Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - internet
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Odborníci jednali o toxických látkách v Evropě i o dioxinech v Lysé nad Labem

7. 5. 2004 - PRAHA [Econnect / Arnika]

V Brandýse nad Labem dnes skončila třídenní konference "Perzistentní organické látky (POPs), odpady a chemická politika v Evropě", na kterou sdružení Arnika se sítí IPEN pozvalo více než 40 odborníků a ekologických aktivistů ze 14 evropských zemí a USA. Účastníci se dohodli na společných akcích směřujících k eliminaci toxických látek ze životního prostředí v Evropě. Významným tématem proto byla také nová evropská chemická politika. Někteří odborníci se na konferenci vyjádřili také ke znečištění dioxiny v Lysé nad Labem. Shodli se, že významným zdrojem znečištění může být zdejší spalovna nebezpečných odpadů. Arnika se věnuje a dlouhodobě sleduje i další nebezpečné látky v prostředí. Nedávno také upozornila na nebezpečné koncentrace rtuti, které obsahují ryby po celé délce řeky Labe.

Účastníci brandýského setkání se věnovali čtyřem hlavním tématům: perzistentním organickým látkám (POPs), které jsou považovány za nejtoxičtější látky na světě a jsou proto na seznamu Stockolmské úmluvy; integrovanému registru znečištění, nové chemické politice EU a negativním dopadům výroby, spotřeby a likvidace PVC na životní prostředí.

Stockholmská úmluva je mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupí v platnost 17. května 2004 - 90. den od ratifikace padesátým státem. Zatím ji ratifikovalo 53 zemí. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala v srpnu 2002.

Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Patří mezi ně polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí.
Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

Na konferenci byl věnován prostor diskusi o nové evropské chemické politice, známé pod zkratkou REACH. "Souhlasíme s názorem evropských ekologických organizací, že právě striktnější verze nové evropské chemické politiky přispěje k odhalení a eliminaci těch nejvíce nebezpečných toxických chemických látek používaných v zemích Evropské unie, od 1. května tedy i u nás," řekl Petr Hrdina z Arniky. Systém REACH zahrnuje registraci, vyhodnocování a povolování desetitisíců dosud nepodchycených chemikálií. Evropská komise při navrhování politiky vycházela především z prudkého nárůstu onemocnění souvisejících pravděpodobně se stykem s chemickými látkami, jako jsou alergie, potíže dýchacího ústrojí, rakovinná onemocnění, choroby pohlavních orgánů. Podle komise je léčení mnohem dražší než systematické zkoumání chemikálií.

Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN) je asociací sdružující více jak 350 nevládních organizací z 65 zemí světa jejímž cílem je dosáhnout pomocí Stockholmské úmluvy eliminace toxického znečištění světa perzistentními organickými látkami na naprosté minimum. V pražské kanceláři Arniky sídlí sekretariát Pracovní skupiny IPEN pro dioxiny, PCB a odpady, která se zaměřuje především na prevenci vzniku perzistentních organických látek při nakládání s odpady a likvidací průmyslového znečištění těmito látkami.

Odborníci komentovali Lysou

Lysá nad Labem je jedním z případů znečištění životního prostředí látkami PCB a dioxiny, které se řadí mezi POPs. Oficiální konzultant Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a ruský epidemiolog Boris Revič, Pat Costner - odbornice na chemické procesy pracující pro Greenpeace International a Jack Weinberg - ze sítě IPEN včera komentovali výsledky měření dioxinů v krvi mužů a v tělech zvířat z Lysé nad Labem porovnávané s výsledky naměřenými v Benešově. Ostravský Zdravotního ústav naměřil na konci roku 2003 v krvi testovaných osob v Benešově v průměru 25,4, zatímco v Lysé nad Labem 32,8 pg dioxinů a PCB/g tuku. Autoři studie zároveň tvrdí, že ze zjištěných výsledků není možné označit spalovnu v Lysé za zdroj těchto toxických látek. Odborníci na konferenci se však shodli, že naměřené hodnoty odpovídají výsledkům typickým pro spalovací zdroje jako jsou spalovny odpadů.

Epidemiolog Boris Revič označil spalovnu nebezpečných odpadů za možný zdroj dioxinů zjištěných v krvi mužů z Lysé. Řekl doslova: "Hladina dioxinů a PCB zjištěná v krvi testovaných lidí z Lysé nad Labem je významně vyšší než u srovnávací skupiny z Benešova. Profil dioxinů zjištěných v krvi mužů z Lysé nad Labem je typický pro spalovací zdroje, k jakým patří i spalovny odpadů." Podle Reviče však publikovaná epidemiologická studie bohužel neobsahuje dostatek informací o vztahu mezi zjištěnými hladinami dioxinů a stravovacími návyky testovaných osob.

Podle Pat Costner neexistuje žádná bezpečná hladina dioxinů v životním prostředí. "Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila, že denní příjem dioxinů ve WHO-TEQ by neměl překročit 1 pg/kg tělesné váhy/den a zároveň konstatovala, že celkový příjem dioxinů je nutné trvale snižovat," uvedla Costner. Podpořila také Revičův názor, že pro spalovací zdroje jako například spalovny odpadů je typická převaha furanů nad dioxiny - jak je tomu i v nálezech dioxinů v krvi lidí žijících v Lysé nad Labem."

Jack Weinberg z USA, spolupředsedající mezinárodní sítě IPEN na závěr konstatoval: "Jediným řešením, jak se zbavit toxického znečištění ať už v Evropě nebo jinde na světě, je eliminace zdrojů toxických látek jako dioxiny anebo PCB. K tomu by mělo napomoci důsledné naplnění cílů Stockholmské úmluvy."

Rtuť v rybách pod Spolanou

Arnika se věnuje i dalším toxickým látkám v prostředí. Nedávno upozornila na nebezpečné koncentrace rtuti, které obsahují ryby po celé délce řeky Labe. Stanovené koncentrace rtuti u labských ryb několikanásobně přesahují platný limit stanovený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví České republiky. Nejvyšší hodnoty koncentrací rtuti v labských rybách byly naměřeny u ryb chycených u Obříství, které se nachází po proudu od neratovické Spolany. Výsledky vyplývají z dlouhodobých měření prováděných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), které je uvádí na svých internetových stránkách. Takto vysoké koncentrace rtuti, jako byly naměřeny u Obříství, nebyly stanoveny ani u šesti ryb, které byly chyceny ve vodní nádrži Mlékojedy pískovna několik měsíců po povodni v roce 2002

Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Akumuluje se v organismech a přenáší potravním řetězcem. Nejvíce jsou rtutí ohroženy organismy na vrcholu potravní pyramidy včetně člověka.

Podle Arniky se rtuť do Labe dostává ve velké míře z podniků chlorové chemie - Spolany, a.s. Neratovice a ze Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem. Výroba nebezpečného chloru je v těchto chemičkách založena na amalgámovém postupu využívajícím jedovatou rtuť. Amalgámový postup je však podle popisu nejlepší dostupné technologie (tzv. BREF) považován za nejhorší možný výrobní proces. Arnika proto již na konci ledna 2004 vyzvala ředitele Spolany Neratovice Ing. Miroslava Kulihu, aby jeho podnik přestal vyrábět chlor s použitím rtuti.


Alena Mejstříková

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


O Autorech

Alena Mejstříková

Autorka je redaktorka zpravodajství ECN a koordinátorka projektů.

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz