Econnect - zpravodajství

Zprávy

V Etiopii se místní obyvatelé učí lépe starat o svou krajinu

20. 2. 2019 - PRAHA (Česká rozvojová agentura ) - V mnoha oblastech Etiopie se místní obyvatelé potýkají s výrazným nedostatkem povrchových zdrojů vody a erozí, jež mají za následek nízkou úrodnost půd, omezenou potravinovou bezpečnost a následně i vysoký výskyt podvýživy. ČRA proto ve 14 kebelích okresů Alaba a Senkura v etiopském regionu Jižních národů, národností a lidu podporuje projekt, jehož cílem je posílit systém komunitního hospodaření s přírodními zdroji, což povede ke zvýšení ekologické stability a rozvoji udržitelné obživy. To vše s důrazem na aktivní zapojení místní lidí.

Etiopie se dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem přírodních zdrojů spojených s nárůstem populace. V důsledku populačního tlaku tak v posledních třech dekádách dochází k soustavnému snižování dostupnosti zemědělské půdy, masivnímu odlesnění, erozi a v neposlední řadě i snížené dostupnosti vody. Podíl příčin a důsledky tohoto stavu se liší dle regionů, jejich přírodních podmínek a přístupu místních obyvatel k využívání přírodních zdrojů.

„Mezi hlavní příčiny půdní degradace v okresech Senkura a Alaba patří narušení původní rovnováhy mezi zvěří, travními porosty a dřevinami, a to kvůli nadměrné činnosti člověka – konkrétně kvůli přílišnému kácení dřevin a spásání porostu dobytkem,“ uvádí Jan Blinka, který má v ČRA projekty v Etiopii na starosti. Sekundárně jsou půdy a přírodní zdroje dále degradovány zemědělstvím, na jehož produktivitu jsou kladeny stále vyšší nároky z důvodu rostoucí populace v oblasti.

Výsledkem těchto vlivů je krajina s velmi nízkým vegetačním pokryvem, a to jak v období sucha, tak v období dešťů, což vede k jejímu vysoušení a zrychlenému odtoku povrchových vod. S ním je pak spojena eroze půd, ztráta půdních živin a degradace organických půdních složek. V takové krajině klesá také vydatnost povrchových zdrojů vody i hladina spodních vod, což vede k náchylnosti zemědělské produkce na jakékoliv výkyvy v intenzitě a načasování dešťů.

Projekt Zvýšení ekologické stability povodí Dijo a Bilate se proto zaměřuje na vytváření a implementaci plánů hospodaření v krajině a následně na posílení kapacity aktérů zodpovědných za šetrné využívání místních přírodních zdrojů. Tento postup umožní obyvatelům cílových vesnic aktivně prosazovat dlouhodobá opatření pro rehabilitaci a ochranu komunálních a individuálně obhospodařovaných půd. Zkvalitnění zemědělského poradenství pak umožňuje udržitelný rozvoj živobytí alespoň 35 000 místních domácností.

Využití tradičních diskusních setkání

„Konkrétně jsou ve vybraných lokalitách vytvářeny krajinné plány, které následně místní komunity implementují na svých územích. Oblasti postižené půdní erozí jsou ošetřeny protierozními opatřeními, je na nich vysázena nová vegetace a jsou fyzicky i legislativně chráněna proti škodlivé činnosti, k níž patří nadměrné vypásávání či kácení stromů. Lidé jsou pak prostřednictvím místních zemědělských odborníků školeni v zásadách udržitelného zemědělství, jež nadměrně nezatěžuje dostupné přírodní zdroje,“ přibližuje projekt Jan Blinka.

Stávající zkušenost realizátora projektu i vládních programů prokazuje, že trvalých změn přístupu místních zemědělců k hospodaření s krajinou nelze dosáhnout primárně skrze „ze shora“ nařízená opatření bez aktivního zapojení místní komunity. V místní kultuře jsou tradičně nejefektivnějším přístupem pro řešení společných problémů tzv. diskusní setkání, ve kterých se lidé mohou dohodnout na vzájemně přijatelných řešeních a ty poté realizovat. Realizátor projektu, nezisková organizace Člověk v tísni, proto podporuje pravidelná setkání (jednou za 2-4 měsíce) na projektové a komunitní úrovni, při nichž místní lidé sami identifikují degradované krajinné celky, dohodnou se na potřebě jejich aktivní ochrany a připraví plán zapojení místních obyvatel do jejich obnovy. Výsledkem komunitních diskusí jsou dále vyhlášky určující pravidla chování v jednotlivých chráněných oblastech. Členové komunit se aktivně podílejí také na výstavbě protierozních opatření v terénu i na zalesňovacích aktivitách.

Hlavními partnery zainteresovanými na realizaci projektu na vyšší úrovni jsou regionální finanční úřad pro ekonomický rozvoj (Bureau of Finance and Economic Development, BoFED) a poté zejména regionální a okresní zemědělský úřad (Bureau of Agriculture, BoA), jehož pracovníci specializující se mimo jiné na ochranu vodních zdrojů a půdy a na propagaci šetrných a efektivních zemědělských metod v cílových komunitách jsou do mnoha projektových aktivit také zapojeni.


-red-

Grafická verze tohoto článku