Econnect - zpravodajství

Zprávy

Nová kniha mapuje boj ekologického hnutí za svobodu před rokem 1989 i po něm

15. 11. 2018 - PRAHA (Děti Země / Econnect ) - Přírodovědec Ivan Makásek v Praze představil knihu Moje léta s Nikou. Popisuje vývoj ekologického hnutí od 70. let z pozice šéfredaktora časopisu o ochraně přírody Nika, který založil a vedl dvacet šest let. Autor líčí také spory ekologických aktivistů s komunistickou mocí, jejich činnost na pokraji ilegality a významný podíl na událostech, které vedly k pádu režimu v roce 1989.

„Ochránci životního prostředí ani v tehdejší době neměli zrovna na růžích ustláno. Přestože jsme se v roce 1982 zúčastnili konference nevládních organizací v keňském Nairobi, doma nás pronásledovala státní bezpečnost a cenzura,“ popisuje své zážitky autor knihy Ivan Makásek.

Redakce časopisu vedla s tehdejším režimem řadu konfliktů kvůli článkům, ve kterých Nika vystupovala proti ničení české přírody. Nejznámějšími byly například boj proti výstavbě vodního díla Gabčíkovo, kanálu Dunaj-Odra-Labe nebo jaderné elektrárny Temelín. Za seriál o výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu časopis dokonce postihla cenzura.

Pod Makáskovým vedením se Nika stala vlajkovou lodí české ekologie. Publikovala populárně naučné i odborné články o ochraně přírody celé republiky, sledovala vývoj ekologických organizací u nás i ve světě. Za mimořádný přínos ekologii na začátku 90. let získala cenu Global 500 od programu UNEP – OSN.

Autor v knize shrnuje také spolupráci s významnými osobnostmi české ekologie. Mezi ně například patří zakladatel první ekologické organizace TIS Otakar Leiský, ministři životního prostředí Josef Vavroušek, Ivan Dejmal a Bedřich Moldan, novináři Josef Velek a Čestmír Klos, botanik Václav Petříček, Jindřich Petrlík z Arniky, Miroslav Patrik z Dětí Země, Marian Páleník z Přátel přírody, Alexander Leiský z Hucul clubu a další.

„Nika, která jako jediný volně dostupný časopis informovala o nezávislém environmentálním hnutí ve světě, se stala inspirací pro založení Dětí Země a později Arniky. Byla také prvním místem, kde jsme ještě před rokem 1989 mohli publikovat informace o Týmu Bořena a stěhování ohrožených druhů rostlin kvůli těžbě uhlí v severních Čechách,“ vzpomíná RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky, který také v letech 1992-1996 pracoval jako redaktor časopisu Nika.

Od roku 1996 Nika udělovala ceny za úsilí věnované ochraně přírody a životnímu prostředí. Mezi oceněnými byli například ekologický právník Petr Kužvart, akademický malíř Karel Čapek, Tomáš Just z Agentury ochrany přírody a krajiny, bývalý poradce ministra životního prostředí Dalibor Stráský, Jan Piňos z Hnutí DUHA. Cenu na Pražském hradě přijal i Václav Havel.

Publikace vyšla nákladem autora v počtu 100 ks a je k dostání v kamenné prodejně nebo na eshopu Antikvariátu Nika http://www.antikvariat-nika.cz.

RNDr. Ivan Makásek (1944) je český přírodovědec, ochránce přírody, novinář, spisovatel a skaut. Po studiích na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy pracoval jako profesionální ochranář v Praze a pomáhal Českému svazu ochránců přírody. Profesionální kariéru zakončil jako poradce předsedy vlády pro oblast životního prostředí v letech 2005–2006.

* * * * * * * * *

Ivan Makásek: Moje léta s Nikou, říjen 2018 - str. 235-236 o Dětech Země:

„Jednou z mála dobře fungujících organizací byly Děti Země, které ovšem vznikly docela nedávno (28. 9. 1989) a elán jim ještě nescházel. Jindřich Petrlík píše v Nice 1/1991 o jejich Velkém shromáždění ve dnech 9. – 11. listopadu v kulturním středisku Delta. Nově zvoleným předsedou se stal Miroslav Patrik z Brna, 1. mluvčím Pavel Sulan z Chebu a 2. mluvčím Miroslav Šuta z Plzně.

Lokální pobočky mohly vznikat již při existenci tří členů. Vítali mezi sebou také přispěvatele (pasivní členy) a pro své členy vydávali COE – bulletin. Opět jasně deklarovali, že jsou proti rozvoji jaderného programu u nás. I proto, že brzdí hledání třetí cesty v energetice.

Z jejich sekce Problematických projektů zaznělo, že se organizace bude například důsledně věnovat těžbě vysoce kvalitního vápence v CHKO Český kras. Polský host varoval, že pomoc ze Západu není vždy tak altruistická, jak se na první pohled zdá. Často hrají Polsko, Československo a další země role rozvojových zemí, kam lze vyvážet ekologické problémy.

Děti Země se chtěly angažovat na Šumavě (příprava národního parku) a ve Žďárských vrších (plánovaná údolní nádrž Borovnice). Zazněly ovšem i obavy ze sebeuspokojení a kritika nedostatku přímých akcí. Staré heslo Petrlíkova týmu Bořena – Work! Publish! Finish! – chtěly dále rozhodně naplňovat!“


-red-

Grafická verze tohoto článku