužit jiným lidem, putuje dál – k lidem v nouzi nebo do charitativních obchodů, kde výtěžek z prodeje putuje na dobrou věc. Touto cestou se v Česku vybere ročně oblečení v jednotkách desítek tun, třeba Diakonie Broumov, jedna z nejstarších společností působících v této oblasti, měsíčně zpracuje zhruba 600 tun oblečení.

Zdaleka ne všechno oblečení, které se v tomto systému vysbírá, se bude ještě někdy nosit. Častým způsobem recyklace nepoužitelného textilu je výroba stavebních izolací, technických textilií nebo výplně do autosedaček. Pro vznik těchto produktů jsou zapotřebí jisté typy textilií, zbytek však putuje na skládku, protože je skládkování v současné době nejlevnější způsob, jak s tímto materiálem naložit. Jiní provozovatelé kontejnerů posílají vysbírané oblečení do zahraničí a nemusí se o konečné zpracování starat.


Své obnošené oblečení můžete přinést i na sběrný dvůr

Z pohledu cirkulární ekonomiky je nezbytné zajistit dobře fungující sběr jakýchkoliv odpadních materiálů, aby byly navráceny zpět do oběhu. Jednou možností, jak se zbavit obnošeného oblečení, je vzít ho po cestě na jeden ze sběrných dvorů ve vaší obci. Například v Praze sběrné dvory přijímají staré oblečení, obuv a oděvy od roku 2015. Na sběrném dvoře můžete odevzdat i další textil z domácnosti, jako jsou koberce nebo závěsy. Plusem je i to, že na sběrném dvoře můžete odevzdat i další velkoobjemový odpad, který vzniká v domácnosti, například nábytek. Ten pak následně může dostat druhý život v Cirkulární Dílně v Kampusu Hybernská. Více o tom, jak fungují pražské sběrné dvory, si můžete přečíst zde.

Pražské služby, které jsou provozovatelem sběrných dvorů v Praze, opětovné využití textilu vítají. „Mohlo by se zdát, že svozová firma má zájem o to, aby se odpadu vytvářelo co nejvíce. V Pražských službách máme jinou filozofií, která jasně říká, že vzniku odpadu by se mělo předcházet. Na našich sběrných dvorech najdete i kontejnery pro sběr textilu, tzn. každý Pražan má možnost třídit i své oblečení. A netajíme se tím, že fandíme iniciativám, které vzniku odpadu úplně předcházejí – jako jsou například výměny oblečení.“ – říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Pošlete oblečení dál přímo – vyměňte ho na clothes swapu

Recyklace oblečení je skvělá. Má ale výrazně nižší prioritu před jinými způsoby nakládání s tímto materiálem: na prvním místě jsou opravy a předcházení vzniku odpadu obecně. Pokud váš šatník praská ve švech a chcete s tím něco udělat, je tady jedno zajímavé řešení: clothes-swap.

Základní myšlenka swapů je jednoduchá – do předem domluveného místa přinesete oblečení v dobrém stavu, které již nepotřebujete, a odnesete si to, které chcete. Celý proces je obvykle zdarma, kromě drobného příspěvku za vstup. První výměny oblečení vznikly ve Spojených státech, odkud se postupně šíří napříč planetou.

S nápadem organizace výměnných akcí v Praze přišly Lucie Poubová a Kristýna Holubová v projektu SWAP Prague. Výměny oblečení už fungují v Praze čtvrtým rokem, přišlo na ně více než 10 000 lidí, konalo se více než padesát akcí, během kterých lidí přinesli neuvěřitelných 100 000 kilo oblečení. Jeho většina, jak tomu říkají organizátorky, se „vyswapovala“ přímo na místě. Tímto swapy výrazně nahrávají předcházení vzniku odpadu a udržují oblečení v oběhu.

Co je ještě důležitější, tak to, že kolem swapů za ty čtyři roky vyrostla neuvěřitelná komunita lidí. O jejím fungování se dozvíte v naší video reportáži.


Každý kus, který neskončí na skládce, se počítá.

Produkce textilního odpadu v Česku je stále enormní. Definitivní ukončení skládkování textilu je ještě daleko. V současné době jeho recyklaci brání především nízké skládkovací poplatky, které brání rozvoji zpracovatelského průmyslu na lokální úrovni. Důležitou bariérou, která přesahuje hranice Česka, je to, jak je oblečení navrhováno a jaké materiály jsou pro jeho výrobu použity. Je nutné zajistit, aby oblečení vydrželo co nejdéle v oběhu, a zároveň bylo jednoduše recyklovatelné a neobsahovalo problematické látky.

Na úrovni České republiky se už dnes dělá mnoho pro to, aby byly toky textilu odkloněné ze skládek a cirkulovaly. Zdálo by se, že výše zmíněné iniciativy si navzájem konkurují. Opak je pravdou – sběrné sítě charitativních organizací, sběr textilu v prodejnách oblečení a swapy jsou součástí mozaiky řešení, která jsou potřebná k přechodu na cirkulární ekonomiku pro výrobu a spotřebu oblečení.


DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz