Econnect - zpravodajství

Zprávy

Od zítřka globálně platí klimatická dohoda z Paříže. Přidáme se k ochraně klimatu a modernizaci ekonomiky domácí a komunitní obnovitelnou energetikou?

3. 11. 2016 - PRAHA (Econnect/Hnutí Duha ) - Přelomová dohoda o ochraně klimatu z Paříže vstoupí zítra celosvětově v platnost. Uplyne totiž lhůta třiceti dnů od splnění podmínek platnosti. Pro ČR jako zemi s nízkou energetickou efektivitou a vysokými emisemi CO2 na osobu má praktická aplikace dohody velký význam. Kromě průmyslu, dopravy a dalších odvětví mají i obce a občané velké možnosti, jak přispět ke snižování emisí skleníkových plynů.

Podle expertních studií mohou střešní fotovoltaické systémy vyrábět v roce 2030 ročně 3,5 TWh elektřiny, větrné elektrárny pak 8,7 TWh. Tím by také ušetřilo jedenáct a půl milionu tun oxidu uhličitého ročně, nahradí-li adekvátní část současné výroby (převážně uhelné) elektřiny.

Rozvoj obnovitelných zdrojů se podle Hnutí DUHA má stát jedním - avšak zdaleka ne jediným - z klíčových směrů pro naplnění českého podílu na schválené globální klimatické dohodě. Výše zmíněné rozumné možnosti jejich rozvoje v nejbližších patnácti letech odpovídají deseti procentům celkových emisí oxidu uhličitého ČR nebo také více než čtyřnásobku zastaralé uhelné elektrárny Chvaletice.

Větrná energetika bude ještě zhruba deset let potřebovat rozumnou podporu, aby konkurovala (nepřímo, ale zato masivně) dotovanému uhlí. Uhelná elektřina znečišťuje ovzduší, což působí akutní i chronické zdravotní komplikace a zvýšenou pracovní neschopnost. Stát, firmy i občané tak platí za tu výrobu elektřiny z uhlí, kterou by mohly nahradit střešní fotovoltaiky a obecní větrníky, dle výpočtů Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ročně 4,5 miliardy korun ve zdravotním a nemocenském pojištění. Zemědělci zase ročně přijdou o 100 milionů korun kvůli dopadům znečištění na zemědělskou produkci. A tato čísla nezahrnují další externí negativní dopady, například škody způsobené znečištěním vzduchu na budovách nebo vlivy na divoce žijící rostliny a živočichy.

Větrná energetika je však také šancí pro průmysl a zaměstnanost. Spočítala to studie připravená experty ze společnosti SEVEn pro odbory energetiků, podnikatele v oboru a Hnutí DUHA. Během příští dekády u nás může vzniknout nejméně 1 503 nových, stálých pracovních míst, z toho bezmála 80 % ve výrobním průmyslu. Kolem roku 2050 může sektor dávat práci nejméně 5 583 lidem, pokud stát obnoví přiměřenou podporu pro obecní a občanské větrné elektrárny.

Čistá elektřina ze střešních fotovoltaických elektráren zase posílí soběstačnost domácností a sníží jejich závislost na velkých elektrárenských společnostech. Český Parlament se v listopadu chystá na první čtení klimatické dohody. Nakonec musí smlouvu ratifikovat prezident Milouš Zeman. Na zítřejší globální vstup dohody v platnost to však nemá vliv.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: "Od zítřka definitivně platí, že Česká republika - stejně jako ostatní státy světa - musí dle pařížské klimatické dohody začít směřovat k budoucnosti bez fosilních paliv. Výroba domácí čisté elektřiny však zajistí i víc než ochranu klimatu: čistší vzduch, nižší účty lidí i firem, větší soběstačnost obcí i domácností a nová pracovní místa. Stát by měl dát přiměřenou podporu obecním a občanským projektům větrných elektráren."


-red-

Grafická verze tohoto článku