Eurojablka

10. 6. 2003 - Ivan Hoffman, Ivan Hoffman (Literární noviny)

Blíží se den, kdy vyslovíme většinový souhlas se vstupem do EU. Procento podpory bude součtem hlasů motivovaných nejrůznějšími, ba i protichůdnými důvody. Na výsledku se bude podílet jak obdiv k tomu, čeho Evropané společně docílili, tak i strach zůstat mimo. Někdo si od svého ANO slibuje větší svobodu, jiný větší profit. Někomu jde o to, aby se i u nás dodržovala evropská pravidla, jiný doufá, že jako členové budeme mít šanci evropská pravidla napravovat. Naše ANO bude výrazem souhlasu i nesouhlasu s Bruselem, ruku v ruce ho vysloví „eurooptimista“ s „euroskeptikem“.

Nejinak tomu bude i ve skromnějším táboře voličů, kteří v referendu zaškrtnou NE. Odpůrci administrativního vměšování bruselských byrokratů se potkají s odpůrci evropského levičáctví či kritiky kapitalismu. K nesouhlasu může dospět člověk zmítaný komplexy, ale také erudovaný vizionář. Iracionální předsudky, nacionalismus a xenofobie se budou na stejné misce vah nacházet s racionální skepsí, vlastenectvím a vírou, že bez EU bychom měli na víc. Bude to vpravdě divné referendum, protože jsme nedospěli ke konsensu ani v zásadní otázce, zda jsme zámožnými sousedy zváni k bohatě prostřenému stolu, anebo zda se nám mafiánsky činí nabídka, kterou nelze odmítnout. Ve společenství, které se nám otevírá, ovšem také panuje jistá nervozita. Představujeme pro občany Evropské unie spíše přínos, anebo riziko? Doplatí na rozšíření, anebo na něm vydělají? Stojí za dveřmi vítaní partneři, anebo nepříjemná konkurence? Není nouze o otázky, na které se nedostává odpovědí a nad jednotlivé otazníky lze vykroužit ten největší: Posílí rozšíření o deset zemí Evropskou unii, anebo ji oslabí, rozloží a zničí?

EU se v každém případě změní a obecná zkušenost říká, že každá změna je k horšímu. Je v logice odstraňování obchodních bariér, liberalizace, globalizace a absence účinné regulace (vnímané téměř jako ekonomický zločin), že na integraci Evropy vydělají mocné nadnárodní korporace a obchodní řetězce. Asi je dobré říct, že ANO pro unii je především souhlasem s životním stylem bohaté Evropy, jejíž směřování už nějakou dobu nerežírují politici, nýbrž manažeři potravinářských, chemických, farmaceutických, průmyslových či komunikačních gigantů, vlastníci automobilek, zbrojovek, těžaři všeho možného a investiční bankéři. Politika pouze asistuje byznysu, zákony jsou pod vlivem různých zájmových lobby formulovány a přijímány v souladu se zájmy kapitálu. A slýcháme, že to tak je rozumné a správné, protože stát prý neumí efektivně hospodařit, politici jsou snadno korumpovatelní a občan údajně pořádně neví, co je pro něj dobré.

Jak se blíží referendum, množí se stížnosti na nedostatek informací. Jakou vybrat? Něco o EU vypovídá obyčejné jablko. Aby dostálo bruselským normám, musí být plod i strom v jedné sezóně šestkrát ošetřen člověku škodlivými hormony, desetkrát postříkán různými fungicidy a čtyřikrát speciálními chemickými postřiky regulujícími růst. Skvrny po chemických a hormonální prostředcích se pak u jablka odstraňují dalšími chemikáliemi. Několikeré užití nejsilnější jedů proti škůdcům, ohrožujícím kořeny a kmen přešlechtěných jabloní, je samozřejmostí… „Eurojablko“ je už dnes nastraženo i v regálech našich hypermarketů a technologie jeho výroby není tajemstvím. Kupujeme ho bohužel stejně jako unijní Evropané, nejsme o nic chytřejší. Právě zacházení EU s jablkem by bylo legitimním důvodem zvolit v referendu NE. Samozřejmě za předpokladu, že by se u nás před chemicko-hormonálními eurojablky upřednostňovala ta přírodní.

Protože tomu tak není, milovník původních jablek a jabloní aby zaškrtl ANO. V unii najde spřízněné duše, lidi, se kterými může bojovat alespoň za to, aby jednou konzumace chemických imitací nebyla povinná a pěstování originálů aby nebylo trestné.

Ivan Hoffman
autor je publicista

Komentář I. Hoffmana přetiskujeme s laskavýn svolením redakce Literárních novin, kde sloupek původne vyšel.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: