Sedmá generace 3/2012: Venkoff?

22.6.2012
[Sedmá generace]
Autor: Vít Kouřil

Ve třetím letošním čísle společensko-ekologického časopisu Sedmá generace se mimo jiné dozvíte odpovědi na tyto otázky: Co se děje na venkově? Jak se proměnila ekovesnička Zaježová? Vytratí se papírové knihy? Co prožijete při putování na Říp? Pomůže kompostům bráněnka? Čím inspiruje architekt Ladislav Žák? Proč se nemáme vždy radovat při vzniku nových chráněných oblastí? Co před 20 lety v Riu navrhoval Josef Vavroušek? Které hřiště je na světě nejbáječnější? Proč je podle Elišky Wagnerové česká společnost dezorientovaná? Odrazíme se ode dna i mezí růstu?

Po letošní dvojce, přibližující různé projevy sdílení, si druhé číslo Sedmé generace v hlavním tématu tentokrát všímá domácího venkova. Kromě rozhovoru se sociologem Pavlem Klvačem, podle nějž venkov trpí megalomanskými záměry a dotacemi živenými pseudotradicemi, přináší stať Jana Miesslera přibližující aktuální společenské trendy na venkově i sondu Andrey Gálové do nedávné historie slovenské obce Zaježová, v níž se od počátku 90. let snažili novoosadníci obnovit tradiční venkovský způsob života.

V reportáži si Barbora Božková zašla na Říp pro odpovědi na otázku, z čeho pramení současná obliba pěších poutí a co vlastně poutníkům přinášejí. Dominik Grohmann nato u knihkupců, knihovníků či literárních vědců vyzvídal, kdy elektronické knihy vytlačí z trhu jejich papírové předchůdkyně. V seriálu Zelené srdce rozebírá Jan Dostalík pannaturalistický socialismus architekta, malíře a milovníka přírody Ladislava Žáka. Pro hlavní rozhovor si redakce 7.G tentokrát vybrala bývalou místopředsedkyni Ústavního soudu Eliška Wagnerová, s níž hovořila mimo jiné o nespravedlnosti rovné daně, nesamozřejmosti lidských práv a potřebě společenského majáku.

Na dalších stranách nabízí Markéta Kalová neobvyklé řešení pomalého a nekvalitního kompostování, a to v podobě využití larev bráněnky, Barbora Bakošová připomíná, že založení národních parků může negativně ovlivnit život nativních obyvatel, Sophie Fabrégatová shrnuje politiku evropských zemí vůči těžbě břidlicového plynu a Jakub Patočka z odstupu 20 let oceňuje návrh Josefa Vavrouška na reformu OSN. Na sdílecí téma minulého čísla Sedmé generace pak navazuje esej filosofa Martina Škabrahy, v níž mimo jiné píše: „Není tedy svoboda ničím jiným než poznanou nutností? Zkusme slovo ,poznaná‘ nahradit slovem ,uznaná‘. Touha po zabezpečení hmotných potřeb je motivem lidského jednání. Snaha vyhnout se krizi, jež by mohla následovat po vyčerpání vzácných zdrojů, je jiným motivem. Politické rozhodování by se však nemělo řídit pouhými motivy, nýbrž důvody. Jiní nemusí sdílet naše motivy, mohou ale poznat/uznat důvody, které jim předkládáme.“

Kromě pravidelných sloupků Terrapie, Mediana, Rio +20, Před 7.G či Společenský a Ekologický kompost se ještě můžete začíst do ohlédnutí Bedřicha Moldana za 40 let starou knihou Meze růstu a recenzí filmů Lid vs. Donald Trump od Elišky Hlízové nebo Závod ke dnu z pera Pavlíny Binkové.

Anotace všech textů naleznete na www.sedmagenerace.cz/aktualni-cislo.

Podnětnou četbu přeje a na ohlasy se těší redakce Sedmé generace.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: