Kosovo neexistuje ve vakuu - co sousedé očekávají od nezávislosti?

9. 11. 2007 - Kateřina Manová

-foto-

Od února 2007, kdy vyslanec Spojených národů Martti Ahtisaari představil plán budoucího uspořádání Kosova, ve kterém údajně srbské menšině garantoval rozsáhlá práva, se stalo toto téma velmi konkrétním. Velmi zajímavý je i fakt, že právě v těchto týdnech načasovala EU rozhovory se Srbskem, týkajících se budoucího rozšíření. Že by za měsíc toto mohlo hrát roli při přesvědčování Srbska, aby se Kosova vzdalo?

Na konci října jsem pobývala u blízkých sousedů Kosova – na jihu Černé hory a na severu Albánie. Zajímala mne atmosféra u těchto sousedů, názor na současnou situaci, případně jestli se objevují obavy z vojenského konfliktu, protože Srbsko se stále nechce za žádnou cenu vzdát své svrchovanosti. Můj kamarád Ivan, černohorský historik si koupil novou mapu regionu a ukázal na Kosovo. „Podívej, už mají normální hranice – i mezi Srbskem – „ovo je gotovy stvár“ (je to hotová věc). „Válka nebude“ řekl mi. „Rusko se chce cítit po dlouhé době mocné a proto vzalo za vděk Srbskem, aby demonstrovalo svou sílu proti Americe. Jsou to jen takové virtuální manévry.“

V současné době stále ještě žije na severu Kosova přibližně 100 tisíc etnických Srbů. Srbské enklávy jsou chráněny mírotvorci NATO a pohyb kromě chráněné zóny pro Srby znamená ohrožení života. Smutně proslulým městem je Kosovská Mitrovica, etnicky rozdělené město se dvěma centry a mostem přes řeku Ibar, který mohou přejít bez problémů jen humanitární organizace a mírotvorci. Je nutné stále předkládat doklady při vstupu do etnicky albánského území. Nenávist mezi těmito dvěma etniky je nepopsatelná, také je dosti pravděpodobné, že po nabytí nezávislosti budou etničtí Srbové odsunuti. Pokud se tedy nějakým zázrakem nezačnou tato dvě etnika úderem 10. 12. 2007 respektovat. Vojáci KFOR slibují, že ochrání před všemi projevy násilí, ale to, že etnickým Srbům nebude v nezávislém Kosovu lehko, je více než jasné.

Sousedé se samozřejmě obávají exodu Srbů. Z reakcí na moje otázky by Černohorci i Albánci rádi viděli Kosovo nezávislé. „Kosováry“ sousedé v regionu, nemají právě v oblibě. Představují si velmi zranitelné vydrancované území, jehož lidé budou snadno manipulovatelní, ať již kapitálem, či náboženstvím. Ano, jedním z důvodů je to, že je Kosovo nejchudším regionem na Balkáně, což s sebou nese i jisté problémy. Kosované již několik let žijí v humanitární pasti – dostávají dotace od Srbska, aby prý nedělali problémy, od EU, UN, aby měli co jíst a od Saudské Arábie, aby byli dobří muslimové. Dotace na etnické Srby poněkud zapomínají. V současné době ekonomika vlastně nefunguje, oficiálně administruje provincii UN, ale neoficiálně vše kontroluje mafie a co je velmi vážné - sílí ortodoxní muslimské hnutí.

Muslimové v Černé hoře se obávají už tak rostoucího ortodoxního muslimského vlivu v regionu. Muhamed mi popisuje Ulcinj před 10 lety. „Rozhlédni se po ulici co vidíš teď? Toliko muškarci (jen muži). Před deseti lety tu chodily holky – muslimky spolu do restaurace, bavit se. Dneska ne. Mění se to tu. I přesto, že jsem muslim, nelíbí se mi to.“

Je otázkou, zda nezávislost Kosova do budoucna stabilizuje region, ale co se stane bezprostředně po vyhlášení nezávislosti, zůstává nevyřčeno. Většina lidí se bojí formulovat slova válka, občanská válka, násilný odsun. V Černé hoře se žertuje o Srbsku, že se za chvíli skládat jen z Bělehradu a okolí. Vojvodina si chvíli počká, až se uklidní situace kolem Kosova a začne uvažovat o nezávislosti také. A jsou ještě další provincie, které o oddělení od Srbska dlouhodobě diskutují. V současné době podporovaný trend separatismu jde proti proklamovaným trendům 21. století - multikulturalismu, toleranci a diplomacii, vznikají malé národní státy, což do budoucna může mít velmi negativní vliv na politickou mapu Evropy.

Autorka Kateřina Manová, pravidelně navštěvuje regiony Kosova, Černé Hory, Srbska, Albánie a Makedonie, hovoří Srbsky.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	29. 11. 2007	voják
	16. 4. 2008	Protestní akceLadislav Gábor