Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Význam větrolamů pro ochranu krajiny

1.6.2020
Strnady [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Jan Řezáč, tel: 724576008

V současné době, kdy v důsledku sucha a kalamity dochází k rozsáhlému odlesnění značných částí krajiny, nabývá na významu ochrana rozptýlené zeleně, jako jsou drobné remízky či větrolamy, a její obnova především v zemědělských oblastech v systému tzv. agrolesnictví.
Problematiku větrolamů zkoumali vědci z České zemědělská univerzity v Praze a Mendelovy univerzity v Brně a své výsledky, včetně souhrnu zahraničních zkušeností, publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2020 v článku „Význam větrolamů a jejich ekosystémových služeb“.
Hlavní potenciál větrolamů spočívá především ve zvyšování hospodářského výnosu a poskytování ochrany proti erozi půdy. Pomáhají také při zachycování vody, obohacování půdy, ochraně biodiverzity a zlepšování kvality ovzduší nejen pro majitele půdy a zemědělce, ale také pro společnost. I navzdory těmto pozitivům zůstává využívání větrolamů stále na nízké úrovni. Od výsadby stromů často odrazuje zemědělce časové hledisko s malou vidinou perspektivy a také nedostatek odborných znalostí o založení systému.
Další problém vzniká v souvislosti s vlastnictvím půdy, kdy se ve většině případů hospodaří na pronajaté půdě a na vlastníky je vyvíjen tlak ze strany velkých podniků, které nájemcům nabízí takové finanční podmínky, jimž nejsou schopni konkurovat. A mnoho zemědělců si není jisto tím, zda pronajaté pozemky bude moci dlouhodobě obhospodařovat. Komplikací pro výsadbu větrolamů jsou často i složité majetkové poměry, které se v některých oblastech mění po několika metrech.
„Avšak podstatné je nahlížet na jejich roli v kontextu celkové udržitelnosti zemědělské krajiny v rámci společné zemědělské politiky. Tyto krajinné prvky totiž představují ideální nástroj pro naplnění Státní zemědělské politiky, k níž se Česká republika zavázala jakožto prostředku pro regulaci klimatu.“ Upřesňuje Tereza Červená z autorského kolektivu.
Větrolamy jsou hlavním agrolesnickým opatřením využívaným po celém světě. Jedná se o lineární výsadby stromů a keřů, které fungují na principu filtrování a rozbíjení síly větru, což snižuje rychlost pohybu vzduchu skrz větrolam a redukuje turbulence na závětrné straně. Samotná výška větrolamu a propustnost pak určuje výsledný efekt větrolamu. Jsou navrženy tak, aby se zvyšovala produkce plodin, aby chránily lidská obydlí a komunikace, hospodářská zvířata, vodu a půdu před nepříznivým prouděním větru a ukládáním sněhu. Snižují větrnou erozi půdy, emise, hluk, zápach atd.
V českých zemích došlo k největšímu rozmachu větrolamů v 50. letech minulého století, kdy impulsem k jejich zakládání bylo jednak velké sucho v roce 1947 a jednak rozorání mezí, a tím vytvoření velkých ploch se všemi negativními dopady na půdu. Větrolamy mají své místo především v rovinatých a větrům otevřených polohách zejména v intenzivně obdělávané zemědělské krajině ohrožené erozí půdy. Nejhustší síť větrolamů je v Jihomoravském kraji, kde jejich celková výměra činní přibližně 1200 ha.
Vhodně spravované větrolamy mají význam při zvyšování objemu výroby a produkce hospodářských zvířat. Větrolamy a ochranné lesní pásy hrají roli při zmírňování klimatických podmínek a meteorologických jevů, jako je teplota a krupobití, které mají dopad na růst především mladých hospodářských zvířat. Zahraniční studie prokázaly nárůst produkce mléka o 30 %, a to proto, že produkci mléka výrazně ovlivňuje tepelná zátěž. Další studie zaměřené na ochranu jehňat vykazují 50% snížení ztrát a zvýšení míry přežití o 28 % a též navýšení produkce vlny o 31 % u ovcí, které byly chráněny větrolamy.
Příznivé vlastnosti větrolamů se podílejí na vyšších zemědělských výnosech a pomáhají zachovat výnosnost půdy. V průměrných letech se úroda obilí obvykle zvyšuje o 6–19 %. Stromy, které jsou schopny vázat dusík, přispívají k produktivitě a produkci okolních plodin, což může být příležitost pro ekologické zemědělství.
Větrolamy účinně chrání závětrné strany před větrnou erozí. Především v suchých oblastech mohou větrolamy, které jsou vhodně rozmístěné na 5 % plochy půdy, redukovat rychlost větru až o 30–50 % a snižovat půdní ztráty až o 80 %.
Větrolamy zlepšují růst rostlin a zvyšují úrodnost pastvin snížením úbytku vlhkosti z půd. Snižují ztráty vody z půdy v pozdním jaře o 10–12 mm, v konkrétním případě měly oblasti chráněné větrolamy 20% nárůst průměrné roční sklizně. Existuje stále více důkazů, že půdy kolem stromů obsahují zvýšené množství organického materiálu a živin, a tím podporují růst vegetace.
Větrolamy mohou být využívány i k zachycení sněhu a jeho udržování na lokalitách v polosuchých oblastech, kde je nezbytné zachování režimu půdní vlhkosti. V těchto oblastech může sníh tvořit až 40 % ročních srážek. Zvýšení půdní vlhkosti způsobené zadržením sněhu v ochranném pásmu větrolamu může dosahovat hloubky 0,8–2,6 m a délky v rozmezí 10–15 m za a před pásem.
Významný vliv mají větrolamy též při usměrňování toků vody, využívaných pro zavlažování nebo odvodnění pozemků. Zde je důležité, aby byly umístěny podél hranic pozemků. Jejich působením dochází ke snížení rychlosti průtoků a odtoků vody a zabránění nerovnoměrnému proudění během roku.
Agrolesnictví je osvědčenou strategií pro zajištění čisté vody. V konvenčním zemědělství je využita polními plodinami méně než jedna polovina aplikovaného dusíku a fosforečného hnojiva. Přebytečné hnojivo se vsakuje do podpovrchových vod nebo se vyplavuje ze zemědělských ploch povrchovým odtokem, čímž dochází ke kontaminaci vodního zdroje a ke snížení jeho kvality. Při využití větrolamů je zdokumentováno snížení úniku postřiků až o 80–90 %. Existuje tedy významný potenciál zařadit tyto krajinné prvky jako prostředek boje proti znečišťování vodních zdrojů v zemědělských oblastech.
Na okrajích větrolamů nacházejí vhodné podmínky k životu bioregulátoři ze skupiny hmyzu nebo dravých ptáků, působící na populační hustoty škůdců na přilehlých polích. Větrolamy a ochranné lesní pásy přispívají k vytvoření vhodného biotopu pro volně žijící živočichy. Dobře zavedený větrolam pro ně představuje úkryt před dravci a nepříznivými klimatickými podmínkami.
Typická krajinná struktura s větrolamy povzbuzuje turismus a obyvatelům a návštěvníkům poskytuje malebné výhledy a tvoří krajinný ráz daného území. Okraje větrolamů mohou být využívány jako turistické stezky a cyklostezky, které zpřístupňují krajinu a zanechávají neporušené pěstební plochy. Zdravé větrolamy poskytují atraktivní prostor pro posílení pocitu lidské pohody. Efektivní a fungující větrolamy napomáhají ke zlepšení hygienických pracovních podmínek pro zaměstnance a poskytují soukromí od rušných silnic. Multifunkční zemědělství, zahrnující agrolesnictví s rekreačními službami, tak podporuje udržitelný rozvoj venkova – zvyšuje blahobyt a zlepšuje životní prostředí.
Článek je ke stažení na webu VÚLHM, v. v. i.: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/04/585.pdf
Autoři: Tereza Červená, Jaroslav Hušbauer, Vilém Jarský, Luboš Červený, Marcel Riedl, Anna Herrová, FLD ČZU v Praze; Václav Kupčák, MENDELU Brno; kontakt: e-mail: cervenat@fld.czu.cz


DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz