Adaptace systému RUPZL do České republiky byla zahájena v roce 1994. Rozhodující těžiště činností bylo zakotveno v projektu GA/85/94 "Evidování úniků toxických látek v ČR". Projekt byl navržen na tříleté období a byl přijat do Programu péče o ŽP (PPŽP) MŽP ČR v 1994. Cílem projektu bylo navrhnout komplexní systém omezování úniků a přenosu specifických látek do prostředí. Systém měl sloužit pro postupné 'omezování činností, které by vyvolávaly nezvratné změny životního prostředí'. Předpokládalo se, že systém se bude skládat
Vyhodnocovací aparát (plánovaný hlavní cíl řešení v roce 1995) měl být počítačem podporovaný systém sběru a řízení dat, který by umožňoval odhady rizika a hodnocení vlivů sledovaných úniků na zdraví obyvatelstva a životní prostředí. Vyhodnocovací aparát (v budoucnu realizovaný v prostředí GIS - geografického informačního systému) měl být schopen efektivně spojit informace o velikosti úniků s dalšími zdroji všeobecně platných toxikologických a ekotoxikologických informací a poskytovat informace o akutním nebo chronickém riziku pro zdraví člověka a prostředí. Bylo plánováno, že systém bude přebírat toxikologické a ekotoxikologické informace, jako jsou zejména informace o toxicitě, mutagenitě, karcinogenitě, teratogenitě unikajících látek, o jejich perzistenci nebo bioakumulaci v ŽP.
'Aplikační nadstavba' (plánovaný hlavní cíl řešení v roce 1996) měla být souborem postupů a metod, které by vycházely z odhadů rizika a hodnocení vlivů a využívaly je v rozhodovacím procesu na stanovení priorit (identifikace potřeby právní regulace, určování potřeby řídících programů, atd.) na všech úrovních řízení (státní, regionální, místní, podniková) především v oblasti omezování úniků a přenosu specifických znečišťujících látek do prostředí, t.j. v prevenci znečišťování.
Pro potřeby ČR by přepracován seznam ekonomických činností, uvedený v tabulce 2B v Směrnici OECD. Český statistický úřad podle §24 odst.4 zákona ČNR č. 278/1992 Sb. o státní statistice, zavedl s účinností od 1.1.1994 pro účely sledování informací národního hospodářství a společnosti a pro účely mezinárodního porovnávání Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). OKEČ je základním tříděním všech činností prováděných právnickými nebo fyzickými osobami.
OKEČ byla vytvořena v rámci přepracování Jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací a číselníků do podoby odpovídající potřebám tržního hospodářství, mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a transparentnosti české ekonomiky pro světovou ekonomickou veřejnost. OKEČ plně respektuje mezinárodní standardy a je ve shodě s celosvětovou praxí zaměřenou především na statistické potřeby.
Při přípravě OKEČ bylo rozhodnuto plně vycházet ze statistické klasifikace ekonomických činností Evropského společenství - NACE revize 1 a OKEČ je zpracována podle pravidel závazných pro vytvoření odvětvových klasifikací členských států ES. OKEČ zajišťuje mezinárodní srovnatelnost statistických dat nejen v rámci zemí ES, ale též v rámci OSN, neboť NACE revize 1 je kompatibilní s mezinárodní standardní klasifikací všech ekonomických činností (ISIC). OKEČ je podrobnější než ISIC, proto několik položek OKEČ může byt zahrnuto do jediné položky ISIC.
V kapitole 5 je uveden seznam ekonomických činností OECD a příslušné OKEČ kódy platné od 1.1.1994. Uvedené ekonomické činnosti (tj. odvětví) byly podle předpokládané závažnosti rozděleny do několika kategorií, které by současně reprezentovaly i kroky postupného rozšiřování programu zavádění systému RUPZL do praxe. Znamená to, že v určitých časových intervalech nebo konkrétních letech by ohlašovací povinnost byla rozšířena o další kategorii ekonomických činností. Časový harmonogram graduálního zavádění systému RUPZL by měl být znám již při zahajování programu tak, aby se dotčené zdroje mohly připravit na budoucí požadavky poskytovat informace do systému RUPZL.
Z analýzy právní úpravy pro potřeby funkčního systému RUPZL v praxi vyplynulo, že právní konstrukce RUPZL bude muset být tvořena zákonem a navazujícím vládním nařízením, případně vyhláškami MŽP.
Zákon bude muset řešit tyto otázky:Pro přípravu právního zakotvení systému RUPZL byla doporučena cesta sledování věcného řešení a v závislosti na jeho postupu formulovat jednotlivá pravidla chování, práva a povinnosti, definovat nové pojmy. Předpokládalo se, že až po této fázi bude vhodné přistoupit k doplnění ryze právních konstrukcí (sankce) a k rozdělení formulovaných pravidel na ta, jež budou zahrnuta do zákona a ta, jež budou v prováděcím podzákonném předpise.
Z realizovaného rozboru problémů zavádění systému RUPZL jsou dále uvedeny výsledky z dvou oblastí, které jsou nejméně poplatné době rozboru.
Následující rozbor je zaměřen na zdroje, které by vlády států mohli potřebovat při zavádění a provozování systému RUPZL. Rozbor se nezabývá možnými náklady, které by byly potřebné u dotčených ohlašovatelů. Výše těchto nákladů můžou být ovlivněny celou řadou faktorů a můžou značně kolísat od případu k případu.
Rozbor se opírá o výsledky studie realizované HRI (WWF, 1994: The Right-to-Know; The Promise of Low-cost Public Inventories of Toxic Chemicals - Právo vědět: Možnosti finančně nenáročných veřejných registrů toxických látek), Washington, D.C., USA), cílem které bylo vypracovat odhad možných nákladů ve formě potřebných osob a zařízení na zavedení a provoz systému RUPZL. V zásadě byly posuzovány dvě možnosti:
Tabulka 8-1 ukazuje, že samostatně pracující menší zemně (150 podniků ohlašujících úniky o 4 látkách) bude potřebovat 4 - 5 lidí na zřízení RUPZL a téměř 2 osoby na provoz systému. V případě větší země, kde se předpokládá 1200 výrobních zařízení ohlašujících průměrně 8 chemikálií, bude třeba 8 - 9 lidí na zavedení RUPZL a 4 - 5 lidí na jeho provoz (tabulky 8-2 a 8-3). Dva personální počítače budou třeba v obou případech.
Nárůst nákladů v případě větších zemí bude způsoben vkládáním informací z formulářů více zdrojů a pro víc látek. Ohlašování informací o proudech produktů si pravděpodobně vyžádá 10 měsíců jednoho pracovníka. S tím by byla spojená také potřeba vývoje ohlašovacího formuláře, školicích materiálů a spolupráce s podniky při školeních.
Uvedené odhady jsou v souladu se zkušenostmi v New Jersey a v Kanadě. Členové pracovního kolektivu, kteří realizovali průmyslovou prověrku v New Jersey, odhadují, že se současnými znalostmi a současně dostupnými technologiemi osobních počítačů potřebný software pro systém RUPZL může být vypracován a provozován se 3 - 4 odbornými zaměstnanci na plný úvazek a jedním administrativním pracovníkem. Předpokládá se, že kanadský NPRI bude provozován 2 zaměstnanci na plný úvazek a několika dalšími smluvními partnery.
Podle vývoje v posledním období UNIDO má zájem i předpoklad převzít roli podpůrné mezinárodní organizace. Na OECD workshopu v Ottawě (červen 94) byl prezentován UNIDO záměr podporovat vývoj software pro hlášení a zpracování údajů a také poskytovat vládám států poradní a podpůrné služby. Vzhledem nato, že vývoj systému RUPZL je ve většině zemí v počátečním vývojovém stádiu, umožnilo by to zřídit kompatibilní systémy na místo toho, aby se později vynakládalo úsilí o harmonizaci existujících systémů. Příprava softwaru pro počítače na ohlašování a řízení údajů by nejen snížila náklady na zavedení systémů RUPZL ale také by zvýšila jejich kompatibilitu.
Tabulky 8-2 a 8-3 ukazují odhady nákladů pro státy a mezinárodní organizaci v případě, kdy mezinárodní organizace vyvine modelový software pro sběr, zpracování a řízení údajů, který by mohl být modifikován vládami států podle jejích potřeb.
Tabulka 8-1 ukazuje, že pro zřízení systému RUPZL bude menší stát potřebovat jeden počítač a asi 2 pracovníky. Ve větší zemi bude třeba asi 6 pracovníků a 2 počítače. Po zřízení systému RUPZL bude menší země potřebovat jeden a půl pracovníka na provoz a větší země bude potřebovat 5 lidí.
Mezinárodní organizace by potřebovala 2 počítače a 7 - 16 lidí (v závislosti především na počtu jazykových variant programů) na vývoj systému a 4 lidi na jeho provoz. Důležitou úlohu v prvním roce by měl vývoj softwaru, zatím co v dalších letech by 4 pracovníci především poskytovali podporu vládám zemí prostřednictvím kursů, analýz dat a distribucí údajů veřejnosti. Vývoj počítačového softwaru pro ohlašování a řízení dat a poskytování kursů by umožňovalo mezinárodní organizaci maximální vliv na dosažení kompatibility státních systému RUPZL a na snižování nákladů pro jednotlivé země obzvlášť v období zřizování systému RUPZL.
Modelový software by mohl snížit počáteční náklady v malých zemích na polovinu a ve velkých zemích asi na 1/4. Je to o mnoho efektivnější a nákladově přístupnější pro určitou instituci vyvinout modelový software, který může být přizpůsoben potřebám jednotlivým států, jako kdyby každá země vyvíjela svůj vlastní systém. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že údaje o únicích budou porovnatelné mezi zeměmi.
Předpokládaný software by zahrnoval následující komponenty: Elektronické hlášení a zpracování předložených formulářů na disketách, vkládání údajů ručně z papírových formulářů, řízení databází, standardní analýzy, vypracovávání zpráv, sledování požadavků a přizpůsobení uživatelům. Smyslem koordinace je poskytnou základní software, který by mohl být přizpůsoben podle potřeb dané země např. software pro standardní zprávy založený na předkládaných údajích, by mohl být lehce přizpůsobitelný podle pro každou zemi.
Software by byl navržen tak, aby umožňoval pracovat v různých jazycích, jako například v oficiálních jazycích Spojených národů. Nízké odhady na potřebu personálu v tabulce 8-1 předpokládají software v jednom jazyku jako například angličtina, francouzština nebo španělština, zatím co vyšší odhady jsou založené pro software vyvíjeny tak, aby podporovaly všech 6 oficiálních jazyků Spojených Národů.
Protože software bude používán lidmi, kteří ho nenavrhovali, byly by potřebné příručky v rozšířených formách než v případě systému pro jednu zemi. Tabulka 8-2 zahrnuje skromnou technickou pomoc a školicí program na regionální úrovni na rozvoj a používání systému RUPZL.
Prozatím není dost domácích informací, na základě kterých by bylo možno upřesnit předpoklady pro ČR. Očekáváme, že v průběhu modelové studie bude možné získat reálné zkušenosti i v této oblasti.
| A | B | |||
|---|---|---|---|---|
| 1. rok | další roky | 1. rok | další roky | |
| Zřízení systému RUPZL | ** | 0 | ** | 0 |
| Vývoj formuláře a návodů | 1-2 | 0-1 | 1-3 | 0-1 |
| Zařízení | 2 | 2 | ||
| Sběr údajů | 2-3 | 2 | 6 | 6 |
| Ověřování údajů | 3-4 | 3 | 18 | 12 |
| Systém řízení databází | 36 | 2 | 36 | 2 |
| Vkládání údajů | 1-2 | 1 | 14-16 | 14 |
| Obslužný servis | 4 | 3 | 12 | 8 |
| Vynucování | ** | ** | ** | ** |
| Analýza údajů | 2 | 1 | 3-4 | 3 |
| Rozšiřování údajů | 8 | 6 | 12 | 10 |
| Vybavení | 2 | PC | 2 | PC |
| Celkem (člověko/měsíců) | 57-61 | 18-19 | 102-107 | 55-56 |
| A | B | |||
|---|---|---|---|---|
| 1. rok | další roky | 1. rok | další roky | |
| Zřízení inventářů | ** | 0 | ** | 0 |
| Vývoj formuláře a návodů | 0-1 | 0-1 | 0-1 | 0-1 |
| Zařízení | 1 | 2 | ||
| Sběr údajů | 2-3 | 2 | 6 | 6 |
| Ověřování údajů | 3-4 | 3 | 18 | 12 |
| Systém řízení databází | 2-3 | 1-2 | 3 | 1-2 |
| Vkládání údajů | 1-2 | 1 | 14-16 | 14 |
| Obslužný servis | 4 | 3 | 12 | 8 |
| Vynucování | ** | ** | ** | ** |
| Analýza údajů | 2 | 1 | 3 | 3 |
| Rozšiřování údajů | 8 | 6 | 12 | 10 |
| Vybavení | 1 | PC | 2 | PC |
| Celkem | 22-27 | 17-19 | 68-72 | 54-56 |
| První rok | Následující roky | |
|---|---|---|
| Zřízení inventářů | N | N |
| Vývoj formuláře a návodů | 12 | 0-1 |
| Zařízení | 2 | |
| Sběr údajů | N | N |
| Ověřování údajů | 0 | 3 |
| Systém řízení databází | 36-150* | 3* |
| Vkládání údajů | N | N |
| Obslužný servis | 24 | 18 |
| Vynucování | N | N |
| Analýza údajů | 0 | 12 |
| Rozšiřování údajů | 12* | 12* |
| Vybavení | 2 PC | |
| Celkem | 84-198* | 48-49* |
Cílem by mělo být zavedení funkčního systému RUPZL, který by byl především dynamickým systémem s možností přizpůsobit se potřebám dané doby. V různých situacích existuje jiný rozsah množství informací, které jsou technicky zvládnutelné a prakticky využitelné. A také je nutné zvažovat počáteční stádia zavádění systému RUPZL do praxe. V žádném případě není možné se vyhnout něčemu, co bychom nazvali náběhová křivka, která by byla dále rozdělena do několika etap.
První etapa začíná bezprostředně po dopracování koncepce návrhu RUPZL a bude ukončena legislativním přijetím právní úpravy stanovující ohlašovací povinnost pro producenty (neznámý termín ukončení). Předpokládáme, že v uvedeném období na základě výsledků modelové studie a možných revizí základních prvků systému RUPZL se mohou vyskytnout potřeby technického dopracování návrhu koncepce RUPZL. Očekáváme, že získané informace a zkušenosti bude možné ještě zohlednit v konečném znění připravovaného právního předpisu.
Nejvhodnější by byl strategický plán (zákon), který by přesně definoval časové horizonty rozšiřování požadavků. Postupné zvětšování počtu zpracovávaných hlášení je možné řídit několika způsoby:
Předpokládáme, že postupné zpřísňování ohlašovacích povinností donutí v budoucnosti producenty s předstihem zavádět opatření na ochranu ŽP a vyhnout se tak dopadu právních předpisů. Pokud budou mít možnost zavést potřebná technická opatření ve výrobě, umožní jim to připravit materiální a personální potenciál na splnění ohlašovacích povinností.
Druhá etapa proběhne v období od zákonného přijetí právního předpisu do termínu předložení ohlašovacích formulářů za první ohlašovací rok. Hlavní pozornost bude věnována především dvěma oblastem:
Třetí etapa bude zahájena termínem předložení prvních hlášení a ukončena v období, kdy dojde k prvnímu rozšíření ohlašovací povinnosti (ať už změnou mezních limitů pro látky, kategorií ekonomických činností nebo rozsahem požadovaných dat). Hlavní úsilí bude věnováno zapracování programu, eliminaci počátečních komplikací a optimalizaci provozu pracoviště. Zpracování hlášení, kontrola kvality dat, vyhodnocování dat a poskytování informací pro potřeby dalšího využití bude dominantní činnost v této etapě.
Čtvrtá etapa bude zahájena v době prvního rozšíření programu a bude pokračovat dalším rozvojem programu. V současném období jakýkoliv odhad časových horizontů pokládáme za předčasný. Možnosti rozšiřování programu z pohledu sledovaných látek, ekonomických činností nebo dat jsou popsány v příslušných kapitolách.
Rozbor vývoje a přehled současných mezinárodních aktivit zaměřených na vývoj systému RUPZL je uveden v kap. 2. Projekt GA/85/94 a s ním související aktivity v ČR byly zahrnuty do několika mezinárodních programů:
Program byl zřízen na základe Československo-americké dvoustranné mezivládní dohodě. Cílem programu je podporovat vzájemnou spolupráci vědců a výzkumných pracovníků z uvedených zemí. Přijaté projekty jsou podporovány finančními částkami, které je možné použít především na hrazení cestovních výloh spojených s návštevami expertů v spolupracujících zemích. Z prostředků není možné hradit mzdy nebo jiné investiční náklady spojené s výzkumem v dané zemi. Pro zabezpečení výzkumných prací je nutné získat další finanční zdroje.
Do programu byl přijat projekt pod názvem "Prevence znečištění založená na inventáři toxických látek" (Pollution Prevention Activities based on Toxic Release Inventory), pracovní verze TRI projekt. Je naplánován na tři roky a kooperujícím pracovištěm v USA je Hampshire Research Institute, Alexandria, VA, v součinnosti s INFORM, New York, NY. Cíle projektu v jednotlivých obdobích řešení jsou:
UNITAR finančně zabezpečuje účast zástupců zemí pilotních studii na OECD workshopech. Úlohou zástupců zemí pilotních studii je prezentovat jejich zkušenosti z domácích podmínek, které jsou pak využívány při vývoji Směrnice OECD. Současně také mají příležitost získat informace a kontakty, které pak využívají pro svou práci v domácím prostředí.
Pracovníci a experti UNITAR připravují metodické materiály pro potřeby pilotních zemí. Základním dokumentem je "Průvodce pro zavedení systému RUPZL v pilotních zemích UNITAR" (Guidelines for the Implementation of the UNITAR PRTR Pilot Studies). V podstatě jde o metodický postup vývoje strategie pro zavedení a provoz státních systémů RUPZL. Postup je rozdělen do jedenástí kroků, z který každý má konkrétní hmotný výstup. Další materiály budou podrobně rozpracované návody pro jednotlivé kroky postupu vývoje strategie.
Návrh projektu předložený na UNIDO byl zařazen do schvalovacího procesu (Service Management Process) a jeho první hodnotící část (screening process) byla ukončena začátkem října 1994. Podle závěrů screening procesu předmět a cíle návrhu projektu jsou plně v souladu s kompetencemi UNIDO. V případě obdržení potřebných finančních zdrojů, UNIDO by byla připravena poskytnout předpokládanou pomoc. Úplná projektová dokumentace byla následně dopracována a v dubnu 1995 předložena k připomínkování na MŽP ČR. Po zapracování případných připomínek měl být dokument předložen schvalovacímu orgánu UNIDO (Programme and Project Review Committee). Po schválení dokumentů by byly potřebné finanční zdroje nárokovány od donorských zemí.
Činnosti mezinárodních expertů pod vedením UNIDO měly být zaměřeny především na otázky elektronického sběru, zpracování a řízení dat a na legislativním zabezpečení systému RUPZL. Dále se předpokládalo vybavení výpočetní technikou pro sběr, zpracování a řízení dat a s účasti expertů na OECD workshopech. Také se uvažovalo se školicími aktivitami.