Econnect - zpravodajství

Tiskové zprávy

Jen do roku 2030 mohou nově postavené obnovitelné zdroje zajistit víc elektřiny, než stavba jaderného bloku

10.12.2018 - PRAHA (Hnutí DUHA ) - Česká republika má ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů velké rezervy, dosud jen málo využívá svého potenciálu. Do roku 2030 bychom z OZE mohli vyrábět víc jak dvojnásobek elektřiny oproti dnešku. Vyplývá to z údajů firem podnikajících v tomto odvětví sdružených v Komoře OZE. Potenciál výroby dnes představilo Hnutí DUHA v novém informačním listu Co zvládnou obnovitelné zdroje v ČR: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2018/12/hd_-_infolist_obnovitelna_budoucnost_ceskych_zemi.pdf

Podle aktuální statistiky Ministerstva průmyslu u nás v r. 2017 OZE vyrobily celkem 9,6 TWh elektřiny a tvořily tak 11,1 % z její celkové výroby [1]. Jen během příští dekády však lze výrobu zvýšit na 20 TWh, což je pětina dnešní tuzemské výroby elektřiny. O jak významný zdroj elektřiny by mohlo jít, napoví srovnání s diskutovaným záměrem na nový jaderný blok. Výroba elektřiny by se zde při optimistických předpokladech pohybovala kolem 8,4 - 9,4 TWh za rok. Vzrůst výroby elektřiny z OZE by tedy pokryl víc než výroba z nového jaderného bloku, a to navíc mnohem levněji, bezpečněji, čistěji a pro stát výhodněji.

Ve skutečnosti by mohla výroba z OZE tvořit ještě větší podíl na celkové výrobě elektřiny. V současnosti totiž celková výroba elektřiny pokrývá i velké vývozy (v roce 2017 šlo o 13 TWh) a je vhodné ji snížit - začít odstavovat zastaralé uhelné elektrárny [2].

S výjimkou vodních elektráren se však domácí potenciál OZE rokem 2030 nevyčerpá. V delším časovém horizontu přibližně do roku 2050 mohou např. větrné elektrárny zvýšit potenciál dvacetkrát na 5 800 MW (dnes cca 300 MW) s roční výrobou kolem 18 TWh. I tak velký růst respektuje zájmy ochrany přírody a fakt, že některá vhodná místa nebudou využita kvůli odporu veřejnosti.
Perspektivní rozvoj čeká i využití fotovoltaických panelů, zejména malých střešních instalací do 30 kW. Jejich technický potenciál je odhadován na téměř 12 GW (oproti současným 250 MW [3]).
Rozvoj výroby elektřiny z bioplynu, kde v současnosti dominují zemědělské bioplynové stanice, je dán především plochou zemědělské půdy, na které by se pěstovaly energetické plodiny. Nejvýznamnější plodinou je dnes kukuřice, která se pro účely bioplynových stanic pěstuje na cca 70 000 ha (pro srovnání řepka se u nás pěstuje na cca 400 000 ha). V případě výroby elektřiny z pevné biomasy lze počítat s dlouhodobým potenciálem na úrovni 1 650 MWe (dnes je to čtvrtina). Lze jej naplnit pěstováním energetické biomasy na zemědělské půdě (významný potenciál představuje půl milionu hektarů orné půdy, která aktuálně není využívaná pro pěstování potravinářských ani technických plodin). Naopak v energetickém využití dřeva z lesů již příliš velké rezervy nejsou.

Propočty, kolik elektřiny lze do r. 2030 vyrábět z OZE, zveřejnil i ČEZ [4]. Podobně jako Komora OZE uvažuje s výrobou dramaticky přesahující hodnoty, se kterými počítá Státní energetická koncepce (SEK). Podle SEK bychom mohli mít na konci příští dekády jen 15 TWh obnovitelné elektřiny. Ministerstvo průmyslu přitom dlouhá léta aktualizaci SEK odmítalo (v listopadu však i premiér Andrej Babiš přiznal, že se SEK musí v důsledku vývoje evropské energetiky aktualizovat).

Více než SEK však pátým rokem stagnující sektor obnovitelných zdrojů akutně potřebuje kvalitní novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Ministerstvo průmyslu ji poslalo v listopadu do meziresortního řízení a po novém roce ji má projednat vláda. Předložený návrh však potřebný rozvoj nezajistí a hrozí, že potenciál OZE zůstane jen na papíře [5].

Podrobnější rozbor, co návrh novely přinese a co jsou jeho hlavní slabiny, představí Hnutí DUHA společně s Komorou OZE a obcí ve středu 12. prosince (pozvánka v příloze, [6]). Kromě novely POZE bude zásadní i podoba chystaného Národního klimaticko energetického plánu, jehož návrh musí Ministerstvo průmyslu do konce roku poslat ke schválení Evropské komisi. Ten totiž určí, jaké množství a kterých obnovitelných zdrojů hodlá stát do r. 2030 podporovat. Z důvodové zprávy k novele POZE však vyplývá, že Ministerstvo průmyslu bude usilovat, aby ČR nadále rozvíjela OZE co nejméně [7].

Česká energeticko-politická debata je zaměřena na výstavbu nového jaderného bloku, tedy na variantu, která se v Evropě v posledních letech nikomu nedaří [8]. Varianta rozvoje obnovitelných zdrojů, které naopak v řadě evropských zemí aktuálně prosperují, zůstává nepochopitelně diskvalifikována. Více o tom například v nové publikaci Atlas energie [9].

Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku Hnutí DUHA, řekl:
"Obnovitelné zdroje mají i v ČR velmi zajímavý, perspektivní potenciál, což opakovaně dokládají nezávislé studie už od dob Pačesovy komise i propočty firem z oboru OZE, ale také předpoklady firmy ČEZ. Jen v příštích deseti letech mohou obnovitelné zdroje zvýšit svou výrobu elektřiny na dvojnásobek dnešního stavu, přičemž vzrůst výroby čisté obnovitelné elektřiny by byl větší, než kolik by poskytla stavba nového jaderného bloku."

"Jediný, kdo to nechce vidět, je Ministerstvo průmyslu, které si tohoto potenciálu v lepším případě nevšímá a v horším jeho využití záměrně sabotuje. Příkladem je například současné úsilí Ministerstva průmyslu vyjednat v rámci Národního klimaticko energetického plánu s Bruselem co nejnižší závazek pro český podíl obnovitelných zdrojů. Předložená novela zákona o podporovaných zdrojích je zase tak přeopatrná, že rozvoj dostupného potenciálu OZE nezajistí. Tím však ministerstvo škodí jen České republice. Obce by měly menší šanci posílit svoji energetickou nezávislost i prosperitu a průmysl by zbytečně přišel o příležitosti k rozvoji. Stagnaci obnovitelných zdrojů nelze déle prodlužovat."


Kontakty:
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku Hnutí DUHA, 773 778 837, tomas.jagos@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/2018/10/Obnovitelne-zdroje-energie-v-roce-2017.pdf
[2] Podle studie Czech power grid without electricity from coal by 2030: Possibilities for integration of renewable sources nd transition into a system based on decentralized sources je možné do roku 2030 postupně uzavřít všechny uhelné elektrárny (nikoliv však teplárny vyrábějící také elektřinu) a česká elektrizační soustava to unese, dodávky elektřiny budou zajištěny a zůstane nám stále ještě vývoz elektřiny.
http://glopolis.org/wp-content/uploads/Czech-Grid-Without-Coal-By-2030_fin.pdf
[3] Roční zpráva o stavu ES ČR 2017, Energetický regulační úřad, Praha 2018, strana 20
[4] https://eu.eventscloud.com/file_uploads/50f8cb6c8801b595a3012aa8f2b1c661_3_Vondruskova_CEZ.pdf (slide č. 9)
[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ministryne-marta-novakova-navrhem-slabe-podpory-obnovitelnych-zdroju-zadelava-na-maler
[6] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/za-pet-minut-dvanact-pro-cistou-energetiku
[7] Jedním z klíčových ukazatelů pro budoucí rozvoj OZE je cíl pro jejich podíl na celkové spotřebě energie v r. 2030. Ministerstvo průmyslu usiluje o cíl na úrovni 20,8% (dnes je to cca 15%), přestože realizovatelný potenciál je mnohem vyšší. Podle Komory OZE lze realisticky splnit více než 24%. Komora OZE zároveň upozorňuje, že s navrženým nízkým cílem a rolí Česka coby černého pasažéra se nespokojí ani Brusel.
[8] M. Schneider, A. Froggatt: World Nuclear Industry Status Report 2018, www.worldnuclearreport.org.
[9] http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2018/11/atlas_energie_2018.pdf.pdf


Grafická verze tohoto článku