Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - občanský sektor
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

České knihovny se menšinám nevěnují

4. 3. 2005
Mikuláš Kroupa [BBC] -


V Česku žije oproti jiným státům Evropy relativně velmi málo cizinců. Úřady uvádějí 254 tisíc legálně pobývajících cizích státních příslušníků. Ti, kteří v Česku žijí alespoň jeden rok, tvoři necelé dvě procenta celé české populace. Například v Lucembursku je podíl cizinců téměř 37 procent. Kolem deseti procent je v Rakousku a Německu.

Odborníci se dohadují, proč je tak malý zájem o Českou republiku, nicméně se shodují, že jejich počet bude v následujících letech poměrně prudce narůstat. Jednou z vizitek otevřené evropské společnosti jsou možná paradoxně knihovny, které už dávno nejsou pouze institucemi na shromažďování a půjčování knih.

Málo vzdělávacích programů

"Knihovna je taková instituce, která by už svým posláním měla být otevřena úplně pro všechny. I národnostní menšiny či cizinci by tam měli nacházet prostor proto, aby se tam scházeli nebo aby se tam poučili a získali informace o České republice," říká Daniela Richterová z Multikulturního centra, koordinátorka projektu Rozmanitost do knihoven.

Z výzkumu, který organizovalo právě Multikulturní centrum, vyplývá, že se české knihovny národnostním menšinám příliš nevěnují. Ze sto oslovených knihoven pořádá jen desítka vzdělávací pořady pro menšiny a pouze jedenáct jich nabízí cizojazyčné publikace.

Průzkum ale zapomněl rozlišit knihovny na ty, co jsou ve větších, univerzitních městech, a na knihovny v malých městech. V Městské knihovně v Praze mají dva a půl milionu knížek, z nich jsou řádově desetitisíce v cizích jazycích, deset procent je v němčině, deset procent v angličtině, ostatní jazyky jsou zastoupeny už jen drobně.

Úkol do budoucna

To ale nestačí. Běžnou činností moderních evropských knihoven je i aktivní oslovování menšin například různými pořady, kurzy jazyků a tak podobně. "Práce s menšinami ve velkém městě je poměrně velkým úkolem do budoucna. Na menších městech jsem komunity menšin poměrně přehledné, ale v Praze máme všichni povědomí o tom, že tu jsou lidé různých národností, jenže komunity nebývají nijak organizovány."

"Nám se nicméně podařilo navázat spolupráci s některými uskupeními, kde se ti lidé scházejí. Pak je práce mnohem jednodušší," uvádí hlavní knihovnice Městské knihovny v Praze Jana Štěrbová.

Na menších městech se programy pro menšiny moc nepořádají. "To nás zatím ani nenapadlo. Ale je to dobrý námět," poděkovala Alena Roučková, vedoucí oddělení zpracování fondu v městské knihovně Beroun. Berounská knihovna ale disponuje celkem širokým fondem knih například v ruštině. "Z předchozí doby temna tu máme ruskou literaturu. Pokud vychází nová, tak ji obměňujeme. Máme tu literaturu v angličtině, v němčině a ve francouzštině, ale i několik knížek v polštině nebo srbochorvatštině," vypočítává Roučková.

Zkušenosti cizinců

I v knihovnách platí, že kde není poptávka není nabídka. "Zajímal jsem se o literaturu ve španělštině, když jsem přijel do České republiky, protože člověk přišel do země, kde se mluvilo úplně jinou řečí. Ptal jsem se a měli, ale bylo to strašně staré knihy, které mě tehdy nezajímaly. Byly to většinou studie nebo učebnice, já jsem ale potřeboval spíše moderní literaturu z Latinské Ameriky nebo ze Španělska," vzpomíná Freddy Valverde z Kostariky.

"Když jsem začala studovat Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, tak jsem se dozvěděla o Slovanské knihovně, která je součástí Národní knihovny v Praze, kde je opravdu velice dobrý výběr knih ruských autorů. Mají i současné autory, není tam jen klasická literatura," přibližuje svou zkušenost v Praze žijící Ruska Olga Kalininová.

Zapůsobit mohou veřejné instituce, jako jsou knihovny, nejen počtem cizojazyčných publikací, ale i drobnostmi. Internetové stránky ve více jazycích má jen 16 ze stovky knihoven. Registrační formulář v cizích řečech má jediná knihovna ze sta.

Pražská Městská knihovna v době svého založení, tedy ve dvacátých letech minulého století, měla čítárnu denního tisku, kde byly komukoliv k dispozici čerstvé noviny ze všech evropských států. Ale k tomu, ač je Městská knihovna v Praze ve všech průzkumech vychvalovaná, v dnešní době stále nedospěla.

Mikuláš Kroupa

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


-
Informační partneři Zpravodajství ECN
Související odkazy
  • Projekt Rozmanitost do knihoven
  • -

    Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
    Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
    Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz