Econnect - zpravodajství

Zprávy

Kamerové systémy na rozpoznávání obličejů ohrožují naše práva a svobody, tvrdí analýza

4. 2. 2021 - PRAHA (Econnect / Iuridicum Remedium, z. s. ) - „Naše zpráva popisuje aktuální stav v České republice, rozhodně však není komplexní. K řadě informací o zavádění biometrických kamerových systémů se totiž nelze dostat – přestože jde o plošný sběr tváří nás všech, tak policie je buď nemá nebo tají. Nicméně ani ten nejrozsáhlejší systém biometrického sledování na pražském letišti nesplňuje podle našich zjištění všechny zákonné podmínky, jako je třeba chybějící hodnocení dopadů systému na ochranu osobních údajů,“ přibližuje zveřejněný dokument výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.

Zpráva nabízí kromě právního rozboru i přehled obecnějších problémů, které se s podobnými systémy pojí. Mezi ty patří nejen vysoká nespolehlivost, která může vést k řadě problémů počínaje nevpuštěním na sportovní utkání až po omezení svobody v důsledku falešných trestních obvinění, ale i vysoká chybovost identifikace například u Afričanů či Asiatů. Z podobných důvodů byly ostatně biometrické systémy v řadě amerických měst již zcela zakázány.

„V analýze ale vysvětlujeme i další rizika. Podobné systémy například snižují naši ochotu účastnit se demonstrací ze strachu, že náš obličej bude někde zaevidován,“ přibližuje Vobořilův kolega Hynek Trojánek. „Samotné shromažďování biometrických údajů je pak obrovským bezpečnostním rizikem, protože řada lidí dnes již obličej a další jedinečné charakteristiky používá jako přístup do celé řady služeb. Na rozdíl třeba od hesla či fyzických klíčů je však v tomto případě zneužití již nevratné, obličej si jednoduše nevyměníte,“ doplňuje další problém Trojánek.

Studie zároveň uvádí, že i přes značné pochybnosti o dopadech těchto systémů na soukromí je vývoj podobných systémů financován z veřejných zdrojů. Dokument upozorňuje například na společnost Cogniware, která v dubnu 2020 získala 16,5 milionu na „výzkum a vývoj nových modulů umělé inteligence pro sledování a detekci anomálií a predikci chování osob“. Slibuje mimo jiné funkce, které by sledovací systémy propojily s daty ze sociálních sítí. „Tato společnost navíc sama prohlašuje, že podobné systémy dodává hlavně do zemí Středního východu, protože tam jsou pravidla pro ochranu osobních údajů volnější. Je zvláštní, že vývoj systému, který tak není ani kompatibilní s evropským právem, je financován ze státního rozpočtu,“ upozorňuje Vobořil.

Zatímco v některých městech již došlo k úplnému zákazu biometrických systémů, na půdě Evropské unie se téma aktuálně diskutuje. Unijní pravidla pro využívání nejen biometrických systémů ale celkově umělé inteligence by měla být zveřejněna během následujících měsíců. V Evropě bude zároveň v únoru oficiálně spuštěna petiční akce ReclaimYourFace, která právě o zákaz systémů umožňujících plošné automatizované sledování a zaznamenávání pohybu osob s využitím metod rozpoznávání tváře usiluje. Petice, pro níž v ČR sbírá podpisy právě IuRe, je součástí tzv. Evropské občanské iniciativy, v případě sebrání milionu podpisů bude na jejím konci povinnost Evropské komise se jejím požadavkem zabývat.

„Kromě zveřejněné studie a petice chystáme také seminář k otázkám legislativní úpravy biometrického sledování v Parlamentu ČR, který bychom rádi – samozřejmě po zohlednění pandemických opatření – tento rok zrealizovali. Technologický vývoj dalece předbíhá celospolečenskou debatu, potřebujeme ji přitom co nejdříve – v databázích totiž nakonec můžou skončit jedinečné charakteristiky nás všech,“ uzavírá Vobořil.


-red-

Grafická verze tohoto článku