IuRe se bojí zneužití dat o elektronické komunikaci kvůli mezeře v zákoně o policii

7.6.2012
PRAHA [Iuridicum Remedium, o.s.]
Autor: Jan Vobořil, tel: 728937902

Poslanecká sněmovna začala v úterý projednávat novou úpravu uchovávání a využívání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci. IuRe se obává zneužití údajů prostřednictvím zákona o policii, který dává policistům možnost žádat tzv. data retention údaje bez povolení soudu nebo jiného orgánu. Podle IuRe tak existuje velké riziko zneužití těchto dat.

Poté, co v březnu loňského roku zrušil předchozí úpravu Ústavní soud pro příliš velký zásah do práva na soukromí občanů, poslanci nyní rozhodují o nové podobě tohoto zákona. Navrhovaná úprava sice řeší některé problémy, které jí vytkl Ústavní soud, zejména pokud jde o oprávnění policie využívat tyto údaje v trestním řízení, jiné ale zcela přehlíží. To je i případ využívání provozních a lokalizačních údajů policií mimo trestní řízení, zejména při pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách.

„Jestliže v novele trestního řádu se podařilo prosadit řadu brzd a zábran proti zneužívání, tak zákon o policii zůstal novelizací zcela nepolíben. Oprávnění policie v § 68 tohoto zákona vypadá tak, že každý policista má právo požadovat provozní a lokalizační údaje v souvislosti se zahájeným pátráním po hledané nebo pohřešované osobě. Nepotřebuje k tomu žádné další povolení soudu ani jiného orgánu a jeho požadavek se může týkat prakticky kohokoli, nejen tedy osoby, kterou hledá. Jedinou podmínkou je, aby dotaz nějak souvisel s pátráním po hledané nebo pohřešované osobě“ popsal problém Jan Vobořil z občanského sdružení Iuridicum Remedium, které připravilo pro poslance ústavní stížnost na dřívější právní úpravu.

Dalším problémem podle IuRe je skutečnost, že v řadě případů policisté vůbec nepostupují předepsaným způsobem a obracejí se přímo na poskytovatele služeb elektronických komunikací místo toho, aby věc předali specializovanému útvaru, kterým je Útvar zvláštních činností Policie ČR, který také centrálně eviduje počty poskytnutí údajů od operátorů. „Dlouho jsme přemýšleli, jak je možné, že například v roce 2009 hlásili operátoři, že policii poskytli údaje ve více než 280 tisících případech, zatímco policie ve svých statistikách evidovala pouze poloviční množství odpovědí od operátorů. Podle našeho názoru směřovalo právě oněch ztracených 140 tisíc odpovědí přímo k jednotlivým policistům, aniž by se tyto vůbec dostaly do centrální evidence,“ doplnil Vobořil.

Podle IuRe je tak možnost zneužití provozních a lokalizačních údajů postupem dle zákona o policii enormní. „Na jedné straně se v předloženém návrhu zákona zpřísňují a formalizují oprávnění policie v trestním řádu, což je dobře. Zároveň se ovšem zcela opomíjí úprava obdobného oprávnění policie v zákoně o policii. To v kombinaci s chybějícími jasnými pravidly pro postup vyžadování údajů ze strany policie prostřednictvím Útvaru zvláštních činností, jejichž dodržování se bude kontrolovat, povede v budoucnu k dalším zneužitím osobních údajů ze strany policie, s nimiž jsme se setkali v minulosti,“ uzavírá Vobořil.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: