Econnect - zpravodajství

Zprávy

107 rysů - to je výsledek nejrozsáhlejšího monitoringu česko-bavorsko-rakouské rysí populace

28. 2. 2020 - PRAHA (MŽP ČR a ALKA Wildlife ) - Na rozloze 13 000 km2 žije 107 samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. Výsledky této doposud nejpodrobnější a nejpřesnější studie právě zveřejnila mezinárodní skupina odborníků z projektu 3Lynx. Díky nim máme lepší představu o tom, jak se daří rysům na Šumavě.

Rys ostrovid je naše největší kočkovitá šelma. V České republice, Německu i Rakousku patří k přísně chráněným ohroženým druhům, chrání ho samotné členské země i evropská legislativa. Česko-bavorsko-rakouská rysí populace se pohybuje na rozmezí těchto tří států a obývá tak rozsáhlé území od Dunaje na jihu až po Brdy, Český les na severu a část Vysočiny. Pro svou nízkou početnost a izolovanost od ostatních rysích populací je považována za vysoce ohroženou.

Ochránci přírody se věnují výzkumu a péči o tuto populaci již od 80. let, tyto snahy byly ale řadu let omezeny pouze na místní úroveň. Jenže, jak prokázal i tento mezistátní průzkum, většina rysů jsou mezinárodní zvířata. Jejich domovské okrsky, o velikosti stovek km2, se rozkládají na území dvou nebo i tří sousedních států. Zjistit reálnou velikost celé populace, areál jejího rozšíření a vývoj v čase je tak možné pouze za spolupráce odborníků ze všech tří zemí a široké koordinace s neziskovými organizacemi, lesníky a myslivci, kteří se do projektu zapojují.

"Pilotní systém monitoringu rysa, spuštěný při projektu 3Lynx, se snaží zmapovat celou česko-bavorsko-rakouskou rysí populaci. Území 13 000 km2 jsme proto pokryli sítí fotopastí, které zaznamenávají výskyt rysa ostrovida," vysvětluje koordinátorka projektu 3Lynx, Simona Poláková z Ministerstva životního prostředí a dodává: "Do monitoringu rysa se zapojilo 9 institucí z České republiky, Německa a Rakouska."

Tereza Mináriková z ALKA Wildlife k tomu doplňuje: "Zpráva, kterou jsme s kolegy připravili, vyhodnocuje první rok mezistátního monitoringu. Zpracovali jsme ji za jeden tzv. rysí rok, konkrétně v období od 1.5.2017 do 30.4.2018. V něm jsme zaznamenali 107 samostatných rysů, tedy rysů, kteří se již pohybovali bez matky a byli tedy minimálně rok staří, skoro třetinu z nich pak tvořily novopečené rysí matky, které vodily koťata. Oproti roku 2013, kdy jsme s kolegy v rámci projektu Trans-Lynx zaznamenali 63 samostatných rysů na území 7 700 km2, je to nárůst přímo úměrný rozsahu monitorovaného území. I přesto se domníváme, že populace rysa mírně roste."

To upřesňuje zooložka Elisa Belotti ze Správy Národního parku Šumava: "Dlouholetým monitoringem rysa ostrovida v národních parcích Šumava a Bavorský les jsme zaznamenali nárůst hustoty samostatných jedinců rysa. To by mohlo naznačovat mírně pozitivní trend v celé populaci. Přitom situace rysích rodin v národních parcích se nezměnila, znamená to tedy, že spíš přibyla mladá zvířata narozená mimo území národních parků, která si hledají teritorium."

Dalším náznakem pozitivního vývoje populace je lokální šíření rysa na bavorské straně Šumavy. "Na druhou stranu řada území na naší straně, jako je např. sever Českého lesa, Slavkovský les, Brdy nebo Vysočina zůstávají rysem trvale neobsazené, přestože představují velmi vhodné prostředí pro jeho výskyt. Právě z tohoto důvodu se domníváme, že je nárůst rysí populace jen mírný," vysvětluje Mináriková.

Celá zpráva o stavu Česko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida je zveřejněna zde https://www.interreg-central.eu/Content.Node/LynxMonitoringReport-BBA-LY17.pdf
Největší hrozbou pro tuto populaci zůstává i nadále pytláctví, kvůli kterému se rysi mimo národní parky dožívají jen velmi nízkého věku. Vzrůstá i počet zvířat, která ročně uhynou na silnicích. Jen v roce 2017 to bylo šest případů.

"Výsledky z rysího roku 2017 jsou první svého druhu, právě probíhající analýza dat z dalšího rysího roku nám proto pomůže zpřesnit odhad vývoje celé populace. Výsledky zveřejníme již za několik měsíců. Jisté ale je, že česko-bavorsko-rakouská rysí populace zůstává vysoce ohrožená a její efektivní ochrana není možná bez dobré spolupráce všech tří zemí," uzavírá Poláková.

Projekt 3Lynx běží od léta 2017 a je financován programem Interreg Central Europe. Přímo se jej účastní 11 partnerů z 5 zemí (ČR, Německo, Rakousko, Itálie, Slovinsko). Participují na něm jak státní orgány (MŽP, Správa Národního parku Šumava, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Bavorská agentura ochrany životního prostředí, vláda Horního Rakouska, Slovenia Forest Service), tak vědecké instituce (Veterinární univerzita ve Vídni). Důležitými partnery jsou i nevládní organizace jako Alka Wildlife, WWF Germany, Italian Lynx Project a Green Heart of Europe. Do monitoringu rysa se v roce 2017 zapojilo krom partnerských organizací i Hnutí DUHA a Národní park Bavorský les. Na stránkách https://www.interreg-central.eu/Content.Node/cesky.html můžete průběžně sledovat informace o postupu projektu.


-red-

Grafická verze tohoto článku