Dohody o dobrém sousedství a jejich možné využití jako nástroje zlepšování vlivu podniků na životní prostředí
Mgr. Martin Prokop, Ekologický právní servis, Brno duben 1998

Kriticko-analytická studie, obsahující upozornění na hlavní rizika i možné přínosy v České republice málo a ne dobře používaného nástroje environmentální politiky. Studie se pokouší definovat jak by měla vypadat kvalitní Dohoda o dobrém sousedství.

Kontakt: Mgr. Martin Prokop, Ekologický právní servis, Jakubské náměstí 7, 602 02 Brno, tel:05-4221 0438, fax:05-42210347, mailto:eps@ecn.cz

• 1. Co jsou to Dohody o dobrém sousedství ?
  1.1. Dohody o dobrém sousedství ve Spojených státech, jejich specifika
• 2. Rizika, praktické obtíže a výhody Dohod o dobrém sousedství
  • 2. 1. Rizika, která mohou způsobit, že se Dohoda o dobrém sousedství dostane do rozporu se zásadními myšlenkami trvale udržitelného života a poškodí ekologické aktivity v očích veřejnosti
    • 2.1.1.Fenomén tzv. greenwashingu , tzn. "zeleného nátěru". Zlepšování image antiekologických podniků. Dohody jako nástroj použitelný proti tzv. "radikálům".
    • 2.1.2. Rozbití jednotného odporu veřejnosti
    • 2.1.3. Peníze
  • 2.2. Praktické obtíže, které mohou provázet sjednávání Dohody o dobrém sousedství.
    • 2.2.1. Otázka právní závaznosti
    • 2.2.2. Technické vědomosti vyjednavačů
    • 2.2.3. Majetkové vztahy v podniku, důvěryhodnost managementu
  • 2.3. Výhody Dohod o dobrém sousedství
• 3. Co je a co není Dohoda o dobrém sousedství
• 4. Proces sjednávání dohody
  • 4.1. Manipulace
  • 4.2. Právní aspekty Dohody
  • 4.3. Vyjednávání
• 5. Vzor Dohody o dobrém sousedství

1. Co jsou to Dohody o dobrém sousedství ?
Dohody o dobrém sousedství (angl. Good Neighbourhood Agreement) jsou jednou , z hlediska upřímného ekologa poněkud problematických forem, jak přimět průmyslový nebo jiný podnik k zásadnějším opatřením, kterými by omezil svůj negativní vliv na životní prostředí. Podstatou tohoto institutu je právní závazek podniku vůči obci (nejlépe svazku obcí), nebo silné občanské iniciativě ke konkrétním opatřením, kterými podstatně sníží ekologickou zátěž životního prostředí a zároveň přizná právo občanů a obcí okolního regionu podílet se na kontrole působení podniku na životní prostředí.

Ve vztahu k veřejnosti potom přislíbí zcela otevřenou informační politiku v oblasti poskytování údajů o jeho vlivech na životní prostředí (především instalaci měřící zařízení snímající kontinuálně nejdůležitější výstupy, kterými podnik přispívá ke znečištění), umožní pravidelné kontroly odborníků přizvaných zástupci občanských iniciativ a okolních obcí, atp.

1.1. Dohody o dobrém sousedství ve Spojených státech, jejich specifika
Ve Spojených státech se Dohody o dobrém sousedství díky tradici občanské samoorganizace a kolektivního řešení společenských problémů poměrně podrobně rozpracovány, přičemž americké verze Dohod vykazují některé specifické rysy. Na rozdíl od České republiky je možné ve Spojených státech použít širší škálu metod uzavírání Dohod - některé nebude možné v našich podmínkách plně nebo vůbec využít, například tlak na banku úvěrující podnik, na pojišťovnu podniku, široké využití nezávislých odborníků a nezávislých konzultantských firem hodnotících a navrhujících trvale udržitelnou produkci podniku. Zejména absence nezávislých odborníků na technologie používané v některých odvětvích průmyslu, resp. závislost těch současných na zakázkách poskytovaných podniky je pro ČR, na rozdíl od Spojených států velkým problémem.
Nezanedbatelným specifikem amerických Dohod je rozdílné právní prostředí v nichž smlouvy vznikají - Spojené státy mají velmi specifické právní prostředí, které je charakteristické větší smluvní volností, jednodušším přístupem k soudům, přísnější ekologickou legislativou atd. Americké podniky jsou pod nesrovnatelně větším "dozorem" právníků zabývajících se public interest environmental law, což znamená pro eventuelní vyjednavače větší prostor pro vyjednávání ( argument: "buď na to přistoupíte dobrovolně, nebo toho dosáhneme soudně"). Právní úprava kontraktačního práva je v České republice (zemi kontinentálního práva s tradičně rezervovaným přístupem soudů k právně nestandardním situacím) poměrně úzce vymezena, a existuje riziko, že soudní praxe smlouvy tohoto typu nebude podporovat, především rozhodnutími v neprospěch kontrahentů.
Obecně lze říci, že americké Dohody řeší širší okruh problémů, vedle ekologických především problémy sociální (ochrana zaměstnanců. stabilní platové podmínky a pod.). Účast odborů a dalších širokých společenských hnutí na smlouvě je dalším specifikem amerických Dohod, jednání se účastní vedle obcí a občanských organizací také odborové organizace jako silný společenský činitel ovlivňující chování podniku. Účast odborů znamená především rozšíření institutu Dohod o ustanovení řešící záruky bezpečnosti práce v provozech, které jsou z hlediska zdraví zaměstnanců riskantní, dále sociální a platové podmínky (růst mezd ve srovnání s ostatními podniky), vzdělávání pracovníků, aby v případě propouštění obstáli na trhu práce. Přenos této oblasti do české reality není vyloučený, je však poněkud problematická ze dvou důvodů - za prve jsou zájmy odborů v české a americké společnosti rozdílné ve srovnání s USA (připomeňme že v americké společnosti suplují odbory úlohu levicových stran), za druhé se tzv. sociálního smíru dosahuje v obou zemích odlišnou cestou (V České republice je hlavním partnerem odborů stát, vyjednávání probíhá na úrovni státu na základě zákona o kolektivním vyjednávání , ve Spojených státech jsou to spíše jednotlivá odvětví průmyslu, nebo jednotlivé podniky). Dalším subjektem, jehož zapojení do procesu sjednávání Dohod v ČR by asi bylo problematické, jsou církve, které hrají v USA tradičně důležitější úlohu, než v ČR.
Dalším specifickým ( a nesporně důležitým) okruhem problémů, které americké smlouvy řeší je ochrana určitých skupin pracovníků před diskriminací. Ve Spojených státech jsou to především pracující ženy, handicapovaní pracovníci (tělesně postižení), a pracovníci jiné barvy pleti, zvláštní formou tzv. "environmentálního rasismu" je podíl podniku na znečišťování životního prostředí některých sociálně slabších skupin obyvatelstva (skládky a technologické linky poblíž chudinských čtvrtí a pod.). Tato oblast je rovněž v České republice svěřena státu, především prostřednictvím předpisů pracovního práva, zvýhodňujících zaměstnance se změněnou pracovní schopností a chránící ženy a mladistvé.
Problematika rasové diskriminace některých skupin obyvatelstva je potom podle mého názoru tak složitá, že ji není iniciativa sjednávající dohodu o dobrém sousedství schopna uspokojivě řešit na úrovni závazku - nechuť českých zaměstnavatelů zaměstnávat ku příkladu Romy má sociologicky daleko hlubší podstatu, než víceméně pragmatická ignorace problémů životního prostředí. Přestože mnohé americké zkušenosti (a smluvní vzory) jsou pro naše účely nepřenosné, je možné a vhodné využít při sjednávání Dohod využít mnoha zkušeností a zásad, používaných ve Spojených státech při sjednávání Dohod o dobrém sousedství. Jsou to zejména tato pravidla:

• · první iniciativu při předkládání plánu zlepšení podniků na životní prostředí by měla mít vždy veřejnost,
• · veřejnost komunikující s podnikem by měla být co nejsilnější, aby byla schopna si dodržování závazku vynutit silou,
• · je třeba využít co nejúčinnějších metod, jak přimět podnik k dobrovolným závazkům, americké prameny uvádějí především tiskovou a mediální kampaň, tlak ze strany politiků, ovlivňování struktury spotřeby výrobků, využití soudních žalob, atd.,
• · důležitá je pečlivá příprava na vyjednávání, především administrativní přesnost a příprava na protiakce podniku
• · je důležité nezapomínat na globální odpovědnost za stav životního prostředí.

2. Rizika, praktické obtíže a výhody Dohod o dobrém sousedství
V čem tkví již v úvodu zmíněná "problematičnost" Dohod o dobrém sousedství ? Jednoduchá odpověď je obsažena už v jejich názvu. Výrobní podnik, nebo jakýkoli jiný ekologicky problematický provoz poskytující služby se totiž nezavazuje z nebeské čistoty srdce jeho manažerů. Uzavřením dohody získává jakési potvrzení o tom, že splní - li podmínky obsažené dohodě, stává se "dobrým sousedem". Partnerem, který už není kraji pouze na obtíž, a kterému jde o to, aby se životní prostředí regionu nezhoršovalo. Což ovšem nemusí být ve skutečnosti zdaleka pravda.

2. 1. Rizika, která mohou způsobit, že se Dohoda o dobrém sousedství dostane do rozporu se zásadními myšlenkami trvale udržitelného života a poškodí ekologické aktivity v očích veřejnosti
Vycházíme-li z předpokladu, že Dohodu o dobrém sousedství bude uzavírat subjekt, kterému není lhostejný stav životního prostředí v jeho zemi ani na jiných místech naší planety, a který nestojí pouze o nic neřešící "kosmetické" změny ve vztahu průmyslu k životnímu prostředí, je třeba upozornit na rizika, která mohou Dohoda v podstatě obrátit proti svému vlastnímu smyslu.

2.1.1.Fenomén tzv. greenwashingu , tzn. "zeleného nátěru". Zlepšování image antiekologických podniků. Dohody jako nástroj použitelný proti tzv. "radikálům".
Uzavření Dohody o dobrém sousedství může být zneužito k reklamní kampani, která vytvoří nepravdivý dojem, že podnik opatřeními zcela eliminoval nebezpečné výstupy svého působení, zhorší postavení při kontrole plnění dohody, utlumí ostražitost veřejnosti a vytvoří v jejích očích obraz, že rychlým řešením nepříznivého vlivu jakékoliv průmyslové výroby na životní prostředí může být uzavření jednoduché Dohody o dobrém sousedství.
Vytváření umělého ekologického image není ve světě ani u nás ojedinělý jev, a vhodně naformulovaná Dohoda může být dalším příspěvkem do škály prostředků, kterými disponují společnosti, které se na servis tohoto druhu specializují. Svoje působení na veřejnost (anglicky public relations, PR) totiž svěřují větší podniky v čím dál větší míře specializovaným PR firmám, které tvoří jejich reklamní strategii, ty specializovanější jim zajišťují i lobbyng a eliminují jejich kritiky z řad ekologických iniciativ. Děje se tak nejrůznějšími prostředky, včetně šíření pomluv, provokací, diskreditačních kampaní v médiích a podobně. Je zde riziko, že se nezkušené občanské iniciativy, nemluvě o obcích, stanou nástrojem těchto agentur použitelným k diskreditaci důslednějších ekologických hnutí. Uzavření Dohody s dlouhodobě kritizovanou, k životnímu prostředí bezohlednou společností může být v tomto kontextu vykládáno jako nástroj "konstruktivní spolupráce", které "samoúčelní radikálové" nejsou schopni.
Podobně může být Dohod zneužito greenwashingovými organizacemi, které průmysl zakládá nebo financuje za podobným účelem jako PR agentury, i když prostředky a tím i stupeň nebezpečnosti takových organizací je podstatně nižší. Nebezpeční těchto organizací je však poněkud jinde - na rozdíl od PR agentur se pohybují na pomezí mezi reklamní a lobbystickou agenturou a mezi institucí s upřímným zájmem o jisté pozitivní změny v přístupu k životnímu prostředí. Pro nezkušené představitele veřejnosti se tak mohou stát vítaným "prostředníkem" mezi "nekomunikativními radikály" a továrnou, mohou za tučný obolus sjednat Dohodu o dobrém sousedství, která veřejnost uchlácholí a podnik zprostí povinnosti učinit zásadní změny a investice. Vlk se nažere a koza zůstane celá. Dohoda o dobrém sousedství, uzavřená mezi městem Ostravou a společností Ostramo Vlček s.r.o. v roce 1993 může být tohoto principu jasným příkladem.

2.1.2. Rozbití jednotného odporu veřejnosti
Iniciováním Dohody o dobrém sousedství v nevhodnou dobu mohou iniciátoři rozbít jednotný odporu veřejnosti, resp. ekologických organizací proti investorovi ekologicky nebezpečného projektu nebo průmyslovému podniku. Pokud není ekologický projekt doposud realizován, a veřejnost a ekologické organizace dosud usiluje o jeho nulovou variantu, Taková iniciativa by prokázala jiným medvědí službu tím, že by stočila diskusi od tématu "proč je to zbytečné a nebezpečné " k svéráznému povolovacímu řízení ve kterém by se všechny argumenty rozpustily.
Pokud by řekněme jedna z organizací začala vyjednávat o podmínkách provozu jaderné elektrárny Temelín, ohrozila by celé protijaderné hnutí a diskuse by patrně skončila na technických detailech "bezpečného provozu". Je rovněž kontraproduktivní přistupovat k sjednávání Dohody tam, kde existuje reálná občanská opozice, která se snaží provozovatele již pracujícího podniku přimět k ekologizaci provozu radikálnějšími prostředky -využití právních sankcí, mediální cestou.

2.1.3. Peníze
Finanční stránky uzavírání Dohod je sice otázkou spíše praktickou, ovšem spíše zdánlivě. Do uzavření dobré Dohody o dobrém sousedství je třeba investovat poměrně vysoké částky peněz. Jsou to prostředky na odborné expertizy a posudky, cestovné a odměny pro nezávislé odborníky, kteří se zúčastní vyjednávání o technických otázkách, a řada dalších položek, které mohou bez problému vyšplhat do statisíců korun.
Je pravděpodobné, že podnik dříve nebo později začne ekologickým aktivistům nabízet uhrazení výloh, zaplacení "času" a podobně, ve snaze si je zavázat. To ovšem může vážně ohrozit jejich nezávislost a zdiskreditovat je před veřejností. Vyjednavači se tak totiž dostanou do pozice jakéhosi konzultanta, který nebude moci vést se svým chlebodárcem tvrdé vyjednávání, ale spíše zdvořilé diskuse. V očích veřejnosti budou peníze poskytnuté podnikem ekologické organizaci za sjednávání Dohody chápány, a důsledně vzato právem, jako "úplatek" za ústupky při vyjednávání a poškodí tak organizaci v očích veřejnosti a ekologického hnutí.
Zde je na místě uvést další možnosti méně nebezpečného "korumpování" vyjednavačů - jsou to nejrůznější projížďky podnikovými limuzínami na opulentní obědy v reprezentačních prostorách podniků a podobně. I tímto způsobem lze výhodně otupit ostří vyjednavače, a vytvořit z tvrdého vyjednávání přátelskou diskusi plnou porozumění pro finanční a provozní potřeby podniku.
Peníze budou při uzavírání Dohody figurovat ještě na jednom místě - jsou to ty, které bude podnikatel nabízet jako "odškodnění" občanům a obcím za poškozené zdraví a poničené životní prostředí.
Peníze poskytnuté obci na zabezpečení běžných výdajů ( plyn, vodovod) budou, opět právem, mnoha občany chápány jako "odpustky". V ideálním případě je možné takové peníze investovat prostřednictvím nezávislého fondu do obecně prospěšných projektů, na které obce běžně ve svém rozpočtu nepamatují. Zde však dostáváme spět k problému public relations, tentokrát v podobě cíleného ovlivňování (a korumpování ) zájmových skupin v regionu. Lze si snadno představit, že si průmyslový podnik vhodně volenými investicemi řekněme do akcí pro děti a mládež úspěšně vychová loajální poddané, kteří budou k jeho případným ekologickým hříchům shovívaví. Proto by v rámci dohody neměly figurovat závazky typu "investujeme do pomůcek pro místní školy, aby se dozvěděly o tom, co se v továrně vyrábí a jaká to má rizika", pokud není jisté, že se tento "projev dobré vůle" nestane nástrojem cíleného manipulování školní mládeže ve prospěch podniku.

2.2. Praktické obtíže, které mohou provázet sjednávání Dohody o dobrém sousedství
Jedná se o obtíže technického charakteru, které mohou nicméně znamenat pro efektivitu vyjednávání stejně vážné nebezpečí, jako rizika uvedená výše. Při vhodné míře obezřetnosti je však možné je eliminovat.

2.2.1. Otázka právní závaznosti
Dohody o dobrém sousedství jsou právní formou, která k nám byla importována ze Spojených států, kde ovšem funguje velmi odlišný právní systém. Původní Dohody o dobrém sousedství vycházely z americké právní reality, kde soudy rozhodují flexibilněji a kde existuje větší smluvní volnost. V České republice je situace jiná, a je zde riziko, že soudy a advokacie budou k Dohodám přistupovat rezervovaně a v případě nutnosti se je budou snažit zpochybnit. Je ovšem důležité poznamenat, že jakýkoliv soudní spor bude pro vztah postavený na důvěře znamenat jeho destrukci.
S otázkou právní závaznosti souvisí problém jasně formulovaných závazků, které budou podnik zavazovat ke skutečným a razantním opatřením. Není těžké uzavřít deklaraci, v níž se podnik zaváže k "větší ohleduplnosti k životnímu prostředí", k "budoucím investicím do technologií a zařízení " a k dalším vágním příslibům. Dohoda obsahující nekonkrétní deklarace spadá cele do oblasti levného ekologického PR, které vyjednavač podnikateli poskytne. Její obsah je totiž snadno zneužitelný pro mediální masáž veřejnosti - představme si novinový titulek "Spolana Neratovice se zavázala snížit znečištění ovzduší na nejnižší možné minimum", a následný oslavný článek. Dohoda by ovšem kromě tohoto furiantského závazku neobsahovala žádné ustanovení o tom co je ono nejnižší možné minimum, jakým způsobem a kdy ho bude dosaženo. Podnik by několik let žil ze své pověsti Dobrého souseda a naivní ekology by čekalo rovněž mnohaleté martyrium vymáhání nekonkrétního závazku.
Konečně posledním velkým problémem je otázka "valorizace" závazků, to jest jejich aktualizace vzhledem k zlepšující se technologii výroby, a podobně. Pokud by například smlouva zněla na deset let, přičemž podnik by se v ní zavázal letos dosáhnout limitů, které bude muset ze zákona splnit příští rok, může se stát, že bude devět let v platnosti dokument, který pro životní prostředí nebude znamenat žádné nadstandardní zlepšení.

2.2.2. Technické vědomosti vyjednavačů
Problémem, který může sjednání úspěšné Dohody velmi závažně ohrozit, jsou nedostatečné technické vědomosti vyjednavačů. Sousedé, opakující si v kuchyni po večerech chemické vzorce z dob svých gymnaziálních let, mohou v tvářích technologických inženýrů chemického koncernu vyvolat pouze úsměv, a jejich šance navrhnout ekologicky nejpříznivější investice a inovace je mizivá. Mohou se tak snadno stát obětí mystifikace a uzavřít Dohodu, která ve skutečnosti nebude obsahovat zásadní zlepšení vlivu na životní prostředí a bude pouze opisovat naplánovaný investiční program podniku, který by byl realizován i bez smlouvy. Pomoc odborníků je přitom poměrně drahá ( některé zásadní studie jdou do desetitisíců korun), a vzniká zde otázka jejich nezávislosti na průmyslových podnicích. Ve Spojených státech sjednávání Dohody probíhá tak, že ekologická organizace dohodne s podnikem "technologický audit", který provede skutečně nezávislá konzultantská firma , která zároveň navrhne způsoby eliminace vlivů podniku na životní prostředí. V České republice však v mnoha oborech nezávislí odborníci chybí, neboť trh jejich uplatnění neumožňuje. Proto jsou tito lidé závislí na zakázkách podniků a nejsou tím pádem nezávislí.
V oblasti technických vědomostí je proto zřejmě největší slabina Dohod o dobrém sousedství - bez náležitého odborného zázemí je možné vyjednávat Dohodu pouze s podnikem provozujícím technologicky nenáročnou výrobu, ne však s Chemopetrolem Litvínov. Tato skutečnost hovoří jasně o tom, kam by se alespoň zpočátku měly Dohody o dobrém sousedství měly orientovat.

2.2.3. Majetkové vztahy v podniku, důvěryhodnost managementu
Vážným problémem jsou Dohody uzavírané se společnostmi v nichž vládnou nejasné majetkové vztahy, jakož i se společnostmi ovládanými nedůvěryhodným managementem. na rozdíl od 30. let, kdy nejrůznější Baťové svým rozhodnutím ovlivňovali chod celého podniku, současné firmy mají mnohdy velmi komplikované až nejasné majetkové vztahy, a také otázka rozhodovací kompetencí není vždy úplně jasná. Je proto důležité uvědomit si s kým jednáme a kdo bude dohodnuté závazky schvalovat. S tím souvisí otázka charakterových vlastností a pověsti managementu podniku. Sjednávat Dohod která je založena do velké míry na důvěře, s lidmi nevalných charakterových vlastností by byla prostoduchost, i kdyby byla smlouva právně ošetřena sebelépe.
Pokud managment podniku vystupoval v minulosti vysloveně antiekologicky, je pokus o sjednávání jakékoli Dohody ze strany ekologické organizace stejně dehonestující jako naivní. U managmentu se bude jednat spíše o vypočítavost, než o upřímný zájem o ochranu přírody, vyjednavači pak budou ( i nevědomky) nuceni k nedůstojnému odlišování se "od těch radikálů" a submisivním postojům při vyjednávání. Výsledkem bude dokument, který pouze poškodí "radikály" a jehož realizace bude od počátku ohrožena nesolidností jedné ze stran.

2.3. Výhody Dohod o dobrém sousedství
Dohody o dobrém sousedství mají oproti jiným prostředkům ochrany životního prostředí některé nezanedbatelné výhody.

• · Závazky obsažené v Dohodě mají "aktivní charakter", na rozdíl od soudních rozhodnutí, která se ukládání rozsáhlých povinností vyhýbají a soustředí se spíše na ochranu práv ukládáním povinností "zdržet se" zasahování do práv. Dohoda tedy může znamenat průnik do podniku, do jeho technologie, "odkrytí" hlavních technických příčin negativního vlivu podniku na životní prostředí a jejich eliminace, nebo alespoň omezení. Formulace závazků se přitom účastní sama veřejnost, a občané mají tak sami možnost formulovat svá "tajná přání", týkající se zlepšení činnosti podniku.
• · Veřejnost, resp. její zástupci mohou získat v rámci sjednávání a realizace Dohody informace a odborné vědomosti o činnosti podniku, seznámí se s riziky jeho činnosti, prostřednictvím odstranění informační bariéry proniknou na podstatu jeho problémů, což jim umožní je účinně řešit.
• · Obce se sjednotí ve svém postupu a vytvoří tak sílu, která může být pro místní průmyslové podniky respektovaným partnerem (a v případě potřeby soupeřem).
• · Dohoda může zabránit pokusům podniků o korupci místních komunit ze strany místních podniků (příspěvky za loajalitu).

3. Co je a co není Dohoda o dobrém sousedství
Již v úvodu jsem řekl, že Dohody o dobrém sousedství je za určitých okolností možné akceptovat a participovat na jejich sjednávání, aniž by člověk slevil z požadavku řešit příčiny ekologické krize a ne její důsledky. Je zřejmé, že určité ekologicky nepříznivé provozy v naší zemi v historicky dohledné době fungovat budou, přičemž Dohoda může být jednou z forem, jak jejich vlivy co nejúčinněji eliminovat. Kdy je tedy možné uvažovat o sjednání Dohody o dobrém sousedství a jak by měla Dohody o dobrém sousedství vypadat?

3.1. Dohody mají smysl tam, kde výrobní podnik již plně funguje, za předpokladu že není možné jeho působení na životní prostředí legálními prostředky omezit. Dohody by také neměly být uzavírány tam, kde existují efektivnější nástroje, jak přimět podnik k zlepšení svého vlivu na životní prostředí (tzv. zásada subsidiarity).

Sjednávání Dohody s podnikem, jehož stavba je ve fázi územního řízení je kontraproduktivní, neboť jestliže existuje pochybnost o jeho bezpečnosti a účelnosti, existují i právní nástroje, jak projekt zarazit. Veřejnost a ekologické organizace mají právo vstoupit do všech řízení počínaje posuzováním vlivů na životní prostředí a konče vydáním stavebního rozhodnutí, a z poměrně silné pozice účastníka se mohou pokusit projekt zastavit, nebo jeho podobu zásadním způsobem ovlivnit. Vnucovat se v této fázi investorovi s dohodou by bylo pošetilé, neboť jako právní nástroj je daleko méně účinná, než účastenství v územním a stavebním řízení. Navíc by taková snaha neomluvitelně poškodilo ty, kteří chtějí proti projektu vystupovat razantněji.
Dohody mají samozřejmě smysl také jen tam, kde podnik splňuje všechny zákonem stanovené limity, a je právně nenapadnutelný. V opačném případě se bude zavazovat k něčemu, co mu ukládá zákon, a čeho je možné dosáhnout soudně.
Podmínka neexistence efektivnějšího nástroje, který by mohl přimět podnik k zlepšení svého vlivu na životní prostředí, by se také dala označit jako "zásada subsidiarity" tj. "zásada podpůrnosti". Jak v samotných Spojených státech, tak i v jiných zemích se používá Dohod jako nástroje upravujících status quo dosažené jinými prostředky tlaku veřejnosti, v první řadě právní cestou, ale i mediální kampaní, petičními akcemi a podobně. Stručně řečeno - razantnější prostředky otevřou vyjednavačům prostor pro jednání o konkrétním smluvním zakotvení dobrovolných závazků společnosti, které představuje jakousi "mírovou smlouvu" mezi veřejností a podnikem, použitou jako podpůrný právní prostředek zabezpečující dosažené výsledky. Veřejnost je v takovém případě silná a sjednocená, podnik má potom větší zájem na dodržování závazku, neboť ví, že veřejnost je schopná si dodržení smlouvy právním, nebo mimoprávním způsobem vynutit.

3.2. Dobrou Dohodu lze sjednat jen s velmi přísně vybraným podnikem. V kapitole věnující se rizikům Dohod o dobrém sousedství jsme hovořili o snaze o zlepšování image podniků, pověstných antiekologickým chováním. Do této oblasti patří vedle domácích hříšníků také nadnárodní společnosti, které jsou jednou z hlavních příčin současných globálních ekologických problémů. Svojí činností je jednak způsobují - produkují příkladně více než polovinu světových emisí skleníkových plynů - a jednak prostřednictvím mocenských mechanismů brání jejich řešení - připomeňme postoj Spojených států k řešení problému klimatických změn, který významným způsobem ovlivňovala právě lobby amerických nadnárodních společností.
Také tyto společnosti samozřejmě stojí o přízeň veřejnosti. Snaží se ji však získat stejně jako některé národní podniky především změnou rétoriky, ne však konkrétními činy - připomeňme postoj firem jako je Shell či DuPont, u nás například vystupování společnosti ČEZ.
Také "greenwashing" nadnárodních společností bychom měli říci jasné "ne". I největší ekologičtí hříšníci se ve střední Evropě chovají lépe, a životní prostředí České republiky zpravidla přímo neohrožují. Vztah ekologa k nadnárodním společnostem je proto také měřítkem jeho provincionalismu, nebo naopak uvědomování si globálních důsledků činnosti velkých firem a pocitu solidarity s zahraničními ekologickými aktivitami. Společnosti, které v Čechách přispívají na výstavu deskových obrazů mistra Theodorika a v rozvojových zemích podporují diktátorské režimy, likvidují přírodní zemědělství a přirozený způsob života domácích obyvatel či páchají jiné nepravosti, nemohou být stranou skutečné Dohody o dobrém sousedství. Jsou totiž našimi dobrými sousedy v mnoha případech jen proto, že sousedíme s Německem a ne s Nigérií.
Pozitivně vymezeno - vhodným subjektem je podnik, který je již pevnou součástí místních ekonomicko-sociálních vazeb, tj. především poskytuje místním lidem práci, který prostě neukončí svůj provoz zítra, ani pozítří. Podnik, který dodržuje zákonem stanovené limity znečištění (což není v ČR velký problém, protože normy jsou u nás velice benevolentní), ani jinak neporušuje právní podniky. Jak už bylo řečeno, je možné zvolit jako předmět vyjednávání pouze podnik, který se chová ve vztahu k místnímu společenství (městu, okolním obcím) korektně a alespoň relativně zodpovědně. Je nutné říct, že takových podniků není mnoho. Česká republika má, na rozdíl od východněji položených zemí, z dob Rakousko - Uherské monarchie poměrně hustou síť továren a továrniček, které již samozřejmě nejsou zpravidla samostatnými vlastnickými jednotkami, ale požívají právně poměrně široké autonomie. Nejsou zpravidla monopolním zaměstnavatelem okolního obyvatelstva a hlavně, jejich činnost není, na rozdíl od průmyslových gigantů z uplynulých čtyřiceti let, zásadním způsobem devastující. Továrna na nábytek, sklárny nebo šroubárny mají navíc jednodušší technologický než giganti typu Chemopetrolu Litvínov, což je pro kvalitu Dohody naprosto zásadní věc.
To, že kupříkladu akcionářem podniku je i zahraniční subjekt samozřejmě není rozhodující, důležitější pro kvalitu a budoucnost Dohody je to , zda zásadní rozhodnutí vznikají v sídle podniku, v Praze nebo například v San Franciscu. Asi nejintenzivněji je totiž k zlepšování vlivu podniku na životní prostředí motivován manažer, který vlastní rodinný domek a zahradu za tovární zdí.
Je také velmi rizikové sjednávat Dohodu s podnikem, který má kontrakt se silnou, v horším případě také bezskurpulózní PR agenturou. Pokud existuje jakékoliv podezření, že Dohoda bude zneužita k nekalým PR účelům, je na místě odstoupit od jednání.

3.3. Ke sjednávání dohod je možné přistoupit jen tehdy, mají-li vyjednavači a jejich spolupracovníci dostatečné technické vědomosti.

Technologie současných průmyslových podniků je pro laika velmi obtížně pochopitelná, a fundovaně navrhnout vhodné způsoby eliminace vlivů na životní prostředí je práce pro tým skutečných odborníků. V každé fázi jednání je třeba být ostražitý, neboť existuje nebezpečí, že se vyjednavači stanou obětí manipulace a zatajování informací, při poskytování informací a návrhů eliminace vlivů je třeba nespoléhat se pouze na informace poskytnuté podnikem, a všechny problémy projednat s nezávislými odborníky. Pokud není organizace či obec vybavena dostatečnými technickými informacemi a nemá možnosti kontaktovat a zaplatit skutečné odborníky, je třeba od jakéhokoliv záměrů na vyjednávání Dohody upustit. 3.4. Je třeba vždy jasně formulovat závazky podniku a Dohodu dobře právně ošetřit.
Dohoda by měla obsahovaly tabulky s konkrétními čísly, konkrétní sumy a konkrétní data, k nimž bude závazek splněn. Jakékoliv vágní formulace jsou nebezpečné, protože nebude možné dosáhnout jejich splnění. V zásadě platí, že není nic, co by si nezasloužilo být uvedeno ve smlouvě. Argumenty typu "to se rozumí samo sebou, že to uděláme, to ani nemusíme dávat do smlouvy, za to vám ručím vlastním slovem" je třeba ponechat na případ koupě sousedovy zánovní sekačky na trávu, čestné slovo managera může odejít do důchodu spolu s ním, a jeho nástupce nebude vázán ničím jiným, než co je uvedeno ve smlouvě.

3.5. Má- li mít Dohoda opravdu smysl, je potřeba dosáhnout skutečně markantního zlepšení vlivu podniku na životní prostředí.
Je to paradoxní, ale ideální osobou, vhodnou pro uzavírání Dohody o dobrém sousedství je radikální ekologický aktivista, který je zvyklý na tvrdé vyjednávání, má jasno v otázce cíle (maximální zlepšení vlivu podniku na životní prostředí), nesnaží se empaticky zohledňovat provozní potřeby podniku ( častým argumentem je totiž "tohle si nemůžeme dovolit, na tohle nemáme, atp.").
Ekologický aktivista tohoto ražení je také více imunní proti snaze zkorumpovat vyjednavače slibem finančních subvencí ze strany podniku, než třeba starosta obce.
Co je to markantní zlepšení vyplývá samozřejmě z charakteru činnosti, kterou podnik provádí. Výborným vodítkem jsou zahraniční normy a limity znečištění, prašnosti, hluku a pod. Důležitá je výše zmíněná "valorizace" nebo spíš aktualizace limitů - ideální formou je koeficient, který při snížení zákonem stanovených limitů sníží automaticky i limity smluvní. Je ovšem nutné upozornit na to, že od určité úrovně křivka vynaložených nákladů prudce stoupne, neboť snížit určitou hodnotu ze 100 na 20 stojí řekněme 1/2 milionu, ale snížit ji z 20 na 10 stojí milion jeden. Podnik se tedy bude přirozeně koeficientům bránit, což bude znamenat prostor pro "tvrdé vyjednavače".
Dále je zde problém závazků k investicím do zlepšování vlivu podniku na životní prostředí. nebezpeční manipulace, v rámci níž se podnik slavnostně zaváže k dávno odsouhlaseným investicím je velké. Zde je místo pro menší ekologický audit, který stanoví, kam je potřeba investovat. Problém bude vznikat tehdy, pokud má podnik limit pro samostatné rozhodování o investicích nízký (řekněme 500.000,-), a rozhodnutí o vyšších částkách schvalují řekněme akcionáři v zahraničí. V takové situaci je třeba jasně říct, že to je úkol pro managment, aby přesvědčil své vlastníky o nutnosti investic, rozhodně není vhodné brát tuto skutečnost jako důvod pro nějaké markantnější snížení investic.

3.6. Sjednání Dohody o dobrém sousedství není pro organizaci příležitost, jak získat od podniku peníze.
Pokud tak organizace učiní, riskuje, že tuto skutečnost proti ní podnik kdykoliv zneužije, ať už před novináři, veřejností, nebo soudem. Vyjednavači jsou podniku zavázáni a nemohou se již z psychologického důvodu pustit do tvrdého vyjednávání, nemohou kdykoliv vstát od stolu, předat věc tisku a podobně. Dostávají se do postavení konzultanta, nejsou již nezávislí. To se zpětně odrazí na kvalitě smlouvy, která bude vším možným, jen ne nástrojem k ochraně životního prostředí.
Toto pravidlo je podle mého názoru třeba dodržovat velmi striktně, neboť finanční závislost na "protihráči" během sjednávání je prakticky ochromující, odměna za sjednání Dohody vyplacená po uzavření smlouvy pak v očích veřejnosti učiní celý proces nevěrohodný a zmanipulovaný.

3.7. Nezbytnou podmínkou toho, aby byla Dohoda skutečně dodržována je, aby byl partnerem podniku při vyjednávání a uzavírání smlouvy silný subjekt (obce a pod.).
Aby bylo možno působit na dodržování smlouvy ze strany podniku skutečně efektivně, musí být stranou smlouvy subjekt, před kterým má podnik respekt, na jehož přízni podniku záleží, jehož autorita je nezpochybnitelná. Ideálním subjektem je svazek obcí v okolí podniku plus silné občanské sdružení, které reprezentuje názory ekologicky smýšlejících obyvatel regionu.
Sdružení několika nadšenců, které se při vyjednávání neopře o veřejné mínění a nepokusí se do procesu zapojit obce, vyjedná materiál, který může podnik bez obav porušit. Neboť jej nečeká ani tlak veřejnosti a médií, ani hněv obcí, maximálně soudní řízení s nejasným koncem.

4. Proces sjednávání dohody
Pokud jsou splněny všechny předpoklady obsažené v kapitole tři, je možné uvažovat o sjednání Dohody. Jednání by měl vést tým vyjednavačů, a to pokud možno co nejzkušenějších. Je důležité si uvědomit, že vyjednávání nemá charakter mediace, nejedná se o "smiřování" dvou znepřátelených stran (přírody a podniku), při němž každá ze stran ustoupí a mír bude uzavřen!
Výchozí situace je spíše tato - podnik je v regionu hostem a pokud zde chce nadále působit , musí udělat maximum, aby omezil škodlivé následky, které pro obyvatele a přírodu regionu jeho provoz znamená. Investice, zlepšení a další ústupky, na které průmysl přistoupí proto nejsou milostí, dobročinností, kterou kraji a lidem poskytují, ale povinností, kterou si ovšem zatím příliš neuvědomuje.

4.1. Manipulace
Pokud budou vyjednavači vycházet z tohoto východiska, nemohou se stát objetí manipulace, která hrozí zejména v těchto oblastech:

1. V oblasti investic - argumenty typu "na to nemáme, to si nemůžeme dovolit". Je samozřejmě nutné akceptovat realitu, ale pokud by Dohoda měla být pouze snůškou slibů, na jejichž realizaci "teď nejsou peníze", neměla by být uzavírána vůbec.

2. V oblasti technologie - argumenty typu "toto je nejlepší dostupná technologie, tato technologie je zcela v pořádku". Platí důležité pravidlo - nedůvěřovat slepě podnikovým technologům a propagačním materiálům! Nejlepší dostupnou technologii a to, zda je provoz bezpečný a maximálně ekologický stanoví nejlépe nezávislý odborník.

3. V oblasti právní - u Dohod o dobré sousedství by měl mít své slovo také právník a to nejlépe na straně veřejnosti. Svěřit právní formulaci Dohody pouze do rukou podnikového právníka by se nemuselo vyplatit.

4. V oblasti propagace Dohody na veřejnosti - je důležité dbát na to, jak bude podnik sjednání Dohody propagovat. I zcela malé ústupky se mohou v rukou zručných podnikových imagologů změnit v "zelenou revoluci", která v očích veřejnosti sníží nepříznivé vlivy činnosti chemického koncernu na úroveň botanické zahrady. Pokud má být zachována zásada pravdivých informací o činnosti podniku, nesmí být především překrucovány informace o samotné Dohodě.

4.2. Právní aspekty Dohody
U Dohody o dobrém sousedství nejde o právní smlouvu v pravé slova smyslu, smlouvu kterou lze opsat ze vzorů v knihkupectvích. Z právního hlediska je to akt velmi netypický ( je to vlastně spíše jednostranný příslib podniku, blížící se svou podstatou veřejnému příslibu podle § 850 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku). Pokud se bude jednat o smlouvu mezi obcí a podnikem, bude uzavírána obligatorně podle § 261 odst. 2 zákona č.513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, a to nejspíš jako inominátní (nepojmenovanou, tedy netypickou) smlouvu podle § 269 odst. 2 zákona. Smlouvu je také možno uzavřít jako inominátní smlouvu podle § 51 Občanského zákoníku. Každopádně je důležité dbát na to, aby protistrana nemohla smlouvu prohlásit za neplatnou z některého z důvodů, obsaženého v hlavě čtvrté Občanského zákoníku. Zde jsou upraveny náležitosti právních úkonů - právní úkon musí být především podle § 37 učiněn především určitě, vážně, svobodně a srozumitelně. Důležitá je zejména určitost - pokud by Dohoda obsahovala např. příslib "zlepšení vlivu na životní prostředí" bez bližší specifikace, bude to závazek neurčitý, a tudíž neplatný.
Dále je nutné, aby předmětem nebylo plnění "nemožné", aby neodporoval zákonům a nebo aby je neobcházel a konečně se nesmí příčit dobrým mravům. Neplatný je také právní úkon učiněný v omylu, pokud tento omyl způsobil ten, komu je právní úkon určen ( tedy druhá strana smlouvy). K ustanovením o neplatnosti je důležité zdůraznit, že vztahuje- li se důvod neplatnosti je na část právního úkonu (smlouvy) je neplatnou pouze tato část, pokud ji lze logicky oddělit od ostatních závazků.
Z toho je patrné, že si lze nasmlouvat ledacos, ale ne vše. Přítomnost právníka alespoň při závěrečné formulaci smlouvy je proto nutností.

4.3. Vyjednávání
Na vyjednávání by měli být přítomni alespoň dva zástupci veřejnosti a dále odborníci na problematiku, o níž se bude jednat. Je velmi důležité učinit první tah, a na první jednání přijít s konkrétním návrhem zlepšení a změn, nad nímž se potom bude diskutovat. Je totiž starou pravdou, že lépe se z pozic ustupuje, než se dobývají. Z téhož důvodu je lepší být v návrhu co nejnáročnější, aby byl prostor pro eventuelní ústupky a kompromisy.
Je potřeba počítat s tím, že vyjednávání potrvá dlouho, a že bude náročné. Je také pravděpodobné, že je budou provázet menší či větší obtíže komunikační.
Každopádně je důležité být vždy připraven vstát od stolu a jednání opustit. Pokud by hrozilo, že Dohoda bude nekvalitní nebo bude ze strany podniku porušována, není možné litovat investovaných peněz, neboť škody, které by proces způsobil by mohly být daleko vyšší.
Jak už bylo řečeno, ideálním vyjednavačem je organizace (jednotlivci), jejichž cílem není smířit přírodu a průmysl prostřednictvím oboustranných ústupků, ale dosáhnou jednostranného markantního zlepšení vlivu podniku na životní prostředí prostřednictvím technologických změn. Ukázkovým příkladem použití takového použití Dohody o dobrém sousedství je kauza, která proběhla před nedávnem v Izraeli. Průmyslový podnik, který zde znečišťoval Haifský záliv, se pod hrozbou žaloby zavázal dobrovolně splnit normu amerického práva, které ukládá použít "nevyšší úrovně redukce, jaká je dosažitelná aplikací nejlepších dosáhnutelných technologií". Firma se rozhodla toto ustanovení realizovat tak, že prodlouží potrubí vypouštějící odpad do středozemního moře co nejdále do zálivu, čímž podnik samotné izraelské pobřeží přestane znečišťovat. Ekologická organizace, která jednání vedla, však tento kompromis odmítla, a pohrozila firmě trestním stíháním, neboť navrhovaná technologie nesplňovala podmínku "redukce" ( V Izraeli je možné zahájit soukromě trestní proces). Na tuto pohrůžku firma ustoupila a v závěrečné Dohodě se problém produkce odpadních látek řešil skutečnou redukcí, a nikoliv odsunutím problému. Poučení z případu? Dohoda umožnila právně upravit status quo, dosažené nekompromisním právním postupem proti znečišťovateli.

5. Vzor Dohody o dobrém sousedství
Tento vzor Dohody o dobrém sousedství je samozřejmě (jako každý vzor) nutné použít pouze jako inspiraci, neboť odpovídá pouze jednomu konkrétnímu případu podniku. Je nutné zopakovat zásadu "nic není tak malicherné, aby to nemuselo být uvedeno ve smlouvě".

a

Obec .....
zastoupená jejím starostou panem ...
/Obec ...
zastoupená jejím starostou panem .../

a

uzavřeli dnešního dne tuto
Dohodu o dobrém sousedství
Komentář:
Stranou Dohody o dobrém sousedství může být podnik, obec, občanské sdružení, nebo i občané jednotlivci. Pokud je stranou Dohody pouze obec a podnik, jedná se obligatorně o smlouvu podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (§ 261 odst. 2). Jinak je možné zvolit formu takzvaného nepojmenovaného kontraktu (netypizované smlouvy), ve smyslu § 51 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, přičemž Dohoda samozřejmě nesmí odporovat obsahu a účelu tohoto zákona. Obecně je výhodnější, jsou - li stranami Dohody právnické osoby (zejména obce), protože Dohoda potom nestojí na lidech, ale na institucích.

1. Obsah
2. Preambule
Smyslem této dohody je zahájit veřejně kontrolovatelný proces snižování nepříznivého vlivu provozu společnosti ... na životní prostředí a zdraví obyvatelstva okolních obcí. Strany přistupují k této dohodě s úmyslem zlepšit vzájemné vztahy, překonat období vzájemné nedůvěry a dosáhnout vytvoření důstojných sousedských vztahů v regionu.
Činnost společnosti ... měla v minulosti velký negativní vliv na blízký region, občané nebyli dostatečně informováni o rizikách, ani neměli možnost spolurozhodovat o kompenzacích za zdravotní a environmentální rizika vyvolaná aktivitami společnosti ... Strany se dohodly, že zachování nejvyšší právní jistoty a vzájemné důvěry zajistí především pevně stanovený program zlepšování vlivu provozu společnosti ... na životní prostředí, prostřednictvím kontrolovatelných investic do ekologizace technologií používaných při činnosti podniku, eliminace některých nebezpečných vlivů provozu, atd. Nedílnou součástí snahy po obnovení vzájemné důvěry je zavedení bezproblémového systému kontroly plnění této dohody. Strany přijímají závazky vyplývající z této dohody s vědomím, že hodnota dobrého sousedství a úspěšného rozvoje regionu při zachovávání zásad trvale udržitelného života jsou devizou, která vyvažuje vzájemné ústupky, a umožňuje jim vstoupit do třetího tisíciletí jako důstojným, svobodným partnerům.

3. Komise Pokud se v této dohodě hovoří o "Komisi", rozumí se tím Komise pro zabezpečování realizace Dohody o dobrém sousedství, která je zřízena zakládací listinou jako orgán, reprezentující strany zúčastněné na realizaci Dohody. Komise je zájmovým sdružení právnických osob ve smyslu § 20f zákona č. 40/1964 Sb. Stanovy Komise, stejně jako zakladatelská smlouva jsou přílohou č..... Dohody. Komise je složená ze zástupců právnických osob, zúčastněných na realizaci Dohody, tj. ze zástupců obcí (maximálně 1 za každou obec ) , společnosti ... (maximálně 5 zástupců) a zástupců občanského sdružení ... (max. 1 zástupce). Bude vypracován seznam členů Komise, kteří budou na jednání zastupovat strany dohody. Za členy Komise může jednat zástupce na základě zmocnění. K jednání Výboru mohou být přizvání odborníci, navržení podle následujícího klíče - polovinu odborníků navrhne a přizve společnost ..., polovinu navrhnou a přizvou obce a občanské sdružení .... Jako hosté se mohou jednání zúčastnit i další osoby, budou- li s tím souhlasit členové Výboru Z jednání komise budou pořizovány zápisy, které podepíšou všichni zúčastnění členové Komise.

Komise bude rozhodovat o všech otázkách konsensem, tj. rozhodnutí bude přijato tehdy, pokud žádný z členů Komise nebude proti. Výjimku tvoří rozhodování o zrušení Dohody podle Hlavy VI. bodu 2. Komise vybere ze svého středu tři jednatele na 1. rok. Jednatelé budou mít právo jednat jménem Komise.
Komise zahájí svoji činnost dnem, kdy tato dohoda vstoupí v platnost. Její činnost bude hrazena z vlastních zdrojů. Komise se bude scházet nejméně dvakrát ročně, a to vždy k 30. dubnu a 31. říjnu. Předmětem jednání Komise bude projednání především těchto bodů:
a) vyhodnocení programu modernizace technických prostředků ... ve smyslu Hlavy II. článku 3. písm. Dohody,
b) zhodnocení půlroční bilance úrovně znečištění způsobeného provozem závodu,
c) projednání zprávy o všech provozních emisích, které mají být na základně obecně platného právního předpisu nebo této dohody měřeny, ve smyslu Hlavy IV. článku 1. Dohody,
d) svolání setkání s občany ve smyslu Hlavy IV článku 3. Dohody
e) svolání a realizace Smírčího řízení ve smyslu Hlavy V. článku 1. Dohody.
f) další problémy spojené s realizací Dohody.

Komentář:
Institut Komise lze vytvořit jako platformu pro setkávání a vyjednávání mezi stranami zúčastněnými na realizaci Dohody. Jsou - li stranou Dohody právnické osoby, je velmi praktickou právní formou tohoto orgánu "zájmové sdružení právnických osob" ve smyslu § 20f zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku. Zájmové sdružení je právnickou osobou, která vzniká registrací na místně příslušném okresním úřadě či Magistrátu, má vlastní stanovy, které upravují vztahy mezi jednotlivými členy sdružení, způsoby rozhodování a pod.
Komise by měla rozhodovat o základních otázkách spojených s realizací dohody - vyhodnocovat program modernizace technických prostředků, projednávat zprávu o provozních emisích, významnou úlohu by měla mít při řešení případných konfliktů a interpretačních problémů v tzv. Smírčím řízení (viz dále).

2. Dovoz druhotných paliv, kontroly sekundárních paliv
Společnost ... se zavazuje dovážet maximálně 10 % druhotných paliva ze zahraničí, a tento požadavek přenese i na své dodavatele. Společnost ... se dále zavazuje nejméně dvakrát týdně namátkově přezkušovat v dodávaných sekundárních palivech maximální obsah rizikových složek. Výsledky této kontroly bude uschovávat po dobu 1. roku.

4. Minimalizace látek škodících ovzduší
a ) Společnost ... se zavazuje, že počínajíc 31. 12. 1998 nebude překračovat úroveň znečištění, stanovenou tabulkou č. 2 v příloze 3. dohody, a že počínajíc 31. 12. 1999 nebude překračovat úroveň znečištění, stanovenou tabulkou č. 3 v příloze 3. dohody.
V tabulce 1. přílohy 3. jsou uvedeny hodnoty emisí povolených Českou inspekcí životního prostředí pro společnost ... k datu uzavření dohody.
b ) Společnost ... bude provádět půlroční bilanci úrovně znečištění způsobeného provozem závodu, a to minimálně dvakrát ročně tak, aby bylo možno tuto úroveň projednat na jednání Komise k 30. dubnu a 31. říjnu. Tato bilance bude poskytnuta členům Komise alespoň týden před jednáním ve formě zprávy.

Komentář:
Závazky společnosti obsahují klíčovou část Dohody o dobrém sousedství. Jejich prostřednictvím je možno dosáhnout zásadních zlepšení vlivu podniku na životní prostředí, a proto je nutné dbát na přesnost a hlavně důslednost těchto ustanovení. Platí, že žádná maličkost není tak nepodstatná, aby nestálo za to ji uvést ve smlouvě. Každý závazek obsažený ve smlouvě by měl být vyspecifikován stejně, jako jsou vyspecifikovány například smlouvy ve stavebnictví : kdo měřící zařízení instaluje, kde bude instalováno, kdo bude za provoz měřícího zařízení zodpovědný, kdo zaplatí instalaci zařízení, kdo jeho provoz, atd.

Závazky technického charakteru je vhodné projednat s nezávislými odborníky, rozhodně není moudré spoléhat se jen na údaje poskytnuté podnikovými technology. Závazky musí být co nejkonkrétnější: limit stanovený právním předpisem ........... 25 µg / m krychlový
limit stanovený Dohodou ............ 15 µg / m krychlový
datum, k němuž se podnik zavazuje nepřekračovat limit stanovený dohodou ......... 1.1.1999
Tabulky, grafy a podobně je možné vtělit do příloh, které se na základě textu stanou nedílnou součástí smlouvy.

1. Poskytování informací
Společnost ... se zavazuje předávat na jednání Komise, která se k tomuto účelu sejde vždy ke dni 31. dubna a 31. října daného roku, obcím zprávu o všech provozních emisích, které mají být na základně obecně platného právního předpisu nebo této dohody měřeny.

2. Právo kontroly
Společnost ... se zavazuje umožnit zástupcům obcí, popř. jimi písemně pověřeným osobám ( max. 1 zástupce za každou obec ) a zástupcům dalších členů komise, vstup do areálu závodu za účelem kontroly plnění dohody. Kontroly se mohou zúčastnit také odborníci, přizvaní obcemi. Kontroly jsou přípustné vždy za doprovodu personálu , který poskytne společnost ... Obce jsou oprávněny provádět inspekce i bez předchozího ohlášení. Společnost ... musí zajistit doprovod i neohlášeným kontrolám ze strany zástupců obcí.
Zástupci obcí jsou povinni respektovat pokyny personálu společnosti ..., výkon práva kontroly nesmí jakkoliv omezit provoz závodu. Zástupci obcí mají právo nahlédnout do jakéhokoliv přístupného provozu závodu, s výjimkou administrativních prostor. Zástupci obcí jsou vázání mlčenlivostí o skutečnostech, s nimiž byli během kontroly seznámeni, s výjimkou skutečností, které považují za porušení této dohody.

Komentář:
Tato část smlouvy je v podstatě stejně důležitá, jako "závazky společnosti". Měla by upravovat jednak právo kontroly - závazek společnosti umožnit zástupcům stran Dohody vstup do areálu podniku za účelem kontroly plnění Dohody (i bez předchozího ohlášení), závazek účastnit se setkání s občany ( setkání organizovaných Komisí, aby byla zajištěna nezávislost), a podobně.

1. Smírčí řízení
a) Smluvní strany se vynasnaží urovnávat spory vyplývající z této dohody pokud možno smírně. Za tímto účelem bude na návrh minimálně tří členů Komise svoláno jednání k smírčímu řízení, jehož účelem bude odstranění interpretačních nejasností smlouvy, pochybnosti o tom, zda některá ze stran neporušila některé ustanovení dohody. O jednání Komise se sepíše zápis v němž bude uvedeno, zda byla interpretační nejasnost odstraněna a nebo zda došlo nebo nedošlo k porušení dohody.
b) Bude - li jednáním vyjasněna interpretační nejasnost o některém ustanovení dohody, bude dohoda doplněna o ustanovení, které tuto pasáž vyjasní.

Komentář:
Tzv. "smírčí řízení" ( termín nemá oporu v zákoně, je vytvořen pro účely Dohod) je možné do smlouvy začlenit jako obligatorní fázi řešení sporů. Jeho smyslem je přivést strany za jednací stůl a vyřešit problém dohodou, eventuelně se shodnout na tom, v čem se názory stran rozchází. Rozhodčí řízení je upraveno zákonem č. 216 / 1994 Sb., o rozhodčím řízení.
Rozhodčí doložkou bude stanovena příslušnost rozhodce (rozhodců) pro eventuální spory vyplývající z dohody, aby se v případě větších problémů strany neobracely rovnou na soud. Rozhodčí soudy rozhodují rychle a řízení je méně formální, než řízení před soudem. Jejich rozhodnutí je závazné a vykonatelné, může být však zpochybněno - v tom případě by musel proběhnout klasický soudní spor.

Komentář: Finanční zabezpečení Dohody by měl zabezpečovat z převážné části podnik, i když není vyloučeno, že některé aktivity mohou financovat i například zúčastněné obce. Financování by mělo být přesně specifikováno, především výše aktivity, které bude nutno finančně zabezpečit, výše prostředků a režim nakládání s nimi.

2. Přistoupení ke smlouvě, vystoupení ze smlouvy
Každá právnická osoba má právo stát se stranou smlouvy, souhlasí - li s tím všichni členové Komise pro realizaci Dohody o dobrém sousedství. Každá ze stran Dohody má právo odstoupit od smlouvy. vystoupení se realizuje dopisem adresovaným Výboru Komise pro realizaci Dohody o dobrém sousedství. Do tří měsíců od vystoupení člena bude provedeno finanční vypořádání všech vzájemných nároků mezi ním a Komisí.

3. Zrušení Dohody
Dohoda může být zrušena , rozhodnou - li tak tři pětiny členů Komise. Dohoda se dále ruší, odstoupí li od smlouvy všechny obce, nebo odstoupí i od smlouvy společnost .... O rozhodnutí musí být učiněn zápis a protokol o hlasování, kteří členové podepíší Komise.

4. Náležitosti vůle, počet vyhotovení dohody
Tato dohoda byla uzavřena na základě svobodné, vážné a omylu prosté vůle všech stran. Strany prohlašují, že obsah dohody je jim srozumitelný, považují jej za určitý, a bez rozporu s dobrými mravy.
Tato dohoda byla sepsána ve ..........vyhotoveních, z nichž každá ze smluvních stran po jednom. Všechna tato vyhotovení mají platnost originálu.

Komentář :
Dohoda by měla obsahovat ustanovení o možnosti doplnění Dohody, přistoupení a vystoupení členů a možnost zrušení Dohody. Při všech těchto zásadních rozhodnutích (které činí Komise jako orgán oprávněný k realizaci Dohody) je třeba zachovávat princip jednomyslného souhlasu všech, jinak hrozí narušení důvěry mezi stranami smlouvy.
Ustanovení o zrušení Dohody by mělo být v dohodě obsaženo pro případ, že většina stran nestojí o další existenci smlouvy, nebo odstoupí-li od smlouvy hlavní subjekty Dohody - všechny obce (reprezentanti občanů), nebo společnost (znečišťovatel).

Příloha 1. Minimální kvalita sekundárních paliv, kterou se společnost ... zavazuje dodržovat u provozu ...
Parametr kapaliny plasty
Síra ( S ) % % váhy
Dusík %
Halogeny ( X ) % váhy
Chlor ( Cl ) %
Fluor ( F ) mg / kg
Olovo ( Pb ) mg / kg mg / kg
Kadmium ( Cd ) mg / kg mg / kg
Thalium ( Tl ) mg / kg mg / kg
Rtuť ( Hg ) mg / kg mg / kg
Chrom ( Cr ) mg / kg
PCB mg / kg
Příloha 2. Harmonogram modernizace technických prostředků pro zlepšení bilance emisí provozu společnosti ...
Květen 1998 .... instalace zařízení následujícího typu:
Leden 1999 .... instalace zařízení následujícího typu:
atd.

Tuhé látky mg / m Tuhé látky mg / m
NOx mg / m Nox mg / m
SO2 mg / m SO2 mg / m
HCl mg / m Hcl mg / m
CO mg / m CO mg / m
Organický C mg / m Organický C mg / m
PCB g/ m PCB g/ m
PCDD /F ng/ m PCDD /F ng/ m
Hg,Tl,Cd µg/ m Hg,Tl,Cd µg/ m
As,Ni,Cr,Co µg/ m As,Ni,Cr,Co µg/ m
Pb,Cu,Mg µg/ m Pb,Cu,Mg µg/ m

a

Obec .....
zastoupená jejím starostou panem ...
/Obec ...
zastoupená jejím starostou panem .../
dále jen obce

a

I. Strany uzavřely dnešního dne nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 269 odst. 2 zákona č. 513 / 1991 Sb., Obchodního zákoníku. Předmětem této smlouvy, která je závazkovým vztahem mezi samosprávnými územními jednotkami při zabezpečování veřejných potřeb a podnikatelským subjektem při jeho podnikatelské činnosti, je především dohoda o pevně stanoveném programu zlepšování vlivu provozu společnosti ... na životní prostředí, zavedení kontinuálního měření emisí vznikajících při činnosti společnosti ..., zavedení bezproblémového systému kontroly plnění dohody, atp., s cílem zajistit další rozvoj regionu při zachovávání zásad trvale udržitelného života. Rozhodčí doložka je nedílnou součástí Dohody o dobrém sousedství, a tvoří přílohu 4. této dohody.

II. Strany se dohodly, že se vynasnaží urovnávat spory, vyplývající z Dohody o dobrém sousedství, pokud možno smírně. Za tímto účelem bude na návrh minimálně pěti členů Komise svoláno jednání Komise , jehož účelem bude odstranění interpretačních nejasností smlouvy a pochybnosti o tom, zda některá ze stran neporušila některé ustanovení dohody. O jednání Komise se sepíše zápis v němž bude uvedeno, zda byla interpretační nejasnost odstraněna a nebo zda se strany shodly na tom, zda došlo nebo nedošlo k porušení dohody. V případě, že se strany v názoru neshodnou, postoupí věc rozhodci , JUDr. ................( rozhodcům .................. ).

III. Náklady spojené s rozhodčím řízením budou hrazeny z prostředků Nadace dobrého sousedství, zřízené podle Dohody o dobrém sousedství, Hlavy VI.

Sídlo:

a) Předmětem činnosti sdružení je realizace Dohody o dobrém sousedství, uzavřené mezi společností... , obcemi ... a občanským sdružením ..., za účelem zlepšení životního prostředí v okolí ... a zlepšení vzájemných vztahů mezi obcemi, jejich občany a společností ... Komise bude realizovat především pravidelné hodnocení bilancí úrovně znečištění způsobeného provozem závodu , vyhodnocování programu modernizace technických prostředků pro snižování emisního zatížení, provádět smírčí jednání při sporech vyplývajících z interpretace Dohody o dobrém sousedství.
b) Sdružení je právnickou osobou podle českého práva.

a) O všech záležitostech sdružení rozhoduje Výbor sdružení, který je složen ze zástupců právnických osob, které jsou členy sdružení členů. Výbor je složen ze zástupců obcí ( maximálně 1 za každou obec ) , společnosti ... (maximálně 5 zástupců) a zástupců občanského sdružení ... ( max. 1 zástupce). Bude vypracován seznam členů Komise, kteří budou na jednání zastupovat strany dohody. Za členy Komise může jednat zástupce na základě zmocnění. K jednání Výboru mohou být přizvání odborníci, navržení podle následujícího klíče - polovinu odborníků navrhne a přizve společnost ..., polovinu navrhnou a přizvou obce a . Jako hosté se mohou jednání zúčastnit i další osoby, budou- li s tím souhlasit členové Výboru Z jednání komise budou pořizovány zápisy, které podepíšou všichni zúčastnění členové Komise.
b) Výbor rozhoduje o všech otázkách, o nichž bude rozhodovat, konsensem, tj. rozhodnutí bude přijato tehdy, pokud žádný z členů sdružení nebude proti.
c) Výbor vybere ze svého středu tři jednatele na 1. rok. Jednatelé mají právo jednat jménem sdružení.
d) Komise zahájí svoji činnost dnem, kdy tato dohoda vstoupí v platnost. Její činnost bude hrazen z vlastních zdrojů. Komise se bude scházet nejméně dvakrát ročně, a to vždy k 30. dubnu a 31. říjnu.
e) Předmětem jednání Výboru bude především:
- vyhodnocení programu modernizace technických prostředků pro snižování emisního zatížení, ve smyslu Hlavy II. článku 3. písm. b) Dohody.
- zhodnocení půlroční bilance úrovně znečištění způsobeného provozem závodu
- projednání zprávy o všech provozních emisích, které mají být na základně obecně platného právního předpisu nebo této dohody měřeny, ve smyslu Hlavy IV. článku 1. Dohody.
- svolání setkání s občany ve smyslu Hlavy IV článku 3. Dohody
- svolání a realizace Smírčího řízení ve smyslu Hlavy V. článku 1. Dohody.
- další problémy spojené s realizací Dohody.

a) Členství zakladatelů ve sdružení vzniká podpisem zakladatelské smlouvy. další člen může ke sdružení přistoupit se souhlasem všech dosavadních členů sdružení.
b) Členství zaniká výpovědí. Výpovědní lhůta je tříměsíční a počíná běžet 1. dne měsíce následujícího po podání výpovědi. Majetkové vypořádání se členem, který ukončil členství ve sdružení, musí proběhnout do konce výpovědní lhůty.

Změny a doplňky těchto stanov lze provést pouze se souhlasem všech členů sdružení.

Ondřej Velek, "Lokální Dohody o dobrém sousedství a Komunitní nadace užitečné nebo nebezpečné nástroje environmentální demokracie?", program "Právo na informace"Nadace partnerství, listopad 1997

2.) Dobrou Dohodu lze sjednat jen s velmi přísně vybraným podnikem.

7.) Nezbytnou podmínkou toho, aby byla Dohoda skutečně dodržována je, aby byl partnerem podniku při vyjednávání a uzavírání smlouvy silný subjekt.