Ministr Brabec po schůzce s Thomasem Schmidtem: Spolupráce při řešení problému se zápachem v česko-saském pohraničí musí být akčnější

26.2.2015
PRAHA [MŽP ČR]
Autor: Petra Roubíčková, tel: 267 122 396, 739 242 382

Ministr životního prostředí Richard Brabec se dnes v Praze setkal se svým saským protějškem, státním ministrem pro životní prostředí a zemědělství Thomasem Schmidtem. Mezi hlavními tématy společného jednání byla splavnost Labe, ochrana přírody v národních parcích či spolupráce ohledně ochrany klimatu.

„Spolupráci s Německem v oblasti životního prostředí je výborná. Velmi cenná je pro mě například spolupráce na poli ochrany přírody, konkrétně vzájemná velmi blízká spolupráce s německými kolegy v národních parcích. Také velmi oceňuji nedávnou nabídku německých investic do ekologických projektů českých firem[1]. Výbornou spolupráci se Saskem pak dokazují konkrétní projekty, jako je UltraSchwarz[2], projekt z oblasti ochrany ovzduší, realizovaný v Ústeckém kraji nebo např. projekt INTERKLIM z oblasti výzkumu klimatu[3], o jehož pokračování aktuálně uvažujeme,“ řekl po jednání ministr Brabec.

Jedním z témat, o kterých oba ministři diskutovali, byl i dlouholetý problém zápachu na česko-saských hranicích. Na zápach si již dlouhá léta stěžují obyvatelé německých obcí za českými hranicemi v Krušnohoří. Ani po více než 5 letech se však nepodařilo určit původce zápachu. V poslední době se objevují i nové informace týkající se tohoto problému. Zápach se totiž šíří i velmi hluboko ve vnitrozemí na německé straně – až 100 km od hranic. Zároveň není prokazatelně závislý na počasí i povětrnostních podmínkách.

„Stížnosti obyvatel Krušnohoří bereme v Sasku velmi vážně. V předchozích letech se nám podařilo tento problém omezit. Jeho hlavním původcem je s největší pravděpodobností severočeská průmyslová oblast. Bez našich českých sousedů tento problém nebudeme schopni vyřešit. Jsem velmi vděčný za to, že ministr Brabec přislíbil pomoc při hledání řešení,“ prozradil saský ministr životního prostředí a zemědělství Thomas Schmidt.

„Nabídl jsem především akčnější spolupráci při ohlašování zápachu. Dnes trvá přenos informací z Německa do Česka i pět dní. Tuto dobu je nutno zásadně zkrátit tak, aby mohly české úřady i české podniky rychleji reagovat s cílem zjistit původce zápachu v závislosti na aktuálních meteorologických i provozních podmínkách v českých podnicích. Také jsem předběžně domluvil pro německé zástupce opětovnou možnost navštívit české podniky a požádal jsem saského ministra o totéž na německé straně. Zjištění původce nebo původců zápachu je pro řešení situace naprosto klíčové a obě strany musí při hledání řešení tohoto problému velmi úzce spolupracovat,“ komentoval dnešní setkání ministr Brabec.

„Česká strana ani německý výzkum v Krušnohoří a Vogtlandu nezjistily jednoznačného původce zmiňovaného zápachu a ani s jistotou neprokázaly, že pochází skutečně z české strany. Všechny podniky, které německá strana označuje jako možné původce zápachu, mají nainstalované nejlepší dostupné techniky a splňují všechny normy stanovené EU. Německá strana byla vyzvána, aby problémy se zápachem hlásila neprodleně, aby nedocházelo k časové prodlevě a situace se dala rychle řešit. Ve chvíli, kdy se podaří prokázat jednoznačného původce, bude možné začít řešit příčinu zápachu,“ doplnil ředitel ČIŽP Erik Geuss.

V posledních 20 letech všechny podniky na české straně investovaly do svých provozů stovky milionů korun do jednotlivých zařízení, a to i s cílem snižování pachové zátěže. Všechny podniky splňují podmínky provozu stanovené legislativou EU (tzv. BAT). Na obou stranách proběhlo velmi odborné zkoumání možného původce pachu, žádná ze studií však neprokázala jednoznačného původce zápachu.

Toto téma obě země intenzivně řeší už několik let na pravidelných setkáních česko-německé pracovní skupiny pro ovzduší. Při tom posledním v září 2014 se obě strany dohodly na zrychlení systému informování o zápachu, kdy je o zápachových epizodách spolu s ČHMÚ informován německou stranou zároveň i ústecký inspektorát ČIŽP. Ke zdárnému řešení tohoto problému je ale nutno systém informování zrychlit tak, aby mohla česká strana vyrazit do terénu v reálných podmínkách, kdy je zápach cítit.

Poznámky:
[1] Více informací najdete na: http://www.mzp.cz/cz/news_150217_cesko_nemecke_projekty.
[2] Projekt s názvem UltraSchwarz - Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji byl dokončen v roce 2014. Cílem projektu podporovaného EU bylo připravit trvalé, rutinní měření ultrajemného prachu ve sledovaných oblastech Krušných hor a Podkrušnohoří, které jsou historicky zatíženy těžbou hnědého uhlí a průmyslem. Němečtí a čeští partneři projektu společně monitorovali působení ultrajemného prachu na lidské zdraví, zejména na onemocnění dýchacích cest, srdce a krevního oběhu.
[3] Projekt INTERKLIM probíhal v letech 2013–2014 v rámci programu Cíl 3 mezi Saským zemským úřadem pro životní prostředí, zemědělství a geologii (lead partner) a Centrem výzkumu globální změny AV ČR v. v. i. (CzechGlobe). Cíle projektu byly: · výměna, zpracování (homogenizace dat stejnou statistickou metodou) a společné vyhodnocení klimatických dat v česko-saském pohraničí za uplynulá desetiletí (1961–2010), · regionálně diferencovaná analýza významných klimatických charakteristik při zohlednění komplexních orografických podmínek česko-saského pohraničí, · regionální klimatická projekce klimatu do roku 2100 na základě rozdílných scénářů emisí skleníkových plynů.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: