Econnect - zpravodajství

Zprávy

V Národním parku Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní

11. 4. 2019 - ZNOJMO (Česká krajina ) -
„Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.

Narodit by se mohlo celkem až devět hříbat. Divocí koně rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Zvířata jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim,“ žádá Marta Kotecká ze spolku Beleco, který má projekt na starosti.

„Klid si nepochybně zaslouží i probouzející se jarní příroda v okolí pastvin. Věřím, že návštěvníci budou respektovat naše doporučení a odloží plánování své návštěvy u koní na pozdější vhodnou dobu. Informace budeme průběžně podávat na webu Správy Národního parku Podyjí,” dodává ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců.

Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.

Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot,“ říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.

Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina. Působení divokých koní v Podyjí finančně podpořil rovněž Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických.

V rámci celého projektu Military LIFE for Nature je na vybraných lokalitách využito kromě pastvy divokých koní i dalších netradičních způsobů péče, jako jsou například pojezdy těžké techniky a hospodářská pastva.

„Kromě Mašovické střelnice a Havranického vřesoviště, kde probíhá právě pastva koní, je další lokalitou Pánov u Hodonína, kde průběžné probíhá rozsáhlé odstraňování náletových dřevin a dále jsou využívány tanky a další technika pro udržení vhodných podmínek pro vzácné rostliny a motýly, na Načeratickém kopci u Znojma a na Blšanském chlumu u Loun se rozšiřuje plocha pro pastvu koz a ovcí,“ vyjmenovává dotčené prostory Pavel Marhoul ze společnosti Beleco.

První písemné zprávy o divokých koních pocházejí z anglického Exmooru z roku 1086. Zvířata tam byla od nepaměti vedena na seznamech divoké zvěře a byla součástí královské honitby. Zatímco na kontinentu byli divocí koně člověkem zcela vyhubeni, právě v Exmooru se divoce žijící populace udržela až do současnosti izolovaná od domácích stád.

Do Česka dovezla divoké koně z Exmooru poprvé společnost Česká krajina v roce 2015, a to do bývalého vojenského prostoru u středočeských Milovic. Právě Polabí patřilo spolu s jižní Moravou mezi poslední místa na území dnešní České republiky, kde se podle archeologických nálezů divocí koně před staletími naposledy vyskytovali, než je člověk vyhubil. Podyjí je tak prvním místem na Moravě a druhým v České republice, kde se divocí koně rozmnožují.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.


-red-

Grafická verze tohoto článku