Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - životní prostředí
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Do rezervace divokých koní se vrací mateřídouška, černýš i první mravenčí zahrádka

31. 8. 2017 - PRAHA [Econnect/Česká krajina]

Na obou pastvinách velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice se letos objevily významné druhy bylin, které zde v předchozích letech buď chyběly, nebo byly velmi vzácné. Největší radost mají biologové z mateřídoušky, hvozdíku svazčitého, černýše rolního a nápadně žlutě kvetoucích omanů vrbolistých.

Hlavním důvodem zavedení pastvy velkých kopytníků v bývalém výcvikovém prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou byla obnova pestrých luk s vysokým počtem rostlinných druhů a jejich udržování přírodě blízkým způsobem. Původní předpoklady vědců se naplnily a výsledkem projektu je návrat rostlin, které na plochách, které předtím dvě desítky let zarůstaly, buď úplně vymizely, nebo výrazně ustoupily.

První dva roky pastvy, která začala v roce 2015, přinesly celkovou změnu vegetace. Ustupovaly druhově chudé a husté vysokostébelné porosty s nahromaděnou stařinou, tedy mrtvou rostlinnou biomasou. Naopak přibývalo krátkostébelných řídkých trávníků důležitých pro stepní organizmy. „Klíčový byl vznik mozaiky různě vysokých a hustých trávníků, což je důležitý předpoklad biologické rozmanitosti lučních a stepních biotopů,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Zřetelný je také výrazný nárůst květnatosti, tedy zvýšené zastoupení nektaronosných bylin, velmi důležitých pro hmyz. Ubývá naopak agresivních travin, jako je třtina křovištní nebo ovsík vyvýšený.

„Letos byly obě pastviny vůbec nejrozkvetlejší od začátku projektu. Luční porosty již získaly na pestrosti, takže na nich bylo možné sledovat střídání jednotlivých fenofází, tedy období, která jsou charakteristická kvetením určitých druhů,“ doplnil Miloslav Jirků.

To, které druhy právě kvetou, určuje v daném období barevné odstíny pastvin. Z jara se hlásí o slovo žlutozelený pryšec chvojka, modrofialový zběhovec lesní, bíle kvetou ptačince a snědek kochův, žluté mochny a místy také prvosenky. Počátkem léta je období bílých kopretin a fialových šalvějí, které plynule přechází ve žluté období třezalek, rýtu žlutého, úročníku bolhoje, štírovníku a svízele syřiťového, které zpestřují modré až fialové porosty vikví, čičorky pestré a hrachorů, růžové slézy a marulky i bílé koberce bílojetelů. Na vrcholu léta přichází bílé období divokých mrkví, bedrníků a řebříčku, mezi které se postupně přidávají různé druhy chrp s fialovými odstíny i několik druhů žlutě kvetoucích hvězdnicovitých.

Zatímco první dva roky přibývalo na pastvinách kvetoucích druhů, které v malých počtech přežily období, kdy plochy bývalého vojenského prostoru dvě desetiletí zarůstaly, letos se vrací i druhy, které na pastvinách dosud zcela chyběly. „Prvním příjemným překvapením byl černýš rolní, ohrožená, exoticky vyhlížející fialovo-žlutá bylina, která se vzácně vyskytuje na přilehlém kopci. Jde o jednoletou poloparazitickou rostlinu, která má v zachovalých suchých trávnících nezastupitelný vliv,“ popsal Miloslav Jirků. Její výrazné zbarvení udává barevný tón velkým plochám východoevropských stepí i některých zachovalých sušších luk u nás. Jde rovněž o důležitého producenta kvalitního nektaru a z pohledu hmyzu jde tedy o vítaný přírůstek do flóry pastviny.

Druhou květinou, jejíž návrat vědci zaznamenali, je mateřídouška vejčitá. Nejbližší místo, kde mateřídouška dosud rostla, byl stovky metrů vzdálený vrchol kopce, na jehož úpatí se pastvina nachází. Nově vědci mateřídoušku našli hned na třech místech milovické pastviny. „Mateřídouška je typickou bylinkou teplých řídkých trávníků. Zatímco ty zde díky pastvě vznikly již předloni, samotné mateřídoušce trvalo dva roky, než se na pastvinu dostala,“ doplňuje Miloslav Jirků. Rovněž mateřídouška produkuje kvalitní nektar, takže z ní měli jistě radost i motýli a včely.

Mateřídouška se navíc stala součástí první mravenčí zahrádky. Luční mravenci totiž semínka mateřídoušky i jiných nektaronosných bylinek vyhledávají a vysévají je na svých mraveništích. „Jde o jev, který známe třeba z karpatských a balkánských pastvin, a doufali jsme, že se na milovických pastvinách objeví také. Bylo to jako najít pod stromečkem toužebně očekávaný dárek, protože dosud jsme o mravenčích zahrádkách, jako o typickém fenoménu pastevní krajiny, pouze mluvili,“ dodává Miloslav Jirků.

Nečekané překvapení připravila vědcům další květina - hvozdík. Na různých místech bývalého vojenského prostoru totiž rostou dva druhy hvozdíků, hvozdík kartouzek a hvozdík kropenatý a právě jejich výskyt byl dříve či později očekáván i v obnovené lokalitě. Na pastvině u Milovic se však objevil jiný druh, hvozdík svazčitý, který patří mezi vzácnější druhy české květeny. Na jeho výskytu je zajímavé nejen to, že se objevil jakoby odnikud během třetího roku pastvy, ale zejména to, že v této oblasti nebyl v minulosti vůbec uváděn. Jedná se tedy o první nález v lokalitě. „Jako letnička si hvozdík svazčitý vytváří semennou banku, takže lze říci, že jeho semena čekala v půdě, až je kopyta velkých spásačů narušováním drnu dostala na povrch ve chvíli, kdy již byly odstraněny vysokostébelné trávníky, v nichž nemůže růst,“ komentoval nález Ondřej Mudrák z Botanického ústavu Akademie věd ČR v Třeboni, který má v milovických pastevních rezervacích na starosti botanické snímkování.

Zajímavou rostlinou, která se na pastvině u Milovic začíná vlivem pastvy objevovat na nových místech, je oman vrbolistý. „Od začátku zde rostl, ale velmi vzácně. Na pastvině u Milovic jsme jej znali z jediného místa, od loňska se jednotlivé rostliny objevují i jinde, například na kopyty silně narušených místech podél polní cesty vedoucí přes pastvinu. Na pastvině u Benátek nad Jizerou se oman vyskytoval na více místech, letos poprvé se však objevil například na intenzivně rozšlapaných okrajích tůní, které jsme zde vytvořili před zahájením pastvy. Potěšující je i skutečnost, že se na pastvinách nadále daří i dalším vzácnějším bylinám, které zde rostly jen řídce. Jde například o piplu osmahlou, zeměžluč okolíkatou, užanku lékařskou a vítod chocholatý, u nichž navíc dochází ke znatelnému šíření. Podobně se daří i symbolu milovického vojenského prostoru, hořci křížatému,“ dodává Miloslav Jirků.

Pastva přitom nepomáhá jen vytvářením prostoru pro kvetení konkurenčně slabších rostlin, nebo narušováním drnu kopyty, které odhaluje semennou banku a vrací na pastviny dočasně zmizelé druhy jako hvozdík svazčitý. Velcí kopytníci jsou také účinnými roznašeči semen. Ta jim ulpívají například v srsti. Nejnápadnější je v tomto ohledu řepík lékařský, jehož semena se zaplétají do hřívy koní v takovém množství, že jim v ofině vytvářejí jakési dredy.

Dlouho však v hřívě nepobudou a postupně odpadávají daleko od mateřských rostlin. Podobně se šíří třeba užanka lékařská. Významné je také šíření rostlin prostřednictvím trusu. „Semena řady rostlin procházejí zažívacím traktem býložravců nejen neporušena, ale mnohdy dokonce stimulována ke klíčení. Býložravec sice matečnou rostlinu spase, ale za odměnu roznese její semena po širokém okolí, navíc se slušnou dávkou hnojiva. Semena některých druhů rostlin zase ulpívají v srsti či na kopytech. Býložravci tak vegetaci zásadním způsobem ovlivňují nejen samotnou pastvou, ale fungují jako zahradníci, kteří rostliny rozsévají,“ podotýká Ondřej Mudrák.

Rok 2017 byl pro byliny na milovických pastvinách dobrý, prosperují druhy typické pro daný typ prostředí, objevují se druhy, které zde nerostly, nebo byly velmi vzácné. Stále však zůstává řada rostlin, které zde rostly ještě po roce 2000, avšak dnes je zde již nepotkáme. Mezi ně patří nápadná sasanka lesní, která napříč svému jménu roste spíše na otevřených stanovištích, elegantní bělozářka liliovitá, hořeček nahořklý a některé orchideje, pro které trvalo zarůstání zdejších luk příliš dlouho a pastva pro ně přišla příliš pozdě. Bude zajímavé sledovat, zda se přeci jen v budoucnu neobjeví. Pokud ne, bude možné u některých z nich uvažovat o jejich návratu s pomocí člověka, protože se ještě vyskytují v blízkém okolí.

„I když žádná z bylin, které se na pastvině letos objevily poprvé, není tak vzácná, jako hořec křížatý, který je symbolem místních rostlin, potvrzuje jejich příchod pozitivní vývoj v rezervaci,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

„Podstatné je, že vegetace pastvin se ubírá žádoucím směrem. Ustoupily chudé, vysokostébelné porosty dušené stařinou, které nahradily druhově pestřejší květnaté trávníky různých typů, zmizely porosty kopřiv a jiných ruderálních plevelů. Tam, kde byly koberce ostružin, vytváří se koberce jahod. Trávníky jsou zkrátka bohatší než před zahájením pastvy,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.


-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Související odkazy

O Autorech

-red-

(Článek je redakčně upravenou tiskovou zprávou některé z nevládních organizací. Jméno organizace uvádíme v záhlaví zprávy.)

Občanská společnost - návod k použití

Portál Občanská společnost - 
návod k použití Praktické návody, jak uplatňovat svá občanská práva. http://obcan.ecn.cz

- Právo vědět - Účast na rozhodování - Rovné příležitosti - Občan v EU -

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz