Ochrana klimatu pokračuje bez ohledu na postoj prezidenta USA

1.6.2017
PRAHA [Hnutí DUHA, Care, Greenpeace, Glopolis a Klimatická koalice]
Autor: Jan Piňos, tel: 731 465 279

Odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody, které dnes oznámil prezident Donald Trump, začne platit až za čtyři roky a vůbec neznamená, že USA přestanou ve skutečnosti snižovat emise skleníkových plynů [1]. Ale je to bezesporu špatný signál pro mezinárodní spolupráci na ochraně klimatu.

Pařížská dohoda poskytuje rámec pro globální řešení klimatické změny a je napsána tak, aby ji nezničil odchod ani tak silného hráče, jako jsou USA. Ústupem USA z mezinárodní spolupráce na snižování emisí je však pro EU a ČR nyní nutnost srazit závislost na fosilních palivech ještě akutnější. Ropa, plyn i uhlí se do EU dováží převážně z Ruska a dalších nespolehlivých zemí. A jsou také příčinou smogu [2].

Průmysl postavený na fosilních palivech bude stále méně konkurenceschopný také v USA, navzdory Trumpovým tvrzením o záchraně pracovních míst. Uhelné elektrárny již nyní čelí místním protestům kvůli znečišťování životního prostředí, jež způsobují. S rostoucí dostupností obnovitelných zdrojů energie roste i relativní cena uhlí.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Donald Trump chce spolupracovat s Evropou méně než Barack Obama. A to nejen v ochraně klimatu. Tento fakt ještě posiluje nutnost snížit naši rizikovou závislost na fosilních palivech a tím posílit soběstačnost a bezpečnost. Kromě toho potřebujeme vyčistit ovzduší od smogu. Trump netrump, je nejvyšší čas doopravdy rozběhnout občanské a obecní projekty čistých domácích obnovitelných zdrojů, srazit plýtvání energií i surovinami a snižovat spotřebu ropy v dopravě."

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:
"Na nedávném zasedání G7 vyšlo jasně najevo, že evropské státy, Kanada a Japonsko budou společně dál pracovat na zmírnění změn klimatu, ať už si o nich americký prezident myslí cokoli. Vyspělé a mocné státy se kvůli změně americké politiky a vystoupení USA z pařížské dohody nezastaví a přejdou na bezemisní energetiku. V měnícím se světě tak někdejší lídr zůstane stát sám opodál a bude sledovat, jak se mu ostatní vzdalují."

Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis řekla:
"OSN hraje klíčovou roli v řešení globálních hrozeb, ať už jde o změnu klimatu nebo například kontrolu jaderných zbraní. Tyto problémy žádná zeď za hranicemi USA neudrží a bilaterální smlouvy jsou na ně krátké. Trump měl poslechnout svou dceru, ministra zahraničí nebo americký byznys a zůstat u jednacího stolu spolu s Čínou, Indií nebo Brazílií, které právě domlouvají nová mezinárodní pravidla pro omezení emisí."

Jan Koubek Kejzlar z humanitární a rozvojové organizace CARE varuje:
"Zkušenosti CARE, která pracuje ve 94 zemích světa, jednoznačně dokazují, že tento krok může přímo ohrozit životy lidí. Je v naprostém protikladu k nutné změně přístupu, kdy bohaté země musí naléhavě snížit vlastní emise a zvětšit finanční podporu na další opatření, aby se ohrožené - většinou rozvojové - země přizpůsobily dopadům změny klimatu."


Kontakty:
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org
Klára Sutlovičová, analytické centrum Glopolis, 702 145 177, sutlovicova@glopolis.org
Jan Koubek Kejzlar, CARE Česká republika, 739 324 019, jan.kejzlar@care.cz

Poznámky:
[1] USA v posledních letech snižují emise skleníkových plynů rychleji než EU. Staré uhelné elektrárny nedokáží konkurovat rozvoji obnovitelných zdrojů a plynovým zdrojům. Uhelné elektrárny jsou také odstavovány, neboť významně zatěžují ovzduší a zdraví lidí a jsou předmětem protestů a žalob. Obnovitelné zdroje jsou podporovány na úrovni států a nikoliv federálně a hlavně se úspěšně rozvíjí celý sektor obnovitelného průmyslu či třeba elektromobilů.
[2] Podle ekonomické studie (https://ipodpora.odbory.info/soubory/dms/wysiwyg_uploads/c2a0667ce4c05b4a/uploads/antifosil.pdf), kterou si nechalo udělat MŽP pro účely přípravy antifosilního zákona, by snižování závislosti na fosilních palivech posílilo energetickou bezpečnost, snížilo energetickou náročnost ekonomiky a zajistilo 14 tisíc pracovních míst v energetice. Pokles dovozní závislosti by dle studie mohl být impulsem pro ekonomický růst (http://hnutiduha.cz/aktualne/antifosilni-zakon-bezpecnejsi-efektivnejsi-cistsi-energetika-take-o-14-000-pracovnich-mist ).

DISKUSE - KOMENTÁŘE: