Econnect - zpravodajství

Zprávy

Open Data Expo potvrdilo: Data o klimatu musí být srozumitelná a přístupná, jen tak společnost změní své myšlení a chování

3. 3. 2020 - Praha (Econnect / Nadace OSF ) - Veletrh otevřených dat Open Data Expo, který 5. rokem pořádala Nadace OSF, se letos věnoval tématu klimatické krize, životního prostředí a zelené ekonomiky. První blok představil iniciativy ze zahraničí, které využívají otevřená data o životním prostředí k prosazení legislativních opatření na jeho ochranu. Druhý blok pak přizval do diskuse české instituce, které data o klimatu využívají ve své praxi.

Ve 21. století je potřeba, aby data nejen o klimatu byla dostupná co nejsnadněji a co nejrychleji, zmínil na Open Data Expo hlavní řečník Jan Philipp Albrecht z Německa, ministr, bývalý europoslanec a spoluautor návrhu legislativních nařízení GDPR. Dodal, že data je nutné zveřejňovat tak, aby jim byl každý občan schopen porozumět. Velkou roli v tom podle něj hrají vědecké a výzkumné instituce, které by měly úzce spolupracovat s úřady na tom, aby byl potenciál dat maximálně využit. Digitalizace a otevírání klimatických dat je podle Albrechta cestou k lepším klimatickým řešením současných společenských problémů.

Také Sigurður Loftur Thorlacius, environmentální inženýr z Islandu, považuje přístupnost klimatických dat pro změnu myšlení a chování obyvatel za zásadní. V oblasti změn klimatu podle něj stále neděláme dost. Sigurður v loňském roce vedl vývoj dvou aplikací, které vypočítávají uhlíkovou stopu, Matarspor pro porovnání uhlíkové stopy různých jídel, a Kolefnisreiknir pro výpočet uhlíkové stopy spotřeby jednotlivců. Každý obyvatel Islandu si tak může spočítat svou uhlíkovou stopu.

Propojení klimatické změny, dat a lidského zdraví představila na Open Data Expo Weronika Michalak, ředitelka organizace Health & Environment Alliance (HEAL) Polsko. Michalak uvedla, že podle průzkumů aliance HEAL zemřelo v důsledku znečištění ovzduší 45 000 lidí v Polsku, 430 000 lidí v Evropě a 3 700 000 lidí po celém světě.

“Využití zdravotních dat je zásadní pro zvyšování povědomí o klimatické změně, a to na mnoha úrovních – od samotné společnosti až po politiky a účastníky rozhodovacího procesu. Důležité je také chránit občany před škodlivými účinky klimatické změny, jejichž výskyt je již nyní možné předvídat. Prioritou každé vlády by mělo být zajišťování snadného přístupu k datům pro zlepšování veřejného zdraví a stavu životního prostředí. Organizace HEAL se už mnoho let účastní diskuse o dopadech kvality ovzduší a klimatické změny na lidské zdraví. Nejdůležitějším faktorem, který tuto debatu urychlil, byl ale kritický moment, kdy lidé skutečně porozuměli škodlivým vlivům na vlastní zdraví a uvědomili si tak, proč je klimatická akce důležitá – byl to okamžik, kdy pochopili, kolik lidí v důsledku klimatické změny předčasně zemře a onemocní, a jaké náklady je třeba vynakládat na zdravotní péči,” říká Michalak.

V odpoledním panelu vystoupili zástupci institucí, které pracují s klimatickými daty v České republice. Jan Cibulka z Českého rozhlasu podotkl, že jejich snaha je značně roztříštěná a že u nás chybí politická vůle zveřejňovat informace o životním prostředí. “Ač máme řadu potenciálních uživatelů, od škol a výzkumných institucí, přes firmy a neziskové organizace, až po řadové občany, žádná z těchto skupin jasně a čitelně neformuluje své požadavky na přístup k informacím o životním prostředí. Ve výsledku se tak konzervuje stav, kdy výměna dat vázne, a to i uvnitř státní správy, často s odkazem na povinnost data prodávat. Jenže kupcem je v drtivé většině případů zase veřejná správa, neexistuje tedy ani tržní korekce cen. V důsledku se data, která stát nákladně pořizuje mimo veřejnou správu, využívají jen minimálně,” říká Jan Cibulka z Českého rozhlasu.

Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder se odvolal k závazkům, které vyslovil na Open Data Expo 2018, a představil připravovaný zákon o hydrometeorologické službě. Tento zákon bude definovat data, produkty nebo služby, která budou zpřístupněna veřejnosti. Ukázal také způsob, jakým budou data poskytována a zveřejňována do doby, než bude tento zákon schválen a vstoupí v platnost.

Institut cirkulární ekonomiky se zaměřil na potenciál využití dat pro oblast odpadového hospodářství. Svou práci s daty představily také instituce: Amper Meteo poskytující komplexní meteorologické služby, CENIA, česká informační agentura životního prostředí a projekt Fakta o klimatu. Projekt se zaměřuje na to, abychom měli k datům nejen přístup, ale aby byla data zároveň přístupná porozumění.

Cílem Open Data Expo v tomto roce bylo podpořit technologický i společenský rozvoj v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu a upozornit na důležitost a využití (otevřených) dat při hledání uhlíkově neutrálních řešení. Veletrh propojil veřejný, soukromý a neziskový sektor a představil instituce, které usilují o snižování emisí a závislosti na fosilním průmyslu, přispívají k boji proti suchu, erozi půdy, úhynu lesů a biodiverzit.

“Otevřená data mohou hrát důležitou roli při řešení klimatické krize. Jsou to informace o stavu životního prostředí, které v České republice i ve světě už máme. Na začátku je ale třeba začít se bavit o tom, kde data najdeme, v jakém jsou stavu, a zda by aktuální stav nemohl být ještě lepší. Na základě faktů pak můžeme stavět klimatická opatření a legislativu. Trendy ve světě navíc nasvědčují tomu, že pokud data nejsou otevírána automaticky a nezůstávají otevřená, má to vážné ekonomické dopady,” říká Josef Šmída, koordinátor Open Data Expo z Nadace OSF.

Open Data Expo se zúčastnilo přes 180 zástupců veřejného, soukromého i neziskového sektoru a 13 vystavujících institucí. Mezi ně patří Český telekomunikační úřad, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, World From Space, Ministerstvo vnitra ČR, CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Fakta o klimatu, Český hydrometeorologický ústav, Úřad vlády ČR, Magistrát hlavního města Prahy / Operátor ICT, Magistrát města Brna, Nejvyšší kontrolní úřad a Klimatická koalice. Český statistický úřad na Expu přislíbil úpravu a rozšíření nabídky dat ve svém katalogu produktů nebo Národním katalogu otevřených dat podle potřeby účastníků veletrhu.


-red-

Grafická verze tohoto článku