Lokální Dohody o dobrém sousedství a lokální fondy a nadace - užitečné nebo nebezpečné nástroje environmentální demokracie?

Jedním nástrojem pro omezování negativních sociálních, i environmentálních vlivů podniků na hostitelskou lokalitu mohou být lokální dohody o dobrém sousedství, které mohou dále otevřít i lokální toky financí přes lokální "komunitní" fondy či nadace. Lokální dohody vycházejí z představy, že místní komunita má motivaci, schopnosti i kapacitu hlídat si kvalitu svého regionu. Pro lokalitu nemusí být optimální.čekání na státní "paternalistické" dozory, místní aktivisté nemusí spoléhat na vědecky zamlžená nebo celostátně akceptovaná "technokratická" řešení, ani na dočasnou pomoc aktivních lidí odjinud ("dovoz ekologické revoluce"). Lokálně generované a reinvestované prostředky místních podniku a směna služeb vytváří žádoucí protiváhu samovolně běžící odtržení míst výroby od míst konzumu a ztrátě odpovědnosti podniku v globalizujícím se tržním prostředí.

Jako všechny společenské nástroje mohou i lokální dohody a komunitní fondy být pro některé situace nebezpečné a kontraproduktivní z pohledu trvale udržitelného života. Dohody mohou ztratit smysl a degenerovat, mohou konzervovat status-quo a podvazovat inovace a alternativní úsilí o změny, i sloužit promyšlené manipulaci veřejného mínění. Lokální dohody ani fondy nebudou filosoficky uspokojovat radikálnější aktivisty, kteří mohou požadovat za jediný principiální cíl vymístit aktivitu podniku z lokality (NIMBY syndrom) a budou vždy odmítat finance od znečišťovatele jako formu "úplatků nebo odpustků". Radikálněji uvažující lidé budou fondy považovat za "praní špinavých peněz" a systém a výnosy z akumulace peněz v lokálních nadacích za amorální účast na "parazitním systému úroků" bez práce. Naopak konzervativní průmyslníci mohou považovat Dohody za další zbytečné břemeno pro své podnikání bez legální podpory, nástroj pro alokaci prostředků do neproduktivní sociální a environmentální oblasti. Zkušené firmy na ovlivňování veřejnosti (public relation) najaté většinou bohatými firmami se špatnou reputací mohou proces vyjednávání chápat jako vhodný nástroj k manipulaci veřejnosti a rozdělení ekologické opozice firmy.

Úkolem diskuse v našem programu je vymezit zásady a mechanismy fungování "ideálních" lokálních dohod a fondů, aby bylo možné prakticky rozlišovat mezi "dobrými" a "špatnými" aplikacemi těchto nástrojů.

Proč lokální dohody o dobrém sousedství?
Dohody o dobrém sousedství (Good Neighbour Agreement - GNA) byly podrobně rozpracovány v USA, kde kultura komunit a občanská sebeobrana má velkou tradici. Dohody tomto širokém pojetí by měly vést podniky k tzv. "trvale udržitelné produkci", která je čistá a udržitelná pro prostředí, bezpečná pro život občanů i zaměstnanců, a sociálně spravedlivá z hlediska pracovních míst a jistot. Dohodu má prosazovat široká koalice lokálních autorit, občanských organizací a odborových organizací. Podrobný rozbor zkušeností s vyjednáváním i vzorové smlouvy jsou v knize Sanford J. Lewis; The Good Neighbor Agreement - A Community-based Strategy for Sustainable Industry, Center for the Study of the Public Policy, 1993. S některými podrobnými materiály o lokálních dohodách se můžete seznámit na stránce Nadace Partnerství v sekci programu "Právo na informace".

K institucionalizaci této spolupráce připraví smluvní strany lokální Dohodu o dobrém sousedství, která podrobně definuje principy spolupráce i mechanismy kontroly této spolupráce. Dohoda musí být koncipována jako otevřený a adaptující se dokument tj. k Dohodě mohou přistupovat další obce, podnikatelské subjekty a instituce v regionu , a Dohoda obsahuje mechanismus pro kontinuální reflexi nových poznatků, metod ochrany a tvorby prostředí, nových výrobních technologií i vývoje progresivní národní i mezinárodní legislativy.

Lokální Dohoda o dobrém sousedství by měla definovat:

• Otevřenou informační politiku podniku i veřejnosti Znečišťovatel umožní a pomůže technicky zajistit přístup občanů k informacím o znečištění a o dalších vlivech podniku na životní prostředí nad rámec existujících zákonů. Tento oddíl dohody bude definovat mechanismy, kterými bude veřejnost srozumitelnou formou informována o aktuálním znečištění z nejrizikovějších provozů i o souhrnnějších charakteristikách vlivu na životní prostředí, širších ekologických souvislostech a investičních záměrech podniku. Bude v něm obsažen rovněž způsob kontroly a ověřování poskytnutých údajů, materiální a finační zajištění informačního a monitorovacího systému a další mechanismy zajištění "práva na informace". Veřejnost se "zavazuje" ke snaze rozumět často technickým problémům podniku a jeho vlivu na prostředí
• Zásady vyjednávání, komunikace a presentace názorů partnerů Dohody (formy "public relation") Strany dohodnou čas ustavení, pravomoci a povinnosti, a mechanismus jednání společného orgánu -"Komise pro dohled nad fungováním Dohody". Dále v dohodě dohodnou mechanismus otevírání problémů, vyjednávání, facilitace konfliktů i presentace shodných a rozdílných názorů ve společně vydávaném stanovisku Komise. Strany se zaváží k"medialní zdrženlivosti" tj. např. že před veřejným vystoupením mimo Komisi či publikováním informací , kde je zmíněna explicitně nebo implicitně druhá strana Dohody nebo pověst druhé strany,. konzultovat s partnery Dohody návrhy veřejných prohlášení (princip předběžné konzultace), zasílat na vědomí záznamy jednání a kopie publikovaných materiálů (princip následného informování). Je účelné zvát zástupce druhých stran na všechna jednání mající vztah k předmětu Dohody.
• Ekologický dozor nad vybranými provozy podniku Tato část Dohody zaručuje omezování rizik provozů na prostředí, dodržování limitů (emisí, hluku a vibrací, fyzikálních polí, obtěžování pachů i dalších parametrů kde je to účelné a proveditelné i nad rámec zákonem garantovaných norem. Tato část obsahuje detailní technické parametry i kontrolní mechanismy problémových technologií. Čerpá ze zkušeností podobných provozů s nejlepšími dostupnými technologiemi (BAT) v tuzemsku i zahraničí. Zakotvuje možnost aktualizace limitů znečištění dle vývoje legislativy, dostupných technologií a dalších poznatků.
• Ekologickou investiční politika podniku a regionu. Podnik se v Dohodě zavazuje v rámci svých ekonomických možností v transparentním a diskutovaném časovém plánu maximálně investovat do nejlepších dosažitelných technologií, programů úspor energií, nápravných opatření (ukončení provozů, sanace rekultivace apod.). Zavazuje se také k informování veřejnosti o střednědobých i dlouhodobých investičních záměrech, které budou mít vliv na kvalitu životního prostředí regionu, sociální stabilitu podniku, tvorbu pracovních míst apod. Tato část smlouvy otevírá potenciálně prostor i pro přidružení dalších partnerů: podniků, institucí, obecních zařízení i individuálních občanů s jejich investičními záměry na eliminaci znečištění, případně i pro širší "ekologickou strategii mikroregionu sdružených obcí".

Proč lokální "komunitní" fondy a nadace?
Z diskusí zástupců našich nadací vyplývá, že v současných stížených hospodářských a administrativních podmínkách České republiky je třeba, aby se neziskový sektor orientoval pro řešení aktuálních i navazujících dlouhodobých problémů života v lokalitě i na hledání finančních i jiných materiálních zdrojů na místní a regionální úrovni. K získání prostředků může vést jen otevřená komunikace a spolupráce všech společensky aktivních sociálních partnerů v lokalitě.

Lokální Dohoda může zakotvit takový komunitní nadační fond/nadaci umožňující znečišťovateli eticky přijatelným transparentním způsobem přispívat na rozvoj obcím dané lokality (regionu). Dobré fungování "komunitního" fondu či nadace může zpomalit "únavu" z kontroly dodržování Dohody, omezovat nežádoucí strategie podniku vůči koalici obcí ("korumpování" obcí per-partes, přístup "rozděl a panuj"), omezovat politické ambice a spekulace reprezentantů obcí, omezovat nedůvěru neinformovaných občanů v reprezentanty obcí, a v neposlední řade i předsudky laické veřejnosti ke všem podnikatelským aktivitám podniku. Fungování komunitního fondu vytváří mechanismus pro: mobilizaci iniciativy místních občanů, průhledné financování obecně prospěšných aktivit (projektů), zlepšení komunikace a spolupráce mezi obcemi, generování dalších zdrojů, které mohou přispět k trvale udržitelnému rozvoji regionu. I lokální fondy a nadace mohou v realitě nefungovat - je nutné ji bránit proti zneužívání a znevažování uzavřenými skupinami s partikulárními zájmy, před politizací, před nezákonnými a neetickými hospodářskými postupy apod. Lokální fondy a nadace by měly splňovat následující kritéria:

• působit v rámci určitého geografického vymezeného území (spádová oblast obce či města,historicky vymezený region apod.)
• být neutrální, nereprezentovat žádný partikulární zájem ale naopak chováním i složením potenciálně reprezentovat diversifikované zájmové skupiny v lokalitě
• být otevřené všem společensky aktivním příslušníkům komunity,
• identifikovat problémy v komunitě a iniciovat jejich řešení,
• mít těžiště činnosti v získávání prostředků na podporu lokálních aktivit a tak vytvářet prostor pro spolupráci nevládního, podnikatelského a administrativního sektoru
• mít diverzifikované vícezdrojové financování s výrazným podílem zdrojů z území, ve kterém nadace působí,
• usilovat při využití získaných prostředků především o zhodnocování a růst nadačního jmění a o účelné využití jeho výnosů ve prospěch komunity,
• k řešení různých problémů života v komunitě přispívat zejména formou grantů udělovaných neziskovým organizacím a občanským aktivitám.