Integrovaný registr znečištění PRTR

(Pollutant Release and Transfer Register)

efektivní nástroj snižování rizik velkých zdrojů znečištění, zavádění čistší produkce a informování veřejnosti

(Vývoj PRTR ve světě, funkce, právní rámec v ČR)

Tento text je určen pro širší veřejnost, tisk, politiky, zaměstnance státní správy i podniků, tedy pro budoucí ohlašovatele a uživatele integrovaného registru znečištění prostředí PRTR, kteří se chtějí dozvědět základní informace o systému PRTR a o postupu jeho zavádění v České republice.

Vzhledem k očekávanému legislativním zakotvení integrovaného registru znečištění prostředí PRTR v roce 1999 a postupu prací na řešení konkrétních technických problémů v tomto roce, chceme přinést v II.části na podzim 1998 ve Zpravodaji MŽP konkrétnější informace o návrhu systému PRTR. Tato II. část by měla ukázat již konkrétněji jednotlivé komponenty systému PRTR (např. seznam ohlašovaných látek pro rok 1999, ohlašovací formuláře, metodiku odhadů výstupu škodlivin, vztah k dalším složkovým informačním systémům (REZZO, HEIS. Odpady).

 

Nový právní rámec pro environmentální demokracii a integrované informace...

Environmentální demokracií můžeme rozumět systém zajištění pozice občanů v rozhodovacích procesech o kvalitě prostředí. Úroveň environmentální demokracie je závislá na mechanismech získávání informací, možnosti informace použít v rozhodování, na způsobu přejímání odpovědnosti za rozhodnutí, na mechanismech uplatnění kontroly "zdola" a pod...

Od 1. července 1998 platí zákon č. 123/98 Sb. o právu na informace o životním prostředí. Tento zákon vyjasňuje pravidla poskytování stávajících informací orgánů veřejné správy veřejnosti ale zákon přímo nemění systémy sběru informací veřejnou správou od znečišťovatelů (evidence), které jsou upraveny ve složkových zákonech. Zákon implicitně předpokládá, že veřejná správa informace od znečišťovatelů má, zpracovává, a připravuje do vhodném tvaru ke zveřejnění. Uplatňování zákona žádostmi o informace ze strany podnikatelů, vědeckých institucí, zahraničních subjektů, tisku i neziskových organizací povede pravděpodobně k tomu, že veřejná správa bude mít zájem maximální množství informací o znečištění nabídnout aktivně a v efektivní elektronické formě (Internet, CD-ROM ročenky apod.), a omezit tak počet jednotlivých ad-hoc žádosti o data. Zákon vyvolává žádoucí tlak na legislativní a technické zajištění sběru INTEGROVANÝCH informací, jejich efektivní zpracování a aktivní zpřístupnění. Řadu environmentálně důležitých informací o látkových tocích škodlivin nebo rizikových agens státní správa v současné době nemá vůbec nebo má v neúplné podobě (informace o pohybu výrobků s velkým vlivem na prostředí, geneticky modifikovaných plodin), část informací naopak sbírá duplicitně (identifikátory) různými nekooperujícími subjekty (např. pohyb odpadu a surovin přes hranice), a při současné formě sběru a zpracování (v papírové formě) nemá kapacitu pro aktivní zveřejňování detailních informací ). Samostatnou otázkou bude prodej informací. Bude zajímavé sledovat zkušenosti v poskytování environmentálních dat "...bezplatně resp. za náklady spojené s cenou kopií, opatřením technických nosičů dat a odeslání informací žadateli" podnikatelům i nevládním organizacím u dat dosud poskytovaných za úplatu (např. REZZO) od příspěvkových organizací resortu.

Červnová konference ministrů životního prostředí v Aarhusu přinesla přes mezinárodní Úmluvu o přístupu veřejnosti k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, (dále Úmluva PPC) mimo jiné i úkol podniknout k kroky k vybudování integrovaného registru znečistění PRTR (článek 5.9).

Česká republika jako člen OECD by měla při vytváření systému PRTR respektovat mezinárodní zkušenosti z Doporučení OECD, a mezinárodních procesů. Mezinárodní program chemické bezpečnosti (IPCS) pořádá v letos září v Tokiu celosvětové setkání expertů a delegátů k integrovanému registru znečištění PRTR, kde naše delegace bude presentovat kroky k zavedeni systému PRTR v ČR.

Implementace Směrnice 96/61 o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) do našeho práva vyžaduje, aby státní správa sbírala (podle podmínek vydaného "integrovaného povolení") do vhodného informačního systému data monitorující vliv dané stavby a technologie na prostředí a údaje z tohoto registru zpřístupňovala veřejnosti (články 9, 14, 15 IPPC).

Od 1.1.1999 platí zákon č. 157/98 Sb. o chemických látkách a přípravcích, který mimo jiné ukládá výrobcům a dovozcům evidovat a do 15. února dalšího roku ministerstvu ohlásit množství jasně identifikovaných a popsaných nebezpečných chemických látek uvedených na trh za minulý rok. Tato evidence se netýká látkových toků nebezpečných látek do prostředí (emisí, vypouštění odpadních vod, produkce resp. transferů odpadů).

Připravovaný zákon o prevenci průmyslových havárií sleduje havarijní potenciál větších množství skladovaných látek v závodech, ale ne technologické výstupy do prostředí.

Pro splnění zmíněných závazků k OECD, naplnění Úmluvy PPC, a zejména pro kompletaci informačních nástrojů managementu chemických látek je nezbytné uzákonit integrované a konzistentní ohlašování látkových toků ze zdrojů do prostředí - integrovaný registr znečistění PRTR. Vedle podpory dozorových funkcí státní správy bude registr PRTR sloužit veřejnosti získávat dostatečně specifické informace o jednotlivých místních znečišťovatelích v integrované formě z jednoho místa ("nákup pod jednou střechou"). Registr PRTR bude zároveň stimulovat podnikatelský trh s inovačními environmentálními postupy, systémy environmentálního řízení podniků (EMAS/EMS, používání nejlepších dostupných technologií (BAT), zavádění čistší produkce (CP), rozvoj veřejných a srozumitelných studií hodnocení a řízení rizik (RA/RM) apod.

Stručná historie vývoje integrovaných registrů znečištění PRTR ve světě

Potřeba informací o látkových tocích chemických látek ve výrobním procesu, pracovním prostředí i životním prostředí je pro management rizik chemických látek zřejmá. Chemické bezpečnosti slouží řada informačních nástrojů sledujících chemický výrobek od "kolébky do hrobu" - jde např. o bezpečnostní listy chemických látek (MSDS) na pracovišti, etikety výrobku a značky na výrobcích na trhu (labeling), imisní varovné systémy o kvalitě prostředí v lokalitě, celostátní systémy informování o zdrojích (např. PRTR), modely a registry dálkového transferu škodlivin apod.....

Informace v rukou veřejnosti jsou jedním nástrojem stále se vyvíjející palety nástrojů environmentální politiky "od represe k participaci". Dozorové, ekonomické, motivační a edukační nástroje lze popsat zjednodušujícím schematem:

ČAS

PROBLÉM

STRATEGIE

NÁSTROJE

-1950

Poškozování zdraví pracovníků v závodech

Ochrana zdraví při práci

Hygienický, bezpečnostní dozor - regulace

Monitoring zdraví pracovníků

(Occupation Hygiene)

1960+

Lokální přetížení prostředí v okolí závodů nad mez únosnosti

Ředění znečištění v prostředí

Využívání samočisticí kapacity prostředí

Monitoring znečištění a zdraví v okolí zdrojů

(Environmental Hygiene)

1970+

Regionální přetížení

echod škodlivin mezi medii

Filtrace

(‘řešení na konci trubky’ End-Pipe-Solution)

Environmentální regulační nástroje typu zákazy, omezení, limity

(Command Control)

1980+

Narůst cen filtračních technologií

Narůst cen surovin

Recyklace

Ekonomické nástroje

Zpoplatnění znečištění i zdrojů , obchodovatelné limity, zálohové systémy zboží

(Incentives)

1990+

Rozptyl toxických látek při recyklaci, znehodnocování materiálů

(‘Tox-cycling’, ‘Down-cycling’)

Preventivní strategie

Podpora čistých technologií

(Pre-Cycling, Cleaner Production)

Informační nástroje

Řízení jakosti

Environmentální řízení podniků

Dobrovolné dohody

(Right-to Know, Right-to-Act)

2000+

Globální přetížení prostředí

Ekonomické a společenské napětí Jih-Sever

Trvale udržitelná výroba a spotřeba (poskytování ‘služeb’ bez ‘zboží’)

Závazná globální environmentální politika

Proaktivní politika podniků

Participativní rozhodování

Posilování regionální a lokální moci a řešení jako obrany proti globalizaci

(Subsidiary Principle)

V obecném trendu environmentální politiky existují konkrétní milníky, které mapují vývoj systémů PRTR ve vyspělých zemích. Je příkladné, že vznik prvého systému PRTR se dává do přímé souvislosti s havárií v Bhopálu, která je příkladem selhání systému chemické bezpečnosti podniku i nízké znalosti veřejnosti o riziku v jejich lokalitě.

Havárie provozovny UNION CARBIDE v indickém Bhopálu v roce 1985 (při které zahynulo přes 2000 lidí a více než 20000 bylo zraněno), a následné havárie v USA vedly v roce 1986 k přijetí amerického zákona o Bezpečnostním plánování a právu veřejnosti na informace (Emergency Planning and Community Right to Know - EPCRA). Pozitivní zkušenosti s omezováním úniků a zlepšení situace vedly delegaci USA na Konferenci UNCED v Riu 1992 k doporučení zařadit systém PRTR do nástrojů Agendy 21. Signatářské státy Agendy 21 vytvořily Mezivládní fórum pro chemickou bezpečnost (Intergovernmental Forum for Chemical Safety (IFCS), které dohlíží na plnění úkolů kapitoly 19 Agendy 21. Mezinárodní organizace koordinuji své činnosti k PRTR přes Program mezinárodních organizací pro management chemických látek (Inter-Organisation Programme for the Sound Mnagement of Chemicals (IOMC). Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD v sérii několika pracovních seminářů vypracovala Doporučení vládám zavádět systémy PRTR (OECD 1996).

Institut pro vzdělávání a výzkum spojených národů -United Nations Institute for Training and Research (UNITAR) podpořil metodicky několik zemí (Mexiko, Egypt, Českou republiku) v přípravě systémů PRTR. Pro pomalý postup v ČR se UNITAR soustředil zejména na Mexiko, kde severoamerická Komise pro environmentální spolupráci, Commission for Environmental Cooperation (CEC) pomáhala efektivně využít zkušeností z provozu systémů PRTR v USA a Kanadě. Doporučení UNITAR na upořádání procesu zavádění systému PRTR je uveden v následující tabulce.

Etapa

Činnost

Cíl

1.

Výběr národního koordinačního centra

Vyhledat organizaci nebo ústav, který bude v průběhu zkušebního projektu sloužit jako národní centrum, a určit jeho zodpovědnost vůči státním organizacím, zainteresovaným organizacím, jakož i vůči mezi-národním organizacím.

2.

Neformální konzultace se zainteresovanými organizacemi a formulování počátečních cílů národního registru PRTR

Zahájit neformální konzultace se zainteresovanými organizacemi, stanovit počáteční cíle pro zakládání národního registru PRTR a určit, jak může registr PRTR přispět k dosažení těchto cílů.

3.

Založení Národního koordinačního centra PRTR

Založit základní pracovní skupinu, jejíž členové mají zájem podílet se na vývoji národního PRTR, a jasně definovat její členy, funkce a zodpovědnosti.

4.

Vývoj pracovního plánu pro implementaci zkušebního projektu PRTR

Vypracovat rozvrh (postup, harmonogram) činností, prováděných během zkušebního projektu, a stanovit úlohy a očekávané příspěvky všech zúčastněných zainteresovaných organizací během zkušebního projektu.

5.

Ohodnocení státní právní, institucionální, administrativní a technické infrastruktury týkající se PRTR

Shromáždit informace, na jejichž základě bude zhodnocena existující právní, zákonná, institucionální, administrativní a technická infrastruktura a způsobilost k vytvoření, implementaci a správě PRTR.

6.

Identifikace technických problémů a procedurálních otázek souvisejících s vytvářením národního PRTR

Určit podstatné problémy, které musí být vyřešeny během tvorby koncepce národního PRTR, a stanovit jejich priority.

7.

Formální konzultace se zainteresovanými organizacemi o technických otázkách

Formálně zapojit všechny zainteresované organizace (třetí nezúčastněné strany) do procesu tvorby národního PRTR, získat zpětné informace z průmyslu a nevládních zájmových organizací a identifikovat potenciální problémy při provozování národního PRTR.

8.

Vývoj písemné hrubé koncepce národního PRTR / Hodnotící zpráva

Formulovat hrubou koncepci národního PRTR

9.

Národní “workshop” (pracovní seminář) na téma založení PRTR

Posoudit hrubý koncept národního PRTR se všemi zainteresovanými organizacemi a uspořádat otevřené fórum.

10.

Příprava konečných základů PRTR/ Zhodnocení

Formulovat konečný základ (podstatu) národního PRTR.

11.

Vývoj strategie při zavádění a provozování národního PRTR

Vytvořit strategický postup pro zavedení a provozování národního PRTR.

Ve světě je za posledních deset let fungování systémů PRTR v USA, Kanadě, Austrálii, Velké Británii, Japonsku, Holandsku a dalších zemích získáno mnoho zkušeností. V USA např. první zjistily, že pokud firmy musí pod náročnou procedurou obhájit své důvody pro utajovaní některých dat, raději nežádají o utajování, což velmi usnadňuje a zlevňuje provoz systému PRTR v USA (Toxic Release Inventory -TRI). Kanada udělala výbornou zkušenost s vyjednáváním designu svého National Pollutant Release Inventory (NPRI) systémem regionálních a národních "kulatých stolů", zároveň nabídla od počátku ohlašovatelům velmi uživatelsky přátelský elektronický formulář (distribuovaný na disketě i ke stažení z WWW), který zjednodušil a zlevnil zasílání a zpracování dat PRTR. Systém Chemical Release (CRI) ve Velké Británii je zajímavý mimo jiné i zahrnutím radioaktivních látek do CRI a zejména průkopnickým zobrazením dat v jednoduché mapě na serveru WWW, který je zajišťován nevládní organizací Přátelé Země UK (viz WWW.FOE.CO.UK/CRI).

Na rozvoji systémů PRTR je vidět jasný trend stále většího využívání dat PRTR podnikatelskou sférou pro konzultace v oblasti environmentálního řízení podniků (EMS) a čistší produkce (CP). Zároveň některé státy na PRTR postavili ambicióznější zákony požadující ohlašování i látkových toků škodlivin ve výrobkových proudech (např. zákon Toxic Use Reduction TUR v Massachusetts i státních dobrovolných programů ve spolupráci s průmyslem (např. program 33/50 v USA kde .některé podniky se zavázaly ke snížení toků vybraných 17 látek o 33 resp. 50 % do roku 1993 resp. 1995 proti stavu 1988). Na vývoji systému PRTR je vidět i rozvoj moderních v počátcích nedostupných informačních technologií jak o je distribuce dat na CD s detailními informacemi o jednotlivých látkách, zobrazení a distribuce dat v geografických informačních systémech (např. GIS Landview III nabízený US.EPA), zpřístupňování dat na jednoduchých mapách na stránkách WWW. Tabulka uvádí fungující i připravované systémy PRTR (podrobnější porovnání naleznete na stránce. WWW.ECN.CZ/PRTR)

Země

Zkratka názvu systému

Sledovaná média

Správce systému

Periodicita ohlašování

(v letech)

Rok zavedení systému

Přístupnost dat

Poznámky

   

Voda

Vzduch

Odpad

Další

         

Austrálie

NPI

*

*

*

rozptýlené zdroje

ministerstvo

1

1996

úplná

u rozptýlených zdrojů je periodicita 3 - 4 roky

Česká republika

?

? *

? *

? *

?

ministerstvo

1

? 1998

? částečná

příprava zahájena v roce 1994

Dánsko

?

?

?

?

?

ministerstvo

?

?

?

příprava zahájena v roce 1991

Egypt

?

?

?

?

?

ministerstvo

?

?

?

příprava zahájena v roce 1994

Finsko

?

? *

? *

? *

úniky do produktu

ministerstvo

? 1

?

? v plném rozsahu

pilotní studie v provincii Kymi provedena v roce 1994

Japonsko

?

?

?

?

?

asociace chemického průmyslu

?

?

omezená

dobrovolný systém

Kanada

NPRI

*

*

*

podzemní injektáže

ministerstvo

1

1993

úplná

 

Mexiko

RETC

*

*

*

 

státní úřad

1

1997

úplná

 

Nizozemí

EIS

*

*

*

 

ministerstvo

1

1974

velmi omezená

dobrý GIS

USA

TRI

*

*

*

podzemní injektáže

ministerstvo

1

1986

úplná

V některých státech i výrobkové toky

Slovensko

?

*

*

*

 

ministerstvo

     

řešitel UPKM od roku 1997

Švédsko

?

? *

? *

? *

 

ministerstvo

? 1

?

?

příprava zahájena v roce 1990

Švýcarsko

?

?

?

?

?

ministerstvo

?

?

?

plánuje se sjednocení stávajících složkových registrů

Velká Británie

CRI

*

*

*

 

státní úřad

Inspekce

1

1993

Téměř v plném rozsahu

významné aktivity NGOs pro popularizaci dat (WWW)

Důležitá celosvětová konference o PRTR v Tokiu v září 1998 zhodnotí přínosy existujících systémů i postup zavádění PRTR v různých zemích.

 

Analýza vývoje systému PRTR v České republice 1994-1998

V roce 1994 byl řešitelem grantu PPŽP 85/94 "Evidování toxických úniků v ČR" malý tým (Jurčíková, Velek, Kužvart) ze Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) spolupracující s Hampshire Research Institut ve Washingtonu. Jako konzultanti byli přizvání pracovníci MŽP, hygienické služby (HS) i podniků. V roce 1994 řešitelé začali vyjednávat provedení modelové studie ve třech velkých chemických podnicích s relativně silnou diverzifikací výroby (Spolek pro chemickou a hutní výrobu a.s., Ústí nad Labem, Synthezia a.s., Semtín, Spolana a.s., Neratovice). Modelová studie měla ukázat jak řešit problémy budoucích ohlašovatelů, vyjasnit míru překrývání informací PRTR se stávajícími registry typu REZZO, HEIS, evidence odpadů a zlepšit metodickou pomoc dalším budoucím ohlašovatelům. Tato studie neměla být zaměřena do jiných odvětví ekonomické sféry ani do oblasti středně velkých a menších subjektů. Pro přerušení prací na projektu PPŽP/85/94 však tato pilotní studie zůstala ve fázi několika pracovních jednání a nepřinesla žádné praktické výsledky.

 

Od roku 1995 se stala řešitelem projektu PRTR Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (Horák, Bělohlav, Klusoň a další). Projekt PRTR, zařazený do rámce rozsáhlejšího projektu Management chemických látek PPŽP/340/96-97, doplnil zahraniční podklady, vytipoval seznam látek pro český registr, navrhl modelový ohlašovací formulář a další komponenty systému PRTR.

V roce 1996 povedli řešitelé VŠCHT společně s pracovníky hygienické služby, ekologických organizací i konzultačních firem šetření zaměřené na větší počet (cca 700) subjektů z různých oblastí ekonomiky v západočeském regionu. Z hlediska projektu PRTR se jednalo o region s pestrou odvětvovou strukturou. Při realizaci modelové studie bylo možné využít výsledky a zkušenosti podniků zavádějících EMS (např. CHZ Sokolov, které již byly v rámci uvažovaného spojení s Dow Chemical podrobeny analýze obdobné systému PRTR).

Tato pilotní studie ukázala možné využití údajů z Českého statistického ústavu pro identifikaci ohlašujících subjektu (obor činnosti, velikost podniku, lokalizace) ale zároveň ukázala na technické i znalostní problémy budoucích ohlašovatelů zejména z nechemických podniků a služeb. Detailní informace najdete v závěrečných zprávách projektu PPŽP/340/96-97/. Projekt také sestavil návrh látek pro systém PRTR, které jsou uvedeny v příloze.

V lednu 1997 OECD a MŽP organizovaly v Průhonicích velký regionální seminář zavádění systémů PRTR, kterého se zúčastnilo přes 100 delegátů z 31 zemí, z toho 19 z zemí východní s střední Evropy. Pod kritikou pomalého postupu zavádění systému PRTR v ČR se v létě 1997 MŽP rozhodlo ustavit nezbytný odborný orgán, v kterém by byly zastoupeny hlavní zájmové strany (státní správa, průmysl, nevládní organizace, akademické sféra). V říjnu 1997 MŽP ustavilo pod Mezirezortní komisí pro chemickou bezpečnost (MKCHB) subkomisi pro integrovaný registr znečištění PRTR (dále Komise PRTR), která má mandát připravit návrh systému PRTR v ČR.

 

Návrh právní úpravy

Právní úprava integrovaného registru znečištění PRTR musí stanovit práva a povinnosti všech zúčastněných subjektů od vzniku informace až po její využití. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že smyslem zavedení systému PRTR není vybudování dalšího informačního systému (IS) státní právy, ale systém zaměřený na účinné využívání informací. Čím rozsáhlejší bude využívání dat PRTR, tím větší bude pravděpodobnost zavádění principu prevence znečištění do praxe a tím důkladnější bude ochrana životního prostředí a zdraví obyvatel.

Pracovní představa v komisi PRTR je příprava samostatného stručného zákona o integrovaném registru znečištění případně doplněného vyhláškou o podrobnostech sběru a zveřejňování integrovaných informací o únicích a transferech znečišťujících látek. Zákon by se měl opírat o již uložené povinnosti v §18 odst.2 zákona č. 17 1992 Sb. o životním prostředí (ŽP) a integrovat některé informačně povinnosti uložené složkovými zákony.

Materiál byl zpracován členy komise PRTR (Karel Bláha, Josef Horák, Miroslav Šuta, Ondřej Velek) za pomoci řady dalších expertů - MŽP ČR, červenec 1998

Plná verze dokumentu je vytištěna v Příloze Zpravodaje MŽP, č. 10, říjen 1998.