MŽP poskytlo 100 milionů na podporu komunitní energetiky, vznikla Platforma pro zakládání energetických společenství

26.11.2024
PRAHA [MŽP ČR]
Autor: Veronika Krejčí, tel: 267 122 835, 267 122 534

Klíčem k rozvoji komunitní energetiky, tedy společné výrobě a sdílení elektrické energie, případně i tepla z obnovitelných zdrojů, jsou energetická společenství. Jejich vznik podporuje Ministerstvo životního prostředí, k 19. listopadu 2024 rozhodlo o poskytnutí dotace pro 55 projektů s celkovou alokací 98,7 milionů korun. Pro sdílení dobré praxe vznikla také společná platforma.

„Největší zájem o zakládání energetických společenství, do kterých se zapojují menší skupiny občanů nebo třeba svazky obcí, je v Olomouckém kraji, kde jsme podpořili deset projektů, dále ve Zlínském kraji se sedmi projekty, a také v Jihomoravském a Středočeském kraji, kde vznikne shodně šest nových společenství. Komunitní energetika přináší soběstačnost a poskytuje čistý zdroj energie, který není závislý na cenových výkyvech. Vedle přímých úspor pomáhá i tím, že finance zůstávají v regionu, čímž zlepšují lokální ekonomiku. Vznikem energetických společenství posiluje i osobní zapojení lidí do energetických projektů, což může změnit vztah občanů k moderní energetice a oslabit odmítavý přístup místních k výstavbě nových zdrojů energie. A musím podtrhnout fakt, že využití vlastních zdrojů energie pomáhá také proti energetické chudobě,“ říkáministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

MŽP vedle finanční podpory připravilo Platformu pro zakládání energetických společenství. Ta bude sloužit jako prostor pro sdílení dobré praxe, rychlou identifikaci bariér a problémů nebo pro poskytování průběžných informací pro zdárnou realizaci podpořených projektů.

V Platformě budou, kromě MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR, spolupracovat Energetický regulační úřad, Unie komunitní energetiky a Národní centrum podpory energetických komunit (NCPEK).

„Rozvoj komunitní energetiky je bezesporu důležitou součástí procesu k udržitelnější a odolnější energetice v České republice. Státní fond životního prostředí ČR má v této oblasti nezastupitelnou roli nejen jako poskytovatel finančních podpor a dotací, ale také jako garant, který propojuje odbornou, veřejnou i soukromou sféru. Naší účastí v platformě chceme přispět k efektivnímu nastavení financování komunitních projektů, například v rámci Modernizačního fondu, a zajistit, aby finanční nástroje co nejlépe odpovídaly potřebám žadatelů,“ říkáPetr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

„Jsme rádi, že budeme jako Unie komunitní energetiky odborně garantovat aktivity Platformy pro zakládání energetických společenství. Chceme, aby setkání Platformy byla účelná a pomáhala při založení energetických společenství tak, aby se komunitní energetika v České republice dál úspěšně rozvíjela," říkáÁron Tkadleček z Unie komunitní energetiky.

„V NCPEK vítáme vznik této platformy a naši účast v ní cítíme jako závazek dlouhodobě podporovat rozvoj komunitní energetiky, která je významným krokem k decentralizaci a resilienci energetického sektoru v ČR,“ říká Jiří Hasman, ředitel Národního centra podpory energetických komunit.

První setkání Platformy se uskuteční 28. listopadu 2024. Zástupci podpořených projektů získají informace o dalším postupu a prostor pro kladení otázek k realizaci svých záměrů. Aktuálně se Platforma zaměřuje na podporu těchto projektů, zároveň však její výstupy přispějí k plošnému rozvoji energetických komunit. Některé aktivity budou postupně zpřístupněny široké veřejnosti.

Výzva Zakládání energetických společenství nabídla v rámci Národního programu Životní prostředí celkovou alokaci 116,5 milionu korun ze zdrojů Národního plánu obnovy. Cílem bylo položit základy komunitní energetiky v ČR a podpořit vznik alespoň 40 energetických společenství. Výzva byla otevřená pro široké spektrum subjektů, od domácností až po veřejný a soukromý sektor. Dotace mohla pokrýt až 90 % přímých realizačních nákladů, maximálně tři miliony korun na projekt. Odborný tým posuzoval žádosti podle 12 kritérií, jakými jsou například nákladovost, komplexnost, využití obnovitelných zdrojů nebo opatření ke snížení energetické náročnosti. Výsledkem bylo doporučení 65 projektů do druhého kola výzvy.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: