Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > tiskové zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

K nepůvodním dřevinám je třeba přistupovat obezřetně

26.11.2019
Strnady [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242

Nepůvodní druhy jsou po staletí součástí české krajiny. Jsou hojně využívány a pěstovány v zahradnictví a v sadovnictví jako okrasné rostliny, jako užitkové rostliny v zemědělství i jako introdukované dřeviny v lesnictví. Jejich všestranné přínosy jsou neoddiskutovatelné.

„V lesnictví může pěstování vhodných nepůvodních dřevin přispět ke zvýšení produkce lesů a do určité míry i k zvýšení jejich stability a biodiverzity. V poslední době se jako další argument ve prospěch zavádění těchto dřevin uvádí potřeba zvýšit druhovou pestrost lesů i nově zakládaných porostů např. při zalesňování kůrovcových kalamitních holin. Rovněž se předpokládá, že pěstování vybraných nepůvodních dřevin může mít pozitivní vliv při adaptaci lesních porostů na probíhající klimatické změny,“ uvádí botanik Václav Buriánek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., který šíření nepůvodních druhů v lesních porostech dlouhodobě sleduje.

Z některých nepůvodních druhů dřevin, které byly z cizích zemí na naše území zavlečeny, se však mohou stát druhy invazní. To s sebou nese riziko potlačení původních druhů rostlin i živočichů, čímž dochází ke ztrátám biodiverzity. Invazní druhy mohou též vytvářet potenciální možnost šíření nových chorob a škůdců a v některých případech i může docházet k hybridizaci s původními druhy a jejich lokálními populacemi.

Mezi nepůvodními taxony české flóry ve volné přírodě, včetně invazních druhů, rozlišujeme tzv. archeofyty, které se k nám dostaly před objevením Ameriky a neofyty, které se objevily po roce 1500. Některé druhy, zejména archeofyty byla zavlečeny náhodně, mnohé však byly úmyslně dovezeny, vysazeny, pěstovány a šířeny člověkem. Mezi nimi je velké množství nejrůznějších okrasných rostlin, dále zemědělské plodiny a také lesní dřeviny. Tyto druhy označujeme jako introdukované.

Rozlišujeme nepůvodní, naturalizované, invazní a expanzivní druhy. Z nepůvodních druhů většina není schopna se bez zásahu člověka na novém stanovišti trvale udržovat a šířit. Druhy naturalizované (zdomácnělé) se dokážou na nové prostředí dokonale adaptovat, jsou schopné nezávisle na činnosti člověka se pravidelně a dlouhodobě rozmnožovat. Druhy invazní jsou schopny se v krajině samovolně intenzivně a nekontrolovaně šířit na značné vzdálenosti na nové lokality, kde vytvářejí více či méně rozsáhlé populace. Druhy expanzivní jsou původní druhy, které se v poslední době intenzivně šíří na nová stanoviště.

Největší hustotou invazních druhů v krajině se vyznačují města nebo vesnice a jejich okolí, nivy velkých řek, oblasti s krajinou narušenou po těžbě uhlí na severu Čech a Moravy, zemědělská krajina a výsadby dřevin v teplých nížinách, zejména na jižní Moravě a ve středních a východních Čechách.

Podle nejstřízlivějších vědeckých odhadů dosahují náklady v důsledku biologických invazí v Evropě 12 miliard eur ročně. V celosvětovém měřítku je odhadováno, že náklady spojené s biologickými invazemi dosahují zhruba 1,4 biliónu USD, což představuje téměř 5 procent světového HDP.

Podle poslední studie bylo u nás ve volné přírodě dosud zaznamenáno 1454 nepůvodních rostlinných taxonů.

přechodně zavlečené: 985 (67,7 %)
naturalizované, avšak neinvazní: 408 (28,1 %)
invazní: 61 (4,3 %), z toho 11 archeofytů a 50 neofytů.
Invazních dřeviny vyskytující se v Česku: borovice vejmutovka, trnovník akát, dub červený, pajasan žláznatý, javor jasanolistý, topol kanadský, jasan pensylvánský, střemcha pozdní, pámelník bílý, kustovnice cizí, loubinec popínavý, to je 11 druhů dřevin, z toho 8 stromů, 2 keře, 1 dřevinná liána

Jiní autoři řadí mezi naše invazní dřeviny i další keřové druhy: mahónie cesmínolistá, janovec metlatý, šeřík obecný, netvařec křovitý. Celkem je v Česku inventarizováno 128 nepůvodních druhů dřevin v různé fázi zplanění, z nichž 17 je z hlediska invazní biologie považováno za invazní. Z toho 11 působí negativně na vegetaci, do níž pronikají.

Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování invazních nepůvodních druhů stanovuje základní pravidla k nejvíce problematickým invazním druhům z hlediska Evropské unie. Snahou je vytvoření podmínek pro zajištění rychlé a účinné prevence nebo zásahu proti vzniku invaze již v jejím počátečním stadiu. Základním právním předpisem pro implementaci tohoto nařízení bude zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Jeho novelizace by měla být v brzké době předložena vládě a poté poslanecké sněmovně k projednání a schválení.

Invazní dřeviny mohou mít negativní vliv na původní druhy rostlin a živočichů. „Při zavádění nepůvodních dřevin je třeba postupovat velmi obezřetně na základě principu předběžné opatrnosti, s respektem k vědeckým poznatkům a s ohledem na zájmy ochrany přírody, aby pokud možno nedocházelo k úbytku chráněných rostlinných i živočišných druhů a snižování biodiverzity a stability přirozených ekosystémů,“ upozorňuje Václav Buriánek. Záměrné rozšiřování a zvyšování současného zastoupení invazních dřevin by mělo být regulováno, s výjimkou lesnicky pěstovaných dřevin dle schválených lesních hospodářských plánů nebo osnov. Zcela vyloučeno by mělo být vysazování těchto dřevin v chráněných územích i v lesích zvláštního určení z hlediska zachování biodiverzity.

Vlastnosti některých invazních druhů

Borovice vejmutovka: Proniká zejména do společenstev acidofilních, borových doubrav a boreokontinentálních borů na píscích s oceánicky laděným klimatem. Vytváří agresivní klony. Pod porosty s převahou vejmutovky postupně mizí veškeré bylinné patro.

Trnovník akát: Je řazen mezi 40 nejvíce invazních dřevin světa. Byl pěstován jako protierozní dřevina, často byl vysazován podél železnic. Je pěstován i jako lesní dřevina, zejména na jižní Moravě. Podle posledních informací o stavu lesa a myslivosti v ČR MZe je celkem vykazován na 14 032 ha, což představuje 0,54 % porostní plochy. Stanoviště pod porosty akátu jsou výrazně ovlivňována fixací vzdušného dusíku symbiózou s nitrogenními bakteriemi a alelopatií, kdy jsou do půdy vylučovány jedovaté inhibiční látky, bránící klíčení a růstu jiných rostlin.

Dub červený: Na rozdíl od domácích druhů dubů téměř každoročně plodí a přirozeně se zmlazuje. Lesnicky se pěstuje na ploše 6166 ha, což představuje 0,24 % porostní plochy. Proniká do přirozených společenstev acidofilních, borových i habrových doubrav, kde začíná postupně obsazovat stanoviště především dubu zimního. Místy se šíří i v bučinách. Má hustou korunu, hodně stíní a jeho opadané listí se rozpadá pomaleji, což brání v růstu přízemním bylinám.

Kontakt: RNDr. Václav Buriánek, e-mail: burianek@vulhm.cz, VÚLHM, v. v. i., Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz