Sociální ekonomika a NNO

8. 11. 2004 - Milena Černá , e-Informační Bulletin SKOK

Kolikrát jsme se zamýšleli nad tím, jak vyjádřit hodnotu, kterou neziskovky vkládají do hospodářství České republiky, jak odrazit věčnou výčitku, že občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti jsou jen konzumenty, tedy ujídači ze státního rozpočtu. Spočítá-li se hrubý domácí produkt, přínos neziskových organizací je v něm miniaturní: pouhých 0,35 %. Aby toto číslo odpovídalo skutečnosti, by bylo zapotřebí šíře definovat neziskové organizace a započítat dobrovolnou práci. Odhadem bychom se tak mohli v České republice dostat až na 2,2 %, což v Evropě odpovídá lehkému podprůměru.

Jednou z metod, jak vytvořit prostředí, kde budou poskytovány sociální služby, zvýší se nabídka pracovních příležitostí a lépe se využijí místní lidské zdroje, je sociální ekonomika (sociální hospodářství). Jde o překlad z francouzštiny, vhodný český termín se teprve hledá. Sociální hospodářství je novějším fenoménem některých západních zemí. Můžeme jmenovat Belgii, Finsko, Francii, Itálii, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko i Velkou Británii. Sociální hospodářství tvoří organizace a podniky nezávislé na státu, které v různých oblastech podnikají a zisk věnují na poskytování sociálních služeb. V Evropě je obvyklé, že jde o sociální služby státem nezajišťované, jako například začleňování bezdomovců a lidí dlouhodobě nezaměstnaných, pomoc ženám pečujícím o zdravotně postižené děti či staré rodiče, mikroškolky, pomoc migrantům. Víc než na struktury dbají tyto organizace na rozvoj lidských zdrojů.

Důležité jsou dvě podmínky:
· zisk z podnikání se nerozděluje mezi podílníky, nýbrž investuje se do aktivit organizace
· investuje se jen v daném regionu a v jeho prospěch.

Tím je zabezpečena i veřejná kontrola. Podniky a organizace řídící se principy sociálního hospodářství mohou mít různé formy: družstva, vzájemně prospěšná sdružení, nadace, malé firmy, agentury, obecně prospěšné společnosti. Mohou být zřízeny na principu komerčním, komunitním i jako NNO. V rámci Evropy jejich rozvoj podporuje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Mezinárodní organizace práce (ILO). Stálá evropská konference družstev, organizací vzájemné pomoci, sdružení a nadací (CEP-CMAF) je partnerem Evropské komise.

Všechny podniky sociálního hospodářství mají společné znaky:
- kombinují se sociální, etické a ekonomické hodnoty,
- více než na výnosy se klade důraz na přínos pro členy komunity,
- organizace se zaměřují více na lidi než na investice,
- důležitá je finanční spoluúčast uživatelů sociálních služeb,
- organizace jsou nezávislé a samosprávné,
- obchodní činnost se vykonává se záměrem uskutečnit dané cíle.

U nás zatím tento druh podnikání zaveden není. Zmiňuje se však o něm Zpráva o neziskovém sektoru, kterou před nedávnem zpracovala Rada vlády pro NNO pro informaci vlády, a to v kapitole o NNO a hospodářství ČR. V ČR se na toto téma konaly dvě konference: „Rozšíření sociální ekonomie“ v roce 2002 v Praze a „Sociální ekonomika – nevládní organizace na cestě do EU“, v roce 2004 v Kroměříži. Další konference se právě chystá v Krakově.

Rozhodně je užitečné zahrnout toto téma do rozpravy k novele občanského zákoníku ve chvíli, kdy příprava novely hýbe celým neziskovým sektorem.

Milena Černá
(autorka je předsedkyní o.s. SKOK)

Text vyšel v e-Informačním bulletinu SKOK pro organizace působící v sociální a zdravotně sociální oblasti, říjen 2004.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: