Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Jaký vliv má chování divočáků na možné šíření afrického moru prasat?

19.11.2020
Strnady [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Jan Řezáč, tel: 724576008

Při boji s africkým morem prasat (AMP) patří mezi jedno z nejdůležitějších opatření rychlé vyhledání a odstranění infikovaných uhynulých jedinců (kadáverů) a následná dezinfekce prostředí. Jak ale k možnému přenosu dochází a proč je nutné uhynulé divočáky z napadené oblasti vyhledávat a odstraňovat?
Na otázku, jak se černá zvěř u kadáverů vlastního druhu chová, zaznívají nejrůznější tvrzení ať již ze strany laické, či odborné veřejnosti. Nejčastěji se objevuje názor, který předjímá konzumaci těl uhynulých divočáků živými jedinci, přestože takové chování dosud nebylo jednoznačně prokázáno. Podle dalšího velice rozšířeného tvrzení mohou divočáci požírat různé vývojové fáze hmyzu v období letních měsíců, kdy dochází k velice rychlému rozkladu padlin. Ověřením chování se proto zabýval tým zaměstnanců Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, České zemědělské univerzity a Státní veterinární správy, kteří provedli praktické pokusy v terénu v rámci projektu zaměřeného na šíření AMP v populaci prasete divokého v podmínkách České republiky.
Ověření chování divočáků u vyložených kadáverů černé zvěře bylo v České republice poprvé testováno v červenci 2018 ve dvou honitbách ve Středočeském kraji. Při tomto pilotním experimentu bylo vyloženo celkem pět divočáků ulovených tak, aby nedošlo k otevření břišní dutiny, což by mohlo proces rozkladu výrazně urychlit. Kadávery byly sledovány fotopastmi v režimu nahrávání videosekvencí o délce 30 vteřin. Chování černé zvěře ke kadáverům se výrazně lišilo zejména podle fáze rozkladu, lokální početnosti populace černé zvěře či místa vyložení. První divočáci byli u rozmístěných kadáverů zaznamenáni nejdříve po čtyřech dnech od vyložení a nejpozději po 20 dnech. Průměrná doba nalezení kadáveru černou zvěří v honitbách Středočeského kraje s relativně vysokou populací prasete divokého tak činila přibližně 9,4 dne od vyložení. Podobně proměnlivé byly také údaje o prvním přímém kontaktu divočáka s kadáverem, ke kterému docházelo v průměru po 22,2 dnech. Přímý kontakt byl zaznamenán nejdříve za 11 dní od vyložení a nejpozději až po 36 dnech od vyložení.
Na základě pozorování změn v přístupu černé zvěře ke kadáverům bylo možné definovat postupy chování v závislosti na jednotlivé fázi probíhajícího rozkladu. Divočáci nejprve větřili v okolí a čerstvě vyložený kadáver obcházeli. S pokračujícím rozkladem docházelo nejprve k „obrývání“ a následně po již zmíněných přibližně 22 dnech došlo k prvnímu přímému kontaktu, tedy ke „šťouchání“ či k „rýpání“ do zbytků vyloženého divočáka.
Tři týdny po vyložení byl kadáver v podmínkách vysokých teplot letních dní již téměř rozložen aktivitou larev hmyzu. Po úplném rozkladu svaloviny následovaly další fáze přímého kontaktu, kdy se divočáci ve zbytcích kůže a kostí váleli, případně tyto zbytky přežvykovali. Tuto fázi, k níž dochází přibližně po měsíci od úhynu či vyložení uloveného divočáka, je možné z hlediska přenosu AMP na zdravé jedince označit za nejrizikovější.
Podobné šetření bylo provedeno také v zimních měsících. Tentokrát bylo v sedmi honitbách v různém prostředí České republiky vyloženo celkem sedm kadáverů. Divočáci byli rozmístěni v termínu od 11. ledna do 6. února 2019. Záznam chování byl proveden stejným metodickým postupem jako v letních měsících. Monitoring byl ukončen mezi 28. dubnem až 21. červnem v závislosti na rychlosti rozkladu jednotlivých kadáverů.
Za tento časový úsek bylo na monitorovaných místech pořízeno celkem 732 videozáznamů s výskytem černé zvěře. K přímému kontaktu začalo docházet přibližně po 30 dnech, a to celkem u 595 záznamů (81 %). Ve srovnání s letním obdobím byla v období s nízkými teplotami zaznamenána konzumace svaloviny vyložených divočáků. Ke kanibalismu docházelo přibližně po 70 dnech od vyložení. Tento typ chování byl zjištěn v necelých 10 % případů pouze ve čtyřech ze sedmi sledovaných lokalit.
Výsledky ukazují na značnou individualitu v chování černé zvěře, která může být vysvětlena například rozdílnými zkušenostmi jednotlivých kusů či aktuální dostupností potravy v konkrétní lokalitě. Kanibalismus byl zaznamenán ke konci zimního období, kdy se černá zvěř může potýkat s přirozeným nedostatkem potravních zdrojů.
Zjištěné poznatky jasně dokládají, že odstraňování padlin divočáků jakožto možných zdrojů šíření nákazy AMP je naprosto nezbytné. Výsledky monitoringu chování černé zvěře u vyložených divočáků jednoznačně potvrzují vhodný postup ochranných opatření zvolených Státní veterinární správou a Ministerstvem zemědělství v oblasti zlínského ohniska AMP v letech 2017 až 2018.
V době výskytu viru AMP bylo toto území opakovaně a velmi pečlivě prohledáváno. Nalezené kadávery byly z rizikové oblasti odstraňovány a místa nálezů byla řádně dezinfikována. Tento zvolený postup byl bezpochyby jedním z faktorů, díky nimž se podařilo šíření AMP na Zlínsku zastavit a nákazu úspěšně eradikovat (zlikvidovat). Motivace finančního ocenění (nálezného) pro myslivce je nyní uplatňována také v oblasti Ústeckého a Libereckého kraje. Tato oblast přímo hraničí se Saskem, kde byly v listopadu potvrzeny první případy afrického moru prasat.
Sledování divočáků u uhynulých či ulovených jedinců téhož druhu vědcům zároveň částečně poodhalilo jejich chování, k jehož výzkumu by bez snah o vymýcení AMP pravděpodobně nedošlo. Pozorování vyvrátilo předpoklady o konzumaci vývojových stadií hmyzu černou zvěří. Na druhé straně odhalilo riziko možného přenosu AMP prostřednictvím kadáverů pozitivních divočáků.
Jako nejproblematičtější se ukázalo zimní až jarní období, kdy dochází k rozkladu uhynulého jedince jen velmi pozvolna a svalovina tak zůstává dlouhodobě konzervovaná. Toto období je z hlediska přenosu viru rizikové zejména z důvodu možného úhynu pozitivního jedince v podzimních měsících. V průběhu zimy dojde k uchování kadáveru a na jaře pak může být infikovaná svalovina konzumována, tak jak tomu bylo v případě provedeného experimentu. I jediný kadáver tak může způsobit opětovný vznik a následné šíření ohniska AMP.
Získané poznatky bude možné využít při případném dalším výskytu AMP na území České republiky. Stále můžeme doufat, že tato okolnost v budoucnu nenastane, ale vznik nových ohnisek nákazy v Polsku, na Slovensku a zejména v Německu není důvodem k optimismu. V případě opětovného zavlečení afrického moru prasat bude možné tyto nově získané poznatky využít v boji s nákazou.
Tento projekt byl podpořen Národní agenturou pro zemědělský výzkum (projekt č. QK1920184).
Zpracováno podle publikace: Cukor, J., Linda, R., Václavek, P., Mahlerová, K., Šatrán, P., Havránek, F. 2020: Confirmed cannibalism in wild boar and its possible role in African swine fever transmission. Transboundary and Emerging Diseases, 67 (3): 1068-1073.
Kontakt: Ing. Jan Cukor, Ph.D. VÚLHM, v. v. i., e-mail: cukor@vulhm.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz