Econnect - zpravodajství

Tiskové zprávy

Další jilmy do přírody Libereckého kraje

9.10.2018 - Liberec 10 (Čmelák - Společnost přátel přírody ) -

Celkem 160 sazenic ohrožených jilmů vysadili v letošním roce pracovníci a dobrovolníci spolku Čmelák na 11 lokalit po celém Libereckém kraji. V rámci projektu Šance pro jilmy podpořeného letos Libereckým krajem navrátilo sdružení v uplynulých 15 letech do přírody již na 5000 sazenic této vzácné dřeviny.

V České republice se tradičně vyskytují tři druhy jilmů: jilm vaz, jilm habrolistý a jilm horský. Dříve byly neodmyslitelnou součástí krajiny – rostly v lesích, při březích řek a potoků, na mezích a v remízkách, v alejích podél cest, v parcích i uličních stromořadích měst. Dnes se s nimi díky houbovému onemocnění zvanému grafióza setkáte jen výjimečně. Tomuto onemocnění, zavlečenému k nám ve třicátých letech 20. století ze zahraničí, padlo za oběť přibližně 90% jilmů na území naší republiky.

„Grafióza je stálým problémem. Přesto věříme, že má naše snažení smysl. Vycházíme z toho, že jilmy, které přežily, jsou proti této nemoci odolnější. Má cenu je vracet zpět do krajiny.“ vysvětluje Jiří Antl ze polku Čmelák. Převážná většina jilmů vysazených v uplynulých letech podle našich průzkumů žije a naplňuje poslání projektu. Nemáme informace o tom, že by některý z nich (a nejstarší z nich už i plodí a mají přes 10 m výšky) dostal grafiózu.

Jilm je zajímavý i tím, že jeho plody, na rozdíl od většiny našich listnáčů, nedozrávají až na podzim, ale již na přelomu května a června. Semínka vypadají jako malé lehké penízky a vítr je dokáže přenášet na velké vzdálenosti. Pokud je bezvětří a spadnou na zem, mohou pod statným stromem vytvořit i několikacentimetrovou vrstvu.

Letošní projekt se týká v regionu nejrozšířenějšího a na stanovištní podmínky nejuniverzálnějšího druhu jilmu – jilmu horského. Spolu s dobrovolníky jsme ho vysadili na 11 lokalit do lesů celého kraje. Směřovaly na pozemky Pozemkového spolku Čmelák, kde vytváříme přírodě blízké smíšené porosty, které by budoucnu měly stabilizovat většinou monokulturní lesy ve zbytku krajiny a stát se jakousi "semennou bankou" vzácnějších druhů dřevin do okolí.



Grafická verze tohoto článku