Jaké lapáky lákají kůrovce a kdy nejvíc?

26.4.2017
Strnady [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242

Zda nalétává podkorní hmyz raději na odvětvené nebo neodvětvené lapáky a jaký vliv na jejich obsazení má doba, kdy jsou v lese položeny, zjišťovali vědci z Mendelovy univerzity v Brně, Lesnické a dřevařské fakulty. K výzkumu vybrali dvě lokality na území Lesní správy Vítkov v blízkosti přehradní nádrže Kružberk. Tato lesní správa je součástí širšího gradačního území lýkožrouta smrkového a l. severského na severní Moravě a ve Slezsku.

Aplikace lapáků, jejichž atraktivita cíleně ovlivňuje agregaci kůrovců a je lesnickou praxi využívána již od 30. let 19. století, je jednou z nejvýznamnějších kontrolních a obranných metod proti lýkožroutu smrkovému, ale i ostatním kůrovcům.

Postupná modifikace obranných opatření přispívá ke zkvalitnění kontroly kůrovců (především lýkožrouta smrkového) a boje s nimi. Rozsáhlé počty obranných opatření, včetně lapáků, nutí lesnickou praxi hledat nová řešení. Jedním z nich je využití harvestorových technologií spolu s neodvětvenými lapáky. Nasazení těžebně-dopravních technologií zrychluje a usnadňuje zpracování lapáků.

ČSN 48 1000 řadí mezi kontrolní a obranná opatření lapáky, lapače, otrávené lapáky a stojící lapáky, jejichž účinnost je za dodržení příslušných postupů srovnatelná a vzájemně nahraditelná. „Uvedená norma neuvádí jmenovitě neodvětvené lapáky, ale lapák definuje jako „pokácený, zdravý, zpravidla odvětvený úrovňový smrk“. Neodvětvené lapáky, které lesnická praxe začíná ve větším rozsahu aplikovat, jsou tedy přípustné,“ vysvětlují řešitelé Emanuel Kula a Vojtěch Šotola.

Lapáky nemusí být vždy plně obsazeny, ale zachytí i druhy, které nejsou monitorovány feromonovými lapači.

Ve 14denním intervalu byly kladeny postupně v jednotlivých termínech do každé porostní stěny vždy vedle sebe dva standardní odvětvené lapáky zakryté větvemi a z důvodu eliminace vzájemného ovlivňování s odstupem minimálně 10 metrů dva lapáky neodvětvené (pokácený strom bez dalších úprav).

„Neodvětvené lapáky kácené v polovině března odpovídaly účinností lapákům odvětveným. Připustíme-li souběžný nálet lýkožrouta menšího a l. lesklého především v korunové části kmene a na větvích, lze při vhodném načasování jejich kácení očekávat odpovídající plnění kontrolní a obranné funkce,“ došli k závěru řešitelé.

Uplatnění soustředěného rozsahu neodvětvených lapáků v gradačních lokalitách se promítá do ekonomického efektu tím, že lze následně uplatnit k jejich zpracování harvestorové technologie (nemusí se hradit „přikrývání“ lapáků větvemi).

V závěru autoři konstatují, že mezi odvětvenými a neodvětvenými lapáky nebyla stanovena statisticky významně odlišná účinnost. Zvýšená atraktivita byla u lapáků položených v březnu. Stanovištní podmínky ovlivňují výši nalétnutí lapáku. Neodvětvené lapáky byly obsazeny výrazněji v podkorunové a středokorunové části, zatímco u odvětvených lapáků byla statisticky významně preferována silnější část kmene (oddenková a středokmenová sekce). Sekce podkorunové poskytují srovnatelné abundance pro oba typy lapáků. Na začátku rojení lýkožrouta smrkového se vlhkostí dřeva nelišily lapáky odvětvené a neodvětvené, ale vlhkost lýka byla statisticky průkazně nižší u lapáků neodvětvených. Výskyt lýkožrouta severského na neodvětvených lapácích nebyl potvrzen.

Výsledky šetření jsou pro majitele, správce lesa a lesní hospodáře k dispozici v nejnovějších Zprávách lesnického výzkumu, vydávaných Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Recenzovaný článek z tohoto výzkumu je možné přečíst zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/476.pdf

Autoři studie:
Prof. Ing. Emanuel Kula, CSc. – Ing. Vojtěch Šotola, e-mail: kula@mendelu.cz, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Zemědělská 3, 613 00 Brno

DISKUSE - KOMENTÁŘE: