10 dobrých důvodů pro fotovoltaiku

14. 8. 2008 - Petr Klimek , Česká agentura pro obnovitelné zdroje energie

Fotovoltaika se dostala do hledáčku nejen malých a středních investorů, ale také velkých developerských firem, které počítají s fotovoltaikou na střechy průmyslových hal, hotelů nebo nové bytové výstavby. Kromě domácích subjektů přicházejí na trh také kapitálově velcí hráči z Německa, Španělska, Velké Británie nebo Nizozemí. Významně k tomu přispívají výkupní ceny energie po dobu 20 let, silná koruna znamenající dočasný pokles cen fotovoltaických komponent a také zlepšení legislativního prostředí pro podnikání v této oblasti. Tento trend je jistě pozitivní, fotovoltaika patří k nejperspektivnějším a nejšetrnějším technologiím výroby elektřiny. Na druhou stranu lze ale pozorovat i celou řadu problémů, které u nás rozvoj tohoto podnikání provázejí. Týkají se zejména větších instalací a zde jsou některé z nich.

Prozatím se větší elektrárny budují především na vhodném volném pozemku, kterých ale začíná být nedostatek. Dle současné legislativy lze totiž stavbu solární elektrárny v podstatě umístit pouze v ploše, kterou k tomuto účelu vymezí územní plán. Umisťovat FV elektrárny dle metodického pokynu Ústavu územního rozvoje je v zastavěném území možné především „v plochách výroby a skladování, v plochách technické infrastruktury a v plochách smíšených výrobních, pokud jsou vymezeny územním plánem. Pokud je FVE takového rozsahu, že je pouze doplňujícím zařízením jiné stavby, je možné ji umístit jako součást této stavby. Může tak být umístěna v plochách bydlení, rekreace, občanského vybavení apod. např. na střechách staveb, splňuje-li především hygienické podmínky“. Umisťovat FVE v nezastavěném území lze pouze v souladu s územním plánem. Fotovoltaická elektrárna je posuzována jako výrobní zařízení a představuje změnu charakteru nezastavěného území a změnu jeho využívání. O tomto výkladu stavební legislativy lze samozřejmě v mnoha případech diskutovat, nicméně záleží jen na schopnostech investora, zda dokáže úředníka přesvědčit. Stavební zákon pojem fotovoltaika bohužel nezná. Případná změna územního plánu je poměrně dlouhodobá záležitost (až 1,5 roku) a většinu investorů odradí. Nemají jistotu, že se podmínky podnikání ve fotovoltaice nezmění.

Pro výstavbu fotovoltaické elektrárny je třeba získat kromě souhlasu obce a místně příslušného stavebního úřadu (popř. jiných dotčených institucí jako jsou orgány ochrany přírody a památkové péče) také souhlas energetiků s připojením. Proto předpokladem vhodného pozemku je i blízkost elektrického vedení (nejčastěji 22kV) a dostatečná kapacita přenosové soustavy. Distributoři mají sice ze zákona povinnost investora do sítě připojit, nemusí se ovšem vždy jednat o nejbližší přípojné místo. Jestliže je v dané lokalitě kapacita přenosové soustavy vyčerpána (rezervována), má investor obvykle smůlu. Pořizovat vedení do jiného vzdáleného přípojného místa se ekonomicky nevyplatí. I z těchto důvodů cena pozemků roste a vznikají specializované firmy, které se vyhledáváním vhodných ploch pro fotovoltaiku (a jiných OZE) zabývají. Celosvětovým trendem je nicméně instalace panelů na nevyužité plochy střech nebo integrace fotovoltaiky přímo do budov (BIPV). Ne jinak tomu bude i v České republice. Žádoucím řešením je také instalace elektráren např. na plochy bývalých skládek nebo na tzv. brownfields a jejich přeměna na „brightfields“.

V blízké budoucnosti je podle některých lidí z oboru možné počítat také s navýšením cen fotovoltaických panelů. Důvodem je současný převis celosvětové poptávky nad nabídkou. Velmi rychlý rozvoj fotovoltaiky je patrný nejen u nás, ale také již několik let v Německu, Španělsku, Řecku, Itálii, Francii, USA nebo Japonsku. Podobné cenové fluktuace byly patrné i v letech 2005 – 2006, kdy se fotovoltaická branže potýkala s nedostatkem kvalitního křemíku. Na druhou stranu dochází k významnému navyšování výrobních kapacit a případný cenový výkyv lze považovat za dočasnou nerovnováhu trhu.

Dalším problémem zejména pro malé a střední investory je nedostatek vstupního kapitálu. Za předpokladu dobře připraveného projektu dnes není problém sehnat úvěr, obvykle je ovšem vyžadována spoluúčast ve výši cca 20 %. To jsou v případě větších fotovoltaických projektů nemalé peníze a jen málokterému investorovi leží v nečinnosti na bankovním účtě. Jedním z mnoha kriterií pro poskytnutí úvěru bankou na projekt je tzv. DSCR (debt service coverage ratio), což je poměr čistého provozního zisku a celkové dluhové služby. Ten je u bank vyžadován obvykle ve výši minimálně 1,2 a znamená to, že projekt generuje dostatek prostředků pro zaplacení úvěrových splátek, provozních nákladů a navíc vytváří 20% rezervu. V případě malého vstupního kapitálu je dosažení takovéhoto poměru často problém a investoři jsou nuceni projekt odprodat anebo snížit výkon (investiční náklady) uvažované elektrárny.

I přes zmiňované problémy, kterých je samozřejmě mnohem více, je fotovoltaika velmi perspektivní technologií a bude hrát v energetických mixech států stále významnější roli. V jižní Evropě by cena špičkové elektřiny z FV měla být konkurenceschopná do roku 2015, ve zbytku Evropy do roku 2020. A zatímco cena elektřiny z fotovoltaiky bude i nadále klesat, cena klasicky vyráběné elektřiny se díky omezeným zdrojům bude na cenové křivce posouvat směrem nahoru. Tento trend je patrný již nyní. Nejen cena však bude rozhodující. Evropská fotovoltaická průmyslová asociace (EPIA) shrnuje 10 zásadních důvodů, proč fotovoltaice říci ano již nyní.

1. Palivo je zdarma. Slunce je jediným zdrojem potřebným pro výrobu elektrické energie pomocí fotovoltaických panelů a jeho energie bude lidstvu k dispozici až do konce světa. Navíc je většina solárních článků vyráběna z křemíku, který je netoxický a zároveň se jedná o druhou nejrozšířenější „surovinu“ na světě.

2. Neprodukuje žádný hluk, škodlivé emise nebo znečisťující plyny. Spalování přírodních zdrojů pro potřeby energetiky může produkovat kouř, způsobovat kyselé deště a znečišťovat vodu a vzduch. Vzniká také nejméně populární skleníkový plyn CO2 (oxid uhličitý). Naproti tomu fotovoltaika využívá jako palivo jen energii Slunce. Nevytváří žádné škodliviny a aktivně přispívá ke snížení nepříznivých aspektů globálního oteplování.

3. Fotovoltaické systémy jsou bezpečné a vysoce spolehlivé. Odhadovaná životnost fotovoltaických panelů je 30 let. Svůj výkon si udržují po dlouhou dobu a obvykle jsou garance výrobců definovány tak, že výkon panelů po 25 letech neklesne pod 80 % výkonu původního. To činí z fotovoltaiky velmi spolehlivou technologii v dlouhodobém horizontu. K tomu přispívají také stanovené evropské standardy kvality, které zákazníkovi zaručují nákup spolehlivých produktů.

4. Fotovoltaické panely jsou recyklovatelné, a proto mohou být materiály z výrobního procesu (křemík, sklo, hliník atd.) znovu využity. Recyklace není jen pozitivním příspěvkem našemu životnímu prostředí, ale umožňuje také snížit množství energie potřebné pro výrobu a tudíž ušetřit výrobní náklady.

5. Pro provoz není potřeba téměř žádná údržba. Solární panely nepotřebují téměř žádnou údržbu a velmi snadno se instalují.

6. Fotovoltaika zajišťuje energetické potřeby vzdálených venkovských oblastí. Solární systémy poskytují přidanou hodnotu venkovským oblastem, zejména lidem v rozvojových zemích bez elektrické rozvodné sítě. Osvětlení domů, napájení nemocničních chladících přístrojů, systémy pro čerpání vody – to jsou jen některé příklady využití do sítě nepřipojených fotovoltaických systémů. Velmi často je fotovoltaika využívána také v souvislosti s telekomunikačními systémy.

7. Technologie může být velmi esteticky integrována do budov (BIPV – building integrated PV). Systémy mohou pokrývat střechy nebo fasády budov a snižovat tak jejich energetickou spotřebu. Neprodukují žádný hluk a vypadají velmi esteticky. Evropská stavební legislativa byla a je upravována tak, aby se obnovitelné zdroje staly součástí veřejných a obytných budov. Tento fakt urychluje rozvoj ekologické výstavby a tzv. energeticky pozitivních budov (E+ Buildings), které otvírají pro integraci fotovoltaiky celou řadu nových možností.

8. Energetická návratnost solárních panelů trvale klesá. To znamená, že klesá doba, za kterou panel vyrobí tolik energie, kolik bylo spotřebováno pro jeho výrobu. V současnosti tato doba kolísá mezi 1,5 – 3 roky. To znamená, že panel za dobu své životnosti vyrobí 6-18krát více energie, než bylo spotřebováno pro jeho výrobu.

9. Fotovoltaický průmysl vytváří tisíce pracovních míst. S průměrným růstem 40 % v několika poledních letech přispívá fotovoltaické odvětví významným způsobem k tvorbě nových pracovních míst v Evropě i ve světě. V současnosti se jedná v Evropě o cca 75 000 pracovních míst, do roku 2020 by to podle Evropské technologické platformy pro fotovoltaiku mohlo být v tomto průmyslovém odvětví až 200 000 míst.

10. Fotovoltaika přispívá ke zlepšení zabezpečení energetických dodávek v Evropě. Aby byla pokryta evropská poptávka po elektřině ze 100 %, stačilo by využít pro solární panely 0,7 % plochy Evropy. Z tohoto důvodu může fotovoltaika hrát významnou roli pro zabezpečení energetických dodávek v Evropě.